Jak se nenechat šikanovat v zaměstnání

Cílené zneužívání či týrání člověka, jenž se neumí bránit, má sedm druhů. Nejčastější je šikana ze strany vedoucího a systematický útok skupiny. Nejobvyklejším řešením je odchod šikanovaného ze zaměstnání. Právní i jiná ochrana totiž pokulhávají.

Šikana v zaměstnání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šikana v zaměstnání. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Šikana v zaměstnání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

I nenápadná, plíživá šikana v zaměstnání může mít tragické následky. Václav učil více než 25 let na univerzitě ve východních Čechách. Tempu moderní doby se ale přizpůsoboval obtížně, začal za mladými kolegy zaostávat a stal se cílem neustálé kritiky. Obrátil se proto na Mobbing Free Institut, který se podobnými případy zabývá. Řešení se nedožil. Dva roky před odchodem do důchodu vypsala fakulta výběrové řízení na jeho místo. Pětašedesátiletému profesorovi několik dní nato selhalo srdce a zemřel.

„Pokud člověk veškeré kroky poškozování prožívá s velkým stresem, není divu, že situaci nevydrží. Může nastat psychické zhroucení, nebo dokonce smrt,“ říká Michaela Švejdová, zakladatelka Mobbing Free Institutu. Výzkum agentury GfK varuje, že Václavův příběh není ojedinělý. „S nějakou formou šikany na pracovišti má aktuálně zkušenost 19 procent osob starších 15 let,“ představila výsledky výzkumu Barbora Večerková, vedoucí zdravotnického výzkumu GfK.

Nepřesvědčivé výsledky

Šikana, cílené zneužívání či týrání člověka, který se neumí bránit, má sedm druhů. Nejčastěji se její oběti setkávají s bossingem (šikanou ze strany vedoucího) a mobbingem (systematickým útokem skupiny). Podle GfK nejčastěji čelí utlačování ze strany kolegů ženy ve věku mezi 40 a 49 roky. Nejobvyklejším způsobem řešení situace je odchod šikanovaného ze zaměstnání. Právní i jiná ochrana totiž dost pokulhávají.

Naše zákony ochranu zaměstnance před šikanou prakticky nijak neřeší. Některé spory končí před soudem, ale jsou velmi zdlouhavé, náročné a s nepříliš přesvědčivými výsledky.

„Naše zákony ochranu zaměstnance před šikanou prakticky nijak neřeší. Některé spory končí před soudem, ale jsou velmi zdlouhavé, náročné a s nepříliš přesvědčivými výsledky,“ popsala LN specialistka na pracovní právo Marie Janšová. Šikanu pomáhají řešit i inspektoráty práce, narážejí však na strach o místo. „Při kontrolách se zaměstnanci bojí podávat informace,“ říká Věra Smolná z Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj. Šikana má obvykle jednu ze sedmi podob (viz box) a nejčastěji šikanuje nadřízený.

Podle výzkumu agentury GfK je tomu tak v 57 procentech případů. „Čeští manažeři si z našeho pohledu vůbec neuvědomují důsledky, které svým chováním způsobují, ať již oběti, nebo podniku,“ říká zakladatelka Mobbing Free Institutu Michaela Švejdová. „Místo motivace a funkčního vedení zaměstnance spíše ponižují a snaží se jim dokázat jejich neschopnost různými zákeřnostmi a úkoly, jež jsou pod jejich úrovní. Mylně se domnívají, že tím upevní pozici,“ popisuje typické znaky bossingu.

Často anonymně

Čtvrtinu zaměstnanců podle GfK „trýzní“ jejich kolegové a čtyři procenta z oslovených zažila šikanu od svých podřízených. Příkladem šikany od kolegů je případ bankovního poradce Petra. Na osobní útoky kolegyně opakovaně upozorňoval nadřízeného. Ta se sice ke svým činům přiznala, ale Petrův šéf nechal o situaci rozhodnout celý tým. Ten upřednostnil mladou atraktivní kolegyni. Management Petrovi doporučil z práce „dobrovolně odejít“, což nechtěl, a snažil se s firmou domluvit. Po neúspěšných snahách do případu zasáhl Mobbing Free Institut, jenž Petrovi zajistil aspoň důstojné podmínky odchodu.

Zaměstnanci nezřídka podávají podněty ke kontrole anonymně, většinou z obavy ze ztráty zaměstnání. Podepsat stížnosti se nebojí až bývalí zaměstnanci.

Státní úřad inspekce práce potvrzuje, že nejčastějším druhem šikany je mobbing a bossing, Na jeho inspektory se pracovníci mohou obrátit s žádostí o prověření situace na pracovišti. „Je to velmi citlivé téma. Zaměstnanci proto nezřídka podávají podněty ke kontrole anonymně, většinou z obavy ze ztráty zaměstnání,“ poznamenává Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. Podepsat stížnosti se podle Macíčka nebojí až bývalí zaměstnanci. Pokud inspektorát vyhodnotí, že jde o šikanu, vyrazí přímo na pracoviště.

