(ne)zvolit odsouzence poslancem

Jsem právní laik, ale také mě poměrně rychle napadalo, zda se zákaz činnosti nemá vykládat jako překážka dalšího zvolení, jako zákaz platně kandidovat do Sněmovny. Pokud by nakonec vyšší soudy až po soud ústavní došly k tomuto názoru, líbil by se mi. Možnost nevolit konkrétního kandidáta, protože je kupříkladu usvědčený podvodník, je ztížena poměrným volebním systémem, kdy vybíráme kandidátku strany se seznamem mnoha jmen a maximálně můžeme "kroužkovat". Chápu konstrukci dvou různě volených komor parlamentu, avšak máme poměrně volená zastupitelstva krajů a obcí, včetně velkých měst, takže většinová volba do Sněmovny (a nějakým způsobem pozměněné volby do Senátu *) by nebyla překážkou pro prosazení se malé strany do zastupitelského sboru (a pozornosti médií). Při většinové volbě se na kandidáta soustředí větší pozornost a voliči pak mají šanci vědět, koho volí. Neznamená to, že zvolí opravdu dobře, často se dají přesvědčit líbivou kampaní (Václav Fischer měl velkolepé sliby, jako senátor nebyl vidět), ale mají šanci. * K Senátu: Občas padají návrhy, aby byl třeba reprezentací krajů (německý vzor), nebo aby se z každého kraje volil stejný počet senátorů (USA vzor). Mně by se líbila i možnost, že by se senátory automaticky stávali držitelé některých jiných funkcí. Třeba za monarchie byl členem českého zemského sněmu z titulu své funkce rektor pražské univerzity, což by mohlo být inspirací.