Je třeba zlepšit osvětu i přístup k advokátním službám

„Veřejná znalost a neznalost, či spíš právní bezvědomí, chce víc než centrální informační systém či přes média vzkazovat, že je třeba zlepšit právní vzdělání lidí. Učit finanční gramotnost, aniž by žáci měli základní právní gramotnost, je nesmysl,“ říká v rozhovoru Vladimír Jirousek, jenž se po osmi letech vrátil na vrchol advokacie.

Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory.

Šestašedesátiletý ostravský advokát Vladimír Jirousek, který je od loňského září předsedou České advokátní komory (ČAK), přičemž jím již byl v letech 2003 až 2009, v rozhovoru mimo jiné říká: „Už v mém prvním funkčním období jsme se o zakotvení povinného vzdělávání advokátů do zákona snažili, ale neuspěli jsme, teď bychom s tím asi také neuspěli. Ale hlad advokátů po vzdělání je zřejmý a akutní, i když jsou tací, kteří se nebudou vzdělávat nikdy. Nyní připravujeme dobrovolný celoživotní systém, který by mohl pozvolna přejít v systém povinného vzdělávání.“

LIDOVÉ NOVINY: Místo k právničině jste původně inklinoval k herectví. Co vás nakonec přesměrovalo?

JIROUSEK: Jsem z herecké rodiny. Když jsem se narodil, byl můj otec šéfem brněnské operety. Má matka spoluzakládala loutkové divadlo Radost, poté v Brně i hrála, dokonce i když byla se mnou těhotná. Hrál jsem i ve dvou dětských filmech, ale moje matka mne od herectví vždycky zrazovala. Můj otec, do doby, než dostal první infarkt, byl velký bonviván.

Formovala nás beatová vlna i knihy jako Kunderův Žert či Škvoreckého Zbabělci. Můj ročník byl posledním, který dělal přijímací zkoušky na fakultu bez politických posudků. A jelikož se tehdy studenti nevyhazovali, dostudoval jsem. Prostě jsem měl štěstí.

Dobře to ilustruje, jak například slavil mé narození. Otec prostě týden „nebyl“, a když se pak s Josefem Kainarem – mým pozdějším kmotrem – zjevil, přinesl mamince jako dárek krásně vázanou krabici údajně s italskými lodičkami. Když ji matka otevřela, byla v ní jen jedna…

O mém osudu pak rozhodl rok 1968 a okupace spřátelenými armádami. Matka, která v mládí snila, že bude právničkou, mne od herectví odradila dotazem, zda chci hrát celý život Timura a jeho partu. A tak jsem šel na práva.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste přišel do advokacie?

JIROUSEK: To je pikantní záležitost. Ústředí české advokacie vyhlásilo konkurz namísto koncipienta v Severomoravském kraji. Byl jsem ve třetím ročníku a hlásilo se nás šest. Jednou odpoledne mi na kolej volal tajemník, že mám okamžitě přijet do Kaňkova paláce. Byl jsem nepřipravený, zmatený, ale jel jsem.

V sídle ústředí mne přivítal doktor Miloš Jodas s tím, že jsem byl přijat a bylo mi přiděleno nemalé stipendium. Nikdo mne nezkoušel, takže jsem nechápal, co se stalo. A doktor Jodas mi sdělil, že od soudruhů na fakultě na mne přišel natolik děsivý posudek, že by mne jinde nevzali.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste měl špatný profil?

Když jsem odcházel z postu předsedy České advokátní komory, v životě by mě nenapadlo, že se budu ještě vracet, naopak jsem se snažil od vedení komory odstřihnout, abych těm po sobě do toho „nekecal“, to není nikdy dobré. Do začátku roku 2016 jsem návratu říkal absolutně ne. Byl to Karel Čermák, který mě přesvědčil.

JIROUSEK: V posudku stálo doslova: „Má sklony k okázalému chování. Ve studijní skupině i mimo ni vystupoval s antikomunistickými názory a vyvolával záporné nálady ke studentům komunistům a členům SSM. Rovněž na seminářích vystupoval s dotazy a názory, které měly antikomunistický podtext.“ Kádrově jsem byl nepřijatelný pořád.

