Jsem rád, že nejsem favorit

„Žijeme v době postfaktové, ale já fakta ctím. Stejně jako heslo na naší prezidentské standartě,“ říká v rozhovoru Michal Horáček – textař, hráč a vystudovaný sociální antropolog, jenž se rozhodl kandidovat na prezidenta.

Ondřej Koutník 20.11.2016
Michal Horáček při oznámení kandidatury na prezidenta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Michal Horáček při oznámení kandidatury na prezidenta. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Michal Horáček při oznámení kandidatury na prezidenta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do boje o Hrad 2018 vstoupil vážně, před voliče vyložil svou zdravotní kartu i majetkové přiznání. Nemá obavy, že soupeři zaútočí na jeho sázkařskou minulost? „Vůbec ne. Vybíral jsem tehdy mezi hráčským prostředím a tím „normálním“, kde moji kolegové v Mladém světě věčně seděli na komunistických či svazáckých schůzích a ponižovali se rituálním souhlasem s okupací vlastní země. Tam jsem nikdy nešel. A kdybych měl volit znovu, zvolil bych stejně,“ říká Michal Horáček.

LIDOVÉ NOVINY: Sázková kancelář Fortuna, kterou jste v 90. letech spoluzakládal a pak i výhodně prodal, na vás v prezidentských volbách vypsala druhý nejlepší kurz – a to 1 : 3,3. Favoritem dle téže kanceláře je Miloš Zeman (1 : 1,8), outsiderem Marek Dalík (1 : 9999). Jaký kurz byste na sebe vypsal vy, někdejší bookmaker?

HORÁČEK: Je zřejmé, že nejsem favorit. Navíc zatím nejsem ani kandidátem, jsem teprve kandidátem na kandidáta. Podoba zákona o volbě prezidenta republiky dosud nebyla novelizována a zatím nevíme přesně, podle jakých pravidel se bude na Hrad kandidovat. Každopádně jsem rád, že nejsem favorit. Být favoritem totiž znamená, že se zřejmě má něco stát. Ve svém životě jsem zažil éru systému, který věděl, „co se má stát“. Ten režim říkal, že věc je dějinně předurčena. Vždycky jsem se ptal, proč by se o něco mělo bojovat, když je to předurčené? Gentleman a poctivý statečný člověk přece nebojuje za to, co je vyhrané, nýbrž za to, co je zdánlivě prohrané. Tolik ke kurzu – a mně přijde, že je příliš nízký. Nevíme ani, kdo další bude kandidovat.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo je podle vás eventuálním„favoritem“? Byl by jím prezident Zeman, který se ještě oficiálně nevyslovil? Hradní mluvčí Jiří Ovčáček po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA naznačil, že Zeman bude kandidovat. Napsal: „Dokažme i my v roce 2018, že umíme porazit souručenství médií a takzvaných elit.“

Chci se utkávat s nejtěžšími soupeři a mrzelo by mě, kdyby třeba skutečná či diplomatická nemoc panu inženýru Zemanovi zabránily ucházet se o funkci znovu.

HORÁČEK: Moc si přeji, aby pan inženýr Zeman znovu kandidoval. Lidé jej volili a soudím, že má značný počet podporovatelů. Ještě významnější pro mě je, že obhajobou by se vystavil voličskému „účtování“ a hodnocení svého prvního volebního období. Tak srdnatého protivníka bych si vážil. Chci se utkávat s nejtěžšími soupeři a mrzelo by mě, kdyby třeba skutečná či diplomatická nemoc panu inženýru Zemanovi zabránily ucházet se o funkci znovu. Jsem rád, že jsem mohl kandidaturu oznámit dřív, bude moci situaci lépe zvážit.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo by pro vás zklamáním, kdyby nekandidoval? Začátek vaší kampaně působí dojmem, že je vedena promyšleně – nevyhraňujete se proti němu, dáváte si pozor, abyste nebyl spjat s „pražskou kavárnou“, ale vlastně s ním jako sokem počítáte...

