Jaron Lanier: Václav Havel dneška. Žádná virtuální realita.

Jeden z intelektuálních protagonistů nového věku se proměnil z internetového misionáře hlásajícího digitální evangelium v kritika internetu, který ukazuje ohrožení demokracie, jež vyplývá z monopolů. Přinejmenším za to si Mírovou cenu německých knihkupců, která mu bude udělena dnes, v neděli 12. října, stejně jako tehdejší český disident a později prezident před 25 lety zaslouží.

Jaron Lanier a Václav Havel, nositelé Mírové ceny německých knihkupců | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaron Lanier a Václav Havel, nositelé Mírové ceny německých knihkupců | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Jaron Lanier a Václav Havel, nositelé Mírové ceny německých knihkupců

V kostele svatého Pavla ve Frankfurtu nad Mohanem panovala v říjnu 1989 slavnostní nálada, když francouzský filozof André Glucksmann přednášel svůj projev při příležitosti udělení Mírové ceny německých knihkupců. Tato cena vznikla po druhé světové válce a je udělovaná osobnostem, které svou činností v oblasti literatury, vědy a umění významným způsobem přispěly míru.

Glucksmann rozvíjel s filozofickým nadhledem své teze, ale slavnostní obřad měl jednu vadu – oceněný nebyl přítomen. Václavu Havlovi totiž československé úřady nedovolily cenu převzít. Z divadelního hlediska šlo o frašku, z lidsko-právního si komunistický režim vystavil to nejhorší vysvědčení, protože celému světu ukázal, jak si představuje svobodu svých občanů.

Ve stejné době začala v kalifornském Silicon Valley získávat stále konkrétnější podobu nová digitální éra. A tato technologická revoluce následně ovlivnila vývoj celého světa. Jedním z hlavních intelektuálních protagonistů tohoto nového věku je Jaron Lanier, americký programátor, spisovatel, hudebník, a především internetový guru. A právě on dnes, v neděli 12. října, obdrží tuto významnou Mírovou cenu německých knihkupců.

Underground a kybernetika

Jaron Lanier se narodil 3. května 1960 v New Yorku v umělecké rodině. Jeho matka – původem z Vídně – přišla do USA v 15 letech poté, co přežila koncentrační tábor. Rodina otce emigrovala do USA před pogromy z Ukrajiny. Krátce po Lanierově narození se všichni odstěhovali do městečka Mesilla v Novém Mexiku, a když mu bylo devět let, jeho matka zahynula při automobilové nehodě. Následně Lanier těžce onemocněl a rok strávil v nemocnici. Před propuštěním rodině vyhořel dům, a proto bydlel s otcem ve stanu v Nevadské poušti.

Jaron Lanier, první hvězda internetu, ztělesňuje propojení undergroundu a kybernetiky. V osmdesátých letech často spolupracoval s propagátorem LSD Timothy Learym.

Lanier sice střední školu nedokončil, ale matematický talent mu umožnil navštěvovat přednášky na Státní univerzitě Nové Mexiko. Zde se seznámil s Marvinem Minskym, předním badatelem v oblasti umělé inteligence, a astronomem Clydem Tombaughem, který v roce 1930 objevil planetu Pluto. V osmdesátých letech pak pracoval pro firmu Atari produkující počítačové hry, vyvinul prvního Avatara a přisuzuje se mu autorství pojmu virtuální realita.

Lanier, první hvězda internetu, ztělesňuje propojení undergroundu a kybernetiky. V osmdesátých letech často spolupracoval s propagátorem LSD Timothy Learym. A tato jeho spolupráce s jedním z nejdůležitějších intelektuálů hippie éry nebyla žádná náhoda. Prostředí univerzitních laboratoří a fakult informatiky totiž představovalo novou undergroundovou kulturu a Leary byl styčnou mezigenerační osobou.

Lanierův vynález helma se sluchátky pro reprodukovanou hudbu a do brýlí přenášenou grafikou přinášel novou virtuální realitu, ve které bylo možné se s pomocí speciální rukavice orientovat. Leary si od této technologické novinky sliboval psychedelické účinky, Lanier snil o léčbě rakoviny. Pacienti by rukavicí uchopili virtuální kladivo a ve vlastním nitru by rozdrtili rakovinový nádor.

Změna postoje

Lanierův postoj k moderním technologiím, především k internetu, se však od té doby výrazně změnil. Od radikálních podnětů k demokratizaci vzdělávání, transparentnosti v politice a k digitálním inovacím coby novému pohonu ekonomiky přešel k ostré kritice informační ekonomiky, protože má sklon stále více kontrolovat. Dle Laniera však dnešní forma internetu není tou jedinou možnou.

