Jak si Svobodova parta kazí revoluci na radnici

Koalici Bohuslava Svobody se zatím nepodařilo vyřešit několik malérů z minulé éry – a to i kvůli vlastním zásekům.

Ondřej Koutník 23.4.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Po obvinění pražských radních v kauze Opencard se v mediální rovině ustálil povrchní obraz: na politickém jevišti zuří boj nové party, reprezentované primátorem Bohuslavem Svobodou, se starou garniturou symbolizovanou osobou bývalého primátora Pavla Béma. Nyní kontrarevoluce pohlcuje Svobodovu revoluci, která vypukla po nástupu jeho koalice ODS a TOP 09 na podzim 2011. Svobodovo vedení doplácí na zkušenost ostřílených bardů, kteří si vychutnávají, jak zajícům pod nohama třaskají staré miny. To má být celý problém?

Připusťme, že Svoboda zdědil nevábnou krajinu: Opencard, Blanka, nové tramvaje, „Augiášův chlév“ v dopravním podniku... Jenže zároveň ani po půldruhém roce souvládí ODS a TOP 09 nad Prahou bohužel nelze tvrdit, že by Svobodova parta předváděla bezchybnou podívanou. Za ten čas stihli pražští radní vyrobit vlastní chyby, a tak ryze černobílé vidění situace není na místě.

Kontrola, nebo show?

Svobodovo těleso začalo zjevně chybovat v období loňského května až srpna, kdy se primátor pustil do těžké šermovačky s bývalým generálním ředitelem Dopravního podniku hlavního města Prahy Martinem Dvořákem a jeho spřízněnou advokátní kanceláří Šachta & Partners (dnes MSB Legal). Svoboda najal skupinu „pátračů“ kolem advokáta Václava Lásky a poslal je do sídla dopravního podniku vyšetřit zakázky, které byly vytipovány jako podezřelé.

Změna pražské koalice nebyla dokonaným převratem k lepšímu, ale jakýmsi „polopřevratem“. Hudeček a Svoboda se ukázali jako pozičně slabí.Bohulibý záměr, nešťastné provedení. Několik měsíců před dokončením kontroly se primátor v televizi neudržel a – aniž by znal výsledky šetření – rozhovořil se o půlmiliardových škodách. Představení působilo dojmem, že primátor pojal kontrolu (mimo jiné) jako „sóloakci“, vědom si šance na zisk politických bodů u veřejnosti.

Pak přišel loňský srpen a koalice se málem zřítila do suterénu. Ukázalo se, že primátor a jeho první náměstek Tomáš Hudeček (TOP 09) neměli situaci v koalici vůbec pod kontrolou. Dozorčí rada podniku tehdy trochu nečekaně a bleskově odstřelila z funkce nového generálního ředitele společnosti Vladimíra Liche, „Svobodova člověka“. Tehdy jsme v jednom z článků konstatovali, že podzimní změna pražské koalice nebyla dokonaným převratem k lepšímu, ale jakýmsi „polopřevratem“. Hudeček a Svoboda se ukázali jako pozičně slabí.

Od naprosté blamáže, která o to více Svobodovi hrozila po únorové zprávě od auditorů z KPMG (že na základě obdržených dokumentů nebylo možné u vybraných zakázek učinit závěr o vzniku škody a její výše), situaci pro primátora alespoň dočasně zachránilo poměrně nečekané obvinění Martina Dvořáka protikorupční policií.

Zatracené tramvaje

Pak jsou tu supermoderní poruchové tramvaje 15T ForCity za bezmála 19 miliard korun, kterých do roku 2018 musí dopravní podnik odkoupit 250 kusů. To je taková finanční „darda“, že si společnost bude muset půjčit od banky zhruba osm miliard, aby tramvaje od Škoda Transportation mohla postupně splácet a postupně je odebírat. Podle našich informací by zejména TOP 09 téměř nevypověditelnou smlouvu na tyto tramvaje nějakým způsobem nejraději zrušila.

