Je třeba zlepšit výběr a přípravu nových soudců

„Až na složitých věcech lze poznat dobrého soudce. Rychlejší a kvalitnější justici budeme mít jen s lepšími soudci. Nová instrukce o výběru soudců a novelizovaná vyhláška o výběru a přípravě justičních čekatelů by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Věřím, že to stihneme,“ říká v rozhovoru ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán na sjezdu ANO. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr spravedlnosti Robert Pelikán na sjezdu ANO. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán na sjezdu ANO. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) v rozhovoru mimo jiné říká: „Když mluvím s mladými soudci, mám dojem, že to jsou zajímaví lidé, a jsem rád, že v justici jsou. Systém neselhává, ale není transparentní, objektivizovaný, systematický. Když se mě student zeptá, co má udělat pro to stát se soudcem, nemám pro něho jasnou odpověď. Což je naprosto špatně vzhledem k tomu, jak je to důležitá funkce pro fungování státu.“

LIDOVÉ NOVINY: Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová v květnovém rozhovoru pro LN kritizovala současný výběr soudců, že se v něm může dít cokoliv včetně klientelismu a že nedává žádnou garanci, že do justice přicházejí kvalitní právníci. Když navrhujete prezidentovi soudce ke jmenování, jakou máte jistotu, že byli vybráni správně?

PELIKÁN: Žádnou jistotu nemám a je to věc, která mě dlouhodobě trápí. Máme-li respektovat nezávislost soudců, jediný nástroj, který ministerstvo má k formování justice, je výběr a příprava lidí, kteří se stávají soudci. Protože od okamžiku, kdy se jimi stanou, se jich nesmíme už ani dotknout, což je správně. Vadí mi, že ministerstvo dlouhodobě rezignovalo na tuto úlohu a už nějakou dobu se s tím snažíme něco udělat. Snad se to teď podaří.

LIDOVÉ NOVINY: Dnes má výběr soudců v rukách osm předsedů krajských soudů. Kterých praxi považujete za kvalitní?

Máme-li respektovat nezávislost soudců, jediný nástroj, který ministerstvo má k formování justice, je výběr a příprava lidí, kteří se stávají soudci. Protože od okamžiku, kdy se jimi stanou, se jich nesmíme už ani dotknout, což je správně.

PELIKÁN: Nechtěl bych to jednotlivě hodnotit. A zase nechci, aby to vyznělo, že je to v alarmujícím stavu. Kdybych měl pocit, že věci jsou úplně špatně, pak návrhům nevyhovuji, byť mám omezenou možnost to přezkoumávat. Není to ve stavu, že bychom tu měli katastrofu, kdy se do justice dostává bůhvíkdo. Když mluvím s mladými soudci, mám dojem, že to jsou zajímaví lidé, a jsem rád, že v justici jsou.

Systém neselhává, ale není transparentní, objektivizovaný, systematický. Když se mě student zeptá, co má udělat pro to stát se soudcem, nemám pro něho jasnou odpověď. Což je naprosto špatně vzhledem k tomu, jak je to důležitá funkce pro fungování státu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se mohlo stát, že to celé stojí jen na důvěře vůči předsedům krajských soudů a ministerstvo nemá takřka žádnou možnost výběr ovlivňovat?

PELIKÁN: Po roce 2000 se rozpadlo původní direktivní řízení správy justice ministerstvem, které bylo nahrazeno neméně direktivním a neméně libovolným řízením osmi krajskými předsedy. Po několika letech každodenní zkušenosti si myslím, že práci dělají docela dobře, ale oblast výběru soudců je nejpalčivější místo.

Je hrozné, že je to anarchie a že neexistují žádná pravidla, v každém kraji praxe vypadá úplně jinak. Přitom zrovna při výběru soudců to nedává sebemenší smysl, protože soudcem se člověk nestává pro jeden kraj, ale pro celou republiku.

