Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Jak se nestat rektorem Univerzity Karlovy

O volbu nového rektora by se mělo zajímat mnohem víc lidí než jen členové akademického senátu největší české univerzity, píše Daniel Münich.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Černoušek

14. 9. 2013 11:28
sdílení
univerzita by měla rozhodně začít centralizaci, vybudovat centrální, sdílená zařízení a pracoviště, aby se tak nestoudně neplýtvalo jako dnes-sjednocení všech sportovních pracovišť a kateder do jediného celouuniverzitního sportovního centra-sjednocení všech "kateder jazyků" do jednotného univerzitního jazykového centra-sdílení učeben různých fakult navzájem (cíl: maximální využitost učeben) 
0 0
možnosti

Petr Svoboda

11. 9. 2013 14:22
ad. Zima
... no, ja bych s tou nevolitelnosti T. Zimy tak nepospichal. Pro me neni tak podstatne, co udelal pred nekolika lety (co bych predpokladal, ze byla administrativni rutina pod rozlisovaci schopnosti dekana), ale jaky nazor ma dneska na to jestli  je spravne pouzivat reseni administrativne optimalni pro UK anebo pro studenty/zamestnance a jestli se timhle pravidlem bude administrativa UK ridit. Protoze to pro administrativu bude samozrejme znamenat vic prace a v CR administrativa velmi nerada vidi svoji roli jako nejaka podrizena servisni slozka.
0 0
možnosti

Černoušek

14. 9. 2013 11:33
...
Okolnosti neznám. Kdybych byl senátor, pídil bych se po nich a taková zvěst by byla dobrý podnět k tomu, abych ji z více zdrojů ověřoval.Pár chroustů, monumentálně trůnících na fakultní byrokracii, kterou neovládali, ale ona ovládala je, jsem už viděl... Obecně si myslím, že dobrý kandidát by se měl snažit o maximální možnou debyrokratizaci, o zeštíhlení úřadování. Úřadování zabíjí svobodného ducha školy, dusí studium i vědu. Administrativa je a má být "servisní a podřízená" složka. Administrativa tu je pro školu, ne škola pro administrativu.  
0 0
možnosti

Petr Svoboda

10. 9. 2013 20:34
k tematu kandidati
Prosel jsem ty elaboraty kandidatu a kdyz je zkombinuju se svymi ostatnimi dojmy, tak bych si na prvnim miste vybral Stanislava Stecha. Potkal jsem ho na dvou verejnych debatach, jeho nazory mi byly casto blizke a dobre se mi s nim diskutovalo. Jeho teze na tri strany mi pripadaji strizlive realisticke a ocistene od slovniho balastu. Tomase Zimu poradne neznam. Jeho tezim se neda snad krome delky nic moc vytknout, ale mam pochyby. Prece jenom si pamatuju, ze PhD studenty pri prechodu na ctyrlety program pred lety zadal, aby si formalne ukoncili trilete programy a prihlasili se do ctyrletych, misto toho, aby pozadal univerzitni administrativu, aby to vyresila sama a timhle problemem studenty zbytecne neobtezovala (na jine fakulte to tak slo). A kvuli te nejistote, jestli by se podobne nekdy neprojevil i jako rektor, ho mam jako druheho. Posledni by byl Michal Stehlik, ktery ma u me cerny puntik za svoji roli v kauze dr.h.c. Umberta Eco a jeho literarni projev mi prilis pripomina bezobsazny styl soucasne administrativy. Takove ty indikatory multikriterialniho hodnoceni nutne pro kompetitivni etablovani cilu projektu budouci excelence ...
0 0
možnosti