HORÁČEK: Nepočítám s tím, že bych kandidoval proti komukoliv. Jdu do voleb sám s programem „pro něco“. Něco spoluobčanům nabízím. Navštívil jsem 172 měst a míst v ČR a zpracoval podrobný program (ukazuje 54stránkovou brožuru), aby lidé viděli, co mají v případě mé kandidatury zvážit. Má kandidatura je neběžná i v tom, že jsem představil svou transparentní minulost i současnost, což možnost voličů rozvažovat na základě informací zvyšuje. Nemyslím si, že dosud někdo zveřejnil takto podrobné a plné majetkové přiznání. Také si nemyslím, že by někdo zveřejnil tak obsáhlé lékařské zprávy či dokumenty, jaké skládal zkoušky. V přípravě jsem se učil u mnoha expertů různých oborů – šlo o schůzky, kdy jim jedinou odměnou byla lahev minerálky – a moc mi pomohli, abych se zorientoval v tom, co vše obnáší visegrádská čtyřka či jaká je situace v Eritreji.

LIDOVÉ NOVINY: Lze namítnout, že jde spíše o program pro celou politickou stranu... Jakým způsobem jej chcete v rámci prezidentství prosadit s ohledem na nevelké pravomoci hlavy státu?

HORÁČEK: To je relevantní otázka. Shrnul jsem názory k devíti hlavním tématům, jež považuji za důležitá. Nejsem přítelem bonmotů, proto je můj program detailní. Současně dodávám, že nejsem ten zázračný „léčitel“, který vše zachrání, spasí. Jakýkoliv kandidát, který toto bude slibovat, je podvodník. Rozpracoval jsem program a úkolem prezidenta obdařeného velkou symbolickou mocí je do veřejného prostoru vnášet a v něm prosazovat témata, která vidí v dlouhodobé perspektivě. Prezident se má dívat do dálky a být čitelný.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že bude výhodou, když jste v rámci své „radikální transparentnosti“ zveřejnil, že disponujete majetkem 459 milionů korun nebo jaké je vaše zdraví? Nebude to brát jistá část společnosti spíše jako vychloubání, jako snahu ohromovat?

Překvapilo mě, že má radikální transparentnost nebyla po zveřejnění kandidatury příliš vyzdvihnuta.

HORÁČEK: Překvapilo mě, že tato radikální transparentnost nebyla po zveřejnění kandidatury příliš vyzdvihnuta. Jde přitom o bezprecedentní krok a doufám, že jednou vstoupí do politologických příruček. (úsměv) Nicméně připouštím, že do nich může vstoupit i jako něco, co je naivní a budí rozpaky ve společnosti, která na to možná není připravena. Předložil jsem však něco, o čem jsem hluboce přesvědčen, že by měl předložit každý uchazeč o prezidentskou funkci.

LIDOVÉ NOVINY: Předložil jste i zmíněný soupis jmění. Pro Seznam.cz jste uvedl, že Fortunu jste se třemi společníky prodal v roce 2004 za 2,4 miliardy korun. Když to vydělíme a bereme v potaz i investice, musíme se zeptat: co se vám stalo se zbytkem peněz?

HORÁČEK: Suma za prodej Fortuny se dělila mezi čtyři společníky. Každý z nás dostal přibližně 600 milionů korun. Podotýkám, že jsem prošel bolestnou životní zkušeností, kterou je rozvod. Ke svým partnerům jsem poctivý, a pokud se s nimi rozcházím, plním svoje závazky. Dal jsem své první ženě Rut přesně to, o co si tehdy sama řekla.

LIDOVÉ NOVINY: Podle informací LN se roku 2008 mezi bankéři spekulovalo, že jste v období finanční krize ztratil velkou část peněz i kvůli pádu banky Lehman Brothers. Je to pravda?

