Jak vyřešit údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše

Právníci Evropské komise v interním dokumentu vytyčují tři možná řešení údajného střetů zájmů premiéra Babiše. On i jeho rodina zpřetrhají vazby s holdingem, respektive svěřenskými fondy. Vymaní se z politického postavení. Střet zájmů odpadne, protože Agrofert nebude čerpat žádné peníze ze strukturálních ani investičních fondů unie.

Premiér Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Andrej Babiš. | foto: ČTK
Premiér Andrej Babiš.

Jedním z velkých snů předsedy hnutí ANO a vlády bylo muzeum národa. Právě v prostředí obrazů a divadel by Babiše unijní právníci, kteří se potýkali s rébusem jeho střetu zájmů, viděli nejraději. Přesun na ministerstvo kultury uvádí interní dokument jako jedno ze tří východisek. Bruselu nejde o umění – jde o to, aby Babiš nesetrvával v pozici, kde může mít vliv na přilepšování Agrofertu. A je úplně jedno, jestli konflikt zájmů naplňuje, nebo ne.

Loni v lednu poslanci schválili takzvaný lex Babiš, který měl za cíl odloučit byznysové zájmy dotyčného od jeho politických možností. Babiš na to konto vložil holding Agrofert do dvou svěřenských fondů, u nichž je jediným obmyšleným – to znamená, že mu plynou peníze. Řízení mají na starosti dlouholetí podnikoví právníci. Letos v srpnu se ale zpřísnila evropská legislativa, a domácí řešení už nestačí. Teď jsou tři možnosti, jak z toho ven.

Resort kultury

Za prvé, Babiš i jeho rodina zpřetrhají vazby s holdingem, respektive svěřenskými fondy. Jako vyhovující experti uvádějí založení takzvaného slepého trustu. To je uspořádání, kdy by měl celý Babišův majetek na starosti nezávislý správce, například privátní banka. Premiér by dál inkasoval peníze, ale neměl by tušení, co se s podnikem děje – jestli se správce rozhodl něco prodat, koupit, sloučit nebo přeskupit. Protože podle zpřísněných evropských pravidel je potíž už v tom, že Babišovi plyne z Agrofertu ekonomický prospěch.

Pozice premiéra se liší od ostatních členů vlády vzhledem k faktu, že má dominantní postavení coby hlava vlády, a tudíž se podílí na rozhodování ve všech oblastech. Kdyby měl pan Babiš pod sebou portfolio, které není spojeno se zemědělstvím nebo financemi, například resort kultury, prokazování částečného nebo jiného vlivu by bylo méně zjevné, uvádí interní dokument.

Logicky má tak podle expertizy zájem, aby se podniku dařilo. Navíc se přidává rodinné pouto, ve vedení fondů sedí premiérova manželka. I když premiér v českém uspořádání přímo o udělování dotací nerozhoduje, unijní právníci mají za to, že coby předseda vlády je nadán mocí, která mu i tak umožňuje dosáhnout, čeho by si zamanul. Analýza nenaznačuje, že toho Babiš někdy zneužil – špatně je už to, že se v takovém pokušení permanentně nachází.

Takže druhá možnost je, že se Babiš z takového politického postavení vymaní. Teoreticky to lze opatřením, které zajistí, že nebude u žádného rozhodování, z něhož by mohl plynout Agrofertu užitek. Jenže prakticky to tudy nepůjde, pokud Babiš zůstane premiérem – šlo by to leda u jiného, méně vlivového resortu.

„Pozice premiéra se liší od ostatních členů vlády vzhledem k faktu, že má dominantní postavení coby hlava vlády, a tudíž se podílí na rozhodování ve všech oblastech. Kdyby měl pan Babiš pod sebou portfolio, které není spojeno se zemědělstvím nebo financemi, například resort kultury, prokazování částečného nebo jiného vlivu by bylo méně zjevné,“ uvádí interní dokument.

Patřičně rychlý postup

Třetí varianta spočívá v tom, že střet zájmů odpadne, protože Agrofert nebude čerpat žádné peníze ze strukturálních ani investičních fondů EU. Pak nebude třeba zpochybňovat, jestli se k nim firmy v holdingu dostaly poctivě. Unijní právníci zároveň upozornili, že dalšími penězi z EU se nezabývali – třeba přímými zemědělskými platbami, které do holdingu plynou také, protože to po nich (zatím) nikdo nechtěl. Jak analýza praví závěrem, nejdříve mají konat české úřady. Od nich se čeká, že zajistí, aby se situace vyřešila.

Evropská komise se zatím nerozhodla, nakolik doporučení vyslyší. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger už poslal kvůli možnému střetu zájmu na českou vládu dopis a očekává odpověď. Evropská komise bude podle něho v této věci postupovat s patřičnou rychlostí.

