Jak nejcitovanější český vědec Jiří Bártek ničí na Hané rakovinu

V olomouckém výzkumném centru se snaží lépe porozumět podstatě nádorových i infekčních chorob. Výsledkem mohou být léky šité na míru.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: archiv Jiřího BártkaČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ve vznikajícím olomouckém výzkumném Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) se snaží lépe porozumět podstatě nádorových i infekčních chorob. Výsledkem mohou být léky šité pacientům na míru. Jejich trumfem je pak nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, který působí i v Kodani a na Univerzitě Palackého, kde zaštiťuje klíčový program z celkových šesti směrů výzkumu, který se věnuje molekulární podstatě nemocí. Právě dnes, ve čtvrtek 28. února, Bártkovi a jeho kolegům vyšel článek v prestižním časopisu Nature.

To vše ukazuje, kam a jak vysoko má ÚMTM našlápnuto. „Celková koncepce ústavu je velmi ambiciózní a v duchu doby, s perspektivou vývoje nových léčebných postupů, zejména pro pacienty trpícími rakovinou, závažnými infekcemi a genetickými poruchami spojenými s předčasným stárnutím,“ popsal ČESKÉ POZICI profesor Bártek (59) ambici vybudovat na Hané platformu pro excelentní biomedicínský výzkum.

Jiří Bártek: „Objevy v oblasti molekulární podstaty nemocí nám usnadní vytipovat možné strategie léčby“„Důraz klademe na spojení nových objevů v oblasti molekulárních mechanismů patologických změn buněk s hledáním nových způsobů, jak chorobné buňky například maligního nádoru selektivně zastavit nebo usmrtit způsobem, který by zároveň pokud možno nepoškodil normální buňky a tkáně pacienta,“ říká Bártek, jehož zajímají mechanismy vzniku rakoviny. V laboratoři se zaměřuje na nádory mozku, karcinomy prostaty, prsu i zažívacího traktu, ale i na možnosti onkologické léčby.

„Objevy v oblasti molekulární podstaty nemocí nám usnadní vytipovat možné strategie léčby, které jsou potom hlavním cílem dalších laboratoří a výzkumných programů na ÚMTM. Úzká spolupráce expertů se vzájemně se doplňujícími znalostmi a metodami výzkumu je důležitým předpokladem úspěchu práce olomouckého centra,“ dodává nejcitovanější Čech.

Vědci se hlásí z Japonska i Číny

Moderní budova ÚMTM v areálu olomoucké nemonice byla slavnostně otevřena loni 28. listopadu. Do konce března by měla být plně vybavena přístroji, včetně robotické linky, na které se budou hledat nové léčivé preparáty. Celková suma, za níž výzkumné středisko vzniklo, činí 904 milionů korun, přičemž více než půl miliardy jde na zařízení a techniku.

Samotný objekt stál kolem 200 milionů korun. „Dopadlo to, jak jsme si představovali. Výstavba byla poměrně náročná, to se nedá skrývat, ale podařilo se to v daném časovém rámci a za dobrou cenu,“ řekl ČESKÉ POZICI ředitel centra i jeho duchovní otec Marián Hajdúch, jenž vede další z výzkumných směrů – chemickou biologii a experimentální terapuetiku.

V centru, které je společným dílem Univerzity Palackého, Fakultní nemocnice v Olomouci, VŠCHT a také Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, už nyní působí asi stovka výzkumníků. Jsou mezi nimi i cizinci: z Japonska, Itálie, Polska, Indie, Uruguaye či Číny. Při rozjezdu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) se přitom akademická komunita obávala, že v regionech vzniknou drahé budovy s hi-tech vybavením za miliardy, kde ale budou chybět lidé. „S nedostatkem výzkumníků, který všichni naznačovali, problémy nemáme. Skoro každý den dostávám alespoň jednu žádost o zaměstnání. Hlavně z ciziny,“ říká docent Hajdúch.

Vědci reagují na nabídky práce ze specializovaných serverů i na osobní výzvy. Vznikají mezinárodní spolupráce; třeba farmakologové mají styky se špičkovým švédským centrem Karolinska Institutet. ÚMTM je také národním uzlem velké evropské infrastruktury pro translační medicínu (EATRIS). Velkou posilou je samozřejmě profesor Bártek, jenž bádá v Kodani, ale v rodné Olomouci si buduje vlastní výzkumné týmy a učí.

S aspirantem na Nobelovu cenu

Přesune se Bártek na Hanou nastálo? Kolik má studentů? „Jako vedoucí výzkumných laboratoří v Olomouci, v Praze a v dánské Kodani se snažím o co nejefektivnějsí využití a kombinaci silných stránek jednotlivých výzkumných týmů, včetně laboratoře na ÚMTM. Vést více výzkumných skupin současně je velmi náročné, zvláště v současné době celosvětového ekonomického útlumu a s tím spojenými potížemi při získávání finanční podpory výzkumu. Zároveň je to ale i výzva, a skvělá možnost pro české i zahraniční studenty vyzkoušet si atmosféru dvou, nebo i všech tří našich úzce spolupracujících laboratoří a výzkumných center,“ říká Bártek.

Díky dobré pověsti laboratoří ve světě nemá ÚMTM nouzi o mladé adepty vědy, kteří se hlásí z celého světaNapříklad v jeho laboratoři v Kodani pracuje neustále již řadu let několik českých a slovenských studentů a mladých vědeckých pracovníků, kteří se postupně střídají, a získávají tak cenné zkušenosti, které po čase přinesou zpět do své mateřské laboratoře v Česku.

