Jak předejít kulturnímu šoku? Vysokoškolákem nanečisto.

Gymnazisté si rok před maturitou zkoušejí týden na univerzitě. Jejich zážitky stojí za zaznamenání.

„Mladí lidé mají studovat to, co chtějí. Musí je to bavit, musejí z toho mít... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: ilustrace Richard Cortés, iPhone4Česká pozice
„Mladí lidé mají studovat to, co chtějí. Musí je to bavit, musejí z toho mít... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Zarazilo mne, že do jedné přednášky, kde bylo asi dvanáct lidí, přišli postupně asi čtyři další pozdě, ale přednášející se nad tím ani nepozastavil. Studenti svévolně přicházejí a odcházejí – a je to naprosto v pořádku,“ poznamenala si gymnazistka Monika ke své týdenní stáži na matematicko-fyzikální fakultě. „Líbil se mi vztah mezi profesory a studenty. Měl jsem pocit, že kantory tam neberou jako na základních a středních školách, čili jako nepřátele,“ píše zase sedmnáctiletý Kryštof, jenž si „cvičně“ zkusil studium na filozofické fakultě.

Skok z gymnázia na vysokou školu může být pro mladé lidi šokem. Antropologové takové náhlé změně prostředí říkají „kulturní šok“. My to nazývejme třeba šokem středně-vysokým. Překvapení může být dvojího druhu: pokud přecházíte z gymnázia dosti elitního, může vás zarazit menší zájem pedagogů o studenty a masovost české „vejšky“. Pakliže má ale gymnazista štěstí, může jej fungující akademické prostředí potěšit svobodou, pozitivními vzory v aktivních učitelích i látkou. Jak správně zvolit vysokou školu?

Aby studenti minimalizovali onen „šok“ z přechodu na univerzitu, mají jen pár možností. Kromě poptání se na školách nebo přípravy ročníkových prací s akademiky, jako to dělají některá přírodovědná gymnázia typu Botičské v Praze, je možným řešením cvičná stáž přímo na univerzitě. ČESKÁ POZICE se zaměřila na jedno konkrétní gymnázium, které má se studentskou sondou již několikaletou zkušenost.

„Gymnasium Jižní Město (GJM) organizuje stáže od školního roku 2005/06. Na počátku jsme studentům pátého ročníku dali vybrat, zda chtějí do firmy nebo na vysokou. Postupem času jsme to zúžili jen na školy. Téměř všichni beztak pokračují v terciálním vzdělání a realitu firem si mohou otestovat o prázdninách na brigádě,“ říká Miroslav Hřebecký, ředitel soukromého šestiletého GJM, jenž na škole vede i předmět profesní přípravy.

Letos – v týdnu mezi 23. a 27. dubnem – se stáží na 24 různých vysokých školách zúčastnilo 49 páťáků pražského GJM, přičemž někteří z nich navštívili i dvě tři vysoké školy. Nejčastěji měli budoucí maturanti zájem o nahlédnutí do lavic ekonomických (18) a humanitních škol (14), za nimiž se umístila medicína (12), umělecké obory (9), přírodovědné i technické disciplíny (7) a právo (5).

Většinou na ekonomku a fildu

Podle interního hodnocení Gymnasia Jižní Město a také všech dotazníků, jež měla ČESKÁ POZICE k nahlédnutí, je zřejmé, že nejatraktivnější z univerzit je pro studenty Vysoká škola ekonomická (17) následovaná Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy (14) a třemi lékařskými fakultami UK (10). Vedení gymnázia si pochvaluje nově navázaný kontakt s Právnickou fakultou UK a pražskými stomatology na 1. LF UK, nicméně zmiňuje i odmítnutí studentských „inspekcí“ na DAMU, HAMU či České zemědělské univerzitě.

Ředitel Hřebecký: Vstřícnost vysokých škol postupem času jednoznačně roste...Studenti dostanou obvykle kontakty na konkrétní osoby, ale plán navštívených přednášek či seminářů si už musejí domluvit sami. „Vstřícnost vysokých škol postupem času jednoznačně roste, čím dál více si jich uvědomuje, že nežijí ve vzduchoprázdnu... Nejvstřícnější jsou z pochopitelných důvodů soukromé VŠ, o ty stážisté ale nijak zvlášť velký zájem neprojevují. Velmi aktivní a otevřené jsou techniky,“ řekl ČESKÉ POZICI ředitel Hřebecký.

