Jiří Rusnok: Intervenční režim ČNB byl v zásadě správný krok

„Opuštění intervencí budeme nastavovat dle momentální situace. Donutí-li nás trh opět intervenovat, učiníme to. Kdyby koruna výrazně posílila, ohlídáme si to,“ říká v rozhovoru guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Petr Kain 9.11.2016
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru mimo jiné říká: „Pohyby kurzů v řádu jednotek procent jsou něco naprosto běžného. Domněnky, že změna kurzu o pět procent zastavila inovační úsilí českých podniků, odmítám. Potíž je v tom, že žádné inovační úsilí tady nebylo ani před intervencemi. Z jakýchsi složitých důvodů u nás inovace běží pomalu a to bude platit ještě dlouho.“

LIDOVÉ NOVINY: Podíváte-li se s odstupem oněch několika let zpět, byly dle vás intervence dobrým krokem?

RUSNOK: Na nějaké absolutní hodnocení je brzo. Ukáže to až budoucnost, teprve až intervenční režim opustíme. S dnešními znalostmi si myslím, že to byl v zásadě správný krok. Banka čelila mimořádné výzvě, jak dál uvolnit měnovou politiku v ekonomice, která procházela již druhou recesí. A to jako jedna z mála ekonomik v regionu střední Evropy, který jinak patřil k těm nejvíce prosperujícím.

Na nějaké absolutní hodnocení je brzo. Ukáže to až budoucnost.

ČNB tehdy navíc byla už asi rok v režimu nulových úrokových sazeb a podle tehdejších prognóz to vypadalo, že nastane deflace. Situace byla složitá, ČNB měla velmi omezený výběr, co dál dělat.

LIDOVÉ NOVINY: V čem?

RUSNOK: Mohla začít experimentovat se zápornými sazbami. Jenže panuje shoda, že v našem prostředí, tedy ve více než likvidním bankovním odvětví, by záporné sazby stejně nic moc neřešily. Nějaké kvantitativní uvolňování také příliš nedávalo smysl, protože peněz bylo v ekonomice dost. Bylo tedy rozhodnuto, že se banka pokusí oživit inflační tlaky, povzbudit poptávku a pomoci exportérům prostřednictvím kurzu. Až na tu inflaci se to myslím podařilo.

LIDOVÉ NOVINY: Proč to nevyšlo právě s inflací, kterou banka intervence zdůvodňovala nejvíce?

Když slyším všechnu tu kritiku a mudrování, říkám si, co jiného měla ČNB udělat. Jistě, mohla situaci nechat vyhnít. Pak by se ale po mém soudu česká ekonomika potýkala s krizí mnohem déle, a mnohem hůře by se z ní dostávala

RUSNOK: S inflací to bylo slabší, protože domácí tlaky, jež inflaci tlačily vzhůru, byly přebity zahraničními dezinflačními tlaky. Ty jsou do značné míry mimořádné, například onen pokles cen komodit.

Když slyším všechnu tu kritiku a mudrování, říkám si, co jiného měla ČNB udělat. Jistě, mohla situaci nechat vyhnít. Pak by se ale po mém soudu česká ekonomika potýkala s krizí mnohem déle, mnohem hůře by se z ní dostávalaa ČNB by nakonec byla kritizována za pasivní a laxní politiku, která prodlužuje recesi.

LIDOVÉ NOVINY: Mnoho ekonomů ale například tvrdí, že kvůli intervencím české firmy neinovují, protože je pro ně situace najednou pohodlná, a navíc třeba zahraniční technologie tím podražily. Co si o takové kritice myslíte?

RUSNOK: Dosáhli jsme úrovně středně vyspělé země a přeskočit na úroveň země vyspělé je historický úkol, s kterýmsi ještě „užijeme“. Vymlouvat se na intervence je podle mě laciné.

LIDOVÉ NOVINY: Proč? Vždyť ony opravdu pro vývozce „změkčují“ prostředí.

