Jak exministra zdravotnictví Martina Bojara dostihla etika

Nikdo by nečekal, že se jméno profesora Martina Bojara bude skloňovat v souvislosti s etikou. A to ve spojení s výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů s neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat.

Martin Bojar (na snímku z roku 2002). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Bojar (na snímku z roku 2002). | foto: MAFRA
Martin Bojar (na snímku z roku 2002). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V únoru 1991 přivezl zástupce Nuffieldovy nadace do Prahy stovky knih o lékařské etice, jež daroval Univerzitě Karlově. Předání se zúčastnil i neurolog a oblíbený ministr zdravotnictví za Občanské fórum: doktor Martin Bojar. S britským expertem pak hovořili o problémech etiky v medicíně: o genetickém inženýrství anebo o zodpovědnosti lékařů...

Střih, léto 2016. Nikdo by nečekal, že se jméno uznávaného profesora Bojara, dnes již 69letého muže, bude v souvislosti s etikou skloňovat znovu. A to ve spojení s kontroverzním výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů se strašnou neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat.

Nešlo o experimentální léčbu

Počátkem července dospěla Fakultní nemocnice Motol k závěru, že k pochybením na její půdě nedošlo. „Bojar, který měl v nemocnici třetinový úvazek, odmítl, že by se jakkoliv obohatil na úkor pacientů či že by podmiňoval účast ve studii finančním darem, jelikož pacienty s ALS zařazoval do studie výlučně na základě splnění kritérií,“ uvádí komuniké.

Nikdy jsem netvrdil, že šlo o experimentální léčbu. Ověřovali jsme bezpečnost a jako druhotný cíl i účinnost podání kmenových buněk u pacientů trpících ALS a splňujících podmínky pro zařazení do studie, říká Martin Bojar.

Navzdory tomu Bojar požádal, po více než 40 letech, k 30. červnu o ukončení poměru. Nepřál si, aby případ poškozoval pověst kolegů. Podle informací LN navíc z týchž důvodů rezignoval na členství ve vědecké radě 2. lékařské fakulty UK. „Ano, je to tak. Rezignaci jsem přijal,“ potvrdil LN její děkan Vladimír Komárek. Nemocnice už se ke složitému případu, který vyšetřuje policie, nechce vyjadřovat.

S odpověďmi váhal i Bojar; není prý celebrita ani veřejně činná osoba a další „rozmazávání“ nebude mít žádný přínos. Nakonec se ho podařilo přesvědčit. Se schůzkou souhlasil. „Nikdy jsem netvrdil, že šlo o experimentální léčbu. Ověřovali jsme bezpečnost a jako druhotný cíl i účinnost podání kmenových buněk u pacientů trpících ALS a splňujících podmínky pro zařazení do studie,“ řekl LN Martin Bojar.

Informovaný souhlas

Všichni účastníci byli o podmínkách studie detailně ústně i písemně informováni a podepsali též informovaný souhlas. „Viděl jste mne někdy, že bych hovořil o zázračných výsledcích? Ne, nikdy jsem neoznačoval autologní kmenové buňky za panaceu (zázračný všelék),“ dodal. Právě Syková však v minulých letech v médiích vyzdvihovala potenciál „léčby“ těmito buňkami.

Všichni účastníci byli o podmínkách studie detailně ústně i písemně informováni a podepsali též informovaný souhlas

Vytklo jí to i nedávné stanovisko etické komise Univerzity Karlovy. „Informace o významu a účinnosti suspenze byly ze strany členů týmu podávány ne vždy přiměřeným způsobem, takže mohly být pro některé pacienty zavádějící a vyvolávající nepřiměřená očekávání,“ uvedl etický panel UK. Syková po zveřejnění kauzy v České televizi rezignovala na funkci 1. místopředsedkyně vládní rady pro výzkum a skončila i v čele Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

V květnové reportáži ČT zazněla i část audionahrávky, kterou si tajně pořídil jeden z pacientů, jenž nesplňoval kritéria pro zařazení do studie – bylo mu přes 65 let. „Jak pacienti, kteří jsou zařazeni do studie, když splňují kritéria, tak pacienti, kteří to nesplňují, musí té nadaci (Buněčná terapie) složit částku požadovanou firmou (Bioinova),“ je slyšet Bojara, když vysvětluje, jak se dají buňky připravit.

Čtyři účastníci schůzky

„Bavili jsme se přes hodinu, ale z každé debaty účelově vyberete jednu dvě věty,“ říká Bojar. Pacient s postupující ALS dle něho naléhavě usiloval o zařazení do studie; jednal i s profesorkou Sykovou. Ta mu patrně sdělila, že kmenové buňky mu lze podat mimo protokol studie. Okolnosti, za jakých to asi jde, se mu Bojar snažil otevřeně vysvětlit.

Schůzky, jejíž útržek spojil ikonu české medicíny s problematickým získáváním peněz pro výzkum profesorky Sykové, se podle Bojara účastnili čtyři lidé: on, lékař Homola, pacient a jeho syn

„Vyšetření a konzultace trvaly asi hodinu. Právě tak hladce proběhla lumbální punkce a aplikace kmenových buněk. Provedl jsem ji v praxi na Národní, protože se jednalo o podání na paragraf 8 mimo protokol studie, jíž jsme prováděli ve FN Motol. Vše bylo týž den elektronicky hlášeno na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL),“ vzpomíná Bojar.

