Jiří Rusnok: Euro ještě dlouho mít nebudeme

Bývalý premiér se v rozhovoru na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana, jenž hodlá Jiřího Rusnoka příští rok jmenovat guvernérem České národní banky, domnívá, že oslabení koruny fakticky nahrává plánům na zavedení eura. Bankovní radě ČNB se totiž podle něho podařilo zbourat mýtus pevné, stabilní, pomalu, ale jistě posilující české koruny.

Jiří Rusnok, guvernér České národní banky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Rusnok, guvernér České národní banky | foto: Petr TopičMAFRA
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky

Přání prezidenta Miloše Zemana nebude příštímu guvernérovi České národní banky rozkazem. Alespoň to dnes slibuje. Navzdory tomu, že bývalého premiéra Jiřího Rusnoka hodlá do této funkce jmenovat v příštím roce právě současná hlava státu, která také od příštího vedení centrální banky čeká zásadní změnu politiky.

Rusnok, který je v současnosti jedním ze sedmi členů bankovní rady ČNB, připouští, že by si Zeman přál, aby politika oslabené koruny co nejdříve skončila. „To je sice možné, ale my jsme instituce, která se nemůže řídit tím, co preferují političtí představitelé,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI.

Pokud jde o budoucí posilování či oslabování koruny, Rusnokovo vyjádření se nijak neliší od slov současného guvernéra Miroslava Singera, který je paradoxně terčem ostré Zemanovy kritiky. Jisté je, že česká měna do druhé poloviny roku 2016 podle ČNB neposílí za hranici 27 korun za euro. Rusnok dokonce uvádí, že pokud bude třeba, centrální banka platnost tohoto závazku ještě prodlouží. „Ale také dál prodlužován být nemusí a může nastat nějaký tržní pohyb kurzu koruny oběma směry,“ dodal Rusnok v souladu se stanovisky Singera či dalších členů bankovní rady.

Je sice možné pochybovat, zda nakonec Rusnok skutečně dodrží, co dnes říká, ale faktem také je, že jeho slova mají svůj význam už dnes. Zatím vysílá na trh signál, že jako budoucí guvernér „drží basu“ se současným vedením centrální banky.

Vstřícnější postoj bude mít Rusnok jako příští guvernér ČNB k zavedení eura v Česku. Je mu ale jasné, že to v tuto chvíli není pro politiky atraktivní téma. Vláda Bohuslava Sobotky se k rychlému vstupu do eurozóny nechystá, takže představa, že budeme platit eurem už v roce 2020, není reálná. „Kdybych si měl tipnout, vsadil bych, že v Česku euro ještě dlouho nebude,“ říká Rusnok.

ČESKÁ POZICE: Jak dlouho bude podle vás platit hranice 27 korun za euro jako strop pro posilování české měny?

Dokud bude česká ekonomika potřebovat uvolněnou měnovou politiku, budeme takovou politiku uplatňovat

RUSNOK: Řekli jsme, že ji budeme držet nejméně do druhé poloviny roku 2016. To je jistota. A je předčasné říkat, co bude potom. Mezitím se změní vstupní parametry pro naše uvažování, budou tu nová čísla o vývoji ekonomiky, o jejím výhledu. Ten kurzový závazek může být klidně prodlužován, pokud se to ukáže jako potřebné. Ale také dál prodlužován být nemusí a může nastat nějaký tržní pohyb kurzu koruny oběma směry.

ČESKÁ POZICE: Znamená to tedy, že pokud byste se skutečně stal guvernérem ČNB, jak anoncoval prezident Miloš Zeman, v politice centrální banky by se nic zásadního nezměnilo? Zeman dal najevo své přání, aby oslabování koruny co nejdříve skončilo.

RUSNOK: To je sice možné, ale my jsme instituce, která se nemůže řídit tím, co preferují političtí představitelé. Dokud bude česká ekonomika potřebovat uvolněnou měnovou politiku, aby se tady vytvářela a udržovala pracovní místa a aby česká ekonomika rostla nějakým tempem blízkým svému potenciálu, budeme takovou politiku uplatňovat. My to uvolnění zajišťujeme tím, že máme nulové úrokové sazby. A navíc od podzimu 2013 nedovolujeme koruně posílit za určitou hranici.