Je hrozné, že je to anarchie a že neexistují žádná pravidla, v každém kraji praxe vypadá úplně jinak. Přitom zrovna při výběru soudců to nedává sebemenší smysl, protože soudcem se člověk nestává pro jeden kraj, ale pro celou republiku.Proto by měla být jednotná pravidla.

LIDOVÉ NOVINY: Podle informací, které LN získaly z justice, se nyní připravuje zásadní reforma. Jak dlouho jste ji připravovali?
PELIKÁN: Vychází to z Bílé knihy justice, kterou jsme připravovali od roku 2015, a dalších debat, jež jsme vedli s představiteli justice. Vycházeli jsme také z návrhu kolegia předsedů krajských soudů, který nebyl příliš daleko od našich představ. Zkoumali jsme i některé zahraniční modely.

Dnes konečně máme připravený výsledek, který jsme předložili do připomínkového řízení (materiál byl předložen 28. července 2017 – pozn. red.). Nová instrukce o výběru soudců a novelizovaná vyhláška o výběru a přípravě justičních čekatelů by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Věřím, že to stihneme.

LIDOVÉ NOVINY: Bude hlavní rozdíl oproti dnešku, že základem budou centralizovaná a objektivní výběrová řízení?

Chceme v justici lidi, kteří mají cit pro spravedlnost, a zároveň jej dovedou podpořit logickým uvažováním a výbornou znalostí práva a jeho zručnou aplikací. Což je dost vzácná kombinace.

PELIKÁN: Je to celé jiné, je to docela propracovaný systém. První bod je, že kdokoliv bude mít zájem o práci v justici po vystudování právnické fakulty, bude mít jednotný kontaktní bod – ministerstvo převezme jeho přihlášku a zařadí ho do databáze. Zájemce si určí, na jakých soudech je případně ochoten pracovat.

Potom absolvuje centrální test, spíše jednodušší, a pokud uspěje, bude zařazen na seznam uchazečů. Pokud pak nějaký soud bude poptávat nového pracovníka, automaticky se obešlou lidé z této databáze. Pro mladého člověka to bude jistota, že se o něm bude vědět a nebude muset sledovat inzeráty na úředních deskách.

Potom bude následovat tříletá fáze před justiční zkouškou, kterou chceme více přiblížit průběhu koncipientské praxe v advokacii nebo u notáře. Tedy tomu, co dnes nazýváme asistentem soudce, tedy primárně pracovní role. Lidé po škole totiž potřebují hlavně kontakt s praxí, aby si pod teoretickými pojmy dovedli představit reálné situace.

Navrhovaný systém je sice komplikovaný, ale vážnost soudcovské funkce to vyžaduje. Vždyť dáváte člověku na 40 let právo rozhodovat o životech jiných lidí.

Velká změna bude v tom, že po německém vzoru se budeme snažit pořádat jedenkrát týdně vzdělávací semináře, které na krajských soudech povedou zkušení soudci. Budou s nimi zpracovávat poznatky a připravovat je na justiční zkoušku a na výběrové řízení na adepta na funkci soudce. Po této fázi bude následovat justiční zkouška, jak tomu bylo doposud.

Největší rozdíl bude v tom, že zavedeme centrální výběr do závěrečné fáze přípravy. Tam ze zákona musíme umožnit vstup i lidem, kteří přijdou s úspěšně vykonanou zkouškou z jiné právnické profese, typicky advokáti, státní zástupci nebo notářští a exekutorští kandidáti. Tato část bude mnohem přísnější a bude sestávat z písemného řešení velmi složitého právního problému a ústního pohovoru.

Chceme v justici lidi, kteří mají cit pro spravedlnost, a zároveň jej dovedou podpořit logickým uvažováním a výbornou znalostí práva a jeho zručnou aplikací. Což je dost vzácná kombinace. Vzhledem k tomu, že každoročně vybíráme zhruba sto soudců, pak při celkové právnické populaci bychom si měli dobře vybírat. Je to klíčový moment pro budoucnost justice, aby tam šli ti nejlepší.