Součástí doporučení je však i to, aby Evropská komise (EK) pečlivě sledovala vývoj a zasáhla, pokud střet zájmů bude trvat. Podle prozatímních reakcí politiků se zdá, že přesně tak to bude. Premiér odmítá, že by ve střetu zájmů byl, a únik dokumentu považuje za útok načasovaný před jednáním o unijním rozpočtu, potažmo květnovými evropskými volbami. „Jsme přesvědčeni podle všech analýz, že je vše v pořádku. Počkejme si,“ uvedl s odkazem na to, že uniklý materiál ještě není rozhodným verdiktem EK – to není, zatím jen podklad, i když s dost jednoznačným vyzněním.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, oba za ANO, po společném probádání dospěli k závěru, že avizované vracení dotací nenastane a podle českého zákona má Babiš střet zájmů vyřešený. Kněžínek však připustil, že souladem s unijním právem, o které teď jde, se jeho expertiza nezabývala.

Není ani zřejmé, jak ministři dospěli k závěru, že se dotace vracet nebudou – unijní experti jasně navrhují, aby korekce dopadla určitě na subvence, jež Agrofert získal od července, kdy se regule zpřísnily, a dává do úvahy, jestli se nepodívat i na ty, které firma dostala od roku 2014, kdy se Babiš stal ministrem financí. Evropská komise se zatím nerozhodla, nakolik doporučení vyslyší. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger už poslal kvůli možnému střetu zájmu na českou vládu dopis a očekává odpověď. Evropská komise bude podle něho v této věci postupovat s patřičnou rychlostí.

Otázka vrácení dotací

Interní dokument, na základě kterého se má Evropská komise (EK) rozhodnout, co s Babišovým střetem zájmů udělá, krácení dotací podporuje, ale nehovoří o konkrétní výši – to si musí říct EK. Expertíza praví, že se mají přezkoumat dotace pro Agrofert nasmlouvané od chvíle, kdy vešla v platnost nová finanční pravidla, tedy od letošního srpna. Mělo by jít úhrnem zhruba o sto milionů korun.

Unijní právníci se zabývali Babišovým střetem zájmů výhradně ve vztahu ke strukturálním a investičním fondům. Sami zdůrazňují, že jinými formami podpory se zatím nezaobírali, například přímými zemědělskými platbami. To neznamená, že na ně nedojde. Dokud EK nevydá rozhodnutí, není možné stoprocentně říci, jestli a kolik peněz bude Česká republika do Bruselu vracet.

Právníci zmiňují, že může být třeba podrobit zpětnému drobnohledu všechny unijní subvence, které firmy v holdingu získaly od chvíle, kdy se Andrej Babiš stal členem vlády, tedy od roku 2014, kdy se ujal resortu financí. Jediná čísla, která dokument uvádí, vyjadřují výši proplacených podpor podnikům z holdingu Agrofert: v roce 2013 to bylo 42 milionů eur, roku 2017 pak 82 milionů eur. Hodnoty nevyjadřují výši korekce.

Unijní právníci se zabývali Babišovým střetem zájmů výhradně ve vztahu ke strukturálním a investičním fondům. Sami zdůrazňují, že jinými formami podpory se zatím nezaobírali, například přímými zemědělskými platbami. To neznamená, že na ně nedojde. Dokud EK nevydá rozhodnutí, není možné stoprocentně říci, jestli a kolik peněz bude Česká republika do Bruselu vracet.

Obecně mechanismus funguje následovně: projekt je spolufinancován z EU; část hradí unie, část republika, díl připadá i na žadatele. Celou výši přiznané dotace nejprve proplatí ministerstvo financí ze státního rozpočtu, až následně žádá v Bruselu o uhrazení nákladů. U peněžních korekcí je to analogické: Evropská komise žádá peníze po členském státu, takže se vracejí ze státního rozpočtu. Až pak ten, kdo dotaci udělil (typicky ministerstvo), vymáhá částku po příjemci neoprávněné subvence.

Europoslanci projednají téma Babiš

Na to, že se kvůli němu svolávají mimořádné schůze v českém parlamentu, je už premiér Andrej Babiš zvyklý. Ve středu 12. prosince si ale do seznamu nových zážitků připíše, jaké to je, když o jeho problémech debatují poslanci z 28 členských států Evropské unie. Než europarlament pozhasíná a zamkne před vánoční pauzou, ještě na svém posledním plénu, začínajícím v šest hodin večer, probere bod „střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“. Bod prosadili do programu evropští Zelení za pomoci hlasů nejpočetnější eurolidovecké frakce.

