Je na čase začít developery považovat za partnery

Prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) Zdenka Klapalová má na Praze ráda atmosféru historického centra. V prvním rozhovoru z 20dílného seriálu LN a ARTN o budoucnosti Prahy říká: „Pokud se podíváme na města, jako je Lipsko nebo Vídeň, byl jejich rozvoj dán spoluprací soukromé a veřejné sféry a podporou obyvatel.“

Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). | foto: Foto Richard Cortés.Česká pozice
Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) Zdenka Klapalová v prvním rozhovoru z 20dílného seriálu Lidových novin a ARTN o budoucnosti Prahy mimo jiné říká. „Současná primátorka, jak pozoruji její kroky, názor má. Naslouchá. Vidím snahu města zjistit, co si obyvatelé přejí a potřebují. Vedení si nechalo udělat i rozsáhlé dotazníkové šetření, schází se s odbornou veřejností a zpětnou vazbou disponuje. Vnímám a oceňuji i mnohem lepší komunikaci se soukromou sférou než dříve.“

Tančící dům, Praha.

Tančící dům, Praha.

ČESKÁ POZICE: Vídeň jako úspěšně se rozvíjející město asi nikoho nepřekvapí, ale proč i Lipsko?

KLAPALOVÁ: Lipsko udělalo ohromný skok. Z šedivého města se stalo pulsující metropolí. Je to město s dobrou adresou, pro mladé i seniory a přátelské k rodinám. V centru vznikla pěší zóna. Krédem města je, že pokud se rozvíjí nový projekt, musí být o něj zájem a především musí být rychle schválen.

Před 25 lety bylo Lipsko v rozkladu. Poté dostalo vekou podporu a vybudovalo nové letiště, nádraží či moderní výstavní halu. Lipsko nyní figuruje na žebříčku měst Top 10 Must See. Žije, má šarm.

Vedení Lipska se zaměřuje na dostatek bytů, pozemků pro výstavu na zajištění kvalitní infrastruktury. Před 25 lety bylo Lipsko v rozkladu. Poté dostalo vekou podporu a vybudovalo nové letiště, nádraží či moderní výstavní halu. Lipsko nyní figuruje na žebříčku měst Top 10 Must See. Žije, má šarm.

ČESKÁ POZICE: Co je příčinou úspěchu Lipska?

KLAPALOVÁ: Úspěch je spojen se silnými osobnostmi města, se silnými primátory. V čele Lipska stáli dva primátoři s vizí, každý z nich byl v postu osm let, což je doba, za kterou už lze něco vybudovat. K tomu, aby bylo možné něco dokončit, ať v soukromé nebo veřejné sféře, je třeba čas a stabilita. Za dva roky se nestihne nic.

Vídeň je stejným příkladem jako Lipsko. I tam byl jeden starosta v postu několik volebních období za sebou. To už lze nějaký projekt naplánovat, provést a uvést v život. Podmínkou prosperujícího města je rovněž zapojení občanů a spolupráce se soukromou sférou. Je nutné zjistit, co lidé chtějí a využít potenciál soukromé sféry, protože bez její aktivity a spolupráce s ní nelze budovat nic.

ČESKÁ POZICE: Ví vedení Prahy, co její obyvatelé chtějí?

Vídeň je stejným příkladem jako Lipsko. I tam byl jeden starosta v postu několik volebních období za sebou. To už lze nějaký projekt naplánovat, provést a uvést v život.

KLAPALOVÁ: Současná primátorka, jak pozoruji její kroky, názor má. Naslouchá. Vidím snahu města zjistit, co si obyvatelé přejí a potřebují. Vedení si nechalo udělat i rozsáhlé dotazníkové šetření, schází se s odbornou veřejností a zpětnou vazbou disponuje. Vnímám a oceňuji i mnohem lepší komunikaci se soukromou sférou než dříve.

ČESKÁ POZICE: Ve veřejnosti převládají negativní názory na developery. Čím je to dáno?

KLAPALOVÁ: Je třeba říci, že některé developerské projekty ze začátku devadesátých let se nepovedly. Developeři proto získali určitou nálepku a těžko se jí zbavují. Na druhou stranu je třeba vidět, že developeři, kteří stavěli takto necitlivě, již na trhu nepůsobí. Zůstala skupina velkých silných společností, které mají dlouhodobý koncept a zájem něco hodnotného vytvořit.

Je na čase přestat vnímat developery jako někoho, kdo je na druhé straně, ale brát je jako partnery pro budování města. Zkušení stavitelé si uvědomují, že jejich projekty budou úspěšné, jen budou-li žít, a pokud je veřejnost pozitivně přijme. Tím se dostáváme k termínu veřejný prostor. Právě na takových místech se mohou lidé potkávat, vytváří se tam podmínky a atmosféra pro společenský život.

ČESKÁ POZICE: Dříve poptávka po veřejném prostoru nebyla?

