Jednání o spojení Deutsche Bank a Commerzbank dostává trhliny

Kdyby Bankovní námluvy Deutsche Bank a Commerzbank dopadly, byla by na jejich konci třetí největší banka Evropy. Německý národní bankovní obr by dle vládních představ mohl pomoci konkurovat některým americkým investičním bankám z Wall Street. Proti spojení se však ozývá stále více hlasů z řad akcionářů, odborů i německé veřejnosti.

Vojtěch Wolf 16.4.2019
Deutsche Bank | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Deutsche Bank | foto: Reuters
Deutsche Bank

Bankovní námluvy Deutsche Bank a Commerzbank ohledně možného spojení jsou už měsíc oficiální. Pokud by to dopadlo, byl by na jejich konci „bankovní šampion“, který by se pyšnil titulem třetí největší banky Evropy. „I my musíme mít svého národního přeborníka v bankovnictví,“ prohlásil v únoru německý ministr financí Olaf Scholz, jak uvedla agentura Bloomberg.

Německý národní bankovní obr by totiž podle vládních představ mohl pomoci například s podporou německých firem ve světě a v neposlední řadě konkurovat některým americkým investičním bankám z Wall Street. Zároveň by fúze oběma bankám pomohla osekat náklady. Jenže proti možnému spojení se ozývá stále více kritických hlasů z řad akcionářů, odborů, ale i německé veřejnosti.

O 30 tisíc zaměstnanců méně

Například podle průzkumu společnosti Insa pro německý deník Bild mezi více než dvěma tisíci respondentů je proti fúzi 43 procent Němců, 17 procent ji podporuje a zbytek neví nebo nezajímá. Pokud by se ovšem braly v úvahu pouze odpovědi lidí, kteří na spojení bank názor mají, podporovalo by ho jen 29 procent z nich a 71 procent by bylo proti. Není se co divit. Dohromady obě banky zaměstnávají zhruba 140 tisíc lidí. Podle odborářů by „bankovní svatba“ znamenala, že až 30 tisíc z nich by mohlo přijít o práci.

Dohromady obě banky zaměstnávají zhruba 140 tisíc lidí. Podle odborářů by „bankovní svatba“ znamenala, že až 30 tisíc z nich by mohlo přijít o práci.

Snížení nákladů v podobě například velkého propouštění je pro úspěšnou fúzi klíčové. Proto se německé ministerstvo financí vyslovilo, že se proti tomu nebude nijak stavět. Proti spojení se rovněž stále častěji ozývají akcionáři, kupříkladu je nadzvedla zpráva listu Financial Times, podle níž se v Deutsche Bank diskutuje o navýšení základního kapitálu o tři až deset miliard eur. Podle listu, který se odkazuje na zdroje blízké jednání o fúzi, by německá vláda chtěla, aby navýšení kapitálu nastalo ještě před případným spojením.

Navýšení kapitálu by přitom mělo pokrýt nejen náklady fúze, ale především případné odpisy z rizikových aktiv Commerzbank. Ta například v současnosti drží italské vládní dluhopisy za 8,4 miliardy eur. Navíc německá vláda drží v Commerzbank více než 15 procent. Po spojení bez navýšení by její podíl v nové Deutsche Bank klesl na pět procent. Aby si vláda takový vysoký podíl udržela, musela by ze státní pokladny investovat přibližně půl miliardy eur, napsal Financial Times.

Udržitelnost projektu

Tím by sice vláda dala najevo, že obchod podporuje, na druhou stranu by to jen obtížně vysvětlovala voličům, kteří fúzi nejsou nakloněni. Vládní strana křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové již nicméně předeslala, že takový krok nepodpoří. „O vytvoření velké banky lze jednat v rámci diskuse o ekonomické politice, ale neopravňuje to k použití peněz daňových poplatníků,“ uvedl v prosinci Michael Meister z CDU pro agenturu Bloomberg. Zpráva The Financial Times o miliardách eur, které si případná fúze vyžádá, znepokojila investory a poslala akcie obou bankovních domů dolů.

Myšlenka velké národní banky se nelíbí ani regulátorům. Jedinou důležitou věcí, kterou bude brát regulátor v úvahu při rozhodování, zda fúzi schválit, či nikoli, je udržitelnost takového projektu.

Akcie Deutsche Bank ve čtvrtek 28. března klesly o více než 3,5 procenta a akcie Commerzbank o 2,1 procenta. Problém hrozícího naředění svých podílů řeší i akcionáři. Podle agentury Bloomberg se proto staví proti spojení Katar, který v Deutsche Bank prostřednictvím státního investičního fondu drží asi šestiprocentní podíl. Katařané údajně požadují po Němcích nějakou pojistku, například příslib vzniku více vzájemných obchodů mezi emirátem a Spolkovou republikou Německo.

Myšlenka velké národní banky se nelíbí ani regulátorům. Byly to právě banky „příliš velké na to, aby padly“, kterým vlády na obou stranách Atlantiku musely za poslední finanční krize pomáhat. „Nemám úplně rád myšlenku národních přeborníků, případně evropských šampionů,“ prohlásil nedávno k německým bankovním námluvám Andrea Enria, předseda Rady dohledu Evropské centrální banky (ECB) v rozhovoru pro Financial Times. Dodal však, že jedinou důležitou věcí, kterou bude brát regulátor v úvahu při rozhodování, zda fúzi schválit, či nikoli, je udržitelnost takového projektu.

Rostoucí odpor vůči bankovní fúzi bere v úvahu i Olaf Scholze. V rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung německý ministr financí popřel, že by na spojení tlačil: „Nejsem tím, kdo sedí za volantem.“

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.