LIDOVÉ NOVINY: Dnes může být člověk s profesní zkouškou rovnou jmenován soudcem a obvykle začne hned vyřizovat agendu. Tam se také chystá změna?

Chtěli bychom, aby plat rostl s tím, jak se bude člověk přibližovat jmenování soudcem. Nebude to ale hned, bude třeba změnit zákon.

PELIKÁN: Po centrálním výběru bude následovat dvouleté období, podobné dnešnímu čekatelství. Adept postupně absolvuje stáže na jednotlivých soudních odděleních, aby se seznámil s fungováním soudu po všech stránkách. Závěrečnou fází bude půlroční přisedání u odvolacího senátu na krajském soudu, kde nebude hlasovat, ale účastní se práce v senátu, téměř jako kdyby soudcem byl.

A na samém konci bude simulované soudní jednání, kdy budou zkušení soudci hodnotit, zda je daného člověka možné jmenovat soudcem a pustit na živé lidi. Po jmenování bude čerstvý soudce nejprve půl roku členem senátu na krajském soudu a teprve poté pracovat jako samosoudce na okresním soudu.

Navrhovaný systém je sice komplikovaný, ale vážnost soudcovské funkce to vyžaduje. Vždyť dáváte člověku na 40 let právo rozhodovat o životech jiných lidí. Zároveň je tam časový prostor mezi ukončením školy a třicátým rokem věku, kdy je možné jmenovat soudcem. Tuto mezeru bylo třeba vyplnit, aby lidé po justiční zkoušce neutíkali z justice do jiných právnických profesí.

LIDOVÉ NOVINY: Lidé s justiční zkouškou se dnes stávají advokáty nebo státními zástupci hlavně proto, že platy čekatelů či asistentů na soudech jsou nízké. Budete to řešit?

Když vidíte, jak to funguje ve sněmovně, bylo by teď naivní navrhovat změnu zákona. Systém bude nabíhat postupně, v okamžiku účinnosti by měla naběhnout centrální evidence a první test, další prvky budou nabíhat postupně.

PELIKÁN: Průměrný plat je asi 24 tisíc, což není žádný zázrak. Chtěli bychom, aby plat rostl s tím, jak se bude člověk přibližovat jmenování soudcem. Nebude to ale hned, bude třeba změnit zákon. Nový systém by jim alespoň zajistil určitou jistotu, že pokud po absolvování centrálního výběrového řízení něco nepokazí, pak se po dvou letech a třicátých narozeninách stane soudcem. Když budete vědět, že zhruba za dva roky budete mít hezký soudcovský plat, mohla by to být změna k lepšímu.

LIDOVÉ NOVINY: Jádro nového systému bude upravené pouze ministerskou instrukcí, nikoli vyhláškou nebo dokonce zákonem. Není to málo?

PELIKÁN: Ministerstvo spravedlnosti má zákonné zmocnění vydat vyhlášku jen na část přípravy do justiční zkoušky, takže jsme to museli udělat takto. Instrukce je v podstatě sebeomezení ministra spravedlnosti v jeho pravomoci – nepodám návrh prezidentovi na jmenování soudcem, pokud dotyčný neprošel tímto procesem.

Ve zveřejňování rozsudků jsme pokročili ve dvou směrech. Jednak apelujeme na soudy, aby oživily databázi a evidenční senáty začaly doporučovat významná nebo zajímavá rozhodnutí k publikaci, jednak souběžně pracujeme na programu pro automatickou anonymizaci soudních rozhodnutí.

Není to příliš stabilní řešení, byť v tomto resortu je úprava instrukcemi běžná. Je to pragmatické, na systému jsme intenzivně pracovali, a když vidíte, jak to funguje ve sněmovně, bylo by teď naivní navrhovat změnu zákona. Systém bude nabíhat postupně, v okamžiku účinnosti by měla naběhnout centrální evidence a první test, další prvky budou nabíhat postupně. Navrhujeme účinnost od příštího roku. Rádi si vyslechneme připomínky představitelů justice, ale už to chceme opravdu prosadit.