Schůzky, jejíž útržek spojil ikonu české medicíny s problematickým získáváním peněz pro výzkum profesorky Sykové, se dle něho účastnili čtyři lidé: on, lékař Homola, pacient a jeho syn. Reportérce ČT se snažil své jednání vysvětlit a navrhl jí dva termíny osobního setkání. Neúspěšně.

„Byl jsem udiven postupem České televize, která mi dvakrát zatelefonovala... Paní redaktorka volala vždy v pátek odpoledne, přičemž na pondělní večer bylo, což jsem netušil, naplánováno vysílání již hotového pořadu. Přednostu kliniky volala v neděli večer do zahraničí, tedy 24 hodin před vysíláním,“ tvrdí Bojar, na němž je vidět znechucení z médií.

A to nejspíše i po dojmech z letitých válek v kauze Diag Human, která se táhne od roku 1992, kdy Bojar v ministerském dopise zpochybnil solidnost jedné z firem obchodujících s krevní plazmou. Josef Šťáva se poté soudil o miliardy za krach obchodu.

Nepřehledné smotání

„Musím říci, že v této věci mi bylo Bojara vždy líto – vždyť on jen řekl o té společnosti v podstatě pravdu; jen asi netušil, že to šikovní právníci dokážou tak zneužít. Myslím, že to byl jeden z případů, kdy pravda a láska nezvítězila, ale dostala pěkně na frak,“ řekl LN Václav Hořejší, šéf Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Podle Bojara televize trochu nepřehledně smotala více věcí dohromady. Fakta týkající se studie 26 pacientů s ALS, ale i pětice pacientů, kteří kritéria nesplnili, a navíc dvou dalších, kteří požádali o opakované podání, neboť pozorovali příznivý efekt.

Stanovisko Motola o nepochybení v kauze kmenových buněk ho ovšem zaskočilo. „Zdá se mi, že je to v příkrém rozporu s tím, co jsme viděli a slyšeli v televizních reportážích od profesora Bojara i doktora Homoly, a také v rozporu se závěry etických komisí Akademie věd i Univerzity Karlovy,“ míní Hořejší.

„Možná je to i tím, že v Motole k aplikaci vůbec nedocházelo – dle sdělení ředitele SÚKL byly kmenové buňky vyráběné firmou Bioinova aplikovány v letech 2013 až 2015 ve 35 případech i v deseti jiných zdravotnických zařízeních, včetně dvou pražských pracovišť estetické chirurgie a okresních nemocnic,“ dodává imunolog Hořejší.

Podle Bojara televize trochu nepřehledně smotala více věcí dohromady. Fakta týkající se studie 26 pacientů s ALS, ale i pětice pacientů, kteří kritéria nesplnili, a navíc dvou dalších, kteří požádali o opakované podání, neboť pozorovali příznivý efekt. Nové údaje, jež cituje Hořejší, ale nebyly Bojarovi dříve známy a nijak se na daných programech ani nepodílel.

Nezvládnutý rozhovor

Jméno Bojar je pojmem. Aktivně vystupoval při invazi vojsk v srpnu 1968, kdy vedl studentské hnutí, ale i během revoluce v listopadu 1989. Tehdy léčil zraněné studenty. „Byl pro nás hrdinou, který věděl, co dělat,“ vzpomněl jeden z jeho žáků. V červnu 1990 se stal ministrem zdravotnictví Pithartovy vlády. Zasedl v ní s Milanem Uhdem, Petrem Vopěnkou nebo s Bedřichem Moldánem.

Chyboval Martin Bojar nějak? Mrzí ho prý nezvládnutý rozhovor se zoufalým pacientem, který se snažil za každou cenu docílit podání buněk.

Se jménem Bojar jsou spjaty charitativní aktivity. Coby předseda Nadace Míša se zasadil o zakoupení Leksellova gamma nože, působil v Nadaci Charty 77. Letos v květnu se na půdě univerzity písemně zastal tří prezidentem nejmenovaných profesorů, na což mu měl Miloš Zeman odepsat, že zpětně lituje i jeho jmenování...

Chyboval nějak? Mrzí ho prý nezvládnutý rozhovor se zoufalým pacientem, který se snažil za každou cenu docílit podání buněk. „Po zjištění, že došlo k porušení protokolu studie přijímáním sponzorských darů od pacientů prostřednictvím spolku Buněčná terapie, jsem měl studii ukončit. To jsem vzhledem k pokročilé fázi studie neučinil... Uvedl jsem, že to považuji za své pochybení, i v písemném zdůvodnění své rezignace,“ odvětil exministr Martin Bojar, jehož nejvíce tíží, jak může celá anabáze s ALS – a její mediální obraz – trápit účastníky dané studie. Někteří stále žijí.

Martin Bojar (69)

  • Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1972).
  • Habilitován v roce 1993, roku 2015 jmenován profesorem.
  • V letech 1972 až 1974 lékařem v psychiatrické léčebně Kosmonosy.
  • Od roku 1974 až do konce června pracoval ve FN Motol.
  • Ministr zdravotnictví ČR za Občanské fórum (1990 až 1992).
  • Byl děkanem 2. lékařské fakulty UK (1997 až 2000).
  • Odborně se specializuje na postižení nervového systému, mimo jiné na lymeskou borreliózu i ALS.



Počet příspěvků: 3, poslední 15.8.2016 01:37 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.