Celá rodina jsme na tom byli špatně už od roku 1968. Například můj bratr hrál v proslulém a Státní bezpečností stíhaném divadle Waterloo, pak podepsal Chartu 77 a byl vyhoštěn v rámci akce Asanace. O sobě můžu říct, že jsem měl to štěstí absolvovat gymnázium v relativně „uvolněné“ atmosféře po roce 1966. Formovala nás beatová vlna i knihy jako Kunderův Žert či Škvoreckého Zbabělci. Můj ročník byl posledním, který dělal přijímací zkoušky na fakultu bez politických posudků. A jelikož se tehdy studenti nevyhazovali, dostudoval jsem. Prostě jsem měl štěstí.

LIDOVÉ NOVINY: Od koncipienta a přes celoživotní dráhu advokáta až do čela České advokátní komory (ČAK). Jejím předsedou jste od roku 2004. Co vás loni přesvědčilo vrátit se do funkce?

JIROUSEK: Když jsem odcházel z postu předsedy, v životě by mě nenapadlo, že se budu ještě vracet, naopak jsem se snažil od vedení komory odstřihnout, abych těm po sobě do toho „nekecal“, to není nikdy dobré. Do začátku roku 2016 jsem návratu říkal absolutně ne. Byl to Karel Čermák, který mě přesvědčil.

Když jsem z čela ČAK v roce 2009 odcházel, bylo advokátů zhruba osm tisíc. Dnes jsme překročili hranici 13 tisíc, koncipientů jsou zhruba tři tisíce. Kvantita ale neznamená kvalitu.

Pozval si mne do své podkrovní kanceláře na pražském Smíchově a já věděl, o čem bude řeč. Vymlouval jsem se na spoustu věcí, třeba že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky nebo že mi už potáhne na sedmdesát. Na to odvětil, že je to zralý mladý věk. A během tří hodin v oblaku cigaretového dýmu mne udolal. Měl jsem ale podmínky na obsazení kandidátky do představenstva. Ty se naplnily, takže jsem tady.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se advokacie změnila za osm let, co jste nevedl komoru?

JIROUSEK: Když jsem z čela ČAK v roce 2009 odcházel, bylo advokátů zhruba osm tisíc. Dnes jsme překročili hranici 13 tisíc, koncipientů jsou zhruba tři tisíce. Kvantita ale neznamená kvalitu. Máme čtyři fakulty, které chrlí právníky, ale soudci i státní zástupci mají prakticky plný stav. Notáři zase numerus clausus a u exekutorů dochází naopak ke zmenšování stavu, protože se někteří neuživí.

Kvalitu si dnes vezme komerční sféra, něco veřejná správa a nakonec vždycky ten převis hledá cestu do advokacie. Je třeba nastavit vyšší kvalifikační předpoklady výkonu profese advokáta a mimo jiné jednat se školským resortem.

LIDOVÉ NOVINY: Plánuje ČAK upravit předpoklady pro vstup do profese?

Jelikož byla nedávno přijata novela zákona o advokacii, nelze předpokládat další zákonné změny. A tak se o kvalitu poskytovaných služeb budeme muset postarat zvyšováním nároků v oblasti kvalifikace.

JIROUSEK: Tohle ne všichni rádi slyší. Jsme liberální stav, a když někdo splní podmínky vstupu, přijmeme ho a hotovo, to je samozřejmě správné. Je ale otázka, zda ty podmínky nejsou nastaveny poněkud benevolentně. Jelikož byla nedávno přijata novela zákona o advokacii, nelze předpokládat další zákonné změny. A tak se o kvalitu poskytovaných služeb budeme muset postarat zvyšováním nároků v oblasti kvalifikace.

LIDOVÉ NOVINY: Změnila se i atmosféra mezi advokáty?

JIROUSEK: Advokacie jako stav určitě ožívá. Když jsem nastoupil do prvního funkčního období, pořádali advokáti tři oficiální akce – běžeckou O parohy arcivévody Ferdinanda, lyžařský Krakonošův pohár a ještě Sportovní hry české advokacie. Dnes jich je v regionech sedmdesát čtyři – a jsou to akce vzdělávací, sportovní i společenské. V tom je potřeba pokračovat.

Advokáti musejí mít pocit stavovské sounáležitosti a hrdosti. Jsou pochopitelně i tací, kteří budou jen nadávat, že ČAK nic nedělá a že za příspěvek osm tisíc ročně dostávají jen nejdražší časopis v republice. Jejich neinformovanosti mi může být tak akorát líto.