Černoušek

11. 9. 2013 13:52
výstižně řečeno
Také mám dobrou zkušenost se Stanislavem Štěchem. Je to osobnostně zralý a rozumný člověk, žádný manažerský MBA opičák. Podobný druh osoby  univerzita do čela potřebuje. V problematice se výtečně vyzná, pro univerzity (nejen UK) udělal v dobách pokusů o zavedení školného mnoho dobrého. Je otevřený všem debatám, myšlenky formuluje jasně a nehledaně, bez pseudointelektuálního slovního balastu (x Stehlík, Zima).  Ad T. Zima: pokud je pravda, co uvádíte ("Prece jenom si pamatuju, ze PhD studenty pri prechodu na ctyrlety program pred lety zadal, aby si formalne ukoncili trilete programy a prihlasili se do ctyrletych, misto toho, aby pozadal univerzitni administrativu, aby to vyresila sama a timhle problemem studenty zbytecne neobtezovala (na jine fakulte to tak slo)", mělo by to stačit, aby ho to v očích každého trochu rozumného senátora učinilo nevolitelným. 
0 0
možnosti
Tedy konečně zase Karlo-Ferdinandova
Osvobodit se z přežitého vyčpělého fotbalového a hokejového nacionalismu.  Sloužit zemi, ne konjunkturálním skupinám. Šetřit s tituly. Pracovat třeba právě zkoumáním produktivních a prosperujících  zemí. Být kritickým zrcadlem nejen prezidentským systémům s patentem na rozum a miliony do reklamy. Věcná stanoviska, nejen gender fantazie plány projekty jak tunelovat prachy. Nějaký Putna občas nevadí, ale s mírou přiměřenou. Trochu benediktinské skromnosti a asketičnosti, vyrostli z klášterů, ne z kořalen a šenkoven. Již se těším na české dějiny, třeba jen internetové. Ne vlastenecké bludy, ale třeba přepsaný deník místodržícího, fakta. (neumím kurent těsnopis). Netřeba vědět přesně, kdo byl tatíkem Barunky Panklovic-Němcové, stačí kdo být mohl a vědět, jak to tehdy chodilo. Tak i cesta k pochopení pana Havla Vácslava, vědět, jak to zase za něj chodilo. Nakonec i awerness zde a nyní.
0 0
možnosti

Petr Svoboda

9. 9. 2013 17:25
vidim to cerne
... pokud jde o zebricek, vykon univerzity by se mohl normalizovat podle vyse prumerne profesorske mzdy. To by UK nepochybne poslalo hodne vysoko a potesilo by to mistni perverzi, kdy se administrativa uspokojuje  Excelem a administrovani se ji snazi vzrusit co nejvyssimi indikatory. Na zacatku totiz nema stat otazka na kolikatem miste na svete UK bude, ale jestli neprodukuje absolventy, jejichz schopnosti a znalosti stoji za starou belu ... o vyzkumu, rizeni a administrative nemluve. UK v soucasnem stavu pripomina stary rozmlaceny auto, jehoz majitel by s nim chtel delat ramena na okruhu, ale nechce se mu vyplaznout slusny  prachy za kvalitni dily a servis. V