„Obecně nám vysoké školy vycházejí vstříc. Je pravda, že těžíme z toho, že tato aktivita je mezi středními školami unikátní. Kdyby je zavalilo se svými prosbami každé druhé gymnázium, dovedu si představit tu ochrannou hradbu,“ dodává „šerif“ z Jižního Města, jenž oceňuje přístup matfyzu i stomatologů.

Podle Hřebeckého „velmi pravděpodobně“ nikdo stejnou aktitvitu v ČR nevyvíjí: „My těžíme z toho, že jsme byli první a děláme to již poměrně dlouho. Takže jsme schopni domluvit téměř všechny obory, kam by studenti rádi zamířili.“ A jaké mají pražsští gymnazistí osobní zkušenosti? Z nejzajímavějších studentských odpovědí vybíráme pár citátů, které sice nemají obecnou vypovídající hodnotu, ale i tak mohou hodně říci.

  • Právnická fakulta UK (právo): „Bylo nám doporučeno nepokládat otázky během přednášky. Aby profesor neztratil kontinuitu... Atraktivní studentky! Moje motivace dosáhla vrcholu.“
  • Fakulta sociálních věd UK (žurnalistika): „Poté, co jsme vyřizovali na univerzitě stáže a ředitelka byla velmi arogantní, jsem myslel, že to tak bude i v týdnu stáží. Naštěstí byla má očekávání mylná. Tuto školu bych opravdu rád navštěvoval i jako její student.“
  • 1. Lékařská fakulta UK (stomatologie): „První přednáška, na které jsem byl, se týkala zubů a rentgenu – velice zajímavé téma, ale nedalo mi to téměř nic. Asi si zde nevyberu studium, ale o to víc jsem rád, že jsem si zkusil, o čem to vlastně je.“
  • FAMU (anglická výuka): „Přednášky byly zajímavé, i když to bylo jako ,naskočit do rozjetého vlaku‘, rozumět probírané látce se občas téměř nedalo. Na druhou stranu byly inspirativní – dostal jsem okamžitou chuť tvořit a natáčet.“
  • 2. Lékařská fakulta UK (patologie): „Stáž splnila moje očekávání, že jsem mohla 100 minut poslouchat přednášku, ale zklamalo mě, že látka není probírána do větší hloubky.“
  • Filozofická fakulta UK (francouzština): „Vzhledem k malému počtu studentů na přednáškách to bylo celé takové komorní. Trochu jsem se obávala, že budu mít problémy s přednáškami ve francouzštině, ale profesoři mluvili dost srozumitelně a přišlo mi, že i dost pomalu.“
  • 3. Lékařská fakulta UK (imunologie): „Na přednášce se studenti nekoncentrovali a profesorovi to bylo jedno. Do místnosti studenti chodili a odcházeli, jak jen chtěli.“
  • Filozofická fakulta UK (literatura): „Zábavná byla přednáška světové literatury. Přednášel mladý profesor, který neustále odbíhal do kabinetu, že něco zapomněl. Bylo očividné, že jeho oblíbeným autorem je Kafka, protože byl schopný k němu odbočit snad od každého jiného autora.“
  • Filozofická fakulta UK (psychologie): „Objevila se, pochopitelně, slova, která jsem nikdy neslyšel, ale ve finále jsem si je dokázal dosadit do kontextu a pochopit je.“
  • Fakulta mezinárodních vztahů VŠE (ekonomie): „Pointu jsem pochytil, ale detailům jsem nerozuměl... Možnost prohlédnout si celou budovu mi přijde přínosné. Jediná věc, která mě zarážela, byla, že se nás nikdo neptal, kdo jsme. Dá se říct, že do budovy může přijít kdokoliv a ani nemusí být studentem.“
  • Filozofická fakulta UK (filozofie, germanistika): „Lidé byli velice přátelští, atmosféra skvělá, přesně taková, jakou jsem si s fildou představoval. Filozofie, nespoutanost a existence alternativy čišela z každé pídě fakulty. A velice pozoruhodné je, že na germánských studiích je asi devadesát procent žen.“
  • Fakulta mezinárodních vztahů VŠE (ekonomie): „Kromě pátku jsme na VŠE strávili celý týden a vůbec mi nevadilo opouštět školu až ve večerních hodinách. Celá akce mě na týden přesunula do světa vysokoškoláků.“
  • 1. Lékařská fakulta UK (stomatologie): „Navštívili jsme Fantomovu učebnu, ve které se nacházejí plastoví panáci (fantomové), na kterých studenti trénují zákroky. Na konci přednášky jsme si sami vyzkoušeli, jak se pracuje se zubní vrtačkou a každý jsme si zkusili vyvrtat díru do zubu.“
  • Fakulta mezinárodních vztahů VŠE (ekonomie): „Na životě vysokoškoláka mě překvapilo, že se s váma nikdo moc nemazlí. To je určitě dobrý trénink na profesionální život, ale na druhou stranu si nemyslím, že je to úplně nejlepší přístup... Za celé čtyři dny na VŠE se mi nezdálo, že by tam mezi lidmi fungovala nějaká soudržnost. Na druhou stranu: co čekat od školy, kterou studuje okolo patnácti tisíc lidí.“

