Jak deset trendů změní lidstvo a svět

V současnosti existují megatrendy – internetizace, demokratizace, individualizace, snižování nerovnosti, rozvoj vzdělanosti, rozvoj trhu, sdílení, pokles násilí, stárnutí, globalizace kultury –, které pravděpodobně budou pokračovat i v příštích desetiletích a na jejichž základě lze předpovědět budoucnost lidstva.

Mezi letošními trendy sociálních sítí, jak je pojmenovávají především... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mezi letošními trendy sociálních sítí, jak je pojmenovávají především... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Mezi letošními trendy sociálních sítí, jak je pojmenovávají především...

Žijeme v historicky nejrychlejší době, přičemž předpovědi budoucnosti jsou dějinami omylů. Navíc v současnosti je tato předpověď obtížnější než v minulosti – nikdo neví, co přinese zítřek. Navzdory tomu existují trendy, které pravděpodobně budou pokračovat i v příštích desetiletích a jež dramaticky změní svět.

Říká se jim megatrendy, jsou často v korelaci a je jich deset – internetizace, demokratizace, individualizace, snižování nerovnosti, rozvoj vzdělanosti, rozvoj trhu, sdílení, pokles násilí, stárnutí, globalizace kultury. Na jejich základě pak lze předpovědět budoucnost lidstva.

Nebude podstatné, zda to bude muž, žena, z Afriky či Ameriky, chudý nebo bohatý. Všichni totiž budou žít v demokratické zemi a mít víceméně stejná práva a povinnosti, budou respektováni, nebudou svázáni kmenovými ani rodinnými pravidly a budou odpovědní sami za sebe a své životy.

Takový jedinec bude umět číst a psát, mít alespoň základní vzdělání a formálně, či neformálně se vzdělávat celý život online i offline, tedy přístup k počítači, internetu i platební kartě a dostatek finančních prostředků, aby mohl nakupovat na globálním trhu zboží a služeb – a často tam i prodávat. Nebude tolik vlastnit, spíše bude služby a věci sdílet. Nebude se bát, že ho někdo zabije či že zemře předčasně, ani vědět, zda je více členem lokální nebo globální kultury, ale bude mít naději na dlouhý život.

Internetizace

V blízké budoucnosti bude každý připojen na internet – mobilním telefonem, počítačem, tabletem nebo vším, popřípadě jejich alternativami –, a to již ve dvacátých letech tohoto století. Dnes je online pouze omezený počet lidí. Nejen v rozvojových zemích není často kvalitní připojení, ale problém s ním má i většina seniorů, protože neumí s technologiemi zacházet. Za několik desítek let však budou všichni digitálními domorodci, čímž počet onlinových interakcí dramaticky naroste.

Internet pomáhá demokratizaci, individualizaci, snižování nerovnosti, vzdělanosti, trhu. sdílené ekonomice i vytváření globální kultury. Internetizace dramaticky změní svět.

Stále jsme však na začátku této éry, na nějž za 20 let budou investoři pravděpodobně vzpomínat jako na zlatou dobu, kdy šlo vydělat. Podobně jako se vzpomíná na devadesátá léta a vznik internetu. Každý bude digitální obsah nejen přijímat, ale i vytvářet, a komunikovat prakticky s kýmkoliv. Pokud se obsah stane virálním, obletí během pár minut svět a bude mít miliardy zhlédnutí.

Internet je důležitý pro boj s chudobou a zlepšování kvality života, jak ukazuje studie ITU může pomoci naplnit cíle udržitelného rozvoje. Internet pomáhá demokratizaci, individualizaci, snižování nerovnosti, vzdělanosti, trhu, sdílené ekonomice i vytváření globální kultury. Internetizace dramaticky změní svět.

Demokratizace

Demokracie postupně vítězí na celém světě, ubývá autoritářských režimů. Potřebuje však názorovou vyváženost a rozdělenou společnost. Například v USA, jedné z nejvyspělejších demokracií, je společnost rozdělená na dvě podobně velké skupiny – republikány a demokraty –, které vidí svět odlišně. Pravdu mají svým způsobem obě, pokud by ale druhé nebylo, společnost by se mohla stát totalitní. Proto jsou pro demokratickou společnost nejlepší dva póly, které si konkurují a kontrolují se.

Důsledkem nárůstu demokratizace je ztráta důvěry v autority. Strážci pravdy proto varují před dezinformacemi a hoaxy. Faktem však je, že lidé začínají nahlížet za oltáře „majitelů pravdy“, a zjišťují, že tam často nic není.

Výsledky voleb v západních zemích ukazují, že jejich společnosti jsou stále rozdělenější. To, co někteří považují za problém, však může být pozitivní a pomáhat demokratizaci. Demokracie totiž často spočívá mezi dvěma silnými názory. Odejít z Evropské unie může, ale nemusí být řešení. Donald Trump může být lepší než Hillary Clintonová a naopak. Jiří Drahoš má klady a zápory stejně jako Miloš Zeman.