LIDOVÉ NOVINY: Máte na mysli Bulletin advokacie. Jakou má pro advokáty přidanou hodnotu?

Advokáti musejí mít pocit stavovské sounáležitosti a hrdosti. Jsou pochopitelně i tací, kteří budou jen nadávat, že ČAK nic nedělá a že za příspěvek osm tisíc ročně dostávají jen nejdražší časopis v republice. Jejich neinformovanosti mi může být tak akorát líto.

JIROUSEK: Nedotáhli jsme to tak daleko jako Irové, kteří jednou měli na titulní stránce svého bulletinu nahou Naomi Campbellovou, která měla přes prsa judikát evropského soudu o paparazzi. To byla vábnička, aby si jejich advokáti bulletin otevřeli. (smích) Začali jsme ale na obsahu a populárnosti časopisu před lety hodně pracovat. Víme, že je jiná doba, a tak řešíme i další moderní komunikační kanály. V příštím roce chceme třeba otevřít nový advokátní zpravodajský web.

LIDOVÉ NOVINY: Advokátní praxi vykonáváte v Ostravě. Je jiná než v Praze?

JIROUSEK: V Ostravě je přes dvě stě advokátů. Rozdíl je možná v tom, že Ostrava je velké maloměsto, a personifikace služby je tudíž velmi výrazná. Může jít i o jednoduchý úkon, který bych z důvodu právě výkonu funkce přenechal jinému kolegovi naší advokátní kanceláře, ale klient to odmítne s tím, že za mnou raději přijde v sobotu, až na něho budu mít čas. Je to o silné vazbě advokát–klient. Mám klienty, pro něž pracuji 25 let. Když mi kupříkladu o víkendu zavolají, moje žena říká, že mi volá druhá nebo třetí manželka. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: V čele ČAK jste téměř půl roku. Co už jste spolu s novým představenstvem stihli?

JIROUSEK: Nyní koncipujeme a konkretizujeme projekty v rámci vizí a záměrů. Například teď jsem dostal první nástřel systému celoživotního vzdělávání advokátů. To je velmi zásadní věc. Školení a akcí je už nyní velká spousta, zatím se ale koncentrují zejména v Praze a Brně. Chceme je systémově organizovat i v rámci regionů, tedy blíže k advokátům.

Nyní koncipujeme a konkretizujeme projekty v rámci vizí a záměrů. Například teď jsem dostal první nástřel systému celoživotního vzdělávání advokátů. To je velmi zásadní věc. Školení a akcí je už nyní velká spousta, zatím se ale koncentrují zejména v Praze a Brně. Chceme je systémově organizovat i v rámci regionů, tedy blíže k advokátům.

Už v mém prvním funkčním období jsme se o zakotvení povinného vzdělávání advokátů do zákona snažili, ale neuspěli jsme, teď bychom s tím asi také neuspěli. Ale hlad advokátů po vzdělání je zřejmý a akutní, i když jsou tací, kteří se nebudou vzdělávat nikdy. Nyní připravujeme dobrovolný celoživotní systém, který by mohl pozvolna přejít v systém povinného vzdělávání. Ten mají ve více než polovině států EU...

LIDOVÉ NOVINY: Není to tedy reakce na to, že by poskytování právních služeb nebylo kvalitní?

JIROUSEK: Ne. Jde o to, že čelíme stálé legislativní tsunami, a to dělá v praxi velké problémy. Musíme advokátům zajistit, aby mohli být neustále „in“ a uměli předpisy dobře aplikovat a vykládat. Kdo jiný by jim v tom měl pomoci než jejich komora?

LIDOVÉ NOVINY: Komora vaším příchodem velmi posílila svůj mediální obraz. Výrazně a mnohdy kriticky komentuje politické dění. Je úkolem ČAK takto vstupovat do „dění“, nemá být spíše jen tichým strážcem advokátů?

JIROUSEK: ČAK se nevyjadřuje k politice, ale k legislativním procesům, které se odvíjejí od momentálního politického klimatu. Je apolitická, ale měla by odpovídat na otázky, které souvisejí s legislativou či stavem právního prostředí. S tím je rovněž spojena nutnost komunikace se všemi představiteli jednotlivých justičních stavů a státní správou, pod kterou justice spadá. Je třeba, abychom navzájem věděli, co kdo chce, a budovali vztah respektu, protože pokud jej nebudujete, tak vedete mnohdy žabomyší války a často právě přes média.