tomhle stavu to muze zamrznout na dlouho, zvlast pri zpusobu delby moci na UK. Akorat se o tom bude vic kecat, ale v jadru se toho moc nezmeni. Jsem zvedavy, jak s tim zamava MU. Vzhledem k masivnim investicim, blizkosti osvicene Vidne a rezervoaru studentu na Slovensku muze s UK zamavat hodne. Pridam tri irelevantni, lec symptomaticke postrehy, ktere zhruba presne vystihuji proc si UK nezaslouzi byt vyse. 1) krome lonska jsem se kazdy rok ucastnil uvitani novych PhD studentu v jednom z programu v Karolinu a kazdy rok jsem odtamtud odchazel zahanet chmury do hospody. UK si mezinarodni PhD program predstavuje zhruba tak, ze pozve 100-200 nastupujicich PhD studentu, vcetne tech nekolika zahranicnich nestastniku, pak jim tam rektor UK a predseda AVCR recni v cestine o tom, jak jsou jejich instituce skvele a pak jsou jim precteny povinnosti PhD studentu. Motivacni akce jako prase ... budoucimu rektorovi doporucuji, aby PhD studentum priste omazal o trochu vic medu kolem huby, aby pak nerikali, ze to uvitani bylo trapne a zbytecne. V oborech, kde to ma smysl, tak anglicky. 2) UK dle zakona zcela bez problemu na miste uznava  doktoraty z Uzbekistanu nebo Albanie (fakt nekecam!), ale kdyz prijima PhD studenty s magistrem ze Svedska nebo Anglie, musi se projit celym tim nostrifikacnim opruzem. To neni vina jenom UK, ale verim, ze by mohli byt ochotnejsi ten zakon natahnout az na samou mez prasknuti, aby treba habilitant s doktorskym titulem z Ivy league nemusel resit apostillu, vypis transkriptu a autorizovany preklad z latiny do cestiny, kdyz tohle vsechno si v civilizovanem svete muze instituce vyjednat s dotycnou univerzitou sama ... budoucimu rektorovi doporucuji, aby si cvicne prosel, cemu vsemu by musel celit nejaky chudak s doktoratem z Oxfordu, ktery by chtel nastoupit na misto asistenta na UK. Jiste by ho take potesilo, ze jeho kolegove v v Oxfordu dostanou pozici assitant professor a on v Praze pozici asistent. 3)  na UK mam uz od akademickeho roku 2007/2008 prednasku pro magistry a PhD. Je v anglictine a je udelana tak, jak se prednasi pro tenhle level v zahranici. Byl jsem pred lety konsternovany, kdyz se mi zapsali studenti, absolvovali prednasku a pak odmitli delat zkousku, ze je moc tezka a ze jim studijni pravidla dovoluji si volitelny predmet zapsat a pak zkousku nedelat ... aby si treba neohrozili prospechove stipendium nebo cerveny diplom ... kdo, proboha, jsou lidi, kteri jsou zodpovedni za tahle studijni pravidla? Jsem sam, komu pripada, ze takhle studijni pravidla na kvalitni vzdelavaci instituci vypadat nemaji?
0 0
možnosti