HORÁČEK: O něco jsme bohužel přišli. Zkrátka je to také hra, to je ta „valcha“, jak říkali sázkaři. Tam se hraje o miliony. Lehman Brothers byli v dané investici garantem, po krachu jsme o garanta přišli, čímž se při turbulencích ztratila tržní hodnota. Za uplynulých více než sedm let se docela překvapivě a pěkně vrátilo zpět téměř vše, co jsme investovali. Myslím, že jsme přišli... o čtyři procenta? Asi tak. Samozřejmě i taková procenta bolí, ale tak to je.

LIDOVÉ NOVINY: Přesuňme se do Ameriky, má nového prezidenta. Vy jste si vsadil 100 tisíc korun na vítězství Hillary Clintonové. Proč jste věřil jí?

HORÁČEK: Nebyl jsem sám, že ne? Výsledek mě překvapil – a ať mi teď kdekdo neříká, že jeho nepřekvapil.

LIDOVÉ NOVINY: No, po tom brexitu...

HORÁČEK: Sázku jsem uzavřel už v únoru, měl jsem krásný kurz. Vsadil jsem 100 tisíc korun, protože víc mi ani nevzali. Tehdy mi to bylo líto, dnes už tolik ne. (smích) Víte, já jsem ale zase spoustu jiných sázek vyhrál... Pravda, po volbách v USA to trošku „štíplo“. Když ale vyhraji, nevytahuji se s tím a nemluvím o tom, nesu to s pobaveným úsměvem. Stejně tak vnímám prohry. Přece byste od dospělého nečekali, že bude plakat a hořekovat, když prohraje, anebo se vytahovat, když vyhraje.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik může Trumpovo vítězství „štípnout“, zabolet Ameriku?

Připouštím, že z pana Trumpa jsem měl obavy. Mnohé jeho výroky byly pro mě téměř skandální. Nicméně je tu dobrý náznak: jeho úvodní řeč byla prosta triumfalismu, pronesl to s lehkým úsměvem.

HORÁČEK: Hillary Clintonová měla na kampaň dvojnásobek peněz oproti svému konkurentovi. Měla nepředstavitelnou podporu médií – tak jako u nás před čtyřmi lety Karel Schwarzenberg. Paní Clintonová prohrála a jistě to muselo být obtížné snést. Myslím však, že dostála pěkné demokratické tradici tím, že zavolala Donaldu Trumpovi, uznala jeho vítězství a pogratulovala mu. Považuji to za zásadní věc pro demokracii a pro kultivované politické prostředí. Připouštím, že z pana Trumpa jsem měl obavy. Mnohé jeho výroky byly pro mě téměř skandální. Nicméně je tu dobrý náznak: jeho úvodní řeč byla prosta triumfalismu, pronesl to s lehkým úsměvem. Spojené státy americké jsou právním státem a myslím si, že Donald Trump bude pravidla dodržovat. Teď už to nebude kampaň, ale vážná politická práce. Vždyť žádná polévka se nejí tak horká, jak se uvaří. Nebo jinak: každá trumpota má svou mez.

LIDOVÉ NOVINY: Nepřijde vám, že po celém světě – v USA, ve Velké Británii po brexitu, v Polsku, v Rakousku během prezidentských voleb nebo i u nás při stejné příležitosti – dochází ke „vzpouře proti elitám“? Nejsou společnosti napříč světem až příliš rozštěpeny?

HORÁČEK: Proto bych byl rád, kdyby se příští prezidentské volby v ČR rozhodly už v prvním kole. Tím by odpadla další polarizace, o což se chci pokusit. Je dobře, že Trump ve svém proslovu slíbil, že bude „prezidentem všech Američanů“. To musel. Jinak bych se bál; doufejme, že on svůj slib plnit bude... Žijeme v extrémně postmoderní době, která jako by si přestala vážit pravdy jako principu a intence. Dnes jako by pravda přestávala být posvátná – v americkém i evropském prostoru. Netěší mě to a nechci jít v takovém proudu. Vždy si budu vážit naší prezidentské vlajky s heslem „Pravda vítězí“.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si výsledek amerických voleb, jež zahýbou i geopolitikou, interpretujete? Trump hovořil o tom, že jde o vzpouru davů proti klientelismu a establishmentu.