Lanierův postoj k moderním technologiím, především k internetu, se výrazně změnil. Dle něho však dnešní forma internetu není tou jedinou možnou.

Zneužívání informační převahy a osobních dat je dnes v obchodování běžné. Zdravotní pojišťovny se v minulosti snažily pojistit co nejvíce zákazníků, dnes však díky získaným datům pojišťují především ty, kdo žádnou pojistku v podstatě nepotřebují. Internetová obchodní společnost Amazon na základě vyhodnocení zákazníků vytváří diferencované ceny, tedy přizpůsobuje je jejich finančním možnostem.

Pozitivní projevy transparentnosti však mohou způsobit pohromu. V roce 2007 zavedl Facebook aplikaci Beacon, která umožňovala, aby každý nákup uživatele této sociální sítě na internetu byl automaticky sdělen jeho přátelům na ní. Cílem bylo posílit reklamu, ale zároveň přestalo být možné něco koupit, a překvapit tím třeba přítelkyni jako dárkem k narozeninám. Nakupování uživatelů Facebooku už nebylo jejich soukromou záležitostí.

Schéma nenávisti

Internet sice umožňuje rychlou komunikaci a přístup k informacím, ale zdánlivě beztrestná anonymita vede k bezohlednosti a nesnášenlivosti. Příkladem mohou být internetové diskuse pod články nebo chatová fóra. Schéma nenávisti v těchto diskusích je primitivní. Nejprve se vytvoří smečka, a poté jsou jen dvě možnosti, buď s ní souhlasit, nebo být proti ní, a ten kdo se k ní připojí, přebírá její kolektivní nenávist. Lanier tuto formu projevu označuje za džihádistický chat, jenž připomíná spíše slum – ve slumech je také více reklamy a násilí než ve čtvrtích střední třídy.

Schéma nenávisti v internetových diskusích je primitivní. Nejprve se vytvoří smečka, a poté jsou jen dvě možnosti, buď s ní souhlasit, nebo být proti ní, a ten kdo se k ní připojí, přebírá její kolektivní nenávist.

V tomto kontextu Lanier vidí přímou souvislost mezi vstupem USA do války v Iráku a krizí redakční žurnalistiky. Místo obav ze silných médií se vláda ve Washingtonu musí vypořádat pouze s několika hlasitými, ale rozhádanými blogerskými skupinami. Ty sice zveřejňují skandály, ale jejich rivalita a řevnivost způsobují, že nemají žádný dopad.

Lanier je také hudebník a poté, co zažil pokles příjmů v hudebním odvětví kvůli pirátskému kopírování, patří práce zdarma, kterou vznikají obrovské zisky, k tématům, jimž se věnuje. Pokud nějaké nesmyslné video na YouTube vyvolá stejnou nebo větší pozornost než dílo profesionála, proč by měl ještě někdo za umění platit?

Wikipedie jako bible

Stále více se ukazuje, že informační ekonomika je ohromující syntéza ekonomické a technické racionality, ve které je technika přírodní sílou, jež pomáhá zlepšit efektivitu libertariánských modelů téměř na hranici dokonalosti a monopolního postavení. Vstupní branou jsou bezplatné služby, jako je emailová schránka nebo profil na sociální síti.

Každý pokus o osobní emancipaci je však spojen se ztrátou. Zrušení osobního konta na Facebooku představuje zřeknutí se zdokumentované vlastní minulosti. Opuštění platformy Google mimo jiné znamená vzdát se mnoha užitečných nástrojů, jako je Google Maps nebo gmail.

Internetová encyklopedie Wikipedie vzniká podobně jako bible v delším časovém horizontu a její autoři jsou většinou anonymní

Pomocí nehonorované práce vzniká rovněž internetová encyklopedie Wikipedie, která pozvolna nabývá podoby svatých textů. Vzniká totiž podobně jako bible v delším časovém horizontu a její autoři jsou většinou anonymní. V obou případech existuje respekt ke sdělením v nich. V prvním případě jde o dogma, protože autenticky vyjadřuje Boha, ve druhém o fakta, o kterých se nediskutuje, protože byla na internetu.

