Jak zvýšit energetickou závislost střední a jižní Evropy na USA

USA už dlouho vyvíjejí tlak na energetickou strategii EU, nejnověji takzvanou Hochsteinovou doktrínou, která se soustřeďuje především na Balkán. Její základ tvoří LNG terminál na chorvatském ostrově Krk, jehož výstavba by měla začít v polovině roku 2016.

Gábor Stier 28.12.2015
Plynovod (Ilustrační fotka) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plynovod (Ilustrační fotka) | foto: Shutterstock
Plynovod (Ilustrační fotka) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nepříznivý vývoj ekonomiky USA nutí Bílý dům k aktivnějšímu tlaku, v jehož rámci se snaží vnutit svoje zájmy druhým i v oblasti energetiky. Příkladem je i doktrína zaštítěná jménem zvláštního zmocněnce pro toto odvětví Amose Hochsteina, jejímž cílem je vytlačit Rusko za každou cenu z evropských trhů a která se momentálně soustřeďuje především na Balkán.

Tato koncepce, jež se týká rovněž Maďarska, je založena na drahém zkapalněném plynu (LNG) a pod rouškou diverzifikace by, doplněna o německý monopol rodící se díky ujednání Berlína a Moskvy, postavila střední a jižní Evropu do ještě nejistější závislé pozice na USA než dosud.

Snaha vytlačit Rusko

USA už dlouhou dobu vyvíjejí tlak na energetickou strategii Evropské unie. Tyto jejich snahy byly i za projektem plynovodu Nabucco, který skončil nezdarem, a stejné uvažování vedlo v minulosti i k napadání konkurenčního South Streamu. Washington zneklidňoval i plynovod Turkish Stream, ale zatímco s Bulharskem neměl z hlediska zabránění předchozímu ruskému projektu příliš práce, s Ankarou a Aténami se kvůli tomu dostal do sporu a těžko zpracovává také odpor Říma, jenž má na výstavbě jižní trasy pro plyn zájem.

Cílem USA je vytlačit z plynového trhu Rusko, které pokrývá zhruba třetinu evropské spotřeby zemního plynu, a posléze tento prostor vyplnit vyšším exportem vlastním, nebo svých spojenců

Nyní Washingtonu nahrává situace v Sýrii, v jejímž důsledku Rusko zdvojnásobí kapacitu Nord Streamu. Cílem USA je v každém případě vytlačit z tohoto trhu Rusko, které pokrývá zhruba třetinu evropské spotřeby zemního plynu, a posléze tento prostor vyplnit vyšším exportem vlastním, nebo svých spojenců. Prorážet cestu je posláním Bruselu, který tuto koncepci již povýšil na vlastní strategii.

Bílý dům neponechává nic náhodě, a proto začal hned po zrušení projektu South Stream uplatňovat v jižní části Evropy své představy. Politický podklad pro to poskytuje memorandum o integraci a diverzifikaci regionálního trhu se zemním plynem podepsané v Dubrovníku zhruba tuctem zemí regionu a EU, v jehož rámci tyto státy vybudují společnou infrastrukturu a budou optimalizovat její současnou vytíženost, neboli propojí současná potrubí.

Posílení bezpečnosti

Základ této strategie tvoří LNG terminál, který by měl být vybudován na chorvatském ostrově Krk a jehož výstavba má podle plánů začít v polovině příštího roku. Jak se několikrát vyjádřil i evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič, bez Chorvatska projekt posílení energetické bezpečnosti regionu nelze uskutečnit, neboť bez zmíněného terminálu se celá oblast může jen těžko dostat k novým zdrojům.

Amos Hochstein prezentoval představu posílení energetické bezpečnosti regionu a propojení ostrova Krk s terminálem v polském Svinoústí letos v lednu na zasedání Globálního energetického centra NATO

Podle slovenského politika má tato investice význam nejen regionální, ale i celoevropský a Chorvatsko se může stát distribučním centrem zásobujícím celou jižní a střední Evropu. Jak politici, tak evropská média však pozoruhodně mlčí o tom, že se tato koncepce ve skutečnosti pojí se zvláštním zmocněncem pro energetiku Ministerstva zahraničních věcí USA Amosem Hochsteinem.