LIDOVÉ NOVINY: Dlouhodobým problémem české justice je nezveřejňování rozsudků s výjimkou dvou nejvyšších soudů a správní justice. Loni to kritizovala eurokomisařka Věra Jourová, letos se přidala ombudsmanka Anna Šabatová. Zmiňoval jste, že vaším cílem je koncepční a moderní řešení ve formě elektronického spisu, který by měl být na státním zastupitelství zprovozněn již letos. Jak to s ním vypadá?

PELIKÁN: Práce postupují, ale letos to určitě nebude, to byl opravdu příliš optimistický odhad. Ve zveřejňování rozsudků jsme pokročili ve dvou směrech. Jednak apelujeme na soudy, aby oživily databázi a evidenční senáty začaly doporučovat významná nebo zajímavá rozhodnutí k publikaci, jednak souběžně pracujeme na programu pro automatickou anonymizaci soudních rozhodnutí. Teď by měla být zahájena fáze testování a dolaďování na jednom soudu.

Co se rychlosti řízení týče, jsme téměř stejně rychlí jako Němci a pomalejší než Rakušané. Jenže to reálně znamená, že máme velké množství velmi rychle vyřízených věcí, ale složitější věci se u našich soudů táhnou dlouhé roky.

V oblasti IT si netroufnu dávat odhady, ale postupujeme, a toto téma je pro nás důležité. Před zavedením chytrého systému elektronického spisu tedy dojde k určité mezifázi po vzoru Slovenska (tam jsou všechna rozhodnutí všech soudů dostupná na internetu – pozn. red.), aby byla rozhodnutí dostupnější. Zoufale nám totiž chybějí odborníci na IT a všechny projekty v této oblasti se proto vlečou.

LIDOVÉ NOVINY: V letošním hodnocení Evropské komise o kvalitě soudních systémů členských států se Česko o něco zlepšilo v délce civilních řízení. Jak si stojíme v evropském kontextu?

PELIKÁN: Česká justice si stojí docela dobře mezi postkomunistickými zeměmi, ale stále existuje mezera mezi nimi a Západem. Měli bychom napínat síly na zmenšení této mezery, ne se opájet tím, že jsme lepší než země na východ od nás. Ta statistická čísla přitom mohou trochu mást.

Co se rychlosti řízení týče, jsme téměř stejně rychlí jako Němci a pomalejší než Rakušané. Jenže to reálně znamená, že máme velké množství velmi rychle vyřízených věcí, ale složitější věci se u našich soudů táhnou dlouhé roky. Když data důkladně analyzujete, vyjde vám, že třeba němečtí soudci dělají stejně rychle jako čeští mnohem složitější věci. Mimo jiné proto, že dovedou banální případy vyřešit mimosoudně.

LIDOVÉ NOVINY: Daří se zlepšovat situaci u složitých kauz?

Už jen na několika soudech je situace kritická, jinak česká justice jako celek funguje přiměřeně rychle

PELIKÁN: Už dva roky posilujeme nejpřetíženější soudy a daří se nám je odblokovávat. Vyrovnávají se tak rozdíly mezi jednotlivými soudy a soudcům se daří dříve dostávat ke spisům. Už jen na několika soudech je situace kritická, jinak česká justice jako celek funguje přiměřeně rychle.

Problém s trváním složitých věcí má jediný lék – lepší výběr a přípravu nových soudců. Jednoduchou agendu dovede vyřídit každý právník, ale až na složitých věcech se pozná dobrý soudce. Rychlejší a kvalitnější justici budeme mít jen s lepšími soudci.

LIDOVÉ NOVINY: Stále dostáváte návrhy na opakované jmenování místopředsedů a předsedů soudů na totéž místo na tomtéž soudu, což je podle nálezu Ústavního soudu z roku 2010 protiústavní a třeba Soudcovská unie to ostře kritizuje?

