Je kauza Rath zmanipulovaná?

Jaké jsou vyhlídky bývalého středočeského hejtmana? Několik poznámek a hypotetických úvah nad nejnovější kapitolou případu.

Jan Schneider 13.2.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Obsah řeči Davida Ratha v Poslanecké sněmovně a také některé další okolnosti celého úterního představení stojí za pár poznámek či hypotetických úvah. Pro vytvoření nestranného náhledu na kauzu Rath bude dobré vzít je v úvahu. Na některé možné interpretace a jejich důsledky upozorňuje bezpečnostní analytik ČESKÉ POZICE Jan Schneider.

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Poslanec David Rath se asi nikdy netrápil ambicí být všeobecně oblíben. A tak jeho řeč, nikoli překvapivě, obsahovala i některé poměrně ostré formulace a konkrétní obvinění, doslova na všechny strany: vůči státní zástupkyni Bradáčové, ministrovi Kubicemu, politikům koaličním i opozičním. S odstupem několika desítek hodin lze už zcela bez emocí konstatovat, že z úst Davida Ratha zazněla některá velmi varovná slova.

Manifestace síly

Snaha manifestovat sílu a tím demonstrovat „chycení velké ryby“ zatemnila mnohé mysli

Poslanec Rath řekl, že trestněprávní orgány mu dávají celou záležitost pěkně „sežrat“. Odhlédnuto od otázky (ne)sympatií, lze připustit, že tomu tak opravdu je. Snaha manifestovat sílu – jako by chyběly argumenty – a tím demonstrovat „chycení velké ryby“ zatemnila mysl mnohých tak, že rozhodli v podstatě znesvětit Poslaneckou sněmovnu přítomností ozbrojenců přímo „na place“. Přitom bylo několik jiných možností. Eskorta mohla klidně zůstat ve foyer sněmovny, už jen proto – jak zaznělo v rozpravě –, že přímo ve sněmovně pobíhají ozbrojení (!) poslanci. Ano, někteří z těch nejstatečnějších, imunitou opásaných, cítí, že by mohlo být hůře (asi dobře tuší, proč), a tak zbraň neodepínají ani v samotné sněmovně. Právem bychom se mohli domnívat, že ozbrojení poslanci by se jakýmkoliv pokusům poslance Ratha ubránili vlastními silami.

Naskýtá se i hypotetická možnost, že soudce mohl na těch pár hodin, co bude pobývat ve sněmovně, Ratha z vazby propustit, aby tak uchránil sněmovnu před zneuctěním. K němu však nedošlo fyzickou přítomností policistů, kteří korektně vykonávali své povinnosti, ale postupem těch, kteří policii k této manifestaci síly zneužili, čili příslušných funkcionářů trestněprávních orgánů.

Otazníky nad vazbou

Mnohé spory se budou vést nad uvalením vazby, potažmo jejím pokračováním. Uváděné vazební důvody jsou v případě Davida Ratha přinejmenším diskutabilní. Při návrhu a schválení vazby nepochybně chyběla velkorysost. Nebyla-li uvalena vazba na ožralého řidiče, který autem srazil ženu (Roman Janoušek), nabývá tento případ ještě na extrémnosti.

  • Případný útěk Davida Ratha by jistě nešlo vyloučit, avšak je to varianta ze špatné detektivky. Před spravedlností unikající poslanec, to by byl oprávněný mediální evergreen s naprosto katastrofálními důsledky na volební výsledek sociální demokracie. Proto lze učinit velmi pravděpodobný závěr, že by sama sociální demokracie měla zájem na tom, aby se Rath nevyhýbal spravedlnosti.
  • Pokračování v trestné činnosti, kvůli které byl sněmovnou vydán, lze vyloučit bez větších problémů. Rath bez funkce již neměl v čem, ani jak pokračovat.
  • A ovlivňování svědků je opravdu komickou představou v situaci, kdy policie po údajně dokonaném trestném činu měla ještě tři týdny na došetření.

Z toho vyplývá logický závěr, že soudce mohl vazbu ukončit. Její pokračování pouze nahrává argumentaci, že jejím účelem je Ratha ponížit a zlomit. Navíc to vrhá na vyšetřování jisté pochybnosti, ba dokonce až podezření, zda se nevyrábějí důkazy ex post.

V této souvislosti však nelze odolat pokušení vazbu poslance z jistého úhlu pohledu pochválit. Poslanec byl totiž konfrontován s životem lidu prostého a pozdě, leč přece prozřel. Ano, uvědomil si zřejmě, že převelmi časté uvalování vazby je v Česku problém, o němž dosud jakoby nikdo nevěděl, poslanci nejméně. Nezajímali se tudíž ani o podmínky panující ve vazebních věznicích. Doufejme, že tato svérázná popularizace palčivého vězeňského problému přispěje k rychlé nápravě. Možná by to někteří političtí exponenti vlastně udělali tak trochu i pro sebe – jak alespoň část obyvatelstva pevně doufá!