ČESKÁ POZICE: Na druhé straně se v poslední době mluvilo i o tom, že byste ještě mohli ten kurzový závazek posunout a korunu tak fakticky dále oslabit. Je to reálná možnost?

Další oslabení koruny by přicházelo do úvahy jenom v případě, že by tady hrozil návrat k recesi a k oslabování poptávky

RUSNOK: Nás primárně zajímá výhled inflace, za to máme podle našeho mandátu odpovědnost. A i letos pozorujeme riziko nízké inflace, nebo dokonce deflace – poklesu cen. Nyní je to ale vyvoláno pozitivním nabídkovým šokem, který plyne z poklesu cen ropy a dalších komodit. Takže na to reagovat nebudeme. Další oslabení koruny by přicházelo do úvahy jenom v případě, že by tady hrozil návrat k recesi a k oslabování poptávky. To naštěstí nepozorujeme.

ČESKÁ POZICE: Čím si vysvětlujete, že navzdory vašemu závazku tu nedávno byl tlak na posilování české měny a jejímu přibližování k hranici 27 korun za euro?

RUSNOK: Podívejte, koruna je měna relativně malé ekonomiky s poměrně mělkým trhem. Stačí nějaký větší obchodní případ, větší výplata dividend, investice do České republiky, nebo obchodní vyrovnávání plateb, a s trhem to zahýbe.

ČESKÁ POZICE: Sehrály v tom roli výroky prezidenta Zemana?

Koruna je jako měna malé ekonomiky skutečně citlivá na jakýkoliv pohyb. S volatilitou počítejme.

RUSNOK: Krátkodobě určitě. Koruna je jako měna malé ekonomiky skutečně citlivá na jakýkoliv pohyb. S volatilitou počítejme.

ČESKÁ POZICE: To ale není ideální, když může kurz ovlivnit prezident, který by do měnové politiky přímo zasahovat neměl.

RUSNOK: Ale ovlivnit ho může kdokoliv z předních politiků, když tady pronese nějaké silné prohlášení. Tomu se nedá vyhnout. Ale nepřeceňoval bych to, protože tyto výkyvy jsou opravdu krátkodobé a nemají zásadní makroekonomický účinek.

ČESKÁ POZICE: Z historie ale známe situace, kdy různí spekulanti sázeli na to, že se prolomí určitá hranice, k níž se ta či ona centrální banka zavázala. A byly to poměrně dramatické situace. Co by se stalo, kdyby spekulanti ve velkém vsadili na to, že ČNB z nějakých důvodů kurzový závazek neudrží?

RUSNOK: O tom nebudu spekulovat. Já to tak dobrodružně nevidím.

ČNB zbořila mýtus

ČESKÁ POZICE: Miloš Zeman také řekl, že kurzový závazek ČNB fakticky vede k odkladu zavádění eura.

RUSNOK: V tomto mám jiný názor. Myslím, že naopak vede k přiblížení se k euru.

ČESKÁ POZICE: Čím to je?

Žádná měna malé ekonomiky nemůže být natrvalo jenom pevná, stabilní a posilující

RUSNOK: Je to moje hypotéza. Kolegům v bankovní radě se rozhodnutím z listopadu 2013 – já jsem tady, jak známo, ještě nebyl – podařilo zbourat jeden mýtus. Byl to mýtus pevné, stabilní, pomalu, ale jistě posilující české koruny. Považuji bourání mýtů za užitečnou činnost, jsem jim za to vděčný. Žádná měna malé ekonomiky nemůže být natrvalo jenom pevná, stabilní a posilující.

ČESKÁ POZICE: Prezident Zeman také vyjádřil své preference ohledně politiky ČNB pro období, kdy byste měl v čele centrální banky stát vy. Mnozí se toho obávají, jak to vnímáte vy?

RUSNOK: Myslím, že to jsou naprosto zbytečné a přehnané obavy. Je zde řada mechanismů, které tohle zcela vylučují. Teď je tady třetí prezident České republiky. Každý z nich jmenoval bankovní radu, jak uznal za vhodné. A ČNB stále funguje dobře, má velmi slušnou kredibilitu jak mezinárodní, tak domácí.

ČESKÁ POZICE: Jestli si dobře pamatuji, ani Václav Havel, ani Václav Klaus předem neříkali své preference jako Miloš Zeman.

