Jemenská válka pokračuje pod jiným jménem

Saúdskoarabské prohlášení, že skončila operace v Jemenu, vyvolalo naději, že konflikt spěje ke konci. Následně se však ukázalo, že je vše při starém...

Letecké údery Saúdské Arábie a jejích spojenců na Saná vyvolaly v ulicích... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letecké údery Saúdské Arábie a jejích spojenců na Saná vyvolaly v ulicích... | foto: ČTK
Letecké údery Saúdské Arábie a jejích spojenců na Saná vyvolaly v ulicích...

Když přesně před měsícem začaly nálety na pozice šíitských rebelů v Jemenu, deklarovaným cílem bylo zastavení postupu povstalců a obnovení vlády svrženého prezidenta Mansúra Hádího. Právě na základě jeho „zvacího dopisu“ Saúdové intervenci spustili.

Mezinárodní arabská koalice, vedená Rijádem a opírající se o zbrojní dodávky a špionážní informace od Spojených států, skutečně zničila stovky objektů využívaných rebely. Faktem ale je, že i když při bombardování a bojích už zahynulo asi tisíc lidí, Húsiové, jak si povstalci po svém vůdci říkají, postupují dál. A stejně tak vzdušné útoky.

Saúdská Arábie kontra Írán

Klíč k pochopení, v čem tedy vlastně spočívá změna názvu intervence, leží v prohlášení saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu Ádila al-Džubajra. Zatímco dosud nálety vycházely z rozhodnutí intervenčních armád, nově prý budou reakcí na útočné aktivity povstalců. „Nedovolíme jim, aby silou převzali Jemen,“ prohlásil ambasador.

Rijád tvrdí, že Teherán poskytuje šíitským rebelům nejen diplomatickou a humanitární podporu, ale také zbraně.

Mezinárodní rozměr dává jemenským událostem i angažmá Íránu, kterým ostatně Saúdská Arábie zdůvodňuje své vlastní vojenské operace. Rijád tvrdí, že Teherán poskytuje šíitským rebelům nejen diplomatickou a humanitární podporu (jak přiznávají i Íránci), ale také zbraně.

O tom však zatím žádné důkazy zveřejněny nebyly a s napětím se čeká na skupinu devíti íránských lodí, které podle Saúdských Arabů vezou Húsiům vojenský, a nikoli jen deklarovaný humanitární náklad. Včera Pentagon informoval, že se plavidla přestala přibližovat k Jemenu, zatím je prý však brzy na konstatování, že se vracejí do Íránu.

V oblasti už každopádně patrolují dvě lodi amerického námořnictva. Rada bezpečnosti OSN minulý týden schválila zbrojní embargo, ovšem pouze na šíitské povstalce, takže zatímco Rijád může spřáteleným silám shazovat zbraně nadále, podobná íránská podpora povstalcům by už znamenala porušení mezinárodních sankcí. Rusko v Radě bezpečnosti požadovalo embargo vůči oběma stranám, nakonec ale přijatou rezoluci nevetovalo a pouze se zdrželo hlasování.

Zákulisní tlak spojenců

Pozice Spojených států dosud kopírovala zájmy Saúdské Arábie. „Írán si musí uvědomit, že USA nebudou nečinně přihlížet, pokud je region destabilizován nebo když se někdo podílí na tajných válečných operacích napříč mezinárodními hranicemi a v jiných státech,“ prohlásil zkraje dubna americký ministr zahraničí John Kerry.

V posledních dnech nicméně v americkém tisku přibývá rozpaků nejen nad saúdskoarabským postupem, ale i nad rolí samotných Spojených států.

V posledních dnech nicméně v americkém tisku přibývá rozpaků nejen nad saúdskoarabským postupem, ale i nad rolí samotných Spojených států. Když Saúdská Arábie ohlásila ukončení Rozhodující bouře, zdůvodnila to tím, že „cíle operace byly splněny“.

Listy The Wall Street Journal nebo The New York Times ale informovaly, že roli – kterou Rijád nepřiznává – měl i mezinárodní tlak, opřený zejména o alarmující zprávy o počtech mrtvých a rozsahu strádání civilistů. Se saúdskoarabskými činiteli údajně jednal Kerry i ředitel CIA John Brennan, kteří se prý snaží spojence navést k postupu, který by nepřinesl více škody než užitku, protože vojenské cíle bombardování ubývají, naopak přibývá civilních obětí.

„Pro tuto chvíli Saúdové přišli s odpovědí, která spočívá v přenesení odpovědnosti na Húsie, a to nejen za provokování dalších náletů, ale i za odsouvání dohody, která by boje ukončila,“ shrnul pozice Rijádu New York Times.

Kde má zájmy Írán?

Írán zveřejnil minulý týden čtyřbodový plán, který by zahrnoval nejen zastavení bojů, ale i zajištění humanitární pomoci a nakonec politické řešení jemenské krize, včetně nového rozdělení moci. Saúdskoarabský velvyslanec v USA Džubajr tento návrh odmítl s poukazem na to, že Írán je účastníkem konfliktu, a nemůže tedy být i jeho arbitrem. Nicméně o týden později Džubajr oznámil novinářům, že to bude Saúdská Arábie, kdo zajistí politické řešení krize.

Rijád tvrdí, že nejde o válku mezi sunnity a šíity ani o soupeření mezi Saúdskou Arábií a Íránem.

Rijád tvrdí, že nejde o válku mezi sunnity a šíity ani o soupeření mezi Saúdskou Arábií a Íránem. „Nepopisoval bych to jako proxy war s Íránem, je to válka z nezbytnosti,“ prohlásil velvyslanec Džubajr. V pákistánských médiích se přitom objevila informace, že když Saúdové nedávno neúspěšně žádali spojenecký Pákistán o vojenské posily pro Jemen, podmínkou bylo, že vojáci vyslaní Islámábádem by museli být výhradně sunnité.

Deník Christian Science Monitor v obsáhlé analýze shrnuje pravděpodobné pohnutky Rijádu k nečekaně razantnímu, až přehnanému postupu v Jemenu jako pocit méněcennosti, obavy, že ve vzájemném souboji o Blízký východ získává Írán navrch. To se podle citovaných expertů projevuje i tím, že Saúdové přisuzují Jemenu mnohem větší význam v íránském plánování, než ve skutečnosti má (zejména ve srovnání s Irákem nebo Sýrií), a zveličují i podporu, již Teherán poskytuje Húsiům. Jak tvrdí např. analytik Shashank Joshi z britského vojenského think-tanku The Royal United Services Institute, i západní diplomaté v soukromí připouštějí, že íránská pomoc jemenským šíitům je „mírná, nerozhodná a velmi omezená“.

Kolabuje i zdravotnictví

OSN mezitím varuje před katastrofální dopady, které má prodlužování konfliktu na civilisty. Na 150 tisíc Jemenců muselo opustit své domovy, ceny mnoha léků stouply na trojnásobek, hroutí se systém distribuce pitné vody; minulou neděli např. jeden z náletů zničil i skladiště britské humanitární organizace Oxfam, kde byly právě prostředky k úpravě vody.

Na řadě míst podle Světové zdravotnické organizace kolabuje zdravotnická péče – hlavně kvůli mnohadenním výpadkům proudu se omezují možnosti naléhavých operací, ale i chlazení vakcín proti nakažlivým chorobám, určených v nejchudší arabské zemi pro statisíce dětí. „Upřímně doufám, že boje skončí co nejdříve,“ prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, když se dozvěděl, že válka pokračuje, jen pod novým kódovým označením.

Počet příspěvků: 1, poslední 30.4.2015 05:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.