LIDOVÉ NOVINY: Váš předchůdce Martin Vychopeň zahájil práce na Centrálním informačním portálu – webovému seznamu advokátů. Jak práce postoupily?

ČAK se nevyjadřuje k politice, ale k legislativním procesům, které se odvíjejí od momentálního politického klimatu. Je apolitická, ale měla by odpovídat na otázky, které souvisejí s legislativou či stavem právního prostředí. S tím je rovněž spojena nutnost komunikace se všemi představiteli jednotlivých justičních stavů a státní správou, pod kterou justice spadá.

JIROUSEK: Plánujeme ho zavést v roce 2019. Ale je to hodně o penězích, které do toho komora musí vložit. Nejen proto se budou muset upravit i příspěvky advokátů, byť pouze o inflační nárůst od roku 2004. Je mi jasné, že z toho důvodu moc oblíbený nebudu. I tak ale zůstanou advokátní příspěvky prakticky nejnižší v Evropě.

LIDOVÉ NOVINY: Pro lidi je problém, že nevědí, kolik služba advokáta stojí. Advokáti se většinou odkazují jen na advokátní tarif, ale to laikovi nic neřekne. Bude systém obsahovat i informace o ceně?

JIROUSEK: V rámci informačního portálu údaj o ceně určitě bude. Komora má vizi, že pokud lidi půjdou hledat advokáta, chceme, aby ho hledali v našem informačním systému, a ne mimo něj, u vinklářů (poskytovatelů bez licence – pozn. red.). V systému si budou moci vybrat podle ceny, místa působení, druhů poskytovaných služeb, ale co já vím, třeba i podle fotky.

Jsem ale trochu pesimista, protože lidé si vybírají spíš na základě osobního doporučení. Já jako advokát třeba na „svou“ cenu také nemám žádný systém. Když někdo přijde ad hoc, teprve zkoumám, co potřebuje a jaké jsou jeho poměry. Když za mnou přijdou dvě babičky s tím, že potřebují smlouvu na kus zahrady, většinou jim neúčtuji nic. Podobný přístup má řada advokátů a ten do systému prostě nedáte.

LIDOVÉ NOVINY: Lidé jsou vystaveni i tomu, že v obchodních centrech mohou využít služby, kdy jim advokát sepíše smlouvu za 599 korun během doby, než si nakoupí. Klienti nevědí, jestli je to moc, nebo málo a jakou kvalitu za to mohou očekávat. Přesto se najdou tací, kteří na to slyší.

Komora má vizi, že pokud lidi půjdou hledat advokáta, chceme, aby ho hledali v našem informačním systému, a ne mimo něj. V systému si budou moci vybrat podle ceny, místa působení, druhů poskytovaných služeb, ale co já vím, třeba i podle fotky.

JIROUSEK: To je strašné! Veřejná znalost a neznalost, či spíš právní bezvědomí, ve kterém žijeme, chce víc než centrální informační systém či přes média vzkazovat, že je třeba zlepšit právní vzdělání lidí. Do škol se už pomalu dostává výuka o finanční gramotnosti. Ale učit ji, aniž by žáci měli alespoň základní právní gramotnost, je nesmysl, neboť bude chybět základ. A s tím chceme něco udělat i my.

LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně?

JIROUSEK: Připravujeme projekt, pracovně nazvaný Advokáti do škol. Se zástupci jiných právnických stavů debatuji o vytvoření skupiny, jež sepíše pro základní či střední školy něco jako právní desatero, respektive dvacatero. Musí to být popsáno populárně, třeba formou fejetonů nebo zprávy o konkrétní kauze.

Ale aby to mělo správný efekt, musí se výuka právní gramotnosti dostat do osnov. A to je náš další plán. Vejdeme v jednání s ministerstvem školství, s poslanci… Dokud bude právní bezvědomí hluboké jako dnes, budou lidé lehce manipulovatelní a základní principy právního státu budou stále v ohrožení.

LIDOVÉ NOVINY: To si ale vyžádá spojení sil různých právnických profesí. Jak na to s nimi půjdete?