PELIKÁN: Stále se to občas děje, ale už jen v režimu, který jsme pro to vyhlásili. Pokud má být někdo opakovaně jmenován, musí být povinně vyhlášeno výběrové řízení, aby se prokázalo, že o danou funkci opravdu nikdo jiný zájem nemá. Aby se objektivizovalo, co předsedové soudů pokaždé říkají, že to nikdo jiný dělat nechce a ani nemůže.

Pokud má být někdo opakovaně jmenován, musí být povinně vyhlášeno výběrové řízení, aby se prokázalo, že o danou funkci opravdu nikdo jiný zájem nemá

Povinné výběrové řízení je i tehdy, když byl adept na funkci místopředsedy pověřen výkonem této funkce déle než rok. Považuji to za docela dobrý stav, nemá totiž smysl bezvýhradně lpět na tom, že nikdy se nesmí zopakovat funkce. To by mohlo vést k absurdním situacím a plýtvání lidskými zdroji.

LIDOVÉ NOVINY: Soudcovská unie iniciovala, aby nejvyšší státní zástupce nebo veřejná ochránkyně práv podali žalobu ve veřejném zájmu na zrušení šesti vašich rozhodnutí na opakované jmenování místopředsedů soudů. Co na to říkáte?

PELIKÁN: Docela to vítám. Máme k tématu jediný judikát Ústavního soudu, který byl přijat za určitých okolností a zkušeností. Snad vznikne příležitost, aby se ta praxe po sedmi letech zhodnotila a dotvořila.

LIDOVÉ NOVINY: V parlamentu leží dost zákonů, které jste uváděl jako své priority, ale nezdá se, že mají šanci zdárně dokončit legislativní proces. U kterých ještě věříte, že se stihnou?

Nový zákon o znalcích a oddlužovací novela insolvenčního zákona zřejmě ztroskotají na obstrukcích ODS a TOP 09. Což považuji za čistou škodolibost.

PELIKÁN: Novela občanského soudního řádu spolu s automatickým generátorem přidělování soudních spisů již prošla druhým čtením, a stihnout by se tudíž mohla. Oproti tomu nový zákon o znalcích a oddlužovací novela insolvenčního zákona zřejmě ztroskotají na obstrukcích ODS a TOP 09. Což považuji za čistou škodolibost.

LIDOVÉ NOVINY: Samy by to asi zablokovat nezvládly, nechybí těmto návrhům i podpora v koalici?

PELIKÁN: Ne. V obou případech máme koaliční podporu, ale ty dvě opoziční strany zneužívají toho, že času už do voleb nezbývá mnoho a ve sněmovně je obrovský přetlak zákonů. Oddlužovací novelu nám jednou zařadili na pátek od deseti hodin. Ten den se vždy končí ve dvě, takže když si opozice vezme přestávku a pak tam dvě a půl hodiny čte vypořádací tabulku, bod vypadne z pořadu schůze a než se to na něj zase dostane, uplyne měsíc.

Je slabinou našeho legislativního procesu, že projednání zákona trvá dlouhé měsíce až roky. Přitom třeba v Německu i kontroverzní zákony projdou vždy za měsíc.

Bohužel tato obstrukce funguje a nikdo tomu neumí zabránit. Je slabinou našeho legislativního procesu, že projednání zákona trvá dlouhé měsíce až roky. Přitom třeba v Německu i kontroverzní zákony projdou vždy za měsíc.

LIDOVÉ NOVINY: Třeba nový zákon o státním zastupitelství se nikdy nedostal k projednání, a to jej vláda do sněmovny předložila před více než rokem.

PELIKÁN: A takových je řada. Zrovna u tohoto zákona ale začínám být rád, že se nedostal k projednání. Po usnesení sněmovny v souvislosti se zprávou vyšetřovací komise k policejní reorganizaci (poslanci vyzvali ministra spravedlnosti, aby navrhl zásadní osekání pravomocí státního zastupitelství – pozn. red.) by to totiž mohl být zákon o zániku státního zastupitelství.

Zkrácená verze rozhovoru vyšla v LN 20. června.