Jak zkrotit prezidenta? Účet vystaví voliči

Pokud prezident Miloš Zeman po návratu ze své cesty do Číny obratem neodvolá ministra financí Andreje Babiše (ANO) z vlády Bohuslava Sobotky, má podle právníků v pravidelné anketě zaděláno na nepříjemné oplétačky před Ústavním soudem. V krajním případě by mohl dokonce přijít o svůj mandát.

Prezident Miloš Zeman přijal premiéra Bohuslava Sobotku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Miloš Zeman přijal premiéra Bohuslava Sobotku. | foto: ČTK
Prezident Miloš Zeman přijal premiéra Bohuslava Sobotku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. Toto jednoznačné pravidlo obsažené v článku 74 české ústavy vyvolává v posledních dnech na politické scéně nevídané pnutí. Prezident Miloš Zeman totiž minulý týden neodvolal ministra financí Andreje Babiše (ANO) a nyní se čeká, zda tak učiní po svém návratu z návštěvy Číny. Zástupci vládní ČSSD již avizovali, že pokud by Zeman krizi eskaloval, mohla by být podána kompetenční nebo ústavní žaloba k Ústavnímu soudu (rozdíly vysvětleny v boxu pod článkem).

„Znění ústavy je jednoznačné. Prezident si nemůže klást žádné podmínky a musí konat podle návrhu premiéra,“ říká jeden z účastníků pravidelné ankety mezi českými právníky, které redakce jako vždy ponechává v anonymitě. „O právní nadřazenosti ústavy nad jakýmikoli koaličními smlouvami snad nemůže mít žádných pochyb ani naprostý právní analfabet,“ dodává jedna z právniček.

Měla by být podána žaloba na prezidenta Miloše Zemana?

Respondenti se sice neshodli, jaké řešení by měli politici proti prezidentovi zvolit, ale chování Miloše Zemana vesměs odsoudili: „Je ještě brzy na to, aby chování prezidenta šlo klasifikovat jako hrubé porušení ústavnosti. Zatím to je spíše projev nízké politické kultury.“ A podobně to vidí i tato advokátka z Prahy: „Lze pochopit, že se prezident, který byl jako první zvolen v přímé volbě, snaží svou roli trochu posunout, být aktivnějším a ne jen reprezentativním článkem země. Ale jeho snaha o svérázný výklad ústavy a zákonů již není ani vtipná a boří principy demokracie, na kterých naše republika stojí.“

Zemanovo politické sumo

Drsnou kritiku Miloš Zeman od právníků schytal za své vystoupení na Hradě při setkání s premiérem Sobotkou, který mu nakonec avizovanou demisi nedonesl. „Postup prezidenta byl hulvátský, neuvěřitelný a postrádající jakékoliv státnické rysy. I politik krajského formátu by měl být schopen překonat svou touhu po pomstě, své animozity a odlišné názory a postupovat nejen zákonně a ústavně, ale i slušně. O to víc to platí pro prezidenta republiky,“ říká jeden z nich.

„Prezident Zeman prohlásil ústavní zvyklosti za projev idiocie, kterým se řídit nebude. Zneužívá situace, aby si vyřídil svůj osobní džihád s jednou politickou stranou.“

„Prezident Zeman prohlásil ústavní zvyklosti za projev idiocie, kterým se řídit nebude. Zneužívá situace, aby si vyřídil svůj osobní džihád s jednou politickou stranou. Jeho chování je nedůstojné prezidentského úřadu,“ přisadil si zkušený pražský advokát.