HORÁČEK: Charakterizoval bych volbu Američanů jako velice zvláštní. V minulosti jsem studoval v USA na Macalester College a byl blízko kampaně Waltera Mondalea v roce 1984. To byla volba mezi demokraty a republikány. Dnes ale taková volba vůbec neproběhla! Lidé nevybírali mezi dvěma stranami; vždyť Trump nemá s ideály republikánů moc společného. Přesto zvítězil. Musí to být reakce na něco, co se mnoha lidem nelíbí. Po mém soudu mnozí cítí, že řízení veřejných záležitostí se jim vymklo z rukou a necítí se být toho součástí. Mají toho plné zuby, jsou frustrovaní... Rozhodně není pravda, že by byli hloupí. Zmizela však dosavadní vazba mezi některými občany a tím, co měly znamenat politické strany. Jejich prostřednictvím měli lidé prosazovat své zájmy, jenže podle některých občanů v USA a možná i u nás se tak neděje. Tuto frustraci jsme viděli taktéž u demokratů, kde o nominaci usiloval „demokratický Trump“ – Bernie Sanders. Šlo také o protestní hlas, a kdyby se s Trumpem utkal Sanders, možná by jej porazil spíše.

LIDOVÉ NOVINY: Sociolog Miloslav Petrusek pojednával v jedné knize o společnostech s mnoha přívlastky. Jeden bychom asi mohli přidat: postfaktová. Začíná být jaksi jedno, když se lže. Jsme už podle vás takovouto společností?

HORÁČEK: Profesor Petrusek byl strašně chytrý pán a jsem rád, že jsem měl možnost se s ním setkat. Ano, souhlasím s uvedeným a dodávám: bohužel. Ale kdo ví, třeba se to začne zase měnit.

LIDOVÉ NOVINY: V prezidentských volbách 2013 vyhrál – navzdory odhadům – Miloš Zeman. O pár měsíců později ve sněmovních volbách uspělo hnutí ANO, které též vystupovalo proti establishmentu. Jste připraven nastoupit do volebního kolotoče, jehož atributem je vymezení se vůči vládnoucím elitám, často i populisticky?

Nebudu se ohlížet na vítězné kampaně, které jsou svědectvím o tom, že žijeme v době postfaktové. Jsem akademik a vážím si pravdy a faktů.

HORÁČEK: Nebudu se ohlížet na vítězné kampaně, které jsou svědectvím o tom, že žijeme v době postfaktové. Jsem akademik a vážím si pravdy a faktů. Nebudu jiný. Pokud mi někdo řekne, ať lžu, ať začnu před lidmi žonglovat anebo vyprávět veselé historky z natáčení, neudělám to. Chci mít pevný a poctivý fundament. Chci, aby lidé věděli, s čím na Hrad mířím. Možná to bude důvodem mé prohry, ale víte: já mám radši hezké prohry než ošklivé výhry. Pravda, ani já nejsem produktem establishmentu. Přicházím úplně odjinud. A už dopředu jsem řekl, že nechci nominaci žádné ze stran.

LIDOVÉ NOVINY: Leckdo vám může vyčítat, že jste politicky nečitelný. Máme proto pár hypotetických modelů, u kterých by nás zajímalo, jak byste je řešil.

HORÁČEK: Prosím, pojďte do toho.

LIDOVÉ NOVINY: V úterý se na zámku v Lánech sešel premiér Bohuslav Sobotka s prezidentem, aby diskutovali o situaci ve vládě a možných změnách ministrů za ČSSD. Doporučil byste něco z pozice prezidenta ČR předsedovi vlády? Uvítal byste, kdyby za vámi dojížděl na podobné „konzultace“?