Goeg

9. 9. 2013 18:33
K tomu uznavani vzdelani a
K tomu uznavani vzdelani a titulu bych dodal jeden pribeh. Jeden znamy se po temer 20 letech vratil z USA na UK. V USA vystudoval PhD ve svem oboru a 15 let prednasel na jedne univerzite, kde ziskal definitivu a radnou profesuru. K tomu musel byt samozrejme publikacne zdatny.  Na UK se nejdrive habilitoval a pote prosel vyberovym rizenim a dostal nabidku na profesorskou pozici, kterou prijal. Kdyz se po roce konecne prestehoval, tak mu bylo receno, ze jeho americka profesura se nemuze na Karlove univerzite uznat, protoze neexistuje legislativa o uznavani profesorskych titulu z USA. Kdyby ziskal profesuru v Presove, tak mu ji uznaji na UK bez problemu. Kdyz nabidl prednasky v anglictine, tak mu bylo receno ze to nejde, ze je to program v cestine. Je zajimave, ze jeho kolegovi, ktery v zahranici nikdy nezil a mluvi tezce lamanou anglictinou, to pote bylo dovoleno. Takze clovek, ktery stravil 20 let prednasenim v USA anglicky na UK prednaset nesmi, zatimco Cech, ktery neumi poradne anglicky muze. O mem znamem potom nekteri z jeho kolegu - asistentu sirili, ze kdovi jak to s tou jeho americkou profesurou vlastne je. Jak myslite, ze to nakonec dopadlo? Po 2 letech to na UK zabalil a vratil se do USA a pusobi tam jako univerzitni profesor doted...
0 0
možnosti
Velmi souhlasím s autorem a jeho návrhy
Velmi souhlasím s D. Münichem ve všech z jeho klíčových návrhů na zlepšení č. 1-7.  Principiálně souhlasím i v návrzích 8-10, ale ty jsou pojaty v příliš obecné rovině.  Že většina z těchto bodů v českém prostředí je, a patrně ještě dlouho bude těžko proveditelná, je jasné každému, kdo to prostředí zná. Aby ovšem nebylo mýlky: v cestě zavedení těchto změn nestojí žádné objektivní (!) bariéry.  Všechny bariéry v cestě jsou ryze subjektivní: příliš silné zájmy jsou spojeny s tím, aby taková opatření nebyla zavedena co nejdéle .Jistě, vidět výsledky většího skutečného (nikoliv jen formálního) zapojení mezinárodní spolupráce v konkrétních výzkumných týmech a projektech je otázka času, právě tak zvýšení počtu zahraničních studentů nebude dramaticky výrazné z roku na rok, ale je snadno představitelné v horizontu pouhých 3-4 let, jak bylo mnohokrát ve světě předvedeno.Zvýšení podílu výuky v angličtině je standardním - a to musím to zdůraznit - prvním krokem, nebo jedním z prvních kroků, které v posledních 15 letech provedla každá zahraniční univerzita, která se chtěla internacionalizovat a nastartovat tím posilování své kvality a které se podařilo dostat do prvních stovek žebříčků citovaných v článku.  S výjimkou už  výrazně etablovaných univerzit je to pro všechny ostatní nutností, protože nejkvalitnější vyučující a vědce světa naleznete a ke spolupráci přivedete jen tehdy, když - inter alia - budete hovořit jejich jazykem. Tím je v dnešním světě ve velké většině disciplín angličtina.  K argumentu Georga, že větší podíl výuky v angličtině na UK zavést nelze, protože mnozí vyučující ji tak dobře neovládají:  to je ukázkový subjektivní, nikoliv však objektivní důvod! V málu oborů jsou čeští vědci v první světové lize. V těch několika, kde v první světové lize jsou, jde jen o jednotlivce. Navíc v dnešním výzkumu jednotlivec zvládne málo, většina výzkumu je kolaborativní, v některých oborech si ho jinak už ani nelze představit. Kvalitní univerzity nepostavíte na domácích akademicích.  Univerzity prvních dvou světových stovek dnes jen na domácích akademicích postavit nelze. Ani univerzity, které se dlouhodobě drží v první dvacítce, to nedělají, soupeří o mozky z celého světa. Ovšem v provedení změn doporučených v článku budou často mít ti čeští akadmici, kteří ani dobře neovádají jazyk svého oboru, mít často zásadní vliv. Velmi souhlasím s D. Münichem také v jeho názoru, že UK je pro budoucí rozvoj české společnosti a prosperitu české ekonomiky přinejmenším stejně důležitá jako VZP, ČEZ (D. Münich ČEZ neuvádí, ale srovnání míry významu s ČEZem - a s VZP - se mi zdá vysoce srovnatelné), příp. další. Ano, média a obecně diskuze ve veřejném prostoru by se měla problematice budoucího vedení UK věnovat přinejmenším stejně jako změnám ve vedení ČEZu. Bude? Asi ne. Ceny energií letos a napřesrok, natož snad nějaký blackout,  hýbají emocemi mnohem snáze než vyhlídky české ekonomiky za 10-30 let.
0 0
možnosti