Typickým autorem Wikipedie je vystudovaný bílý vysokoškolák mezi 20 a 35 lety, a podle toho vypadá její obsah. Technické příspěvky a populární kultura jsou prakticky kompletní. Armády z literatury, jako je Pán prstenů, jsou popsané detailněji a pečlivěji než vojenské síly reálných států. Pornoherečky mají delší biografie než nositelé Nobelových cen, nemluvě o spisovatelkách z Afriky.

Jak na sebe upozornit

Internet nezapomíná, a proto je otázkou, zda by nemělo být institucionalizované právo být zapomenut. Nakolik smí mít člověk kontrolu nad svým digitálním osudem? Existují výjimky, jako jsou veřejné osoby, politici nebo potírání dětské pornografie, ale jak je to u obyčejných lidí? Netýká se demokracie také jejich vzájemného respektu?

Existují profese, jež jsou závislé na zviditelnění na internetu, a proto se na sebe snaží upozornit v internetových vyhledáváních

Existují profese, jež jsou závislé na zviditelnění na internetu, a proto se na sebe snaží upozornit v internetových vyhledáváních. Například někteří novináři používají ve svých článcích slovní spojení, která nejsou zaměřena na čtenáře, ale na vystižení logiky algoritmu konkrétního programátora.

Ještě předtím než se Google stal nedobytnou pevností opevněnou hradbou neprostupného mlčení, zavolala na jeho hotlinovou linku studentka, která se na chatovém fóru vyjadřovala k sexuálnímu fetišismu. Od té doby kdokoliv ji na internetu pomocí Googlu vyhledával, na prvním místě objevil záznam tohoto chatového vyjádření, z čehož se v jejím osobním životě, rodině i práci stala smrtící výbušnina.

Manipulace informacemi a reklama

Pokud jsou data, která se dostanou do onlinové sítě, kdykoliv použitelná proti jejich původci, je třeba počítat s tím, že bude opatrný a manipulovat informacemi o sobě. Taková je současná situace v internetových identitách, což je v protikladu k požadavku pravdivých informací.

Pokud jsou data, která se dostanou do onlinové sítě, kdykoliv použitelná proti jejich původci, je třeba počítat s tím, že bude opatrný a manipulovat informacemi o sobě

Google dnes vydává astronomické částky na potírání triků, jak získat co nejvyšší umístění ve vyhledávání, přičemž filtruje informace podle kritérií, která vyhledávací algoritmy vyhodnotí jako nejoptimálnější pro vyhledávajícího. Z toho vyplývá, že neexistuje nestranný internetový vyhledávač, a proto ztrácí smysl ideál neregulovaných vyhledávání, protože ve skutečnosti jde o zmanipulované soubory vyhovující předpokládaným preferencím.

Pokud by totiž existoval dokonalý internetový vyhledávač, mohli bychom se spolehnout, že dostáváme správné a nejnovější informace. Staré irelevantní informace by se vůbec ve vyhledáních neobjevily a objektivita spojená s aktuálností by eliminovala reklamu. Ta však na internetu přináší největší příjem, a proto se Google na sebe snaží upozornit, místo aby podával stoprocentně relevantní informaci. Proto musejí všichni podle svých možností platit za reklamu.

Hořká pilulka

Podle Laniera jde o určitou formu výpalného známou z organizovaného zločinu. Protiargumentem je ochrana před kriminalitou, pedofily a terorismem. To je jistě správné, ale proč by se na tom měly podílet soukromé firmy? To jsou úkoly pro státní, demokraticky kontrolované úřady.

Informace představuje moc, a internetové informační monopoly tudíž v sobě nesou gen diktatury. Co je v demokracii informace pro všechny, a co nikoliv? To je obtížná otázka, protože absolutní ideál demokracie neexistuje, a to ani v teorii. Jde totiž o společné bytí lidí, a člověk je od přírody nedůsledný, rozporuplný a proměnlivý.

Demokracie je pro nejednoho internetového revolucionáře hořkou pilulkou

Proto je demokracie pro nejednoho internetového revolucionáře hořkou pilulkou. V demokracii totiž jde o to, jak vycházet s ostatními, a pokud nejsme schopní zvládnout ani relativně lehký úkol, jako je respekt k právu jiných na sebeurčení, diskvalifikujeme se z účasti na ní.

Jaron Lanier se proměnil z internetového misionáře hlásajícího digitální evangelium v kritika internetu ukazujícího nebezpečí, jež vyplývá z monopolů, protože v sobě skrývají prvky ohrožující demokracii. Přinejmenším za to si Mírovou cenu německých knihkupců podobně jako Václav Havel před 25 lety určitě zaslouží.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.