Některé developerské projekty ze začátku devadesátých let se nepovedly. Developeři proto získali určitou nálepku a těžko se jí zbavují. Na druhou stranu je třeba vidět, že developeři, kteří stavěli takto necitlivě, již na trhu nepůsobí.

KLAPALOVÁ: Dříve se lidé uzavírali ve svém soukromém prostoru, ve svém bytě a veškerý volný čas se snažili trávit na chalupě. To bylo specifikum Prahy, lidé se realizovali mimo město. Jak se město rozrůstá, není už technicky možné, aby se všichni obyvatelé zvedli a každý pátek odjeli z Prahy a v neděli se vraceli. S růstem města sílí nutnost, aby lidé část volného času trávili v něm a aby jej tam trávili rádi. K tomu je třeba plocha, kde se „něco“ může odehrávat.

Za zdařilý projekt s veřejným prostorem mohu uvést bytový komplex Finepu ve Stodůlkách, kancelářský projekt Penty Florentinum, Czech Photo Centre Trigemy či revitalizovaný komplex Waltrovka. Dalším povedeným projektem je Futurama na Invalidovně společnosti Immorent. Tyto projekty Prahu rozvíjejí, vedle bytů nebo kanceláří je jejich součástí prostranství, kde mohou lidé trávit volný čas, odpočívat a cítit se dobře. Nejsou nuceni každý víkend opustit Prahu a zatěžovat dopravní infrastrukturu.

ČESKÁ POZICE: O developerských projektech se nejčastěji hovoří v souvislosti s architekturou. Nezdůrazňuje se ale tolik, zda je či není jejich součástí veřejný prostor. Přitom ten je pro obyvatele přinejmenším stejně důležitý.

KLAPALOVÁ: Ke každé metropoli patří ikonické stavby. Je dobře, že Praha má Tančící dům. Developer Serge Borenstein přivedl do Karlína významného architekta Ricarda Bofilla, čímž odstartoval fantastický rozvoj celé městské čtvrti. Je určitě velkým přínosem, že natolik složitý projekt, jako je revitalizace Masarykova nádraží, zpracovává ateliér Zahy Hadid.

Ke každé metropoli patří ikonické stavby. Je dobře, že Praha má Tančící dům. Developer Serge Borenstein přivedl do Karlína významného architekta Ricarda Bofilla, čímž odstartoval fantastický rozvoj celé městské čtvrti. Je určitě velkým přínosem, že natolik složitý projekt, jako je revitalizace Masarykova nádraží, zpracovává ateliér Zahy Hadid.

Vnímám význam a hodnotu architektury, pokud architekt přijde s kreativním a inovativním řešením. S veřejným prostorem souvisí rovněž veřejné stavby, jako je knihovna, koncertní síň či muzeum. Tyto stavby do města patří a obohacují ho. Jsou součástí veřejného prostoru, protože i v těchto objektech lze trávit volný čas. A měly by mít odpovídající estetickou kvalitu. Tady je na místě architektonická soutěž a výběr odvážného nadčasového řešení.

ČESKÁ POZICE: Do jejich výstavby se ale musí zapojit město, protože sami developeři tyto stavby nenaplánují a nepostaví.

KLAPALOVÁ: To je pravda. Domnívám se, že vedení města má touhu a vizi takové stavby připravit. Fandím tomu. Na druhou stranu developeři narážejí v souvislosti s veřejným prostorem na problém, kdo se o něj bude po dokončení projektu starat. Developeři postaví náměstí, osadí stromy, dají tam lavičky. Rádi by takový prostor někomu předali. Ale zjišťují, že k tomu chybí vůle.

S péčí o takovou plochu jsou spojeny náklady, jež nikdo nechce nést. Pokud strategický plán města předpokládá, že v Praze bude více zeleně, vyrostou nová stromořadí, developeři to rádi splní, protože pak bude jejich projekt krásnější a atraktivnější. Musejí mít ale možnost to někomu předat. Není možné očekávat, že pronajmou kanceláře, prodají byty a zůstane jim na starost park s mobiliářem.

ČESKÁ POZICE: Je Praha dostatečně zeleným městem?

Pokud strategický plán města předpokládá, že v Praze bude více zeleně, vyrostou nová stromořadí, developeři to rádi splní, protože pak bude jejich projekt krásnější a atraktivnější. Musejí mít ale možnost to někomu předat. Není možné očekávat, že pronajmou kanceláře, prodají byty a zůstane jim na starost park s mobiliářem.

KLAPALOVÁ: Myslím, že ano. Líbí se mi však záměr Vídně zeleň integrovat. To v Praze není. Když chcete jít z bodu A do bodu B, není možné procházet zelení. Ve Vídni se snaží, aby vznikaly zelené pásy, zelené koridory, v nichž se lze pohybovat na kole nebo pěšky. Domnívám se, že se zatím Praze nepodařilo příliš omezit dopravu, což jí škodí. Naopak by prospělo, kdyby zde bylo více souvislých a vzájemně navazujících zelených ploch a klidových pěších zón.