Jestliže dopravní podnik trpí nedostatkem financí, stálo by za to najít prostředky, jak finance začít generovatJednání se Škoda Transportation se však na politické úrovni zřejmě nijak nepohnulo. Až teprve když TOP 09 zahrnula financování dopravního podniku a splátky tramvají do takzvaného dohadovacího řízení v rámci koalice, jehož cílem je prodiskutovat zásadní programové body. Až tato vyhrocená forma musí řešit otázky, nad kterými se koalice za celé ty měsíce nedokázala domluvit?! (Řízení se týká dále dostavby Blanky, právních zakázek pro kancelář Weil a budoucnosti Pražské plynárenské.)

Mimochodem, jestliže dopravní podnik trpí nedostatkem financí, stálo by za to najít prostředky, jak finance začít generovat, a to je další příklad prováhaného času. Příležitostí by mohla být například Opravárenská základna tramvají v Hostivaři, která by dle analýzy mohla na základě externích zakázek ročně dopravnímu podniku vydělávat i více než sto milionů korun. Problém je, že někdejší Dvořákovo vedení dopravního podniku se naopak snažilo opravny outsourcovat. Tyto snahy sice současné vedené společnosti utnulo, ale opravny stále nemají jasnou rozvojovou koncepci, což komplikuje vyjednávání potenciálních zakázek. A kdo si všiml některého z radních, že by se za takovou koncepci bil?

Blanka zraje k průšvihu

Jestliže kontrola v dopravním podniku připomínala v podání koalice nepodařené divadlo, pak dostavba a financování tunelu Blanka páchne politickým malérem. Původně měla být tato stavba za 38 miliard korun otevřena v dubnu 2014. Hezky před volbami. Ejhle, teď hrozí, že tunel bude otevřen třeba až v roce 2016. A to kdoví jestli. Opožděné otevření, byť by to byl vítaný klacek pro politické protivníky, by však zřejmě bylo tím nejmenším.

Kdo z radních za ODS má vlastně tunelový komplex v kompetenci? Není jasno.Město však přestalo proplácet Metrostavu faktury, neboť panuje nejistota, zda některé pokyny k provádění stavebních změn byly zadávány podle zákona! Celému problému přitom město mohlo zřejmě včas předejít: již v roce 2011 právní kancelář White & Case doporučila, jak ošemetnou situaci ošetřit. Jenže problémem se úředníci magistrátu začali zabývat až loni v září… Jak právníci připouštějí, celá věc může dospět až k soudu.

Také Blanka je součástí již zmiňovaného koaličního řízení a právě na výstavbě tunelu se ukazuje další nemoc pražské koalice. V tomto případě jde především o spor, kdo z radních za ODS má vlastně tunelový komplex v kompetenci. Projekt si mezi sebou přehazují primátor s radním pro dopravu Josefem Noskem (ODS) a „topce“ už došla trpělivost a chce vědět, kdo za dostavbu tunelu v současnosti vlastně politicky zodpovídá. Celé to ukazuje, že i k tak závažným projektům se místy přistupuje, řekněme, lehkovážně, pro což koalice nemůže mít pražádnou omluvu. 

Policejní péče

Opravdu likvidační nálož pak vybuchla na konci března, kdy radní sestava obdržela od policie obvinění v kauze Opencard. Svobodova koalice se při schvalování zakázky, bez které by prý Karta Pražana správně nefungovala, dopustila několika ohromných – přinejmenším politických – chyb. Ač pouze několik měsíců před osudným hlasováním zavedli na radnici institut oponentních posudků, zrovna v této ožehavé věci vlastní pravidlo nedodrželi. Esteticky pak nevyznělo zrovna nejlépe, když se zjistilo, že jediný odborný posudek ke kontraktu dodala kancelář patřící zastupiteli za TOP 09Možná celou věc podcenili. Takto důležité zakázce měla být ušita právně neprůstřelná vesta.

Svoboda řídí Prahu již od podzimu roku 2010, průšvih s Opencard si zasluhoval jeho speciální péči. Mohl to být jeden z primátorových vlajkových úkolů.