Studenti GJM měli ohodnotit svůj cvičný pobyt z hlediska atmosféry, přístupu vyučujících, ale i stupně porozumění přednáškám. Letos se nenašel student, jenž by stáže hodnotil jako zbytečné. Spíše převládala chvála záměru, doplněná o připomínky – především organizační povahy: stáže by mohly být kratší, mohly by se odehrát jindy, jako třeba v době, kdy šesťáci maturují.

„Nadšení dětí závisí na mnoha faktorech. Třeba na tom, jak moc žije student ,svým‘, oborem, jak moc má jasno, že chce studovat právě ten. Pak je určitě hodně ovlivní, s jakým člověkem jako koordinátorem stáže se na univerzitě potkají. Podle zpětných vazeb, které nám studenti píšou, může toto být velkým motivátorem i demotivátorem na danou vysokou školu poté skutečně zamířit,“ říká ředitel Hřebecký.

Vstřícností dle něj mnohdy vynikají přírodovědné a technické katedry, kde studenty často fascinuje bezmezné nadšení vyučujících pro svůj obor i snaha „chytit a nepustit“. Docenti jsou prý někdy až dojatí, že se někdo tak v předstihu zajímá o studium právě u nich...

  • Matematicko-fyzikální fakulta UK (meteorologie): „Přednášky mě bavily, byly srozumitelné, jasné, plynulé a měly logickou strukturu. Většina z nich byla opřena o prezentace s názornými grafy či obrázky, například mapami. Profesoři byli velmi vstřícní, ochotní a bezkonfliktní.“
  • 1. Lékařská fakulta UK (stomatologie): „Pokud opomenu pár latinských názvů, rozuměla jsem téměř všemu. Tato stáž mě přesvědčila o tom, že bych se chtěla v budoucnu věnovat zubnímu lékařství, anebo alespoň VOŠ – zubní laborant.“
  • Matematicko-fyzikální fakulta UK (matematika): „Atmosféra na matfyzu mě přímo okouzlila, touto návštěvou jsem sama sobě zbořila pár mýtů o ,matfyzácích‘... Opravdu mě překvapilo, že na vysoké škole vyučující přistupují ke studentům tak, že studium je jejich zájem.“
  • Fakulta mezinárodních vztahů VŠE (ekonomie): „Nelíbilo se mi, že profesor mluvil hodně potichu a v zadních lavicích ho nemohli slyšet. Také mi jeden ze studentů řekl, že to, co říká profesor v hodině, je absolutně to samé, co je v knize a že chodit na hodiny je skoro zbytečné.“
  • Fakulta sociálních věd UK (žurnalistika): „Na žurnalistice nám sice vedoucí katedry poskytl rozvrh s doporučenými semináři, které můžeme navštívit, ovšem už jsme nebyli informováni o tom, že nám dva odpadnou, jeden bude suplovaný a v jednom budou zrovna studenti psát test.“
  • Právnická fakulta UK (právo): „Nejvíce mě bavilo trestní právo a trestné činy spáchané mladistvými. Profesor měl velmi vtipné historky, které se doopravdy staly. Můžu vám poslat nějaké zápisky těch historek. Jednoduše jedním slovem: Bomba!“
  • Fakulta národohospodářská VŠE (ekonomie): „Na přednášce makroekonomie jsme se učili o tom, z čeho je tvořeno HDP, jen o teorii, která dle mého bratra, který mi dělal průvodce, neplatí v praxi, takže je to k ničemu... Na přednášce o právu jsme se učili o neuvěřitelně nudných směnkách. Tato přednáška mi přišla zcela nepřínosná.“