Dosáhli jsme úrovně středně vyspělé země a přeskočit na úroveň země vyspělé je historický úkol, s kterýmsi ještě „užijeme“

RUSNOK: Intervence způsobily oslabení kurzu nejprve o 4,7 procenta. Pak sice o trochu více, ale následně se kurz vrátil na silnější úrovně. Mluvíme o oslabení měny o pět procent a z něho vyvozujeme zásadní národohospodářské strukturální úvahy, jako by to hýbalo důležitými investičními a inovačními rozhodnutími českých podniků. Kdyby tomu tak bylo, musely by na tom mnohé země ve světě být buď o mnoho lépe, nebo o mnoho hůře.

Pohyby kurzů v řádu jednotek procent jsou něco naprosto běžného. Domněnky, že změna kurzu o pět procent zastavila inovační úsilí českých podniků, odmítám. Potíž je v tom, že žádné inovační úsilí tady nebylo ani před intervencemi. Z jakýchsi složitých důvodů u nás inovace běží pomalu a to bude platit ještě dlouho.

LIDOVÉ NOVINY: Nebyla by ale právě posilující koruna tím správným impulzem, který by firmy k inovacím donutil?

Vliv kurzu na inovace bych nepřeceňoval. V krátkém období nemůže mírné oslabení měny zastavit inovační apetit českých firem. Pokud ho tedy vůbec mají.

RUSNOK: Můžete inovovat, jen pokud přežijete. Jenže tu poslední recesi by asi mnozí bez slabší koruny nepřežili. Ale jak jsem řekl, vliv kurzu na inovace bych nepřeceňoval. V krátkém období nemůže mírné oslabení měny zastavit inovační apetit českých firem. Pokud ho tedy vůbec mají.

LIDOVÉ NOVINY: ČNB v poslední době vzbudila pozornost zpřísněním regulace hypotečního trhu. Na jedné straně banky nulovými úrokovými sazbami tlačíte k úvěrování, na straně druhé ho omezujete. Není v tom rozpor?

RUSNOK: Určitě to není žádný zásadní rozpor. Měnová politika se někdy může dostávat do tenzí s makroobezřetnostní politikou, ale v obou těchto politikách reagujeme na jiné okolnosti a sledujeme trochu jiné cíle. Měnová politika nastavuje obecnou dostupnost peněz v celé ekonomice, zatímco makroobezřetnostní politika se snaží reagovat na znepokojivý vývoj v určitém segmentu trhu.

Cena hypotečních úvěrů je v současnosti velmi nízká a jejich objem dynamicky roste. A jak ukazuje mezinárodní zkušenost, právě v této oblasti mohou vznikat zárodky budoucích krizí.

Proto chceme mít kromě možnosti dávat bankám pro oblast úvěrů na bydlení doporučení uzákonit i poněkud direktivnější nástroje. Podnikové úvěry nebo úvěry státu neřešíme, tam žádnou menší obezřetnost nepozorujeme. Ale je pravda, že trh s bydlením citlivě reaguje na úrokové podmínky. Cena hypotečních úvěrů je v současnosti velmi nízká a jejich objem dynamicky roste. A jak ukazuje mezinárodní zkušenost, právě v této oblasti mohou vznikat zárodky budoucích krizí.

LIDOVÉ NOVINY: Jinak řečeno, kdyby nebylo roku 2008 a americké hypoteční krize, natolik obezřetní byste nebyli?

RUSNOK: Je to možné. Po krizi se výrazně zdůraznila role centrálních bank v regulaci a v oblasti makroobezřetnostní politiky.

LIDOVÉ NOVINY: Pořád to ale působí, že hasíte oheň, do nějž jste sami přikládali dřevo, a navíc nástroji, které nemusejí fungovat. Existují studie dokládající, že například zpřísňování poměru výše úvěru k hodnotě nemovitosti nezastaví nafukování hypoteční bubliny.

Nám nejde o to, omezit úvěrování. Jde jen o to, aby úvěrování bylo na úrovních, jež skýtají vysokou pravděpodobnost, že si dlužník se splácením úvěru poradí i za obtížnějších podmínek, než jaké panují dnes.