Svoboda řídí Prahu již od podzimu roku 2010, průšvih s Opencard si zasluhoval jeho speciální péči. Mohl to být jeden z primátorových vlajkových úkolů. Místo hřmotného boje proti dodavateli je dva a půl roku po převzetí primátorského řetězu kauza Opencard ve fázi, kdy ti, kteří ji měli vyřešit (například vyjednat co nejnižší ceny za rozšíření služeb a funkcí systému, zazníval dokonce i názor Opencard zcela zrušit), zasedají s policejním obviněním v kapse.

Radní mimo záznam spekulují, že za trestním stíháním stojí parta kolem nejmenovaného pražského „politického podnikatele“ z jedné nejmenované vlivné pražské městské části. Důkazy pro to však nejsou, proto musíme pracovat s dostupným materiálem – tím je obvinění, které poukazuje minimálně na jednu fatální chybu (absenci oponentního posudku), které se radní zkrátka dopustili. Také je tu varianta, že nedodali posudek úmyslně; ani takový scénář nelze vyloučit, vše se musí vyšetřit.

Co naplat, že někdejší disidentka a dnes radní pro informatiku Eva Vorlíčková (TOP 09) seškrtala na radnici řadu IT projektů, čímž podle svých slov městu ušetřila přibližně 600 milionů korun. Jistě tím naštvala řadu „velkých kluků“, v nejsledovanějším případě však vyrobila fatální chybu.

A aby toho nebylo málo, kauza Opencard by nemusela být posledním případem, kdy policisté poctili jednání radních návštěvou a obviněním. Po Praze koluje nepotvrzená spekulace, že něco podobného se blíží kvůli dvěma zakázkám na právní poradenství, které získala advokátní kancelář Weil. Podle našich informací však zatím nikdo z radních nebyl policií vyzván k podání vysvětlení, v nejbližší době by tedy pravděpodobně k ničemu dojít nemělo.

Problém priorit

Spravedlivě dodejme, že do jisté míry se Svobodově koalici přece jen něco podařilo: z dozorčích rad a představenstev firem (spolu)vlastněných hlavním městem vymizely legendy pražské politiky jako Petr Hulinský, Milan Jančík či Antonín Weinert. Magistrát vstřícněji komunikuje s veřejností – lidé mohou interpelovat politiky, zápisy z rady města a důvodové zprávy jsou zveřejňovány na webu. Vznikl takzvaný rodný list zakázek, kde se lze podívat na uzavřené smlouvy, vznikly elektronické aukce a rozpočet hlavního města si lidé mohou detailně prohlížet v přehlednějším schématu.

Nicméně je třeba si uvědomit, že tektonické desky pražské politiky se stýkají na jiných místech – jde o velké stavební zakázky (Blanka), IT projekty (Opencard) nebo způsob rozvoje dopravního podniku. A právě tam radní chybují, a nejsou to záseky banální. Možná i proto, že právě tam se může koncentrovat největší odpor, nicméně důvodem může být i jistá politická nezkušenost, neprozíravost v odhadu priorit a možných důsledků.

Chtějí-li politici skutečně zlepšit poměry, nevystačí pouze s tím, že jsou novíNěkdy to vypadá na chabé vedení. Možná, že kdyby se primátor věnoval svému úřadu naplno a neordinoval dvě odpoledne týdně na Gynekologicko-porodnické ambulanci, koalice by si v případech jako Opencard nebo tunel Blanka možná nenechala ujet vlak. A možná by držel i pevnější pozici v rámci strany, kde měl ještě zhruba před rokem našlápnuto do celostátního vedení, avšak dnes je rád, že v zastupitelském klubu ODS dá dohromady alespoň většinu.

Chtějí-li politici skutečně zlepšit poměry, nevystačí pouze s tím, že jsou noví. Jejich prvotní kouzlo a úspěch spočívaly pouze v tom, že zkrátka nebyli ničím umazáni. To na revoluci poměrů nestačí, jde jen o elementární předpoklad.