Myslím, že jsem byl vždy schopen svoje role plnit slušně, tak jak to odpovídalo té konkrétní roli. Jsem docela vycvičený úředník a vím, co se má a nemá dělat.

RUSNOK: Jedna věc je, jestli něco říkali, druhá věc je, jestli si to mysleli a podle toho postupovali. Přesto vše fungovalo a funguje velice uspokojivě.

ČESKÁ POZICE: Budete i vy sám zárukou, že to takhle bude fungovat?

RUSNOK: Nevím, jestli budu zárukou. Ale myslím, že jsem byl vždy schopen svoje role plnit slušně, tak jak to odpovídalo té konkrétní roli. Jsem docela vycvičený úředník a vím, co se má a nemá dělat.

ČESKÁ POZICE: Je člen bankovní rady ČNB úředník?

RUSNOK: Je to úředník, je možné říct specifický úředník. Nejsme politici, nemáme co mluvit do politických věcí. Nebudeme ani rozhodovat o euru. Jsme vlastně agentura, která má vykonat určité věci, pokud se pro ně politická reprezentace, potažmo stát, rozhodne.

ČESKÁ POZICE: Co si myslíte o návrzích, podle nichž by pravomoci jmenovat bankovní radu neměl mít jenom sám prezident?

Ve světě není běžné, že by vedení centrální banky jmenoval jenom prezident

RUSNOK: To je čistě politická záležitost. Historicky už tady byly diskuse, jestli ten náš model není trochu feudální a jestli je v dnešní době odpovídající. Asi není. Ve světě není běžné, že by vedení centrální banky jmenoval jenom prezident. Pokud se ale politici dohodnou na jiném znění ústavy, prosím. My to nijak neovlivníme, ale nemám s tím nejmenší problém.

Euro? Není vůle

ČESKÁ POZICE: Před prezidentskými volbami v Polsku se zastánci eura dostali do defenzívy, zatímco jeho odpůrci jsou velmi aktivní, až agresivní. V Polsku stejně jako v Česku dnes totiž nemá zavedení eura většinovou podporu veřejnosti. Má smysl v tuhle chvíli tlačit na jeho zavedení? Nebude to kontraproduktivní?

Otázkou je, jestli má politik hledět jenom na krátkodobý zájem, protože chce být zvolen v následujících volbách, anebo jestli má přece jenom anticipovat také budoucí dlouhodobé potřeby země a jejích občanů

RUSNOK: Souhlasím, že to v tuto chvíli není politicky atraktivní téma. Proto také rozumím váhání politických reprezentantů. Tuto otázku by asi raději vůbec nechtěli mít v agendě. Tomu rozumím. Otázkou je, jestli má politik hledět jenom na krátkodobý zájem, protože chce být zvolen v následujících volbách, anebo jestli má přece jenom anticipovat také budoucí dlouhodobé potřeby země a jejích občanů. Musíme ale počítat s tím, že politik řeší takový rozpor. Kdybych si měl tipnout, vsadil bych, že v Česku euro ještě dlouho nebude.

ČESKÁ POZICE: Nebude tedy v roce 2020, o kterém se mluvilo?

RUSNOK: Obávám se, že to by bylo příliš optimistické vidění světa. To není reálné.

ČESKÁ POZICE: To by už současná vláda musela udělat nějaké první kroky...

RUSNOK: Přesně tak. A jak vidno, nechystá se k tomu. Není tam ta vůle.

ČESKÁ POZICE: Jaké datum zavedení eura byste si tedy tipnul?

RUSNOK: To si netroufám odhadnout. Vůbec.

ČESKÁ POZICE: Zajímalo by mne, jak vnímáte rizika eura. Vaši kolegové z bankovní rady například mluvili s určitými obavami o projektu bankovní unie. Kdybychom zaváděli euro, museli bychom do ní vstoupit. Nehrozí v bankovní unii větší riziko vyvádění peněz z českých bank do zahraničních centrál?