HORÁČEK: Premiér neměl povinnost jet za panem prezidentem do Lán, přesto tak učinil. To se mi líbilo. Hlava státu, se svou symbolickou mocí, by měla vědět o tom, co se ve vládě děje, takže jako prezident bych uvítal, kdyby mě před důležitými rozhodnutími, jako je výměna ministrů, premiér takto informoval. Přijde mi to kultivované a v pořádku.

LIDOVÉ NOVINY: Průzkumy naznačují, že vítězem příštích sněmovních voleb může být hnutí ANO Andreje Babiše, mimo jiné majitele LN. Pokud byste byl prezidentem a měl rozhodovat o jmenování vlády, Babiš by teoreticky mohl být i prvním předsedou vlády, kterého byste „usadil“ do funkce. Potvrdil byste Babišovu vládu?

HORÁČEK: Prezidentským volbám v lednu 2018 předcházejí mnohem důležitější sněmovní volby v říjnu 2017. Bude dost času, aby byla sestavena vláda a rozhodl o ní ještě stávající prezident...

LIDOVÉ NOVINY: Tak hladké to být nemusí. Sobotkova vláda vznikla až tři měsíce po volbách, druhá Topolánkova vláda až půl roku od voleb... Rozestup mezi sněmovními a prezidentskými volbami bude přibližně čtvrt roku.

Predikčním schopnostem průzkumů moc nevěřím a nemyslím si, že predikují lépe než paní prodavačka ve Frýdku-Místku.

HORÁČEK: Dobře. V takovém případě by bylo nutné analyzovat, co se stalo, že se proces tak vlekl. Bylo by zapotřebí zjistit, jakou oporu má vláda ve sněmovně. Důležité by pro mě bylo klást apel na to, co si přejí voliči. Takže kdyby vyhrálo ANO, a navíc s takovým rozdílem, jak naznačují průzkumy (podle dat CVVM a volebního modelu by mohlo jít až o 34,5 procenta – pozn. red.), přece bych nemohl jmenování vlády problematizovat nebo prodlužovat.

LIDOVÉ NOVINY: Garantujete, že chcete být politicky konstruktivním prezidentem?

HORÁČEK: Rozhodně. Jednu věc chci ještě říct – prezident si může zvolit jakéhokoliv premiéra. Ostatně jsme to zažili s Rusnokovou vládou, podle ústavy to tak zkrátka je. Já bych samozřejmě nechtěl jmenovat vládu, která by nedostala důvěru ve sněmovně. Přišlo by mi to nemoudré. Pokud by ale za mnou přišel pověřený premiér s tím, že do vlády bere KSČM, řekl bych mu: „Prosím pěkně, pane designovaný premiére, o tom si teda musíme promluvit.“

LIDOVÉ NOVINY: Těžko říct, jestli by KSČM měla takovou sílu. V posledním průzkumu TNS Aisa spadla až na historické minimum 7,5 procenta hlasů.

HORÁČEK: Mě to tedy netrápí. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: To nás dva také ne.

HORÁČEK: Zatím je to jen průzkum. Ještě před několika dny jsme si mysleli, že pravděpodobně příštím americkým prezidentem bude Clintonová. Jestli někdo v poslední době opravdu prohrál a je obětí voleb, jsou to předvolební průzkumy a agentury, jež je vytvářejí. Nevím, za co budou v budoucnu kasírovat peníze. Predikčním schopnostem průzkumů moc nevěřím a nemyslím si, že predikují lépe než paní prodavačka ve Frýdku-Místku. Jinak ale musím říci, že jmenovat vládu opřenou o komunisty by pro mě byl velký problém.

LIDOVÉ NOVINY: Před nedávnem do Prahy zavítal dalajlama. Jeho návštěva rozklížila politickou scénu. Kdybyste byl prezidentem a dalajlama přijel, přijal byste jej oficiálně? Na Hradčanech?

