Je homosexualita nechutnost? Podle českého bulváru ano.

V mainstreamu se nadále objevují explicitní homofobní postoje. To je důvod, proč třeba akce typu Prague Pride mají smysl.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Na sklonku roku (28. prosince) se na hlavní stránce webu Seznam.cz, v bulvární sekci Super.cz, objevil článek s titulkem Sámere, ty žiješ s mužem? O Issovi se šíří hodně nechutné věci. K dnešnímu dni se už článek jmenuje jinak (Sámere, ty žiješ s mužem? O Issovi se šíří hodně nečekané věci), původní verzi však lze ještě vygooglovat.

Článek samotný líčí v několika málo odstavcích drby o tom, že by Sámer Issa, hvězdička českého showbyznysu, snad měl být gay. Než byla redakce na titulek (pravděpodobně) upozorněna, měla asi za to, že být gayem, žít s mužem, je nemravná prasečinka, prostě nechutnost, od které je třeba se okázale distancovat.

Zlem je homosexualita, nikoli homosexualismus

To je zajímavé zjištění, zvlášť tehdy, pokud se tento názor prezentuje na hlavní stránce nejčtenějšího webového portálu v České republice. Je sice třeba vzít v potaz jistý stupeň licence a senzacechtivosti při vymýšlení titulků v bulváru, i tak ale sdělení zůstává: homosexualita je něco nepěkného, dokonce nepěkného fyzicky. Zlo tedy není ukryto – podle tohoto typu vyjádření – v jakési ideologii homosexualismu (ústupovém valu českých konzervativců třeba z Akce D.O.S.T.), která ničí „staré dobré hodnoty“, ale v samotné homosexualitě, tedy v sexuální orientaci.

Stojí proto za to neustále opakovat jednoduchou věc: Člověk se děsí čehokoli cizího, jiného. Nebo jinak řečeno: má úzkost z toho, že to, co je vůči němu vnější, nedokáže plně obsáhnout, pochopit. Není schopen na to, co je mu vnějškem, rozšířit své Já, nemůže zde uplatňovat své hodnoty. Cosi vnějšího – třeba homosexualita, ale v dějinách například židovství – člověka obnažuje, zneklidňuje. Existence vnějšího je připomínkou, že hodnoty, kterými dosud žil, nejsou hodnotami absolutními.

Začne se proto argumentovat tak, že převládající způsob žití ve společnosti je tím jediným správným, a dokonce že je způsobem přirozeným...A úzkost vzniklou ze znejistění je možné nejsnáze zaplašit popřením existence vnějšího, což už dobře věděl třeba Sigmund Freud. Začne se proto argumentovat tak, že převládající způsob žití ve společnosti je tím jediným správným, a dokonce že je způsobem přirozeným. Zatímco vše ostatní je zvrácené nebo nechutné – jako v případě domnělé homosexuality popového zpěváka.

A ještě jedna obecnější poznámka: i když se často ochránci „přirozených“ hodnot, třeba tradičního vztahu muže a ženy, rádi pasují do role posledních strážců naší civilizace, je nutno mít na paměti, že jsou vždy obhájci většiny kritizující menšinu. Rozdíl je ale v tom, že zatímco většina společnosti jako heterosexuálové pouze žije, oni jsou tohoto způsobu žití věrozvěsty (verbalizují jej) a cítí úzkost a ohrožení těmi, kteří svou existencí ukazují, že ona jejich zbožštěná věc má prostorové limity – že neobsáhne všechny.  

Je lhostejné, zda Sámer Issa je, či není gay. Článek na mainstreamovém webovém portále s původním titulkem hovořícím o nechutnosti jeho domnělé homosexuality však ukazuje jedno: protože se v mainstreamu nadále objevují explicitní homofobní postoje, je třeba protiváhy – a protiváhy taktéž ve veřejném prostoru. To je důvod, proč třeba akce typu Prague Pride – byť leckomu mohou přijít až trochu nahlouplé – mají smysl.

bohumil Na motorkáře se ale dá dívat 8:09 7.1.2014

Počet příspěvků: 58, poslední 18.4.2014 10:57 Zobrazuji posledních 58 příspěvků.