Vyšetřující inspektoři se ale musejí spoléhat na to, že jim pracovníci firmy situaci pravdivě popíší. „Dotazy jim pokládáme bez přítomnosti dalších osob,“ přiblížila průběh šetření Eva Smolná, inspektorka z Oblastního inspektorátu pro Středočeský kraj. I podle jejích zkušeností zaměstnanci z obavy o ztrátu práce nechtějí nic říct. „Máme proto velmi omezené možnosti, jak mobbing či bossing prokázat,“ dodala Smolná. Pokud inspekce zjistí, že na pracovišti není všechno v pořádku, nařídí firmě situaci napravit, a navíc může udělit až třímilionovou pokutu.

Nezlepšená situace

Základní rada odborníků je jednoduchá. Ozvat se. „Je třeba se obrátit na nadřízeného, vedení společnosti nebo odbory,“ doporučuje Eva Smolná z úřadu inspekce práce. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly hrají odbory při šetření šikany důležitou roli. „Právě možnost najít u odborové organizace zastání je jistě výhodou členství, a případy šikany jsou tak zpravidla eliminovány hned v zárodku,“ řekl LN Středula.

Specifikum šikany spočívá v tom, že ani po zásahu odborů nebo soudu se situace pro zaměstnance nemusí zlepšit. V takových případech bývají narušeny mezilidské vztahy. Setrvání dotčeného zaměstnance na pracovišti nemusí být vnímáno pozitivně.

Vedení firem si podle jeho zkušeností dialog s odbory pochvaluje, protože jim zprostředkují informace, které jim jejich podřízený management neřekne. Pomoc hledají oběti šikany i u právníků. Ani tak ale nemusejí uspět. „Je možné obrátit se na soud. Je ale třeba si uvědomit, že jde o krajní řešení, jelikož je jak z časového, tak finančního hlediska náročné,“ upozorňuje specialistka na pracovní právo Marie Janšová. Před soudem totiž musí utlačování na pracovišti dokázat sám šikanovaný zaměstnanec.

„Musí mít celou situaci řádně zdokumentovanou a podloženou, aby v případném soudním sporu unesl důkazní břemeno,“ říká Janšová. Podle právničky je proto nejlepší snažit se věc vyřešit interně. Její právní pomoc vyhledala například řada šikanovaných učitelů. „Ve školách se šikana projevuje soustavným znevýhodňováním při stanovení a změnách rozvrhu, účastí na mimoškolních aktivitách nebo shazováním pedagoga před žáky a podobně,“ popsala Janšová.

„Šikana má dopady na psychiku zaměstnance a s ohledem na celkový čas, který zaměstnanec na pracovišti stráví, může mít vliv také na jeho osobní život a zdraví,“ dodává Jiří Macíček z úřadu inspekce práce. Specifikum šikany spočívá v tom, že ani po zásahu odborů nebo soudu se situace pro zaměstnance nemusí zlepšit. „V takových případech bývají narušeny mezilidské vztahy. Setrvání dotčeného zaměstnance na pracovišti nemusí být vnímáno pozitivně,“ konstatoval Macíček.

Šikanu není snadné v zárodku odhalit. Může mít sedm podob

Bossing

Šikanování ze strany vedoucího. Tlakem chce nadřízený dosáhnout poslušnosti nebo donutit k výpovědi.

Mobbing

Útoky skupiny zaměstnanců vůči slabšímu kolegovi. Příznakem jsou opakované zlomyslnosti, pomluvy a urážky od spolupracovníků.

Staffing

Útoky na vedoucího zaměstnance od podřízených. Cílem je znemožnit nadřízeného, a tím ho donutit k rezignaci.

Sexual harrasment

Zahrnuje i složku fyzickou („náhodné“ doteky). Verbálně se projevuje sexuálně zabarvenými vtipy nebo narážkami na osobní život oběti.

Dissen

Případ, kdy se kolektiv snaží slabšího jedince zdiskreditovat kvůli jeho „nedostatkům“. Často se objevuje v případě, kdy do mužského kolektivu přijde žena.

Defaming a shaming

Cílem útoku je pověst jednotlivce, skupiny nebo celé firmy. Pověst je organizovaně napadána s cílem ji úplně pošpinit.

Bulling

Nejčastějšími prostředky jsou intriky, pomluvy, veřejné pohrdání. Cílem je jedince psychicky zruinovat a pokořit před ostatními.



Počet příspěvků: 2, poslední 22.7.2017 06:30 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.