  • Literární akademie Josefa Škvoreckého (tvůrčí psaní): „Profesoři byli velmi energičtí, hodně zapojovali žáky v různých aktivitách (nebyly to klasické vysokoškolské přednášky); atmoféra mezi třídami však nebyla moc příjemná, překvapilo mě, že se většinou ani nepozdravili.“
  • Právnická fakulta UK (právo): „Z této školy mám úplně jiné dojmy než ze žurnalistiky. Práva působila mnohem seriózněji a bylo vidět, že výuka se bere mnohem vážněji. Přednáška, plno lidí, všichni si zapisují podle výkladu – prostě jasný řád.“
  • Veterinární a farmaceutická univerzita (veterinární lékařství): „Na klinice psů a koček jsme měli připravený program a bylo zajímavé obcházet doktory spolu se studenty 5. a 6. ročníku. Atmosféra byla vynikající, zvláště kardiolog měl skvělou náladu.“
  • Vysoká škola chemicko-technologická (biochemie): „Moc mě zaujaly geneticky modifikované rostliny. Účastnili jsme se i prezentací asi doktorandské práce jedné studentky. Moc jsme tomu nerozuměli. Biochemie mi ukázala, jak moc bych se musela specializovat (hodně).“
  • Fakulta informatiky a statistiky VŠE (informatika): „Příšerně uspávající povídání o architektuře programů, většinou jsem vůbec nechápal... Zajimavost: přednášela asi 55letá paní, jíž bych zde neočekával. Návštěvnost opět cca 35 lidí, asi 80 procent spících.“
  • Fakulta elektrotechnická ČVUT (energetika): „Zkušenost je to ohromná. Sice jsem byl už dávno rozhodnutý, na kterou školu bych chtěl jít, ale tato zkušenost mě jen utvrdila v rozhodnutí. Hodnotím velice kladně. Atmosféra přijatelná, milí lidé a příjemní profesoři. Přednášky byly opravdu na vysoké úrovni. Každému, kdo má zájem o techniku, bych poradil ať neváhají a jdou na ČVUT.“

Zájem bývá hlavně o obory, které jsou v kurzu (optikou dnešních mladých): psychologie, práva, ekonomie. U techniky nebo biověd jde spíše o takzvané ostrůvky pozitivní deviace. „Jsou to často studenti, kteří jsou pro daný obor velmi motivovaní a věnují se mu dlouhodobě, takže šance, že pak danou VŠ začnou studovat, dostudují ji a zůstanou v oboru, je velmi vysoká,“ míní Hřebecký. Opakem je třeba psychologie, na kterou je těžké se dostat a jde o velmi atraktivní obor právě v době puberty a dospívání.

První dojmy budoucích vysokoškoláků jsou mnohdy okouzlující svou neznalostí prostředí, do nějž mají osudově nakročit. Ale i malá týdenní sonda jim může pomoci v překonání pozdějšího kulturního šoku anebo nějakého životního zklamání. Jak ale redaktor spolu s gymnaziálními učiteli pročítal jejich dojmy, měli by si na svůj češtinský pravopis dát pozor nejen budoucí matfyzáci, právníci, ale i psychologové a translatologové.


Frantisek No a tyden pomuze? 21:12 15.6.2012
go01 MFF UK 10:04 17.6.2012
Frantisek Hm, dobry 22:08 17.6.2012
Frantisek Jeste mala pozn. 22:17 17.6.2012
Frantisek jeste jednou, nemohu si pomoci 22:32 17.6.2012

Počet příspěvků: 5, poslední 17.6.2012 10:32 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.