Bankovní unie vzniká proto, aby byla bankovní sféra v EU jednotně dohlížena, jednotně regulována a v případě, kdy by to nedej bože bylo nutné, také jednotně zachraňována

RUSNOK: V tom, že se po vstupu do eurozóny automaticky staneme také členy bankovní unie, bych žádný zásadní problém neviděl. Na jedné straně bude v bankovní unii možná snazší pohyb kapitálu, nicméně na druhou stranu se na nás budou vztahovat silnější garance a záchranné mechanismy. Bankovní unie vzniká proto, aby byla bankovní sféra v EU jednotně dohlížena, jednotně regulována a v případě, kdy by to nedej bože bylo nutné, také jednotně zachraňována.

ČESKÁ POZICE: V Česku jsou prakticky všechny komerční banky vlastněny zahraničními majiteli. Mluví se o riziku, že i kdyby na tom byla česká dcera dobře, mohla by doplácet na případné problémy větší skupiny sídlící ve velké zemi EU.

RUSNOK: Tato obava je jistě teoreticky velmi zajímavá, ale v praktickém životě poměrně přehnaná. Podívejte se na příklad Slovenska. To je v mnohém ve stejné situaci jako Česko – jejich banky mají přebytek likvidity, jsou vlastněny prakticky výlučně zahraničním kapitálem – často podobnými skupinami jako ty naše. A nevšiml jsem si, že by slovenské dcery zhoršovaly své ekonomické ukazatele, protože jejich matky z nich vyvádějí kapitál. Matky nemají zájem zlikvidovat si funkční a prosperující dcery, nota bene když vykazují vyšší míru ziskovosti než ty mateřské skupiny.

ČESKÁ POZICE: Nepřišel by ale skutečný test až ve chvíli, kdy by čelila velkým problémům právě ta bankovní skupina, která ovládá i české a slovenské dcery či pobočky?

Matky nemají zájem zlikvidovat si funkční a prosperující dcery, nota bene když vykazují vyšší míru ziskovosti než ty mateřské skupiny

RUSNOK: Rozumím té obavě, ale nevidím ji jako neřešitelnou. I my pak budeme mít prvotní zdroje informací z těch bankovních skupin, budeme plnohodnotnou součástí dohledových kolegií. Když to zvládnou i jiné malé země v eurozóně, zvládli bychom to i my jako země střední velikosti.

ČESKÁ POZICE: Slovensko je uváděno jako pozitivní příklad člena eurozóny, ale není vlastně výjimkou? Pokud vezmeme další ekonomicky méně vyspělé země, měly v eurozóně velké problémy – ať už šlo o celé jižní křídlo eurozóny nebo nám bližší Slovinsko. Potíže mělo také Lotyšsko, které sice ještě nebylo v eurozóně, ale mělo kurz své měny pevně navázaný na euro.

RUSNOK: Opakovaně říkám, že euro není žádná záchrana před špatnou ekonomickou a fiskální politikou. Tu můžete dělat s eurem i bez eura. Euro samo o sobě blahobyt nepřinese. Euro nám ale může pomoci v tom, že budeme strategicky ukotveni v jádru EU, se kterým máme 80 procent obchodního obratu. Investoři u nás nebudou muset kalkulovat kurzové riziko. Zbavíme se volatility měny malé ekonomiky.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste fiskální politiku. Je podle vás současná fiskální politika vlády v pořádku?

RUSNOK: Nechtějte po mně, abych to komentoval. My také nechceme, aby vláda komentovala naši měnovou politiku.

ČESKÁ POZICE: Řekl jste, že zavedení eura je otázkou politického rozhodnutí. Budoucí vedení národní banky ale zjevně bude mít vůči vstupu do eurozóny mnohem vstřícnější postoj. Dává logiku, že si pak budete sami vypouštět rybník?

Euro samo o sobě blahobyt nepřinese. Euro nám ale může pomoci v tom, že budeme strategicky ukotveni v jádru EU, se kterým máme 80 procent obchodního obratu.

RUSNOK: Nejde o to, jestli budeme méně, či více přízniví. Budeme se snažit – a myslím, že se snažíme i dnes – být prostě maximálně objektivní. Jsme určitá odborná agentura státu a máme mu dávat svoji znalost k dispozici.

Pokud jde o to vypouštění, víte, je tu takový paradox – u zemí, které vstoupily do eurozóny, nenastalo žádné větší omezení kapacity centrálních bank. Aspoň ne v těch případech, které dobře znám. I když národní banky odevzdaly část své kompetence do Frankfurtu, zase jim výrazně narostly potřeby v dohledové oblasti a některých dalších oblastech. Slovenská národní banka se nijak výrazně nezmenšila, stále sedí ve stejné budově v centru Bratislavy.