Dokud bude právní bezvědomí hluboké jako dnes, budou lidé lehce manipulovatelní a základní principy právního státu budou stále v ohrožení

JIROUSEK: Hodně teď mluvím s kolegy z jiných profesí a říkám jim, že když jsme dospěli v budování demokracie tam, kde nyní bohužel jsme, a vidíme, co všechno se ještě dít může, pojďme na žabomyší války mezi sebou zapomenout a pojďme podporovat principy postavení a poslání toho druhého, ať jsou pilíře justice jednou provždy pevné a nedotknutelné. Uvidíme, jak se nám bude dařit v reálu.

LIDOVÉ NOVINY: To souvisí i s kárnými řízeními proti advokátům. Stoupá, či klesá jejich počet? Jak je komora přísná v trestání advokátů, kteří jdou „za hranu“?

JIROUSEK: Jen za čtyři měsíce, co jsem zpátky v čele ČAK, jsme pozastavili výkon advokacie v pěti případech. Čtyři advokáty jsme vyškrtli nadobro. Každý rok máme zhruba 1500 stížností na advokáty, z toho se rekrutuje zhruba 160 žalob, a z toho je zhruba 80 kárně potrestaných advokátů, včetně několika trestů nejvyšších, což znamená zákaz výkonu profese.

LIDOVÉ NOVINY: Co stojí za tímto počtem kárných řízení?

JIROUSEK: Pořád musíme mít na paměti, že jsme liberálním stavem, který se v určitých sférách a obdobích přelil až do stavu ultraliberálního. Vždycky připomínám, že můj předchůdce Karel Čermák vycházel z předpokladu, že každý stav, a zdůrazňuji každý, má deset procent hlupáků a lumpů. Svého času jsem mu říkal, že je ještě optimista.

Každý rok máme zhruba 1500 stížností na advokáty, z toho se rekrutuje zhruba 160 žalob, a z toho je zhruba 80 kárně potrestaných advokátů, včetně několika trestů nejvyšších, což znamená zákaz výkonu profes

Na druhé straně neznám jiný privátní nebo neprivátní profesní stav, který by vládl takovými samočisticími mechanismy jako stav advokátní. V rámci dané debaty nelze zároveň opomenout dopad stálého početního nárůstu advokátů. Jen od ledna do začátku března letošního roku složilo slib 227 nových advokátů, jenže klientů, na rozdíl od advokátů, nepřibývá.

LIDOVÉ NOVINY: Nebojíte se, že se vyškrtnutí přesunou do ilegality a že tím rozšíříte vinklařinu?

JIROUSEK: Vinklařina se v zásadě rekrutuje z jiného podhoubí a proti tomu důrazně bojujeme. Díky mému předchůdci a předchozímu vedení komory jsme dosáhli toho, že vinklařina bude postihována ve správním řízení. Dřívější pokusy o kriminalizaci jejich konání selhávaly, protože policie všechny případy odkládala. Věřím, že citelné správní – tedy i finanční – postihy neselžou. Komora bude i nadále vinkláře monitorovat a jejich konání signalizovat ministerstvu spravedlnosti.

Hlava advokacie

  • Šestašedesátiletý ostravský advokát Vladimír Jirousek je od loňského září předsedou České advokátní komory (ČAK). Funkci již v minulosti jednou zastával, a sice v letech 2003 až 2009.
  • Vystudoval pražskou právnickou fakultu, poté v roce 1974 nastoupil jako koncipient do advokátní poradny v Ostravě. Jeho školitelem byl dva roky Milan Skalník, s nímž v roce 1990 založil společnou advokátní kancelář Jirousek, Skalník, Bernatík a partneři, ve které oba působili až do letošního roku, kdy doktor Skalník ve věku nedožitých 88 let zemřel. „Byl pro mě vzorem i inspirací, byť jsme byli velmi rozdílné typy, což ale nikdy nepřekáželo naší spolupráci. Já jsem třeba, na rozdíl od něj, byl vždy expresivní v závěrečných řečech,“ líčí Jirousek.
  • V orgánech ČAK byl činný již od roku 1990, od roku 1996 působil jako člen představenstva, v roce 2001 se stal místopředsedou, o dva roky později předsedou.
  • Vladimír Jirousek je ženatý, se svou ženou Mášou – logopedkou – sepsali knihu dětských říkanek.

Počet příspěvků: 2, poslední 30.3.2018 09:21 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.