Financování politických stran je již dvacetiletou historií útěku politiků před vlastními zákony

Poslankyně Kateřina Klasnová v rozpravě zaperlila, že sněmovna by neměla suplovat činnost moci výkonné a zákonodárné (?!), čímž možná probudila i (prezidentskou kampaň zřejmě usilovně promýšlejícího) Karla Schwarzenberga. Nicméně velká část sněmovny byla bdělá již od okamžiku, když Rath pohovořil o tom, že hotovostní peníze, které si nesl, byly ve skutečnosti nikoliv úplatkem, ale sponzorskými penězi na předvolební kampaň. Zazdálo se, že v mnoha představitelích politických stran hrklo jak ve starých pendlovkách. Ano, financování politických stran je již dvacetiletou historií útěku politiků před vlastními zákony. Rathovo zdůvodnění bude jistě interpretováno i jako možná sofistikovaně skrytá výhrůžka, že by se mohl na toto téma před trestněprávními orgány rozpovídat. Nota bene, když už má v té vazbě tak příšerně dlouhou chvíli…

Nahrávky obhajobě

Pokud obžaloba ustojí procesní použitelnost všech dosavadních úkonů, bude obhajoba zřejmě  argumentovat příznaky různých manipulací. Například vyšetřovací orgány musí zajišťovat i skutečnosti, svědčící ve prospěch obviněného, avšak poslanec Rath hovořil právě o jejich absenci ve spisu.

Další věcí bude nadstandardní způsob přijetí trestního oznámení od Libora Gregora, bývalého podřízeného současného ministra vnitra, které s ním sepsal s pozoruhodnou péčí sám zástupce nejvyššího státního zástupce.

A zcela jistě nepomine zmínit fakt, že do médií zcela účelově jakoby „unikají“ řádně „vykuchané“ části odposlechů Davida Ratha. Nejsem sám, kdo nebyl moudrý z totálně bezmyšlenkovité mediální (dez)interpretace řečí o kulatých žluťoučkých penězích. Mělo jít o mince? Mělo jít o eura? Jiné bankovky nejsou žluté. V celé kauze však o eurech není řeč.

Předmětem zkoumání bude jistě i časování vlastní „realizace“, tedy zákroku, při němž byl poslanec Rath zadržen

Zkoumání bude jistě podrobeno i časování vlastní „realizace“, tedy zákroku, při němž byl poslanec Rath zadržen. Mnohé nasvědčuje tomu, že Rath nebyl ústřední postavou kauzy, ale politicky nejzajímavější, a proto se čekalo jen na moment, až bude držet v rukách nějakou větší hotovost. Lze se domnívat, že v ten okamžik kauza nevrcholila, nebyla došetřená a zralá. To snad jedině by vysvětlovalo uvalení vazby, protože bylo nutno ještě mnoho věcí došetřit.

Po pravdě však nutno za současného stavu poznání konstatovat, že ani tyto náznaky, kdyby se v celé šíři potvrdily, neutvoří ucelený řetěz nepřímých důkazů o totálním zmanipulování celého případu. Na druhou stranu se však ve svém souhrnu jistě nedají přejít a tvářit se, jak je všechno vzorově korektní.

Rathovy vyhlídky

Poslanec Rath své postavení zásadně oslabil směrem, jakým vedl svou jinak poměrně zajímavou řeč. Požádal sněmovnu, aby ho nevydala, aby nevyslovila souhlas s jeho trestním stíháním. Tím se vlastně domáhal, aby mu bylo zachováno postavení „chráněného zvířete“, podobné, jaké příznivci marně přejí ukrajinské expremiérce Julii Tymošenkové.

Mylné je však interpretovat hlasování poslanců, kteří Ratha trestněprávním orgánům vydali, tak, že Rathovi neuvěřili. O tom hlasování vůbec nebylo! Poslanci prostě usoudili, že nechtějí zasahovat to trestněprávního procesu, což je správné. Kéž by tomu tak bylo vždycky.

David Rath má cestu k očištění svého jména otevřenou

Takto má totiž Rath šanci (pomiňme, jak velkou) se před soudem očistit. Poslanci se tím vyhnuli pasti, do níž by se dostali, kdyby Rathův případ nedoputoval před soud. V češtině se takovému podivnému ukončení trestního stíhání „do ztracena“ říká „čunkiáda“. Se jménem bývalého místopředsedy vlády totiž navždy a právem zůstane spojeno podezření blíže sice nespecifikované, avšak lepkavé jako dehet, na něž se snadno leccos dalšího nalepí. Jiří Čunek může fabulovat o očištění svého jména, jak chce, ale již nikdy mu to nebude nic platné. Jeho kauzu nerozhodl soud, ale sprovodily ji ze světa podivné čachry.

