Jan Schneider: Ústav paměti národa hraje svinskou hru

Slovenský nejvyšší soud zamítl dovolání Ústavu paměti národa (ÚPN) proti rozhodnutí nižších soudů, dle nichž je Andrej Babiš evidován jako agent Státní bezpečnosti, jako neoprávněně. Komentátor Jan Schneider si všímá rozporuplné argumentace ÚPN.

Jan Schneider 7.2.2017
Ministr financí Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr financí Andrej Babiš. | foto:  David Neff, MAFRA
Ministr financí Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Slovenský nejvyšší soud sdělil, že zamítl dovolání Ústavu paměti národa (ÚPN) proti rozhodnutí nižších soudů, podle nichž je Andrej Babiš neoprávněně evidován jako agent Státní bezpečnosti (StB). Vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu není přípustný žádný opravný prostředek; prozkoumat by ho mohl pouze Ústavní soud z hlediska případného porušení práv.

Některá média si při publikaci této zprávy neodpustila různé podpásovky, čímž znovu poskytla důkazy o své „nestrannosti“. Naposledy zopakovala do budoucna žalovatelné spojení („Babiš-agent nepatří do svazků StB“, respektive „Slovenští historici neuspěli s dovoláním kvůli Babišově spolupráci s StB“), podprahově zkusila podemlet nestrannost slovenských soudů, jako by Babiš potřeboval zastání, a ne spravedlnost („Slovenský nejvyšší soud se zastal Babiše ohledně evidence u StB“), nebo spojila obojí („Agenta Bureše v Babišovi nehledejte. Šéfa ANO se na Slovensku opět zastal soud“). Celý proces pak zpochybnila stejným způsobem, z něhož nyní většinou tatáž média osočují Rusko z „propagandy proti EU“, spočívající ve „zpochybnění všeho“ („Slovenský soud prý nestandardně postupuje ve sporu ohledně Babiše“).

Některá média si při publikaci této zprávy neodpustila různé podpásovky, čímž znovu poskytla důkazy o své „nestrannosti“.

ÚPN, který je pandánem českého Ústavu pro studium totalitních režimů, chtěl mimořádným opravným prostředkem zvrátit verdikt okresního i krajského soudu, které posoudily Babišovu registraci ve svazcích StB jako neoprávněnou. ÚPN se z námitky, že bývalí příslušníci StB nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti, snažil dovodit nezákonnost těchto rozhodnutí.

Kromě toho ještě poněkud chabě a právně irelevantně namítal, že ex post zbavení mlčenlivosti bývalých příslušníků StB ministrem vnitra je nestandardní, protože je „nestandardní, aby nezákonné důkazy byly uznány za zákonné.“

Komický aspekt

Komické na tom je, že ÚPN si stěžuje vlastně sám na sebe. Ty bývalé příslušníky StB totiž soudu jako svědky navrhl právě ÚPN. Sám se tedy měl starat o to, aby byli zbaveni mlčenlivosti a mohli vypovídat. Ani před jejich slyšením před soudem ÚPN nenamítal, že nejsou zbaveni mlčenlivosti.

To ÚPN začalo vadit až potom, co bývalí příslušníci StB nevypovídali podle představ ÚPN. Vypadá to tedy na právnickou kulišárnu, když ÚPN do procesu sám vložil to, co považoval za potenciální procesní zádrhel. Když proces vyhraje, nechá to být. Ale když to dopadne špatně, začne protestovat ve jménu spravedlnosti, lidských práv a vůbec. Spoléhá přitom na to, že všechny přečůrá, a že nebude foukat protivítr.

Slovenská vláda a parlament by měly zvážit přijatelnost dalšího setrvání vedení ÚPN ve funkcích – buď pro totální neschopnost, nebo pro pokus o habaďůru.

Slovenská vláda a parlament by měly zvážit přijatelnost dalšího setrvání vedení ÚPN ve funkcích – buď pro totální neschopnost, nebo pro pokus o habaďůru. Nemýlíme se snad, že skutečným účelem existence ÚPN není rozehrávání lustračních hrátek, nota bene s mezinárodním dosahem?

Nelze totiž pominout, že v Česku začíná předvolební čas, další natahování Andreje Babiše na skřipec protahovaných slovenských soudních projednávání by proto mělo zcela průkazné dopady na předvolební kampaň. Žádní ruští hackeři, ale lidé s talibánským viděním světa, kterým je archiv StB Písmem svatým, přičemž lidé, kteří ta Písma psali, jsou nedůvěryhodnými vyvrheli. (Vím, že to nejde dohromady, ale oni to v těch svých hlavách dokážou. Jak to tam pak vevnitř vypadá, to si ale raději nepředstavovat.)

Takoví lidé se vyskytují na obou stranách hranice, přičemž jako významný lze v této souvislosti ještě uvést fakt více či méně zjevné angažovanosti některých českých protibabišovců na Slovensku.

Meritorně správně

Ani námitka UPN proti „nestandardnímu“ postupu soudu není na místě. Podle slovenského publicisty a znalce lustrační problematiky Milana Žitného totiž dodatečné zproštění mlčenlivosti slovenská jurisdikce umožňuje. Po ex post zrušení mlčenlivosti ministrem vnitra je pak v kompetenci předsedy senátu procesní chybu (překážku) odstranit.

Navíc je sporné, zda vůbec bylo zbavení mlčenlivosti nutné. Bývalí příslušníci StB totiž vypovídali (tedy neodepřeli výpověď kvůli tomu, že nebyli zbaveni mlčenlivosti). Nadto se vyjadřovali k obsahu dávno odtajněných svazků.

Lustrační „tálibánci“ všech zemí, spojte se, protože rozsudek ve věci Babišova lustračního sporu je již pravomocný a poslední šance, jak ovlivnit volby v ČR, je napadnout jej ještě u soudu Ústavního, potažmo Evropského. A nevyjde-li to, pak zbývá Poslední soud, kam spory tohoto druhu také od začátku patří, jak vzdělaní lidé v civilizovaných zemích dávno vědí.



Počet příspěvků: 66, poslední 11.2.2017 08:00 Zobrazuji posledních 66 příspěvků.