Důsledkem nárůstu demokratizace je ztráta důvěry v autority. Strážci pravdy proto varují před dezinformacemi a hoaxy. Faktem však je, že lidé začínají nahlížet za oltáře „majitelů pravdy“, a zjišťují, že tam často nic není. Doktoři přestávají být ctění a jsou konfrontováni s tím, že i pacient chce rozhodovat. Učenci ztrácejí monopol na pravdu a výklad dějin. Mediální komentátoři přicházejí o prestiž a jejich příspěvky mají podobnou váhu jako ty na Facebooku.

Ztráta důvěry v autority však může být prospěšná. Lidem už nikdo nemůže říkat, jak mají žít, a co dělat a servírovat jim univerzální pravdu. Musejí si sami vybrat, začít se rozhodovat a pravdu hledat. To jim sice nepřináší štěstí, ale je to jediná cesta k poznání a otevřené společnosti.

Individualizace

S rozvojem demokratizace souvisí nárůst individualizace. Jedinec přestává být považován za kolečko v soukolí společnosti. Má lidská práva, zejména na jedinečnost, rozhodování o svém osudu a na sledování vlastních zájmů. Každý je podnikatelem se sebou a nese břímě rozhodování a odpovědnosti za vlastní život. Nemusí již poslouchat otce jako hlavu rodiny, faráře, vojenského velitele ani jiné experty. Může poslouchat pouze výzvu řeckých filozofů a začít hledat sám sebe a své místo ve světě.

Rozpad kmenových a rodinných struktur pozitivně ovlivňuje individualizaci. Mizí posvátnost rodinných a národních svazků. Lidé se začínají více považovat za světoobčany, i když zřejmě ještě chvíli potrvá, než jich bude většina.

Rozpad kmenových a rodinných struktur pozitivně ovlivňuje individualizaci. Mizí posvátnost rodinných a národních svazků. Lidé se začínají více považovat za světoobčany, i když zřejmě ještě chvíli potrvá, než jich bude většina. Možná se pak začnou přibližovat Ježíšovu „miluj bližního svého jako sám sebe“, což vyzývá k bližnímu jako k členovi lidského rodu, nikoli rodiny či národa.

Toto světoobčanství však nemusí znamenat zánik národních států. Naopak, možná díky němu nastane renesance národních společenství. Trendy totiž někdy obsahují i protiklady, což v sobě spojil Tomáš Garrigue Masaryk, světoobčan, který miloval svůj národ.

Snižování nerovnosti

Globální nerovnost klesá více než čtvrt století, rozdíly v životní úrovni vyspělých a rozvojových zemí se zmenšují. Rozvojové země mají navíc přístup k moderním technologiím, například v džungli na Srí Lance lze surfovat na internetu rychleji než na mnoha místech vyspělého Západu. V chudých oblastech Země se situace dramaticky zlepšila, díky rozvojové pomoci může mít zanedlouho každý přístup ke zdravotní péči, dostatečné výživě i vzdělání. Na celém světě mizí chudoba a roste střední třída.

Globální nerovnost klesá více než čtvrt století, rozdíly v životní úrovni vyspělých a rozvojových zemí se zmenšují. Odstraňováním ekonomické nerovnosti mizí sociální stratifikace, rozdíly mezi vysokou a nízkou kulturou a postupně i genderová diskriminace

Internetizací lidé bohatnou. Internet zpřístupňuje nejlepší světový slovník Wikipedia, největší úložiště hudby a videí YouTube a díky digitalizačním projektům nejlepší díla světové literatury – každý může zadarmo využívat služby, za které dříve musel platit vysoké částky. Pravdou však je, že bohatí bohatnou více. Několik nejbohatších vlastní více než většina nejchudších, často si však majetek sami vydělali a rozdávají a investují do pomoci nejchudším a odstraňování nerovnosti.

Na ústupu jsou dynastie, které po staletí ovládaly kapitál, například šlechtické rody. Odstraňováním ekonomické nerovnosti mizí sociální stratifikace, rozdíly mezi vysokou a nízkou kulturou a postupně i genderová diskriminace. Rasová diskriminace je v civilizovaných zemích trestná a lidé přestávají být diskriminováni i na základě náboženství či kulturních zvyklostí.

Rozvoj vzdělanosti

Lidstvo je nejvzdělanější v historii a tento trend pokračuje. Internet přináší informace a vzdělání i do nejzapadlejších koutů. Díky otevřeným kurzům a dostupnosti knih má školák ze zapadlé vesnice přístup ke srovnatelným vědomostem jako student Harvardovy univerzity.

Díky otevřeným kurzům a dostupnosti knih má školák ze zapadlé vesnice přístup ke srovnatelným vědomostem jako student Harvardovy univerzity

Pokud něco neví, nemusí se již spoléhat na své nevzdělané rodiče, ale obrátit se na Google, a na dotaz během pár minut najít odpověď. Gymnazisté mohou díky otevřeným vzdělávacím zdrojům předčít vědomostmi své učitele již v průběhu studia. Díky digitalizaci budou všichni vystaveni více názorům a ideovým střetům.