„Umělá kauza“ Pribor

ČESKÁ POZICE: Ještě bych se vrátil k českým bankám se zahraničními majiteli. Kritici tvrdí, že tady příliš rýžují a vysávají české klienty více než ty zahraniční. Mluvilo se o tom v souvislosti s bankovními poplatky, zaznělo to i v souvislosti s nastavením mezibankovní úrokové sazby Pribor. Co si o tom myslíte?

RUSNOK: Myslím, že se to trochu démonizuje. Pravda je, že po jistou dobu byly ziskové marže bank v Česku, na Slovensku a vůbec v této části Evropy o něco vyšší, než byl standard v západní Evropě. Bylo to nicméně dáno tím, že tady banky rostly, jak tady rychleji rostla ekonomika. Dnes už je ten trh více konkurenční, marže viditelně klesají. Mohou tady být relativní rozdíly například ve výši poplatků, ale v západní Evropě vám to vysvětlí tím, že tam má klient mnohem více produktů – včetně spousty investičních produktů, na kterých banky realizují zisk.

Pokud jde o sazbu Pribor, myslím, že ta kauza je umělá. Možná to zase souvisí s tím, že český trh je mělký, tu sazbu vytváří šest bank, ale nikdo se jí moc neřídí, protože ty banky se stejně navzájem znají.

ČESKÁ POZICE: Není problém v tom, že se sazba Pribor odchýlila od základní úrokové sazby České národní banky a je o dost vyšší?

Pokud jde o sazbu Pribor, myslím, že ta kauza je umělá. Možná to zase souvisí s tím, že český trh je mělký, tu sazbu vytváří šest bank, ale nikdo se jí moc neřídí, protože ty banky se stejně navzájem znají.

RUSNOK: V posledních měsících se jí ale zase výrazně přiblížila. To, že je odchýlená od sazby národní banky, ještě nemusí nic znamenat. Jak uvedl viceguvernér ČNB Tomšík, tuzemské banky se na rozdíl od eurozóny nechodí financovat do centrální banky a půjčovat si za její sazby. U nás je to něco jiného – banky si půjčovat nemusejí, mají naopak přebytek likvidity. Samy si pak určují cenu úvěrů navzájem.

ČESKÁ POZICE: Argument z druhé strany ale říká – pokud si komerční banky naopak ukládají vysoké částky u centrální banky s úrokovou sazbou 0,05 procenta, není logické, že sazbu Pribor stanovují v podstatně vyšší hodnotě.

RUSNOK: Nejsem expert na Pribor. Ale pokud vím, že tato sazba už dnes neplní svoji původní roli. Nikdo se jí moc neřídí, je to jakási zvyková záležitost. A banky si stejně určují sazby vůči svým klientům podle toho, jak je znají či neznají. Stejně tak vůči sobě navzájem – podle toho, jak si důvěřují či nedůvěřují. Pribor až takovou roli nehraje.

ČESKÁ POZICE: Neodvíjejí se od této sazby například pohyblivé složky hypoték?

Vítám, že se tu hledají cesty, jak donutit ekonomické subjekty, aby nezakrývaly svoje tržby, svoje příjmy. To se tady zatím zřejmě masově děje.

RUSNOK: Neznám podmínky jednotlivých bank. Ať to někdo zanalyzuje. Nemyslím, že by to hrálo nějakou zásadní roli.

ČESKÁ POZICE: Řekl jste, že ministr financí Babiš jde v případě elektronické evidence tržeb s obří brokovnicí na malého zajíce. Zatím se mluvilo spíše o nákladech pro živnostníky, vy ale říkáte, že to může být finančně náročné také pro stát?

RUSNOK: Nechci to příliš komentovat. Jak jsem řekl, také nechceme, aby vláda komentovala měnovou politiku. Ale vyjádřím se k tomu čistě jako občan. Vítám, že se tu hledají cesty, jak donutit ekonomické subjekty, aby nezakrývaly svoje tržby, svoje příjmy. To se tady zatím zřejmě masově děje.