„Situaci zatím hodnotím jako politické sumo, které se má řešit politicky a ne právem. Na to je času dost, pokud vůbec,“ tlumočí však častý názor jeden z právníků. A podobně to vidí i tento respondent: „Neměli bychom zavádět trend, že budeme prezidenta žalovat hned, jak se nám něco nelíbí. Součástí vyspělé politické kultury je i to, že se hned při první příležitosti místo dialogu nehoníme k soudu.“

Jak se krotí prezidenti

Celá řada právníků by však považovala za užitečné, kdyby se případ přece jen dostal na stůl ústavním soudcům. „Miloš Zeman si již zvykl, že mu za jeho jednání nic nehrozí. Právě proto jeho ztráta prezidentského úřadu v důsledku ústavní žaloby by mohla být vzkazem, že prezident si nemůže dovolit cokoliv,“ prohlašuje jeden z nich. S tím by však nesouhlasil tento respondent: „Zahajovat řízení o odvolání prezidenta je krok mimořádně výjimečný a muselo by jít o mimořádně hrubé porušení ústavy ohrožující samotné základy existence státu.“

Jak navíc několik právníků připomnělo, ústavní žaloba na prezidenta je od zavedení přímé volby podmíněna dosažením třípětinové většiny v obou komorách parlamentu, což ji v praxi může znemožnit. V úvahu tudíž připadá spíše kompetenční spor, který může vyvolat v tomto případě premiér. „Návrh by se musel konstruovat tak, že prezident zasahuje premiérovi do pravomoci tím, že sám svoji pravomoc odmítá realizovat, respektive její realizaci v rozporu s ústavou odkládá. Ústavní soud by pak zřejmě rozhodl, že prezident je opravdu povinen bezodkladně odvolat určitého ministra. To ale fabuluji a předbíhám,“ vysvětluje jeden z právníků.

Zahájení kompetenčního sporu by mohlo přinést ovoce celému českému ústavnímu systému.

Zahájení kompetenčního sporu by přitom mohlo přinést ovoce celému českému ústavnímu systému. Čeští politici totiž své neshody o výklad ústavy řešili soudní cestou jen málokdy.

To podle jednoho z respondentů způsobuje, že ústava není dostatečně autoritativně vyložena, což vyvolává značný chaos: „Místo Ústavního soudu dostávají slovo větší či menší odborníci, jejichž názory se pochopitelně liší a navíc mnohdy nejde o názory vědecky nestranné. Vše jistí velký počet komentářů, které dospívají ve stejných věcech k různým závěrům. I v případech docela flagrantních porušení ústavy se vždy najde některý z nich, který dané chování za porušení ústavy nepovažuje. Takového komentáře se pak logicky dovolává ten ústavní činitel, který se sporného chování dopustil.“

Rozhodne čas a voliči

Podle některých právníků by teprve nerespektování rozhodnutí ústavních soudců v kompetenčním sporu mohlo vyústit v podání ústavní žaloby. Tento krajní institut měl být naopak podle jiných účastníků ankety využit už daleko dříve, třeba když prezident Zeman udržoval při moci vládu Jiřího Rusnoka, ač nedostala důvěru v Poslanecké sněmovně a vládla půl roku v demisi.

„Vítězem celé ostudy bude čas. A volby v stanoveném termínu,“ hodnotí současnou politickou situaci jeden z doyenů českého práva. „Za nevkus a politické excesy lze vystavit pouze účet politický, a sice účet volební,“ souhlasí i další z respondentů.

Jak na prezidenta

  • Kompetenční spor

Pokud by se prezident Miloš Zeman zdráhal odvolat ministra financí Babiše nebo by návrh premiéra Sobotky dokonce odmítl, předseda vlády by mohl zahájit kompetenční spor u Ústavního soudu. Ten by rozhodl, zda má prezident při odvolávání ministrů nějaké uvážení, případně v jaké lhůtě tak musí učinit. Experti přitom říkají, že ústava hovoří zcela jasně. Ústavní soud by zřejmě rozhodl s maximálním urychlením, v řádu týdnů.

  • Ústavní žaloba

Druhou možnost, jak „hnát“ prezidenta k odpovědnosti, již nemá premiér, nýbrž parlament. Ústavní žalobu podává Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny, na návrhu se přitom musí shodnout ústavní většina v obou komorách. Návrhem by se zabýval Ústavní soud. Sankcí může být ztráta prezidentského úřadu a možnosti jej znovu nabýt. * Důvodem pro podání ústavní žaloby je velezrada nebo hrubé porušení ústavního pořádku.