Jakou hudbu ukrývají letokruhy stromů

Německý designér Bartholomäus Traubeck přišel s geniálním nápadem. Způsobí svým gramofonem ekologickou katastrofu?

Ian Macháček 24.9.2012
Klasickou jehlu nehledejte, tento řez stromem hraje prostřednictvím softwaru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klasickou jehlu nehledejte, tento řez stromem hraje prostřednictvím softwaru. | foto: © Bartholomäus TraubeckČeská pozice
Klasickou jehlu nehledejte, tento řez stromem hraje prostřednictvím softwaru.

Mezi umělci se najdou tací, kteří používají nejmodernější technologie, aby jimi svou tvorbu nějak ozvláštnili a případně odkryli sobě i svým kolegům nové zvukové možnosti. O něco podobného se snaží i německý designér Bartholomäus Traubeck, avšak to, s čím přišel, lze směle označit za geniální nápad – sestrojil totiž gramofon, který přehrává hudbu z letokruhů stromů. Hudební postmoderna postavila na špičku své Kolumbovo vejce.

Nabízí se možnost, že se Traubeck inspiroval obalem desky Song from the Wood britské progrockové skupiny Jethro Tull, nicméně mezi nápadem a jeho realizací zeje vždy poměrně velká propast. Traubeck si prý kdysi všiml analogie mezi letokruhy a drážkami vinylů a od té doby nedostal z hlavy myšlenku, jak vyrobit přístroj, který desky ze dřeva dokáže přehrát.

Po třech letech vývoje však stále cítí, že je ještě co vylepšovat. „Snažím se nevnímat přírozené a umělé jevy jako dva protichůdné principy, protože ty druhé jsou vždy výsledkem těch prvních. A to, o čem si myslíme, že je umělé, může být zase klidně dalším krokem v evoluci přirozeného,“ říká Traubeck o filozofii projektu v rozhovoru pro Huffington Post.

Princip Traubeckova gramofonu je zjednodušeně následující: kamera, umístěná na místo klasické jehly, snímá letokruhy a přenáší je do počítače. Zde se nasbíraná „data“ (tedy tloušťka kruhů a tempo jejich růstu) mění v softwarovém sekvenceru Ableton Live na zvuky klasického piána. Výsledné tóny jsou pak determinovány ještě barvou dřeva a hrubostí jeho povrchu. Dá se tedy očekávat, že až Traubeck svůj vynález ještě trochu upgraduje, bude barva zvuku u desky zhotovené z mahagonu odlišná od té z dubu či buku.

Traubeckovu gramofonu se dost možná nedostane masivní obliby, velkovýroby ani čestného místa v obývacím pokoji. Dolování hudby ze stromů snad ani neodstartuje ekologickou katastrofu, kdy budou statisíce nadšenců kosit lesy za řevu motorových pil, aby v kmenech stromů našly nového Mozarta či Chopina. Nicméně je to zajímavý experiment už z toho důvodu, že nám odkrývá dosud neznámá místa na mapě hudby. Možná Traubeck buší na zeď, za kterou nic není, ale to už je riziko dobrodruhů, kteří chtějí posouvat hranice poznání.