Jsou vysokoúročené obligace atraktivní pro privátní investory?

Takzvané high yield bonds jsou zajímavou alternativou k nízkým úrokům v bankách a kolísavým akciím, nesou však vysoké riziko.

Investice do obligací s vyšším potenciálním výnosem je lepší konzultovat s kvalifikovaným obchodníkem s cennými papíry. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Investice do obligací s vyšším potenciálním výnosem je lepší konzultovat s kvalifikovaným obchodníkem s cennými papíry. | foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Investice do obligací s vyšším potenciálním výnosem je lepší konzultovat s kvalifikovaným obchodníkem s cennými papíry.

Nízké úrokové sazby, kolísavý kurz akcií a články o obligacích Sazky zapříčinily, že se privátní investoři, kteří disponují větší hotovostí, začali více zajímat o takzvané vysokoúročené obligace. Ty jsou zajímavé i při porovnání s bondy, o nichž ČESKÁ POZICE pravidelně informuje a do portfólií některých pražských městských částí je nakoupil správce majetku Key Investments.

Český překlad „vysokoúročené obligace“ není zcela přesný, držme se tedy raději anglického high yield bonds (HYB). Podle Investopedie, což je obdoba Wikipedie pro investory, jde o obligace, které nesou vysoké výnosy, ale také vyšší riziko částečného nebo úplného nesplacení investorem. Ratingové agentury je označují nižším hodnocením než „BBB“ (Standard & Poor`s) nebo „Baa“ (Moody`s).

Úrok může být stanoven jako fixní po celou dobu trvání emise, nebo jako pohyblivýMůže jít o obligace korporátní, ale i komunální a státní. Minimální výše nominálního ročního výnosu, které tyto obligace nesou, není definována. Pro orientaci lze ale vystačit s tím, že je to přibližně sedm procent ročně a více. Úrok může být stanoven jako fixní po celou dobu trvání emise, nebo jako pohyblivý, kdy se úroky stanovují ve vazbě na nějakou zvolenou úrokovou hodnotu. Emitent je zveřejňuje vždy na příští období. Tyto obligace jsou vydávány v různých objemech zhruba od 100 milionů do miliard korun. Jejich emitenti je upisují různým způsobem, ale většinou je požadavek schvalujících orgánů na to, aby mohly být nabízeny jen takzvaným kvalifikovaným investorům. Jde o ty, kteří kromě jiných požadavků upíší objem alespoň milion korun v ekvivalentu měny obligace.

Snový výnos výměnou za nervák

Atraktivitu těchto finančních instrumentů výrazně zvyšuje, pokud je emitent uvede na nějaký známý trh cenných papírů a zajistí – ale negarantuje – jejich likviditu. Tam je pak někdy možné obchodovat i v menším objemu, a bondy jsou tedy přístupné i pro drobné investory.

Jednou z mála takových obligací, kterou uvedl na trh český emitent, jsou eurové obligace Sazky. Jejich původní výnos byl osm procent, ale po snížení ratingu byl v souladu s emisními podmínkami zvýšen na devět procent. Obligace se do konce roku 2010 obchodovala na burzách přibližně za 70 procent své nominální hodnoty, což zvýšilo výnos téměř na 13 procent. Vzhledem k 15procentní srážkové dani mohl investor dosáhnout výnosu po zdanění skoro 11 procent.

To je samozřejmě nesmírně atraktivní, ale držitelé obligací si prožili poměrně napínavé Vánoce, protože po zveřejnění negativních informací o emitentovi klesla hodnota na 40 procent nominálu. Kdo ale tento adrenalin vydržel, mohl v únoru 2011, kdy se jednotliví zájemci o Sazku o obligace doslova prali, prodat skoro za 90 procent nominálu. Tedy snový výnos, který mohl za dva roky dosáhnout desítek procent. Na druhé straně, teď je poptávka zase skoro na nule a s obligacemi se prakticky neobchoduje.

Pro srovnání: úroková sazba stanovená pro korunovou obligaci ČEZ splatnou v roce 2014 na období letošního roku je 5,2 procenta a obligace se obchoduje za 105 procent nominální hodnoty. Efektivní výnos je pod pěti procenty.