RUSNOK: Žádnou lepší cestu jsme zatím nenašli, postupujeme standardně podle doporučení evropských autorit, jako je Evropská centrální banka (ECB), Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nebo třeba Evropský úřad pro bankovnictví (EBA). Nám nejde o to, omezit úvěrování. Jde jen o to, aby úvěrování bylo na úrovních, jež skýtají vysokou pravděpodobnost, že si dlužník se splácením úvěru poradí i za obtížnějších podmínek, než jaké panují dnes.

LIDOVÉ NOVINY: Mimochodem, vidíte kromě možného nafukování hypoteční bubliny ještě další rizika v české ekonomice?

RUSNOK: Předně platí, že potenciální riziko na hypotečním trhu je riziko dílčí, zaměřené na bankovní odvětví. Nemám ambici je povyšovat na národohospodářské riziko. Jinak rizika existují v každé době a v každé ekonomice. Zdá se ale, že žijeme v unikátní době, kdy v české ekonomice nepociťujeme žádné větší nerovnováhy.

Zdá se ale, že žijeme v unikátní době, kdy v české ekonomice nepociťujeme žádné větší nerovnováhy

V minulosti jsme měli buď větší problémy s veřejnými financemi, nebo problémy ve vnější bilanci. Nyní žádná větší napětí nepozorujeme. Asi je to i jistá shoda okolností a bohužel s tím nebudeme žít trvale. Zejména vzhledem k tomu, že česká ekonomika je výrazně citlivá na to, co se děje v okolí. A tam jsou rizika značná. Stačí vzpomenout křehké oživení v eurozóně, které se může snadno zvrátit.

LIDOVÉ NOVINY: Dokážete přiznat zásluhy předchozím vládám, především té Nečasově, na současném relativně dobrém stavu českých veřejných financí?

RUSNOK: Ve fiskální oblasti platí, že se změny projeví až s odstupem doby. Takže určitě platí, že se předchozí vlády zasloužily o konsolidaci, která dnes z evropského hlediska vytváří velmi komfortní situaci českých veřejných financí.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvili jsme o přísnější regulaci hypotečního trhu ČNB. Nemáte obecně pocit, že pokrizová regulace bankovního odvětví zašla příliš daleko? Že banky na jedné straně tlačíte do úvěrování a na straně druhé jim ho tvrdou regulací komplikujete?

V určitých ohledech může regulace působit kontraproduktivně. Určitě je relevantní debatovat, zda se regulace někde nepřestřelila.

RUSNOK: Samozřejmě, že se tento problém na mezinárodní scéně diskutuje. Vše, co je lidské, není nikdy dokonalé. Určitě se to bude dále jemně dolaďovat a je pravda, že v určitých ohledech může regulace působit kontraproduktivně. Určitě je relevantní debatovat, zda se regulace někde nepřestřelila.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se ještě k intervencím. Sám jste řekl, že k nim ČNB přistoupila mimo jiné kvůli obavám z deflace. Není ale onen strach z deflace zbytečný? V Polsku trvá deflace více než dva roky a nezdá se, že by tamní ekonomika příliš trpěla. Neženou se nakonec centrální banky za dvouprocentním inflačním cílem zbytečně?

RUSNOK: To je samozřejmě velké téma. Nedávno jsem absolvoval debatu guvernérů centrálních bank téměř z celého světa o inflačním cílování. Výsledek byl, že všichni, kdo inflaci cílují, řekli, že tento režim opouštět nebudou, protože nic lepšího nevymysleli. Jinak řečeno, nevymysleli jsme v Česku nic originálního, používáme to, co celý svět. A já nepatřím k těm, kdo by si mysleli, že vědí všechno nejlépe.

LIDOVÉ NOVINY: Řada podniků se nyní obává prudkého zhodnocení koruny po konci intervencí. Je jejich strach oprávněný?

Všichni, kdo inflaci cílují, říkají, že tento režim opouštět nebudou, protože nic lepšího nevymysleli. Jinak řečeno, nevymysleli jsme v Česku nic originálního, používáme to, co celý svět.