„V nejbližších několika letech chci v této strategii pokračovat a tím přispět co nejvíce i k výchově nové generace českých vědeckých nadějí a celkově ke zvýšení úrovně českého biomedicínského výzkumu. Navíc také díky dobré pověsti našich laboratoří ve světě rozhodně nemáme nouzi o mladé adepty vědy, kteří se na ÚMTM hlásí neustále z celého světa,“ doplňuje profesor, který je patrně jediným žijícím Čechem, který by v dohledné době mohl dosáhnout na Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. I díky němu (má H-index 97 a asi 32 tisíc vědeckých citací) má ÚMTM velmi dobré vědecké publikace a studie.

Jeho přínos oceňuje docent Hajdúch: „Upřímně řečeno: jít a udělat velkou kariéru v zahraničí je snazší, nežli vybudovat výbornou laboratoř v Česku. Když zapadnete v cizině na elitní univerzitu, kde vše funguje, tak je to něco docela jiného, než když chcete něco vytvořit doma. Měli bychom ocenit všechny vědce, kteří zůstali, a také ty, kteří se vracejí. Na Harvardu nemusíte řešit, jestli vaši zahraniční kolegové budou moci dát své děti do školky, kde se mluví anglicky,“ říká Hajdúch. A dodává, že takové „drobnosti“ v Olomouci nejsou samozřejmé.

Spolupráce mezi centry excelence

Ústav spolupracuje i s dalšímí výzkumnými centry placenými z unijních peněz, jako jsou brněnský CEITEC nebo BIOCEV ve Vestci u Prahy. Dokonce i v superlaseru ELI má probíhat biologický výzkum řešící vliv různého záření na buňky.

Očekávat se dá i vznik spin-off firem, přičemž jednou z nich je už existující Intellmed, který vyrábí a distribuuje diagnostická reagenciaHajdúch věří tomu, že ve střediscích budou vznikat kvalitní publikace i patenty. „Operační program, i přes všechny zádrhele, přinesl spoustu pozitiv. Kromě vybudování nových infrastruktur je jeho největším přínosem kultivace výzkumného prostředí v Česku,“ míní Hajdúch, jenž už v ÚMTM vede své doktorandy.

Příchod zahraničních posil si dle něj přirozeně vynucuje pozitivní změny, například komunikaci v angličtině a podobně. „I pomocný personál u nás musí umět alespoň trochu anglicky, vlastně to ani jinak nejde,“ dodává. Očekávat se dá i vznik spin-off firem, přičemž jednou z nich je už existující společnost Intellmed, která vyrábí a distribuuje diagnostická reagencia.

Podle informací ČESKÉ POZICE se rovněž rozvíjí spolupráce Bártka s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem. Na svůj začínající projekt, jehož cílem je ověřit dvě pracovní hypotézy v oblasti perspektivní personalizované léčby zhoubných nádorů (zatím na preklinické modelové úrovni) získal grant ve veřejné soutěži vyhlášené loni založenou nadací Kellner Family Foundation.

Výzkumné programy ÚMTM:

  • Molekulární podstata nemocí
  • Medicinální chemie
  • Chemická biologie a experimentální terapeutika
  • Biomarkery – identifikace a validace
  • Farmakologie a toxikologie
  • Translační medicína
Budoucnost je v personalizované medicíně

Právě léky šité na míru mohou být výsledkem olomouckého bádání. „Největší potenciál je v kombinaci personalizované medicíny s vývojem léčiv. To je výzva. Extrémně rychle se vyvíjejí medicínské technologie, jako stenty, katetry, umělá srdce, náhrady orgánů, kůže, což je obrovsky perspektivní odvětví,“ říká Hajdúch.

Bylo by bláhové si myslet, že se akademický ústav může uživit sám jen díky patentům a smluvnímu nebo kontrahovanému výzkumuZároveň upozorňuje, že by bylo bláhové si myslet, že se akademický ústav může uživit sám jen díky patentům a smluvnímu nebo kontrahovanému výzkumu. „Nemůžeme fungovat úplně jako komerční firma. Ani špičková světová pracoviště obvykle nedosahují třiceti procent provozních nákladů z neveřejných zdrojů. V tom je také naše kompetitivní výhoda. Jako akademická instituce nejsme životně závislí na ceně našich akcií, která se u farmaceutických firem odvíjí od rozvinutosti a kvality jejich produktové platformy. Můžeme si proto dovolit ukončit neperspektivní projekt nebo naopak rozvinout jiný, převážně na základě odborných kritérií. Souhlasím, že část si vydělat musíme, jen na našem ústavu to je přes třicet milionů korun ročně a je to základ naší udržitelnosti, ale třeba ve strojařství asi bude jednodušší i rychlejší získat smluvní výzkum nežli v biomedicíně,“ doplňuje Hajdúch.

V propojení s aplikacemi a biotechnologickým průmyslem však Hajdúch doufá. V regionu vzniká projekt Národního biomedicínského a biotechnologického parku. Nachystány jsou pozemky o výměře třiceti hektarů pro spolupracující firmy z oblasti biomedicíny a life sciences, jež by měly komerčně rozvíjet lékařský a biologický výzkum.

„Haná je biotechnologický region. Je to trochu něco jiného než pole, ale biotechnologie zde má hluboké kořeny. Vždyť jen název města Olomouc se dle některých zdrojů odvozuje od nejstarší známé biotechnologie, kterou je výroba piva – od praslovanského slova ol (pivo) a mouc (mútit),“ dodává Hajdúch.