Census

9. 9. 2013 14:15
Odsouzeni k průměrnosti
Pominu-li skutečnost, že nadpis článku příliš (nebo spíše vůbec) nekoresponduje s obsahem, který z větší části pouze smutně konstatuje pozici této slovutné Alma mater v nejrůznějších hodnotících žebříčcích, zdá se mi verbální snaha o nápravu věcí ve výše uvedeném stylu být poněkud laciná. Myslím, že vzhledem k okolnostem (které však nemá smysl rozebírat) je spíše s podivem, že na tom není ještě mnohem hůře. Povšechný úpadek společenský a úpadek ekonomický většinou kráčí svorně ruku v ruce, přičemž ten první předcházet může, ten druhý následovat musí. Ani úroveň vysokého školství se nemůže ze jmenovaných skutečností a souvislostí vyvázat. Příčinu neradostného stavu školství (a to nejen vysokého) nehledejme v něm samotném, nýbrž mimo něj. Pokud bude efektivně a optimálně fungovat společnost jako celek, toky peněz budou účelné a transparentní, osoby na rozhodujících místech erudované a nezkorumpované, kýžený výsledek se dostaví poznenáhlu sám od sebe. V opačném případě i ty nejsofistikovanější rady a postupy budou zcela k ničemu. Z hoven se zkrátka nedá postavit mrakodrap ani podle těch nejdokonalejších plánů těmi nejvýkonnějšími prostředky. Stejně tak i v případě vysokého školství zemí českých a moravských je úroveň a charakter většiny osob zúčastněných výrazně limitujícím faktorem.  Nikdo nemůže překročit svůj vlastní stín. Bohužel.
0 0
možnosti
Defaitismus
Ale to je hodně defaitistické! Jistě, nikdo v jisté konstelaci nemůže překročit svůj vlastní stín. Ale jak se mění poloha slunce na obloze, směr cesty člověka a jeho úhel k tomu slunci, mění se i vlastní stín. Ve vhodné konstelaci slunce v nadhlavníku je dokonce téměř neznatelný. Stín člověka také nezpůsobuje jen slunce, ale i jiné zdroje světla, s některými z nich člověk umí manipulovat (i je zhasnout). Proto myslím, že příznačnější by bylo rčení, že člověk svému stínu nemůže utéci. Nemá-li ten stín vrhat někam, kde mu v důsledku uškodí, musí o svém konání a jednání a o omezeních a podmínkách přemýšlet a podle toho jednat.  Intelektuální, akademické autority, významní vědci v historii mnoha zemí ovlivňovali a ovlivnili pohled člověka na svůj vlastní stín a občas přiměli celé národy brát se za něco, co před tím národy "ani nenapadlo" (odporovalo jejich dřívějšímu většinovému pohledu na svět a návykům).  Je ovšem pravda, že obyvatelé českého a moravského teritoria, kteří po staletí řešili své frustrace periodickým vyháněním intelektuálních elit ze svého území, příp. do uranových dolů, v obměňovaných podobách, ale vždy  se stejným důsledkem, nebudou asi objevovat žádný nový model, jak naložit s intelektuálem, který jim bude povídat něco o tom, jak v zájmu prosperity a společenského rozkvětu pracovat s vlastním stínem. Vypudí ho. "Když seš tak chytrej a nelíbí se ti, co tu máme, tak si táhni, nikdo tě tu nedrží". 
0 0
možnosti

Goeg

9. 9. 2013 13:15
Hezky se to pise, kdyz se
Hezky se to pise, kdyz se clovek nemusi  zabyvat tim, jak se navrhovane kroky daji provest. Jiz prvni bod desatera je temer neproveditelny. Naprosta vetsina ceskych pedagogu v anglictine nedokaze prednaset nebo zdaleka ne tak kvalitne jako cesky. Slysel pan autor jakou lamanou anglictinou a jakym prisernym prizvukem vetsina ceskych akademiku anglicky hovori? Vetsina studentu neni zaroven vubec pripravena na to prijimat prednasky v (lamane) anglictine. Jeste blahovejsi je navrh, ze „angličtina se na fakultách stane rovnocenným komunikačně-úředním jazykem”. Predstavuji si, jak sekretarky a administrativni aparat fakult prechazi plynule na anglictinu. Kdo umi anglicky nepracuje jako sekratarka nebo ucetni na UK. Takto by se dal rozebrat bod po bodu. Zda se, ze ve vetsine bodu to je o penezich: Jestli chceme zahranicni profesory a postdocy, tak jim musime poradne zaplatit a vytvorit pro ne prostredi. Autorovi bych proto radeji doporucoval, aby intenzivneji pracoval na svych publikacich a tim zvysoval mezinarodni prestiz ceske vedy. Citaci na Web of Science ma zalostne malo a H index pouze 3. Az sam bude uspesny a mezinarodne uznavany vedec, tak potom bude v lepsi pozici psat podobne clanky.
0 0
možnosti

