Diskuze
Jak se v Německu rodí velká koalice
Je čím dál tím svízelnější nalézt pravicové nebo levicové většiny, a spolupráce CDU/CSU a SPD se tak zřejmě stává novou normalitou.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Děkujeme za pochopení.
J46a48n 69K66u74l91i97h61r58a60c26h
2. 11. 2013 15:21
U nás by to asi skončilo fiaskem, ale pro Německo je to dobře
Tak rozsáhlé, téměř masové, vyjednávání snad ani není překvapivé s ohledem na to, kdo vyhrál volby. Paní kancléřka Merkel jen vsadila na to, co umí nejlépe mezi všemi současnými vrcholnými politiky geopoliticky a ekonomicky významných vyspělých zemí: naslouchat mnoha názorovým proudům ve veřejnosti, vnímat je s mírou empatie až neobvyklé u vysokých politiků, pragmaticky je odrážet v politických rozhodnutích, a hlavně ve společnosti nevykopávat hluboké, těžko překonatelné propasti a zákopy. Pokud možno spojovat a kde to nejde, alespoň nerozdělovat. Toto je její trademark, nejen v Německu, ale i ve světě. (Vlastně téměř od počátku jejího kancléřování, když hned krátce po svém nástupu do funkce, nečekaně uklidnila napjaté americko-německé vztahy. Pravda, ve světle informací posledních dní to zní ironicky. Paní kancléřka jen nevěděla, že nejen její předchůdce, ale i ona, je vnímána jako potenciální nepřítel.)U nás by tak velké vyjednávání asi skončilo fiaskem, ledaže by probíhalo mezi velkou partou loutek, zákulisně instruovaných a dirigovaných partou majitelů vlastních letadel, penziónů z nevysvětlených zdrojů a silných aut se snadno zapamatovatelnými espézetkami, a la sjezdy českých velkých stran. Ale v Německu na tom paní kancléřka nemůže prodělat a Německo vlastně také ne. Buď vyjednávání povede ke koalici, která nebude muset obětovat akčnost politické stabilitě, ani stabilitu akčnosti, anebo si paní kancléřka alespoň detailně zmapuje postoje politických partnerů a v očích veřejnosti upevní svůj trademark naslouchající političky. Anebo obojí.V každém případě také dále vyspěje německá politická kultura, které se postupně dostává pod kůži, že funkční a stabilní demokracie - tj. taková, kterou nelze alegoricky vystihnout podobou vítěze na barikádě mávajícího vítězným praporem nad zohavenými těly poražené menšiny - vyžaduje schopnost diskutovat a naslouchat a v transparentní, co nejvíce otevřené diskuzi hledat kompromis, který je jakž takž přijatelný i pro tu čast veřejnosti, co své koně do vlády nedostala.
0
0
možnosti