Jak dlouho potrvá uvolnění vztahů mezi Západem a Ruskem?

Konstruktivní atmosféru mezi Západem a Ruskem, již vytvořila hrozba Islámského státu, je třeba využít i k urovnání ukrajinské krize. Ukrajina se však může stát obětí této realpolitiky. Překážkou sbližování je rozdělení Západu v otázce uvolnění tlaku na Rusko. A to zase nadále nedůvěřuje Západu.

Gábor Stier 24.11.2015
Ruský prezident Vladimir Putin se sešel se svým americkým protějškem Barackem Obamou | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Vladimir Putin se sešel se svým americkým protějškem Barackem Obamou | foto: Reuters
Ruský prezident Vladimir Putin se sešel se svým americkým protějškem Barackem Obamou

Postoj Západu k Rusku se v uplynulých týdnech výrazně změnil. Může nebezpečí terorismu vytvořit jejich soudržnost, a jak dlouho může tato solidárnost trvat? Je momentálně citelné uvolnění vztahů mezi Ruskem a Západem pouze dočasné, nebo představuje naději na nový začátek?

Tato témata patřila k ústředním na 7. kongresu Ruské asociace pro politické vědy, který se o víkendu 21. a 22 listopadu uskutečnil v Moskvě. Jak na něm prohlásil jeden politolog z Jaroslavli v souvislosti se změnou hodnocení Íránu, je-li nějaká země třeba, začne se o ní utvořený obraz podstatně zlepšovat. Právě to se nyní děje s Ruskem.

Opět partner

Na událostech zhruba uplynulého týdne lze vidět, že jedním z nejpopulárnějších účastníků summitu G20 v turecké Antalyi 15. a 16. listopadu byl ruský prezident Vladimir Putin. Nejenže s ním mnozí chtěli jednat, ale odlišný byl i tón těchto jednání. Rusko už není zmiňováno na stejné úrovni s ebolou – jako nebezpečí, které ohrožuje svět – , ale opět je považované za partnera.

Rusko už není zmiňováno na stejné úrovni s ebolou – jako nebezpečí, které ohrožuje svět – , ale opět je považované za partnera

Jak upozornil jeden z ruských účastníků, je pozoruhodné, že v této změně tónu vedou americká média, jež v zásadě odrážejí názory Bílého domu. Dokonce stanice CNN, která Rusko ještě před pár týdny nazývala agresorem, hovořila s uznáním o úspěšných ruských zásazích proti Islámskému státu. Nikoliv náhodou, neboť navzdory odlišným názorům, které přetrvávají v otázce hodnocení syrského prezidenta Baššára Asada, prezident USA Barack Obama se svým ruským protějškem opět konstruktivně jednal.

Ještě dál zašel francouzský prezident François Hollande, který se nejen vydává na návštěvu Moskvy, ale v rozporu s většinou svých euratlantických partnerů rovněž prohlásil, že ruské letouny skutečně bombardují pozice džihádistů. Paříž navíc, aniž by vyčkala na vytvoření široké mezinárodní koalice, s Moskvou úzce spolupracuje i ve vojenské oblasti.

Kompromisní návrh

Současně s tím se také změnily ruské postoje. Kreml například přiznal, že v případě tragédie letadla A321 společnosti Kogalymavia šlo o teroristickou akci, přestože ještě nedlouho předtím prohlašoval, že vyšetřování mohou trvat dlouhé měsíce a za jednu z možných příčin opakovaně uváděl technickou závadu – k nelibosti Airbusu a potažmo také Francie.

Moskva vyhověla požadavku Mezinárodního měnového fondu, jenž podléhá americkému vlivu, a učinila kompromisní návrh v otázce splácení ukrajinského dluhu ve výši tří miliard dolarů

Pozornosti mnohých ovšem uniklo, že Moskva vyhověla požadavku Mezinárodního měnového fondu (MMF), jenž podléhá americkému vlivu, a učinila kompromisní návrh v otázce splácení ukrajinského dluhu ve výši tří miliard dolarů, za což se zaručuje Západ. Ještě před pár týdny by přitom o podobném ústupku nemohlo být ani řeči.

A aby to bylo ještě zajímavější, současně s oznámením tohoto rozhodnutí převedly nejmenované západní společnosti zainteresované v ropném byznysu na účet jedné z dceřiných společností Rosněfti jako předplatbu pro pozdější dodávky celkem 16 miliard dolarů. Tato částka oblíbené naftařské společnosti ruského státu, která se nachází v obtížné situaci, jí umožní vyrovnat se se svými věřiteli.

Řešení syrské krize

Jak dlouho současné uvolnění mezi Západem a Ruskem může trvat? I na tuto otázku mimo jiné hledali odpověď ruští i zahraniční politologové, kteří se sešli v moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů. Ruští i západní analytici se shodli, že v důsledku sílícího terorismu se obě strany, jež stojí proti sobě, ocitly na jedné lodi, a tuto konstruktivní atmosféru vytvořenou hrozbou Islámského státu je třeba využít i k urovnání ukrajinské krize.

Moskvou nastíněné kompromisní řešení syrské krize, které je klíčem k veškerému sbližování, je v rozporu se zájmy několika států Blízkovýchodního regionu – od Saúdské Arábie až po Turecko

Jak poznamenalo několik západoevropských expertů, Ukrajina se může stát obětí této realpolitiky. Někteří však zároveň upozornili, že tato možnost, jež je produktem společného nebezpečí, nesmí být přeceňována – už proto, že obě strany mají odlišný pohled na svět. Navíc ji brzdí rétorika, která v mnohém připomíná doby studené války.

Vážnou překážkou sbližování rovněž je, že euratlantický svět je rozdělen v otázce uvolnění tlaku na Rusko. Navíc je Moskvou nastíněné kompromisní řešení syrské krize, které je klíčem k veškerému sbližování, v rozporu se zájmy několika států Blízkovýchodního regionu – od Saúdské Arábie až po Turecko.

Ani Rusko Západu vůbec nedůvěřuje a i uprostřed současného uvolnění, jež lze zatím považovat spíš za dočasné, čeká, kdy na něho tato usměvavá tvář opět vycení zuby.

Počet příspěvků: 5, poslední 25.11.2015 07:40 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.