Jiří Koželouh: Lidem v divočině hotely a lanovky nescházejí

Útoky zastánců rozvoje obcí a blahobytu místních lidí na národní parky ohrožují kvalitní život zdejších obyvatel i přírodu. Rozpor mezi ochranou divoké přírody a místní ekonomickou prosperitou v národních parcích je pouze mezi komerčními zájmy malé skupiny a ostatními.

Národní park Šumava. (Ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Národní park Šumava. (Ilustrační foto) | foto: MAFRA: Slavomír Kubeš
Národní park Šumava. (Ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Senátoři vrátili poslancům novelu zákona o národních parcích, kterou ovšem systematicky změnili na zákon o lunaparcích. Podle Senátu se má stát cílem nejcennějších území národní přírody stavební boom, ochranu divoké přírody odstavili ve svém návrhu na (přinejlepším) druhou kolej.

Tažení proti národním parkům, do jehož čela se svým projevem v Poslanecké sněmovně postavil prezident Miloš Zeman, je vedeno pod vlajkou rozvoje obcí a kvality života místních lidí. Jenže je to jen kouřová clona pro osobní zájmy některých politiků a podnikatelů. Senátní návrh novely žádné zlepšení pro obce nepřináší. Právníci z Katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy dokonce odhalili, že by práva obcí omezil.

Magnet pro návštěvníky

Kvalita života místních lidí se ukáže v jiném světle, pokud odhodíme stokrát opakovaný nesmysl o nedotknutelné přírodě, která dusí místní ekonomiku, a podíváme se na fakta. Regionální rozvoj není prvotním posláním národních parků v žádné zemi na světě. Navíc rozvoj obcí se nezajistí sám od sebe tak, že jej senátoři napíšou do jednoho paragrafu zákona.

Národní parky jako magické oázy divoké přírody jsou magnetem pro návštěvníky, kteří jsou hlavním zdrojem příjmů pro místní ekonomiku

Účelem národních parků musí být ochrana divoké přírody stejně jako všude na světě, kde si váží svého přírodního dědictví. A také všude, kde umějí počítat. Národní parky jako magické oázy divoké přírody jsou magnetem pro návštěvníky, kteří jsou hlavním zdrojem příjmů pro místní ekonomiku.

Krkonošský národní park navštíví ročně pět až šest milionů lidí. Naše nejvyšší hory, kde turisté obdivují alpinskou tundru, tudíž patří mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky. Správa parku sčítáním návštěvníků zjistila, že 1,4 milionu se jich ročně podívá do nejvíce chráněné a nejcennější první zóny.

Ty nejsou v národních parcích žádnými uzavřenými a oplocenými rezervacemi, jak se snaží veřejnosti vsugerovat odpůrci národních parků. Samozřejmě, může se zde chodit pouze po značených trasách, to ale turistům nevadí. V divočině se většinou mimo stezky ani chodit nedá.

Dvakrát vyšší příjem na obyvatele

Nejvíce sporů se vede o Národní park Šumava. Zeje snad prázdnotou kvůli strašnému řediteli, který má raději kůrovce než lidi? Ani náhodou. Loni jej navštívilo o 20 procent víc turistů než předloni, celkem jeho krásy obdivovaly dva miliony lidí. Mimořádný nárůst návštěvnosti zaznamenali loni na Modravsku, kde úřaduje největší kritik národního parku Antonín Schubert. Počet turistů tam vzrostl víc než dvojnásobně. Zdánlivě iracionální odpor pana starosty ukazuje, že odpůrcům divoké přírody nejde ve skutečnosti o rozvoj obcí.

Karlova univerzita vypočítala podle statistických dat, že obce v šumavském parku mají dvakrát vyšší příjem na obyvatele, než je průměr v Jihočeském a Plzeňském kraji. A to nezapočítala nejbohatší Modravu.

Tolik návštěvníků se musí projevit. Karlova univerzita vypočítala podle statistických dat, že obce v šumavském parku mají dvakrát vyšší příjem na obyvatele, než je průměr v Jihočeském a Plzeňském kraji. A to nezapočítala nejbohatší Modravu, která těží z trvalého bydliště miliardáře Zdeňka Bakaly. Také s nezaměstnaností je to jinak, než vyprávějí legendy. Obce v šumavském parku mají nižší nezaměstnanost než jinde na venkově a v době výzkumu na tom byly lépe než celorepublikový průměr.

Také oba naše malé národní parky se těší popularitě výletníků. Na nejkrásnější místa magického Národního parku Podyjí přijde v sezóně až 500 lidí denně, spektakulární skalní města v Českém Švýcarsku přijíždí obdivovat každoročně 750 tisíc turistů. A trend návštěvnosti výrazně roste. Lidé jsou tedy spokojeni s tím, co národní parky především nabízejí – svobodnou, nespoutanou přírodu. Potvrzují to i průzkumy veřejného mínění – lidem v divočině hotely a lanovky nescházejí.

Užitek pro všechny

Miliony návštěvníků ročně představují nejlepší sponzory místního ekonomického rozvoje. A miliony takových sponzorů jsou pro regionální rozvoj neporovnatelně důležitější než necelých 40 senátorů, několik regionálních politiků či developerů a pozemkových spekulantů.

Národní parky představují naše nejcennější bohatství a musejí z něho mít užitek všichni, nikoli skupinka developerů

Pro osobní zájmy této hrstky bude jistě výhodnější senátní varianta zákona. Jenže výstavbou a kácením pro jejich zisky by utrpěla příroda, návštěvníci i místní pokladny a místní lidé. Národní parky představují naše nejcennější bohatství a musejí z něho mít užitek všichni, nikoli skupinka developerů.

Útoky papírových zastánců rozvoje obcí a blahobytu místních lidí na národní parky tedy ve skutečnosti ohrožují kvalitní život místních obyvatel stejně jako vzácnou přírodu. Rozpor mezi ochranou divoké přírody a místní ekonomickou prosperitou v národních parcích neexistuje. Rozpor je jediný – mezi komerčními zájmy malé skupiny a všemi ostatními.