Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Jak si vybrat vysokou školu? Tradiční žebříčky už nestačí.

Několik českých vysokých škol včetně Univerzity Karlovy se zapojilo do pilotní fáze mezinárodního projektu U-Map.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

1. 3. 2013 13:59
Rozpaky
Je jistě pravdou, že kvalita vysoké školy je jen těžko vyjádřena jedním číslem. Rozuměl bych také tomu, kdyby ke kvalitnímu hodnocení vědy bylo přidáno kvalitní (tj. vypovídající) hodnocení dalších oblastí. Ďábel je však skryt v detailu. Kriterií je sice hodně, ale ve skutečnosti málo vypovídají. Například to, co je podle textu výše považováno za "hodnocení vědy" - pět ukazatelů z oblasti výzkumu -  je diskutabilní. * Poměr počtu absolventů doktorských programů k počtu absolventů snad lze za měřítko považovat. * Procentuální podíl per reviewed akademických publikací z přepočteného počtu akademických pracovníků - tento ukazatel hodnotí jen kvantitu. Nejsnadněji jej lze naplnit tak, že vytvořím časopis nízké úrovně, nejlépe elektronický na www, a pak tam budu se svými kamarády ostošest publikovat, přičemž si články navzájem budeme schvalovat (peer review). Dostanu vysokou hodnotu ukazatele, aniž bych opravdu přispěl k vědeckému poznání. Tento ukazatel je bezcenný a zavádějící. Bylo by mnohem lépe nahradit jej počtem publikací počítaným jen z nejlepších časopisů v oboru, např. s IF (Impact Factor) nad mediánem oboru. * Procentuální podíl jiných výzkumných publikací z přepočteného počtu akademických pracovníků: tak to už je opravdu bezcenný ukazatel. Asi jako kdybychom hodnotili uzenářství podle počtu výrobků neobsahujících maso. "Jiné" než recenzované publikace o kvalitě výzkumu nevypovídají dočista nic. * Procentuální podíl takzvaných profesionálních publikací z přepočteného počtu akademických pracovníků: Toto číslo už vůbec nevypovídá o výzkumu. Mohlo by vypovídat spíše o výuce. * Procentuální podíl nákladů na výzkum z celkových nákladů: vypovídá o tom, zda se škola snaží být výzkumnou nebo spíše učící. V ukazatelích však zcela chybí údaj o celkovém rozpočtu - pouhé procento vůbec nic neříká o tom, zda se za uvedené prostředky vůbec dá dělat smysluplný výzkum (nebo kvalitní výuka). Rozumnému nápadu vícekriteriálního hodnocení prostě zatím chybějí rozumná kriteria.   
0 0
možnosti

Msebek

1. 3. 2013 16:23
Ano,
 a dokonce ani ten"Poměr počtu absolventů doktorských programů k počtu absolventů" skoro nic neříká, alespoň u nás, kde jsou na různých školách i fakultách velmi různé nároky. Takže pak některá škola vesele vyrábí PhD, kteří by si na jiné ani neškrtli. A co vlastně znamenají data typu“ poměr absolventů přes 30 ke všem absolventům“ apod., to snad netuší nikdo. Shrnuto: Evropské školy až na výjimky nedopadají v mezinárodních hodnoceních nijak slavně, a tak si vytvoříme hodnocení vlastní, které to "napraví".
0 0
možnosti

Goeg

27. 2. 2013 3:24
Cestina
Pani autorko, doporucil bych pouzivat mene anglictiny ci anglicizmu a lepsi praci s ceskym jazykem. Ranking se cesky rekne zebricek ci hodnoceni. Sklonovani slova ranking a jeste v mnoznem cisle zni primo priserne a neda se to skoro cist. Peer reviewed se rekne recenzovany. "League tables" byste take nemusela pouzivat, stejne jako part time atd. Mnozi autori a vedci se domnivaji, ze cim vice zapleveli jejich cesky text anglicizmy, tim to vzbuzuje zdani vetsi odbornosti a vedeckosti. Opak je ale pravdou, protoze se text stava nesrozumitelny. A ve srozumitelnosti je sila. Nazev vaseho clanku navic neodpovida jeho obsahu. Myslel jsem, ze po precteni clanku budu znat odpoved na otazku, na kterou se ptate v jeho nazvu, ale o tom vas clanek vubec neni, protoze vas clanek zadne vysledky pilotniho hodnoceni neuvadi ani neuvadi kdy a v jake forme a za ktere ceske skoly budou k dispozici. Jaka to ztrata casu.
0 0
možnosti