Ten představu, která má posílit energetickou bezpečnost celého regionu od Chorvatska přes Maďarsko až po Ukrajinu a propojit ostrov Krk s terminálem v polském Svinoústí, prezentoval již letos v lednu na zasedání Globálního energetického centra NATO. O americkém zájmu svědčí i dlouholeté spory okolo terminálu na ostrově Krk.

Financování a náklady

Tato koncepce se totiž objevila již na začátku tisíciletí, ale odborníci v zásadě zpochybnili její smysl. Projekt nedokázal přivést zpátky k životu ani vstup Chorvatska do EU, jelikož odborné posudky nepovažovaly tuto koncepci za konkurenceschopnou. Jak však píše chorvatský deník Večernji list, geopolitické zájmy USA tyto výpočty přepsaly.

EU financovala vypracování přípravné technické dokumentace i modelů výstavby terminálu na ostrově Krk, přičemž celkové náklady na tuto investici jsou odhadované zhruba na jednu miliardu eur

Deník poukazuje na to, že Evropská komise uvolnila již v roce 2004 4,9 milionu eur na studie o vlivu na životní prostředí, přičemž letos v červenci poskytla půl milionu eur na totéž, ale tentokrát přímo firmě LNG Hrvatska, která na rozdíl od nezávislých analytiků podpořila efektivnost projektu.

Další chorvatský deník Jutarnji list zase zjistil, že rámec na podporu projektu zajistilo také Ministerstvo zahraničí USA, čímž nepřímo vyvinulo tlak na EU. Podle deníku s úspěchem, neboť EU financovala vypracování přípravné technické dokumentace i modelů výstavby terminálu na ostrově Krk. Jak zveřejnila i chorvatská vláda, celkové náklady na tuto investici jsou odhadované zhruba na jednu miliardu eur, její výkon by měl být čtyři až šest miliard metrů krychlových ročně, ze kterých by si Chorvatsko nárokovalo zhruba polovinu.

Další problém

Koncepce však vyvolává řadu dalších otázek – především co se týče ceny a zdrojů. Jak poukázal litevský časopis Geopolitika, zásoby plynu v Ázerbájdžánu jsou již smluvně vázány, a proto se tato oblast může spoléhat jen na velké exportéry LNG, jako je Katar, Malajsie, Indonésie, Austrálie nebo Alžírsko. Na Katar připadá čtvrtina světového vývozu LND, nicméně obchodním partnerem číslo jedna pro tuto zemi v Perském zálivu není Evropa, ale již od roku 1996 Japonsko.

Dalším problémem Hochsteinova plánu je, že je v zásadě založen na zásobování Ukrajiny, která však balancuje na pokraji státního bankrotu a v dohledné době bude jen sotva solventní

Změna by si vyžádala investice v řádu miliard, navíc podle předpovědí do roku 2023 výrazně zeslábnou i zásoby tohoto malého ropného impéria. Dalším problémem Hochsteinova plánu je, že je v zásadě založen na zásobování Ukrajiny, která však balancuje na pokraji státního bankrotu a v dohledné době bude jen sotva solventní.

Otazníky vyvolává také vývozní potenciál USA, neboť podle plánů by se měla do roku 2020 zvýšit kapacita amerických LNG terminálů až na 118 miliard metrů krychlových, což však nedosahuje ani současného objemu dodávek Gazpromu do Evropy. A to jsem nezmínil cenu, neboť američtí obchodníci dostávají momentálně v Asii o zhruba sto dolarů více, než by dostávali v Evropě. Geopolitický zájem je velký pán, ale kdo za něj zaplatí?

Počet příspěvků: 32, poslední 6.1.2016 12:17 Zobrazuji posledních 32 příspěvků.