„Střet zájmů je tady zřejmý, jsou ohroženy finanční zájmy Evropské unie. Myslíme si, že je proto třeba jednat. A diskuse na plénu europarlamentu k tomu pomáhá vytvořit dodatečný politický tlak,“ ozřejmil za navrhovatele zelený Belgičan Bart Staes. Unijní zákonodárci si vyslechnou stanoviska Evropské komise a Rady EU. S Babišovou přítomností se ale nepočítá, ani s tím, že by plénum přijímalo nějakou rezoluci. Bylo by to předčasné, protože rozhodnutí se teprve rodí – komisař pro rozpočet Günther Oettinger čeká odpověď od českých úřadů na svůj dopis, kde se po řešení premiérova střetu zájmů ptá.

Nová evropská regule

Nynější politický otřes vyvolaly předminulý víkend články tří velkých evropských deníků – francouzského Le Mondu, britského Guardianu a německého Süddeutsche Zeitung. Redakce získaly interní dokument z unijního právního oddělení, na jehož základě pak Oettinger poslal do Prahy svůj dopis. Experti přišli se závěrem, že Babiš se nachází ve střetu zájmů, čímž ohrožuje evropské finanční zájmy.

Česko se sice začátkem loňského roku s Babišovým souběhem politických a ekonomických aktivit vypořádalo zákonem, kvůli němuž premiér vložil holding Agrofert do dvou svěřenských fondů, jenže od letošního srpna se zpřísnila unijní pravidla. Podle bruselských právníků už české řešení nestačí. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ve čtvrtek 6. prosince potvrdila, že obálka od komisaře Oettingera přistála na zdejší podatelně, ale sama prý obsah ještě neviděla. „Dopis budeme právně analyzovat, abychom komisi odpověděli,“ sdělila.

Dodala, že analýzy jsou již hotové, jen se musejí přeložit do angličtiny. Otázkou zůstává, zda česká reakce Brusel uspokojí. Autor minimálně části podkladů, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), už před pár dny řekl, že zkoumání podrobil pouze soulad s českou legislativou, protože posuzování té evropské mu nepřísluší. Že Babiš vyhověl tuzemské liteře zákona, ovšem nikdo nezpochybňuje. Jde o to, jestli Česko svým předsedou vlády neporušuje novou evropskou reguli, která na ošetření střetu zájmů hledí přísněji.

Účelově načasovaná kampaň

„Je třeba to vidět v rámci nového finančního nařízení a faktu, že od srpna letošního roku platí vůči konfliktům zájmů přísnější přístup. Finanční nařízení se týká každé členské země, každého příjemce, každého občana, ať je malý, nebo velký,“ upozornil komisař Oettinger. Babiš na situaci reagoval jako obyčejně – je to podle něho kampaň účelově načasovaná tak, aby poškodila hnutí ANO před květnovými evropskými volbami a zhoršila republikovou pozici při aktuálním jednání o budoucím unijním rozpočtu.

Premiér také odmítá, že by jakkoli ovlivňoval rozdělování dotací, ať už ve prospěch Agrofertu, nebo kohokoli jiného. Potíž však podle evropských právníků spočívá v tom, že jako jediný příjemce výnosů obou svěřenských fondů má zájem, aby se holdingu dařilo, a síla předsedy vlády je příliš velká, aby se dalo dospět k jinému závěru, než že hrozba střetu zájmů je naplněna. Nezáleží přitom, zda toho Babiš opravdu zneužívá.

Zatímco čeští europoslanci za KDU nebo TOP 09, jako je Jaromír Štětina či Luděk Niedermayer, už si chystají debatní příspěvky, komunistům se praní českých spodků na unijní veřejnosti nelíbí, raději by věc tutlali. „Piráti se čím dál víc projevují jako horlivá bonzující skupina, která je ve svém boji proti Babišovi ochotná pošpinit celou Českou republiku,“ uvedla europoslankyně z KSČM Kateřina Konečná. Narážela na skutečnost, že Piráti spolu s Transparency International doporučili Babišův příběh pozornosti Evropské komise.

Vrácení dotací?

  • Interní dokument právníků EU krácení dotací podporuje, ale nehovoří o konkrétní výši – tu musí stanovit Evropská komise.
  • Expertiza praví, že se mají přezkoumat dotace pro Agrofert nasmlouvané od srpna 2018, kdy vešla v platnost nová finanční pravidla; mělo by jít zhruba o sto milionů korun.
  • Může dojít na přezkum všech unijních subvencí, které firmy v holdingu získaly od roku 2014, kdy se Andrej Babiš stal členem vlády.
  • Kdyby Brusel dotace žádal zpět, vyplatí se ze státního rozpočtu. Pak by je měli zástupci regionálního operačního programu nebo ministerstvo vymáhat po Agrofertu.