Jak se zbavit predátorských časopisů

Výzkumníci think tanku IDEA při CERGE Martin Srholec a Vít Macháček zveřejnili studii o predátorských časopisech a interaktivní aplikaci, která je vyhledává. V České republice není situace stejně vážná jako v jiných rozvojových zemích, přestože i v ní existují autoři, kteří v predátorských časopisech publikují. Píše Eduard Petiška.

I vědecký trh se potýká s padělky.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy I vědecký trh se potýká s padělky. | foto: Lidové noviny
I vědecký trh se potýká s padělky.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Think tank IDEA při CERGE EI 2. května prezentoval druhou studii o predátorských časopisech, jež zveřejňují výsledky vědeckých prací a fungují v režimu otevřeného přístupu, ale vybírají od autorů poplatek a nezajišťují dostatečné recenzní řízení. Ty nejhorší zveřejní za peníze prakticky cokoliv, nezaručují kvalitu a klamou vědce. Studii inspirovaly seznamy nekvalitních časopisů knihovníka Coloradské univerzity Jeffreyho Bealla, který odstartoval celosvětovou debatu o standardech vědeckého publikování.

Beallovy seznamy, jež zveřejnil na svém blogu, začala používat řada institucí – například Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy svým studentům a zaměstnancům zakazuje publikovat výsledky v časopisech na těchto seznamech. Debata svědčí o tom, že po nástrojích k hodnocení vědeckých výsledků je v akademickém prostředí poptávka. Proto překvapilo, když začátkem letošního roku Beall své seznamy bez vysvětlení stáhl. V současnosti neexistuje žádný seznam, který by bylo možné k hodnocení použít.

Neexistence dobrých standardů

Výzkumníci CERGE Martin Srholec a Vít Macháček kromě studie zveřejnili i interaktivní aplikaci, jež vyhledává predátorské časopisy a je založená na Beallových seznamech, které podrobili kritickému přezkumu. Zaměřili se v něm na to, zda jsou v nich pouze nekvalitní časopisy, přičemž použili dvě kritéria.

Ukazuje se, že problém s predátorskými časopisy mají zejména rozvojové země, kde neexistují dobré standardy pro hodnocení výsledků vědeckých prácí

První hodnotí citace v odborných časopisech (SJR), druhé to, zda v nich publikují autoři z vyspělých zemí. Ukazuje se totiž, že problém s predátorskými časopisy mají zejména rozvojové země, kde neexistují dobré standardy pro hodnocení výsledků vědeckých prácí. V České republice není situace stejně vážná, přestože i v ní někteří autoři v predátorských časopisech publikují.

Kromě nedostatečné informovanosti nese vinu zejména takzvaný kafemlejnek, systém financování vědeckých prací založený pouze na kvantitivních ukazatelích – například publikování v impaktovaných časopisech –, přičemž se nezkoumá jejich kvalita. Studie ukázala, že Beall odhalil nekvalitní časopisy – malý SJR i podíl autorů ze zemí, kde jsou dobře nastavené standardy. Kromě nakladatelství Frontiers a Impact Journals, v jejichž časopisech se objevují kvalitní práce, byť jsou na Beallových seznamech.

Řešení situace

Výzkumníci Srholec a Macháček se také věnovali tomu, co dělat, pokud již Beallovy seznamy nejsou. Jedním řešením by bylo pokračovat ve vytváření seznamů jak kvalitních časopisů, tak těch, na nichž by byly časopisy s problematickým recenzním řízením. To by se muselo ověřovat – posílat do časopisů špatné články a čekat, budou-li zveřejněny.

Možná, že nejlepším řešením by bylo, kdyby kvalitní časopisy otevřely celý průběh publikačního procesu včetně recenzních posudků, což by mohla podpořit diskusní platforma, na níž by vědci mohli diskutovat o zveřejnění či recenzním řízení

Takový postup by byl časově i finančně náročný a vyžadoval by dobré institucionální zázemí. Ukazuje se totiž, že zatímco některé predátorské časopisy lze zjistit snadno již z webových stránek, mnoho je v šedé zóně – na hranici mezi tradičními a predátorskými časopisy. Pomoci by mohly osvětové programy, jako je Think. Check. Submit (Vím, kde publikuji), dodržování etických pravidel a změna metodiky financování vědeckých prací v jednotlivých zemích.

Možná, že nejlepším řešením by bylo, kdyby kvalitní časopisy otevřely celý průběh publikačního procesu včetně recenzních posudků, což by mohla podpořit diskusní platforma, na níž by vědci mohli diskutovat o zveřejnění či recenzním řízení. Zkvalitnění publikace výsledků vědecké prácše a otevřené recenzní řízení podporuje například Nadace Billa a Melindy Gatesových, jež připravuje vlastní publikační platformu. O iniciativě Otevřený přístup, jež má podpořit program Horizon 2020, uvažuje i Evropská komise.



Počet příspěvků: 29, poslední 21.5.2017 05:20 Zobrazuji posledních 29 příspěvků.