Msebek

10. 9. 2013 9:33
Máte to poněkud pomotané:
Neměl byste tohle (citace,h-index a spol.) požadovat spíš od kandidátů na rektora (y)? Mimochodem, jak na tom vlastně jsou? Další podivný názor je ten o penězích. Dobří profesoři přece peníze přinášejí. A co má znamenat výmluva na špatnou angličtinu? Copak není možné takové lidi nahradit schopnějšími?
0 0
možnosti

Karel Smetana

9. 9. 2013 10:16
Jak na to v Čechách
Autor článku i diskutující mají mají pravdu v tom, že je třeba fungování university zefektivnit a její pozici významně zlepšit. Bojím se však, že daleko snadněji se tyto změny navrhují než realizují. Je však třeba počítat s tím, že ne všechny obory, které UK má mohou přinášet impaktové body. Je jistě nanejvýš vhodné přilákat zahraniční specialisty pro posílení vědecké a pedagogické úrovně university. Porovnáme-li však mzdu na UK a na zahraničním pracovišti, je většinou rozhodnuto.  Navíc nemohu atrahovanému pracovníkovi nabídnout ani tak kvalitní vědeckou a občanskou infrastrukturu (školka, zaměstnání pro manželku...).  Občas zapojíme do výuky krátkodobé zahraniční hosty. Těžko reformovat a zvyšovat kvalitu, když ani domácí zájemci o zaměstnání se úplně vždy nehrnou. Skoro mě vyděsily představy o větší centralizaci university. Z vlastní zkušenosti je mi jasné, že kolos velikosti UK je obtížně řiditelný už nyní. Spolu s tím mi přijde poměrně nešťastné institucionálně snižovat vědecký individualismus, vždyť to může snížit jakoukoliv individuální iniciativu. Už dlouho pracuju na lékařské fakultě, na pracovišti, které hodně publikuje a má široké mezinárodní styky včetně evropských projektů. Myslím si však, že další zlepšení by bylo hodně potřeba, ale za stávajícíh finančních, zejména mzdových poměrů je iluzí.  Nastávající rektor bude mít šanci udělat toho pro UK a její rozvoj hodně. Přejme jemu i sobě, aby měl dost energie a evoluční uvážlivosti.
0 0
možnosti

Msebek

10. 9. 2013 9:42
Opravdu
"je třeba počítat s tím, že ne všechny obory, které UK má mohou přinášet impaktové body."  ??Osobně pochybuji, že to je pravda, ale o to nejde. I kdyby to pravda byla, tak to přece je stejná pravda i pro všechny ostatní - v žebříčcích porovnávané - univerzity. Tedy to není relevantní argument do diskuse porvnávající mezi sebou celé školy. Výmluva na nízké mzdy neplatí. Určitě je snadné zvednout platy tak, že se stejné peníze rozdelí mezi méně lidí. Jak by asi dopadl kandidát na rektora, který něco takového měl v programu?
0 0
možnosti

Jiri Janecek

9. 9. 2013 8:16
Desatero
No, nevim, jestli muze rektor do vnitrnich predpisu dat tolik takovych veci nad ramec platneho VS zakona.Co se tyka zebricku, souhlasim s panem cernouskem nize... Fachidioticke zbozstovani... Nevim, jestli ma (v QS) TU Kodan ci TU Mnichov dve teologicke fakulty ci Institut zakladu vzdelanosti pretaveny v FHS; pochybuji o tom i u neTU Leyden. Heidelberg ci Lund... A ty soft-soucasti, to jsou veci, ktere obstojnou vedu MFF ci PrF naredi. Podobne jako je obstojna veda ENS Lyon ci Ecole X (sousedi UK z Sanghaje) naredena tim, ze rada absolventu jsou (dobre pripraveni) stredoskolsti ucitele nebo vojaci...
0 0
možnosti