Janečkova pozitivní Jihlava

Večery v „pozitivních městech“ podnikatele Karla Janečka odstartovaly v Jihlavě a náš reportér Jan Schneider byl u toho.

Jan Schneider 24.10.2012
Karel Janeček s Petrem Vachlerem 23. října na pódiu velkého sálu jihlavského Dělnického domu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karel Janeček s Petrem Vachlerem 23. října na pódiu velkého sálu jihlavského Dělnického domu. | foto: © Pozitivní evoluceČeská pozice
Karel Janeček s Petrem Vachlerem 23. října na pódiu velkého sálu jihlavského Dělnického domu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pozitivní evoluce Karla Janečka zahájila v úterý 23. října v Jihlavě. Neobvyklý projekt přilákal mnoho lidí, jihlavský „dělňák“ byl nabitý. Je nesporné, že existuje poptávka po tom, co by se v této pomalu již kritické společenské situaci dalo dělat – a bude zajímavé, zda se s ní Janečkova nabídka „potká“.

Toto je potřeba říci úvodem: jistá naivita, již nikdo z Janečkova okolí neskrývá, není v této cynické a škodolibé době handicapem, ale naopak samotným základem případného úspěchu. Morální vyprahlost současné společnosti opravdu začíná připomínat onu „Biafru ducha“, jak se jevilo Československo sedmdesátých let Heinrichu Böllovi. Jak by ne, když se církve honí za majetkem a na pozitivní slovo jim už nezbývá dech. Tak se jejich role musejí ujmout burzovní spekulant, pivovarník, teoretik umělé inteligence, generál ve výslužbě, televizní bavič, filmový producent a další podobní „hříšníci“.

Komplikovanost

Demokracie, skutečná demokracie je na potvoru ta nejnáročnější forma spravování věcí veřejných, protože tomu musí dát každý něco

Janečkův projekt, jehož logem je platónský dvanáctistěn, je velmi sofistikovaný. V tom je jeho klad, ale současně i úskalí. Janeček například předestřel ideu, jak přimět poslance, aby sami hlasovali pro jiný, Janečkem vymyšlený volební systém hrozící tím, že by si tím oni sami většinou podřízli větev. Pak oponoval názoru z publika, že to nebude fungovat. Použil k tomu příměr s realizací ideje nejúspěšnější světové firmy obchodující s bankovními deriváty. Ona úspěšná (Janečkova) firma je založena na matematických kalkulacích. Je ovšem sporné, zda lze podobně úspěšně kalkulovat procesy v lidské společnosti, nota bene řádně zkorumpované. Každopádně však lze konstatovat, že Janečkův optimismus je příjemně nakažlivý.

Janečkovy večery v „pozitivních městech“ se jistě budou vyvíjet a nebudou stejné. S něčím však nutno počítat. Stále budou přicházet lidé, již žádají instrukce. Očekávají, že Janeček založí politickou stranu. Janeček se ale veřejně zapřisáhl, že osm let – ne, opravil se, dvanáct let – nic podobného neudělá. Odpovídal ovšem na otázku, zda vstoupí do politiky, a po pravdě řečeno, cestu si touto odpovědí zásadně neuzavřel.

Lidé se tedy dále ptají – poraďte, koho volit? Ptají se tak i proto, že od počátku chybí jasné slovo, o čem ten projekt je, a o čem nikoliv. Lidé jeho inzeráty zaznamenali, jak s potěšením Janeček konstatuje, ale zřejmě tu skutečnost přeceňuje, neboť lidé jeho texty nepročetli. Ty texty jsou dlouhé. Janeček formuloval jakési vlny evoluce v dvanácti bodech, které jsou sice výřečné a poetické, ale nehodí se příliš pro tento typ sdělení.

O projektu Pozitivní evoluce jsme již publikovali články Karel Janeček na naivních vlnách? a Miliardář proti „blbé náladě“.

Jednostrannost

V překvapivém úvodu večera moderátor uvítal kybernetového vědce Ivana Havla pobývajícího v Jihlavě na Festivalu dokumentárních filmů. Ten byl s ideou projektu konfrontován – a neuhnul. Na mou privátní otázku, odkdy souzní s Janečkovým projektem, při odchodu odpověděl: „Ode dneška.“

Poté však moderátor poznenáhlu přešel do role protagonisty a celý večer počal nabývat charakter zábavné talkshow. Ještě, že tam nebyly estrádní vložky! Těžiště dění se tak bohužel přesunulo z rozhovoru s protagonisty večera, na který bylo publikum citelně natěšeno (byť potřebovalo trochu povzbudit), na poměrně dlouhé sebeprezentační monology z jeviště.

Jistěže večer nepostrádal na zajímavosti, ale nový společensko-politický projekt by se měl vyvarovat – i jen náznaků – podobných klišé. V tomto směru se precizně osvědčil pivovarník Stanislav Bernard, jehož reakce byly věcné. Ono by se v podniku jinak asi moc piva nenavařilo.

Pointa

Jistá lehkost průběhu večera překryla určité informační manko, ke škodě projektu ovšem. Nedozdůrazněno zůstalo poloskryté sdělení o tom, že by takto měly postupně vzniknout jisté pozitivně naladěné sítě plně využívající výhod internetové komunikace. Lidé odcházeli bez instrukcí, co dělat. Někteří i rozladěni. Nedozvěděli se, že nic nepřeslechli. Záměrem protagonistů zřejmě ani nebylo jim něco konkrétního radit.

Lidé odcházeli bez instrukcí, co dělat. Někteří i rozladěni. Nedozvěděli se, že nic nepřeslechli.

Možná se to v této době těmto aktérům říká nepohodlně, ale to není nic nového. Komfortní sdělení to nebylo nikdy. Protože to napolo skryté sdělení, alespoň podle mého odhadu, ve skutečnosti znělo takto: Nikdo za vás nic neudělá. Musíte se o sebe začít starat sami. Tam, kde jsme, jsme kvůli tomu, že jsme se o sebe nestarali sami, že jsme nechali druhé, aby se starali o nás – a pak jsme zjistili, že se starali jen o sebe.

Musíme se začít starat sami o sebe. Nikdo neví a nikdo neporadí, kde na to máte vzít čas a elán. Demokracie, skutečná demokracie je ale na potvoru ta nejnáročnější forma spravování věcí veřejných, protože tomu musí dát každý něco. A čím méně tomu dá, tím více si toho vezmou ti, co se zástupně starají jakoby o všechny. A pak se ale nemůžeme divit.

Jenomže samotná pointa onoho sdělení je ještě trochu jiná. Proboha, lidé, uvědomte si, že se konečně o své záležitosti MŮŽETE starat sami!

petrabostlova toto: ... 22:52 24.10.2012
Richard Cortés ajo vono to je 3D 14:59 24.10.2012

Počet příspěvků: 40, poslední 27.10.2012 02:01 Zobrazuji posledních 40 příspěvků.