HORÁČEK: Řeknu vám svůj postup. Jeho Svatost dalajlama navštívil v poslední době 51 hlav států. A vesměs jej přijali neoficiálně. Dosluhující prezident USA Barack Obama přijal dalajlamu sice v Oválné pracovně Bílého domu, ale ten to musel obejít snad zadem, snad až kolem kbelíků a smetáků... Bylo zřejmé, že nešlo o oficiální přijetí. Bílý dům vydal pečlivé prohlášení, četl jsem je, že USA uznávají teritoriální integritu Číny. Pak si americký prezident s duchovním popovídal jistě o zajímavých tématech. Po skončení rozhovoru vydal Bílý dům nové komuniké: že se po setkání Obamy s dalajlamou na stanovisku USA vůči integritě Číny nemění vůbec nic. Přijde mi to tak správné. Jde o kulturní záležitost.

LIDOVÉ NOVINY: Jak na vás působí stáčení české zahraniční politiky k Číně a Rusku?

Prvním důvodem, proč jsem se rozhodl kandidovat, byla obava, že se stáčíme na východ.

HORÁČEK: Zemi bych směroval jednoznačně euroatlanticky, na západ. Prvním důvodem, proč jsem se rozhodl kandidovat, byla obava, že se stáčíme na východ. Příliš dlouho jsem žil v zemi, která byla gubernií Sovětského svazu...

LIDOVÉ NOVINY: Možná spíš satelitem.

HORÁČEK: Ne, gubernií! Žil jsem v okupované a ponižované zemi. Komunisté nám zabránili žít životy tak, jak bychom si přáli. To už nechci nikdy zažít. Chtěl bych být prezidentem země, která má úctu k právnímu státu, k právům jednotlivců a univerzálním lidským právům. Musí být naprosto čitelné, jaký je náš vztah ke spojencům. Není možné, aby zde existovaly dvě zahraniční koncepce! Vláda musí tvořit zahraniční politiku, prezident ratifikuje mezinárodní smlouvy a bylo by dobré, aby se na jejím tvoření hlava státu podílela. Musíme respektovat závazky vůči spojencům – tedy nebýt „černými pasažéry“. Tím nechci říci, že a priori nemám rád Rusko; jen by bylo senzační, kdyby Rusko zůstalo v Rusku.

LIDOVÉ NOVINY: Naznačujete, že je potřeba zvýšit výdaje na obranu, na armádu?

HORÁČEK: Určitě, musíme to udělat. I Trump zcela legitimně řekl, že Evropané musejí dodržovat své závazky. Spojené státy či Británie nemohou nést neadekvátní břemeno za ostatní v rámci vzájemné obrany. Ano, Česko musí splnit svůj závazek a na obranu poskytnout výdaje ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Naše armáda je dnes v „operetním stavu“. To není vina vojáků; ti jsou vesměs kompetentní, senzační. Jde o naše pochybení, že nedostávají věci, na které by měli mít nárok. Moc si přeji, a mám to i ve svém programu, aby armáda měla dostatek prostředků a byla v naší společnosti respektována tak jako třeba ve Spojeném království. Jinak do ní ani nenalákáme mladé. Armáda je jednou z nejzanedbanějších oblastí naší politiky.

LIDOVÉ NOVINY: S bezpečnostní situací souvisí migrační krize. Máte doktorát z antropologie, měl byste „těm druhým“ i rozumět. V Evropě je už přes milion běženců. Jak byste situaci řešil?

Migrace je velká tragédie – jak pro prchající, kteří musejí opouštět domov, tak pro Evropu, která není schopna obrovské počty lidí zvládnout. Není možné pouze říkat, že migraci odmítáte, protože je to daný jev.