Když už si ale dám takový úkol, musím si logicky položit další otázku: Jaké nástroje použít, aby to bylo zároveň hospodárné a efektivní? To navrhované řešení, jak jsem o něm v poslední době slyšel, vypadá velmi sofistikovaně a robustně. Ale je známé, že státní správa s podobnými velkými systémy moc dobré zkušenosti nemá. Ať už investičně nebo provozně.

ČESKÁ POZICE: Jinými slovy tedy říkáte, že zavedení elektronické evidence tržeb může být z pohledu státu příliš drahé?

Zamýšlel bych se nad tím, jestli není z hlediska nákladů a výnosů efektivnější nějaký slabší mechanismus typu fiskální pokladna s namátkovými kontrolami a třeba zvažovanou loterií účtenek

RUSNOK: Zamýšlel bych se nad tím, jestli není z hlediska nákladů a výnosů efektivnější nějaký slabší mechanismus typu fiskální pokladna s namátkovými kontrolami a třeba zvažovanou loterií účtenek. Ale říkám to jen proto, že jsem kdysi o podobných věcech přemýšlel, jinak nám tady do toho samozřejmě nic není.

ČESKÁ POZICE: Kromě elektronické evidence tržeb ministerstvo financí prosazuje další opatření typu zveřejňování smluv, kontrolních hlášení. Myslíte, že tím lze něčeho významnějšího dosáhnout?

RUSNOK: Je to správný směr. Nemám pochyb, že to je třeba. Ale ďábel je vždy v detailu. Teď jde o fázování těch různých opatření a způsoby, jak se efektivně dostat k cíli.

ČESKÁ POZICE: Kolik peněz se dá vybrat navíc nebo ušetřit díky podobným opatřením?

RUSNOK: To si netroufám spekulovat. Skutečně ne. Tady totiž nemůžete uvažovat čistě mechanicky. Musíte počítat s tím, že ekonomické subjekty se těm novým opatřením zase nějak přizpůsobí. Různými způsoby. Něco přiznají, něco třeba omezí.

ČESKÁ POZICE: Předpokládáte, že si zase najdou nějaké cestičky, sofistikovanější způsoby, jak se třeba vyhnout placení daní?

Musíte počítat s tím, že ekonomické subjekty se těm novým opatřením zase nějak přizpůsobí. Různými způsoby. Něco přiznají, něco třeba omezí.

RUSNOK: Ano, najdou se cestičky, ale nejde jen o to. Ty ekonomické subjekty mohou začít přiznávat dosud nepřiznané tržby, ale zároveň třeba přehodnotí svůj byznysový model, trochu jej upraví. Ty reakce budou pestré. Každý je v jiné situaci, v jiných podmínkách. To jsou miliony interakcí, které je těžké odhadovat předem.

ČESKÁ POZICE: Opravdu se domníváte, že třeba u živnostníků je nepřiznávání tržeb masové?

RUSNOK: Samozřejmě nemám přesné informace, to musejí vědět lidé z trhu, z finančních úřadů. Ale všichni koneckonců znají tu otázku – chcete to s účtenkou, bez účtenky? To je docela běžné. Nikoho to nepřekvapí.

ČESKÁ POZICE: Že si někdo nebere účtenku?

RUSNOK: Nebo že je různá cena, když si někdo bere, či nebere účtenku. Takže ten problém tady asi je. Rozhodně je větší než někde ve standardní západní zemi, i když tam určitě také existuje. Jde o férovost hospodářské soutěže. Proč ti poctiví, nebo ti, kteří nemají jinou možnost, přiznají všechno a jiní nikoliv? Tenhle aspekt také není možné opomenout.

Jiří Rusnok (54)

Členem bankovní rady České národní banky je od loňského března, v příštím roce ho prezident Miloš Zeman hodlá jmenovat guvernérem ČNB. Narodil se v Ostravě, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil ve Státní plánovací komisi a po roce 1989 na různých dalších postech ve státní správě i v Českomoravské konfederaci odborových svazů.

Za vlád vedených sociální demokracií byl ministrem financí a ministrem průmyslu. Později byl prezidentem Asociace penzijních fondů a generálním ředitelem penzijního fondu ING. Prezident Miloš Zeman si ho zvolil za premiéra úřednické vlády (červen 2013–leden 2014).