RUSNOK: Pokud se někomu po posílení koruny o pár procent, o 50 haléřů nebo o korunu, zhroutí podnikatelský plán, je jeho byznys asi neudržitelný. Nebojíme se žádného šoku, česká ekonomika si s tím poradí stejně, jako si s posílením koruny poradila před krizí.

Jde ale o to, aby byl tento přechod přiměřeně hladký, což si myslím, že jsme z velké míry schopni zabezpečit. Samozřejmě nastane opět doba určité nejistoty pohybu kurzu, čemuž jsme v uplynulých letech odvykli. Máme ale vlastní měnu, která je přirozeně vystavena určité fluktuaci.

LIDOVÉ NOVINY: V souvislosti se snahou ČNB cílit na dvouprocentní inflaci se od některých ekonomů ozývá ještě jeden druh kritiky – že inflaci vypočítáváme špatně. Například do výpočtu podle nich nedostatečně zahrnujeme vývoj cen nemovitostí.

RUSNOK: Není to pravda. Máme standardizovaný index spotřebitelských cen, který posvětil Eurostat. V onom indexu používáme i ceny nemovitostí – je v něm zahrnuto také takzvané imputované nájemné, což je hypotetické nájemné, které by majitelé obydlí museli platit, kdyby je nevlastnili, ale měli je v pronájmu.

Nebojíme se žádného šoku, česká ekonomika si s tím poradí stejně, jako si s posílením koruny poradila před krizí. Jde ale o to, aby byl tento přechod přiměřeně hladký.

Navíc jsme společně se statistickým úřadem začali dělat výpočty, které by více zohledňovaly pohyb cen nemovitostí, a zatím nám vychází, že by to nic zásadního nezměnilo. Možná by se posunula míra inflace o desetiny procenta. Takže si myslím, že inflaci měříme přiměřeně správně.

LIDOVÉ NOVINY: Řekl jste, že můžete zajistit přiměřeně hladký přechod z intervenčního režimu. Znamená to, že vylučujete skokové ukončení regulace kurzu koruny?

RUSNOK: To určitě neznamená. Opuštění intervencí budeme nastavovat podle momentální situace. Nevíme, jaká ta situace v budoucnu bude, takže to teď těžko mohu říct. Ideálním případem by bylo jednorázové opuštění kurzu. Vyhradili jsme si ale právo se na trh vracet, pokud by to nadměrná volatilita vyžadovala. Pokud nás trh donutí opět intervenovat, učiníme to. Kdyby koruna výrazně posílila, ohlídáme si to.

LIDOVÉ NOVINY: Zvažujete v případě silných spekulativních nákupů koruny, které asi přijdou s koncem intervencí, i záporné sazby?

Chceme být na dvouprocentním cíli nebo ještě lépe nad ním. Neradi bychom se totiž do podobného intervenčního režimu kvůli nízké inflaci zase brzy vraceli zpátky.

RUSNOK: Nevylučujeme je jako pomocný nástroj na znepříjemnění situace těm, kteří by chtěli s korunou spekulovat. Byly by použity na příliv kapitálu a byla by to záležitost krátkodobá, která by pomáhala při ukončení intervencí. Určitě by se to nemělo dotknout běžných střadatelů.

LIDOVÉ NOVINY: Je možné, že byste intervence ukončili, i kdyby inflace nedosahovala dvou procent?

RUSNOK: Řekli jsme, že k tomu přistoupíme, až uvidíme plnění inflačního cíle udržitelným způsobem. Přeloženo do češtiny, chceme být na dvouprocentním cíli nebo ještě lépe nad ním. Neradi bychom se totiž do podobného intervenčního režimu kvůli nízké inflaci zase brzy vraceli zpátky.Na druhou stranu jsme nikdy neřekli, že intervence opustíme v den, kdy inflace dosáhne dvou procent.

(Rozhovor vyšel v LN 22.10. 2016)



Počet příspěvků: 1, poslední 12.11.2016 04:33 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.