ČESKÁ POZICE: Praha je známá historickou architekturou a unikátním historickým jádrem. Jak by měla optimálně fungovat symbióza staré architektury a nových developerských projektů?
KLAPALOVÁ: To je složitá otázka. Myslím, že každý paušální nebo fundamentalistický pohled je špatný. Nové projekty by se měly řešit případ od případu. Je to otázka kvalitní a citlivé architektury. Přemýšlivý architekt s osvíceným developerem mohou vytvořit něco nového a krásného i v rámci původní historické zástavby.

Na druhou stranu někdo staví na zelené louce a vznikne projekt, který lze označit za zmařenou příležitost. Město musí žít, není to skanzen. Je to otázka komunikace a musí se najít řešení, jak rozvíjet historickou část Prahy. Zároveň však rozvoj nesmí poškodit kouzlo historického jádra.

ČESKÁ POZICE: Patří do Prahy výškové budovy?

Město musí žít, není to skanzen. Je to otázka komunikace a musí se najít řešení, jak rozvíjet historickou část Prahy. Zároveň však rozvoj nesmí poškodit kouzlo historického jádra.

KLAPALOVÁ: Když se podíváme na hustotu osídlení Prahy a jiných evropských metropolí, Praha má nejnižší hustotu. Existují dvě varianty. První je, že bude expandovat do šířky. Pak ale nastává problém s infrastrukturou, protože se všichni z okraje města budou přesouvat do centra. Nevím, jestli na to bude Praha připravena, zatím tomu tak není. Druhou možností je, že připustíme, aby v některých lokalitách stály výškové stavby. Nemohou stát všude, ale územní plán by měl definovat oblasti, kde by mohly být a kam patří.

ČESKÁ POZICE: Současným trendem se staly revitalizace starých průmyslových areálů. Jak to hodnotíte?

KLAPALOVÁ: Vezměte si bývalou Waltrovku. Namísto ekologicky zatížené a uzavřené lokality vznikne nová čtvrť. Něco podobného budoval Finep na Harfě. Central Group koupil na Ruzyni skladový areál a má dlouhodobou vizi, že na jeho místě vybuduje novou čtvrť. To je ideální přístup, protože developeři neexpandují se svými projekty do polí.

ČESKÁ POZICE: Čím je dané, že skoro každý týden je oznámena akvizice nějakého bývalého průmyslového areálu?

V Praze je již poměrně málo volných pozemků vhodných pro výstavbu. Město by mělo mít zájem o rozvoj brownfieldů.

KLAPALOVÁ: V Praze je již poměrně málo volných pozemků vhodných pro výstavbu. Město by mělo mít zájem o rozvoj brownfieldů. Na místě něčeho, co již dosloužilo, vnikne něco jiného, co bude sloužit dál. Navíc často jde o lokality s funkční infrastrukturou.

ČESKÁ POZICE: Co pociťujete jako největší současný problém Prahy?

KLAPALOVÁ: Je to doprava. Společnost Knight Frank každý rok vydává studii Global Cities a vždy se zaměřuje na nějakou oblast. V roce 2015 jsme se věnovali infrastruktuře ve městech. Říkáme, že infrastruktura je kriticky důležitá, protože umožňuje sociální a ekonomické fungování města. Ve studii jsou zmíněny dvě stavby – Crossrail v Londýně a Paris Grand Express.

Nevybavuji si žádnou jinou metropoli, kde by nebyla vyřešena veřejná doprava na letiště. Nemáme dokončen vnější ani vnitřní okruh, chybí záchytná parkoviště.

Fascinuje, za jak krátkou dobu byli v obou městech schopní provést takové komplikované stavby. Cílem těchto projektů je fungující veřejná doprava, aby metropole nebyly zahlceny auty. Myslím, že v tom je Praha pozadu. Nevybavuji si žádnou jinou metropoli, kde by nebyla vyřešena veřejná doprava na letiště. Nemáme dokončen vnější ani vnitřní okruh, chybí záchytná parkoviště.

Zdenka Klapalová

  • Vystudovala Vysokou školu ekonomickou a psychologii na Karlově univerzitě.
  • V roce 1991 byla u založení pražské pobočky mezinárodní realitní společnosti Ryden. Později se stala její ředitelkou a partnerkou.
  • V roce 2001 koupila firmu Ryden ČR mezinárodní poradenská společnost Knight Frank, jejíž je ředitelkou a partnerkou.
  • Je také prezidentkou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN).
  • Vítězka oborového žebříčku Reality, Development a stavební společnosti v soutěži TOP 25 žen českého byznysu 2014. Mezi TOP 25 žen českého byznysu byla zařazena i letos.

Seriál LN a ARTN

Ve druhém pokračování dvacetidílného seriálu Lidových novin a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy vyjde rozhovor s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN)


Počet příspěvků: 2, poslední 17.10.2017 03:29 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.