HORÁČEK: Migrace je velká tragédie – jak pro prchající, kteří musejí opouštět domov, tak pro Evropu, která není schopna obrovské počty lidí zvládnout. Není možné pouze říkat, že migraci odmítáte, protože je to daný jev. Bylo by to stejné jako odmítat třeba tmu. Nejsem žádný „vítač“ ani „sluníčkář“. Jako antropolog vím, jak obtížné je, aby lidé z úplně jiných kulturních oblastí přicházeli k nám a tady ctili naše tradice a zákony. Žádné jednoduché a rychlé řešení migrační krize neexistuje. Ostatně: v mém programu tvoří migrace tu nejdelší kapitolu. Za klíčovou považuji pomoc přímo v místě konfliktu, dále pak v uprchlických táborech. Je nezbytné, aby děti v táborech měly přístup ke vzdělání, protože bez něj současné problémy přejdou i na další generaci... Evropa do budoucna potřebuje jednotné azylové řízení. A spolu s ním jednotný systém vracení neúspěšných žadatelů o azyl do jejich původních zemí či do nejbližší bezpečné země.

LIDOVÉ NOVINY: Stále zdůrazňujete, jak je důležité vzdělávání; v rodině máte nobelistu Jaroslava Heyrovského. Máte deset tisíc knih, ovšem voliče na vsi knihami od Lyotarda asi neoslovíte. Nebudou na vás hledět skrz prsty, že jste zástupcem elit? Že jim chcete radit?

HORÁČEK: To si nemyslím. Během studia jsem se naučil nikomu neradit, jak žít vlastní život. Ale: pokladní ve Frýdku-Místku je žena, která za malinko peněz odvádí těžkou práci. Jenže i ona si přeje, aby její děti měly co nejlepší vzdělání – všichni víme, i lidé na malém městě, že vzdělání je cestou k lepšímu příjmu a životu. Vůbec se nebojím, že zdůrazňuji vzdělávání. To je i ten základ, jak minimalizovat sociální škody ve vyloučených komunitách. Jediná cesta k vykročení z bludného kruhu je vzdělání. Viděl jsem to i v Chanově. Kolik myslíte, že ze 437 dětí po základní škole vystudovalo střední, maturitní obor?

LIDOVÉ NOVINY: Jednotky osob?

HORÁČEK: Asi sedm. Tohle musíme poléčit. Pro dobro Romů, ale i gadžů.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pětiletou Julii. Už si čte?

HORÁČEK: Zatím nečte; my jí čteme. Nicméně jednodušší slova už sama píše.

LIDOVÉ NOVINY: Takže bude textařkou?

HORÁČEK: Nevím. Chci jediné: aby žila hezký a bezpečný život ve šťastné zemi.

LIDOVÉ NOVINY: Nemáte obavu, že kandidatura výrazně zasáhne do vaší rodiny?

HORÁČEK: Samozřejmě vím, že se vystavíme stresu i nenávisti. A bulváru... Pokud na to ale někdo nemá, ať to nedělá. Je to pro hráče statečné, připravené.

Prezidentský uchazeč

  • Michal Horáček (64) studoval v letech 1970 až 1974 žurnalistiku na Univerzitě Karlově, ale roku 1974 mu SSM nepovolil vycestovat do USA, přesto odjel.

  • Při návratu byl zatčen StB a vyloučen.

  • Pak pracoval jako dělník a žil mezi sázkaři. Od roku 1984 spolupracoval s hudebníkem Petrem Hapkou (duo H+H).

  • V roce 1989 s Michaelem Kocábem založili iniciativu Most, byli u jednání Václava Havla či Občanského fóra.

  • Vystudoval sociální antropologii na UK, kde roku 2011 získal velký doktorát.

  • Až do roku 2010 byl ženatý s Rut, s níž vychovali děti Filipa (* 1978) a Ruth (* 1987). Roku 2012 se podruhé oženil – s Michaelou Hořejší; mají spolu dceru Julii (* 2011).