David Rath má tedy cestu k očištění svého jména otevřenou. Ale i kdyby byl odsouzen, bude jednou propuštěn, po čase mu bude trest vymazán (bude-li hodný), a pak na něj bude nutno pohlížet jako na bezúhonného. To je stav, o němž Jiří Čunek může navždy jenom snít.

Efektivita policejního nasazení

Z různých vyjádření vyplývá, že vyšetřování bylo řádně technicky podpořeno, že vlastně všechno běželo jak na drátkách. Nelze než tleskat, uvědomíme-li si, že takto masivní opatření bylo učiněno při podezření z trestné činnosti v řádech desítek milionů korun. Člověk by si však rád pustil fantazii na špacír a představil si, jaké síly a prostředky byly asi vynaloženy na úspěšné vyšetření kauz jako Mostecká uhelná, armádní zakázky a tak dál. Realita však bude drsná. Bude se jednat o úměru nepřímou. Čím výše sedí podezřelí, tím méně se ty velké kauzy šetří, neboť promlčecí doby jsou u nich značně delší. (Viz třeba záhadný případ prodeje kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky – nynější Palladium.)

Vývoj celé kauzy lze cvičně poměřovat s (ne)šetřením kauzy Key Investments. Bylo tam sice podáno několik trestních oznámení, létají tam deseti- a vícenásobné škodné sumy, ale jde o exponenty jiné strany. Zde se ukáže objektivita a nezávislost orgánů činných v trestním řízení. Kdyby se však ukázalo, že jsou stejně „ryzí demokrati“, jako ministr vnitra Jan Kubice, který mimo jiné údajně již rok a čtvrt neráčil přijít do sněmovny odpovídat na interpelace, pak je to skutečně s naší demokracií více než nahnuté.

P.S.

Docela by se mi líbilo, kdyby případ skončil osvobozením Davida Ratha, pokud by se nepodařilo prokázat nade vší pochybnost souvislost Rathem nesených sedmi milionů s trestnou činností. Obecně je takovéto dokazování vždy oříšek. Poslanci, hlavně ti viditelně motivovaní a z celé kauzy Rath velmi natěšení, by pak hryzali jeden z plodů své práce. Na rozdíl od některých civilizovaných zemí totiž u nás platí, že dokazovat nezákonný původ majetku musí trestněprávní orgány. Poslanci, zhrzení tímto nečekaným a pro mnohé více než nežádoucím vývojem, by pak jistě měli více porozumění pro návrh zákona, jímž by se role obrátily a důkazní břemeno by spočinulo na majiteli. Soudím, že po případném fiasku s Rathem by pro takový zákon hlasoval snad i Marek Benda.


Josef Matlas Je kauza Rath zmanipulovaná? Je!!! 20:43 26.6.2012
PBC Naopak, právě podle těchto 9:45 12.6.2012
jan.schneider Právě že nejenom podle těchto okolností. 20:16 12.6.2012
PBC Rath a spol. jsou ve vazbě 10:19 10.6.2012
jan.schneider Důvody vazby, 10:42 11.6.2012
PBC Ty důvody tam samozřejmě 12:46 11.6.2012
maly cestovatel Je to horší!! 8:14 10.6.2012
Yossarian00 aby v této době... 22:01 8.6.2012
Vladimir1950 Hřebíček na hlavičku.. 14:04 8.6.2012
JiB Off Topic 9:14 9.6.2012
Vlkodlac Diskusi jsem si přečetl, ale 12:12 9.6.2012
fuckyourregistration Načasování kauzy 1:54 8.6.2012
šífák Názor 8:59 8.6.2012
šífák Protest 9:17 8.6.2012
ufon Ještě dodám, 17:02 7.6.2012
Martin Cabejšek Přesně! 16:27 7.6.2012
Marek Kyncl To, co bylo publikováno v 14:15 7.6.2012
murdoch V podstatě souhlasím, akorát 14:53 7.6.2012
šífák Souhlas 9:25 8.6.2012
jan.schneider No právě. 13:16 7.6.2012
murdoch Tak já zas vycházím z toho, 13:40 7.6.2012
ufon Stačí dodat otisky 17:13 7.6.2012
murdoch Tak se shodujeme, že tahle 13:04 7.6.2012
jan.schneider To je naprosto zřejmé. 12:52 7.6.2012
medvid Obhajoba Davida Rátha 12:31 7.6.2012
jan.schneider Naprostý souhlas. 12:06 7.6.2012
murdoch Zdravím, nechci Vám něco 12:41 7.6.2012
István Léko Žluťoučké peníze je 19:27 7.6.2012
Marek Kyncl Mám takový pocit, jako by i 10:23 7.6.2012

Počet příspěvků: 34, poslední 26.6.2012 08:43 Zobrazuji posledních 34 příspěvků.