I významné banky vydávají obligace

Zajímavé se mohou ukázat některé obligace emitované evropskými bankami v souvislosti s postupně vzrůstajícími zákonnými požadavky na kapitalizaci (Basel III). Některé banky řešily v minulosti požadavky na požadovanou výši kapitálu vydáváním podřízených dluhopisů. Mají komplexní podmínky, které zde nelze uvést podrobně, ale jsou často permanentní. Emitent tedy nemá za povinnost je k nějakému datu splatit, ale může to udělat, když to uzná za vhodné. Dále jsou takzvaně non cumulative, tedy pokud nejsou pro příslušný rok splněny podmínky pro výplatu výnosu - emitent například nevytvořil zisk -, výnos za tento rok nenávratně propadá.

Podřízené dluhopisy mají i jiné pasti na investory. Za takovéto podmínky se musí emitent odvděčit investorovi příslušným sexy výnosem. Například obligace ING ISIN XS0356687219 nabízí fixní výnos osm procent a obchoduje se okolo nominální hodnoty. Obligace Deutsche Bank má výnos pro letošní rok 5,9 procenta a obchoduje se okolo 72 procent nominálu. Efektivní výnos je tedy skoro 8,2 procenta. Tyto dvě obligace si na burze může koupit i menší investor v minimálním počtu 1000 kusů, tedy s vynaložením investice okolo 20 000 Kč.

Bankovní obligace, které se obchodují výrazně pod nominální hodnotou - a takových je většina -, v sobě zahrnují ještě jeden, byť značně nejistý, investiční potenciál. Je jím možnost, že je banky v nadcházejících dvou letech budou chtít - anebo muset - splatit za nominální hodnotu. Buďto aby ušetřily na úrocích, anebo aby vyhověly zákonným požadavkům. Neočekávaný výnos by jistě každého investora potěšil.

Pozor na bezbřehý optimismus

Abychom ale optimismus trochu ochladili, je třeba doplnit, že zhruba pět procent bank držitelům těchto obligací nevyplatilo v roce 2010 vůbec žádné úroky vzhledem ke špatným výsledkům. Emisní podmínky jim to umožňují. Hodnota takových obligací na burze pak padá prudce dolů.

HYB obchodovatelné na burze nejsou denominované v korunách, a proto musí český investor počítat i s rizikem měnových výkyvůDo HYB investují také specializované investiční fondy, a jejich akcie si pak může koupit i drobný investor. Jedním z mnoha příkladů je iShares Euro High Yield Bond (ISIN IE00B66F4759) vydaný v Irsku. Ten vyplácí držitelům dvakrát ročně dividendy ve výši 2,9 procenta, a přesto jeho hodnota roste. Výhodou takové investice do fondu je, že investor rozloží riziko mezi více, byť stejně zaměřených titulů. HYB obchodovatelné na burze nejsou denominované v korunách, a proto musí český investor počítat i s rizikem měnových výkyvů.

Investice jen pro znalé

Pokus o srovnání HYB s cennými papíry, které pro některé své klienty nakoupila do portfolií společnost Key Investments, dopadne logicky rozpačitě. Ono není moc co srovnávat. Obligace Via Chem Group, E Sidu a Borsay nejsou na burze a není na ně žádný rating, takže jejich cena před splatností se prakticky nedá určit. Podmínky emise jsou na dvou stránkách papíru a neposkytují investorům rozumnou míru právní ochrany. Ekonomické výsledky emitentů jsou uveřejňovány pozdě a ve zcela nedostačujícím rozsahu. Do portfolia by si je nakoupil jen extrémně rizikově založený spekulant, a to ještě jen v malém podílu a za zlomek nominální hodnoty.

O tom, jaké bychom si představovali zákonné rámce pro investice státních a samosprávných subjektů, připravujeme samostatný článek. A na závěr jedna důležitá věc: investice do cenných papírů jsou vždy spojeny s rizikem.  Než byste se eventuálně rozhodli nakoupit některé výše jmenované tituly, poraďte se se svým obchodníkem s cennými papíry.