Jhrusak

27. 2. 2013 14:39
Výzva k jazykové čistotě je
Výzva k jazykové čistotě je jistě mnohdy na místě a možná je tomu tak i tomto případě. Nevím a nechci soudit. Rozhodně to není na úkor srozumitelnosti. Nesmí totiž dojít k tomu, že se překladem položí základy významovým posunům, tak jak jsme toho v oblasti vzdělání a výzkumu velmi často svědky. Doslovné (ač korektní) překlady jsou v našem prostředí často záminkou pro dodatečnou interpretaci. Užívání českého výraziva pak slouží k opodstatnění volby zvláštní české cesty. Například v oblasti politiky/strategie/řízení/postupů/přístupů/zásad výzkumu (angličtina užívá spojení "science policy") je mnoho českých výrazů tak zprofanovaných, že jejich užívání je nadmíru problematické a berlička anglických ekvivalentů je jednou z možností jak uchovat obsahovou čistotu.  "peer review" není "kolegiálním hodnocením" (asociované s konotací kamarádšaftu a neobjektivity), což by byla jedna možnost vycházející s doslovného překladu, ani pouze "oponentním posudkem", což nabízí výkladové slovníky. Jinou cestou je hledání českých ekvivalentů odstraňujících vzniklé deformace. Tak např. "Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů", která není ani metodikou, ani hodnocením a neaspiruje vlastně ani na hodnocení primárních výsledků výzkumu, ale pouze sčítá arbitrární bodové hodnoty některých jejich zprostředkovaných forem (publikace, patenty atd.), je špíše nepříliš transparentní rating schopnosti bodové produkce jednotlivých VO, který je trefněji, a s ohledem na jeho mechanistickou roli v přerozdělování institucionální podpory, obsahově čistě a jednoznačně pojmenován "kafemlejnek". Článek je nejen zdařilý pokus přiblížit širší veřejnosti problematiku hodnocení VŠ v rámci jednoho projektu, ale představuje i nadmíru potřebnou formu propagace civilizovaných, transparentních a smysluplných postupů v hodnocení obecně. 
0 0
možnosti

Kecálek

26. 2. 2013 15:10
A co takhle přidat jedno hodnotící kriterium
Bude absolvent po dokončení studia závislý na penězovodu z daní lidí vytvářejících přidanou hodnotu, nebo naopak bude přidanou hodnotu vytvářet?Nedávno jsem v pobočce jedné významné technologicky orientované společnosti v České republice zaslechl následující "stesk": - Do ČR jsme v roce 1991 přišli proto, že tu byl dostatek technicky kvalifikovaných lidí. Dnes máme problém sehnat inženýra. Bohužel, jediní "inženýři", kteří se nám dnes hláší, jsou absolventi manažerských oborů a ve firmě nemáme příliš pracovních pozic pro takovou nekvalifikovanou sílu. - Této firmě i dnes v krizi roste ročně obrat o 20-25% a 80% své produkce exportuje i mimo EU. Platí slušně ale má problém sehnat zaměstnance...Bohužel absolventi studijních oborů s diplomovými pracemi typu - http://theses.cz/id/gg20en/?furl=%2Fid%2Fgg20en%2F;so=nx;lang=en ; ; http://is.muni.cz/th/273982/fss_m/Janouskova_diplomova_prace.txt ;; http://is.muni.cz/th/217271/fss_b/ skutečně příliš velkým přínosem nebudou. Takže za volbou školy by mělo být rozhodnutí - ne jak snadno získat titul, ale jak se budu živit.A začíná se projevovat problém nejen s "inženýri" ale i se středoškolsky vzdělanými či vyučenými lidmi.
0 0
možnosti