I na internet se sice přenášejí sociální bubliny, ale nejsou natolik uzavřené jako v offlinovém prostředí. Uživatelé možná pochopí, že na internetu není vše pravda, a začnou více kriticky myslet. Budou čelit stále více názorům a životních příběhům, což je může vést k většímu porozumění, toleranci a otevřenosti.

Rozvoj trhu

Díky internetizaci a odstraňování chudoby se blížíme době, kdy každý obyvatel Země bude účastníkem globálního trhu. V budoucnosti bude mít pravděpodobně každý bankovní konto a platit offline i online. Proto bude moci obchodovat na globálním digitálním trhu a platit za obsah filmů, knih či hudby, nebo jej vytvářet a dostávat za něj peníze.

Rozvoj globálního trhu jde společně s růstem demokratizace a individualizace a snižuje nerovnosti. Díky rozvoji trhu se budou měnit i způsoby vlastnictví a růst poptávka po sdílení.

V digitalizovaném světě se každý může stát úspěšným tvůrcem a byznysmenem, jak ukazuje Tomáš Gavlas v článku V digitální revoluci vítězí odhodlaní jednotlivci. Na globálním trhu bude prakticky celé lidstvo. Pokud někdo složí písničku či napíše knihu, může mít miliardy fanoušků a prodejů. Díky propojování začnou mizet překážky i pro fyzickou směnu, nadnárodní hráči, jako je Amazon, budou zanedlouho posílat zboží kamkoli.

Lidstvo proto pravděpodobně čeká velký ekonomický růst. Rozvoj globálního trhu jde společně s růstem demokratizace a individualizace a snižuje nerovnosti. Diskriminace – geopolitická, genderová či kulturní – může postupně mizet. Díky rozvoji trhu se budou měnit i způsoby vlastnictví a růst poptávka po sdílení.

Sdílení

Rozvojem trhu se také mění vlastnictví, jež je společně s ovládáním věcí, lidí a služeb doménou uzavřené společnosti. V ní je svoboda jednotlivce potlačována a vlastnictví považované za symbol statusu a moci. Mocní dávají okázale a hýřením najevo svůj majetek. V uzavřené společnosti vlastnictví upevňuje moc jedince.

Mladí lidé již nechtějí být otroky věcí a začínají se stávat minimalisty. Opouštějí schraňování věcí pro budoucí generace. Nábytek, oblečení a porcelánové servisy již nemají prakticky žádnou cenu a lidé se jich zbavují za odvoz. Sdílená ekonomika se promítá i do digitálního prostředí.

V otevřené společnosti vlastnictví spíše zavazuje. Nepřináší svobodu, ale spíše starost o nemovitosti či další věci, jako jsou auta či luxusní zboží. S rozvojem vzdělání a individualizace není člověk hodnocen podle toho, co má, ale spíše podle toho, co umí, a jak je užitečný. Nemusí se proto chlubit svým majetkem.

Tento trend nastupuje a projevuje se ve službách, jako je Airbnb či Uber. Mladí lidé již nechtějí být otroky věcí a začínají se stávat minimalisty. Opouštějí schraňování věcí pro budoucí generace. Nábytek, oblečení a porcelánové servisy již nemají prakticky žádnou cenu a lidé se jich zbavují za odvoz. Sdílená ekonomika se promítá i do digitálního prostředí, v němž se opouštějí nosiče, a používá se přístup na dálku, ať jde o filmy (Netflix), hudbu (Spotify) či knihy (Kindle).

Pokles násilí

Svět nikdy nebyl bezpečnější, je hlavním poselstvím knihy The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined (Lepší andělé naší přirozenosti. Proč je násilí na ústupu) harvardského profesora psychologie Stevena Pinkera. Podle něho se lidstvo vytvořením moderního státu dostalo z bludného kruhu násilí a odplaty a na základě statistických údajů ukazuje, že dlouhodobě ubývá vražd a násilných činů.

V současnosti umírá ve válkách a násilných konfliktech nejméně lidí v dějinách. K násilí přestává být důvod, protože není ekonomicky výhodné.

V současnosti umírá ve válkách a násilných konfliktech nejméně lidí v dějinách. K násilí přestává být důvod, protože není ekonomicky výhodné. To může souviset i s tím, že lidé jsou inteligentnější.

Nastupující generace je navíc „morálnější“ než předchozí, alespoň co se týká promiskuity, nadměrného pití alkoholu či užívání drog. Tyto údaje podporují i odvážnou tezi, že evoluce preferuje „morální výběr“. To neznamená, že nemohou nastat války či teroristické činy, ale globálně se zdá, že násilí ustupuje.

Stárnutí

Malthusiánské obavy z přelidnění se nenaplnily, porodnost celosvětově klesá. Západ se spíše obává vymírání, a proto mnozí vzhlíží k migrantům. Lidstvu v dohledné době pravděpodobně nehrozí přelidnění ani vymření. Globálním megatrendem, který ovlivní v příštích desetiletích svět, bude stárnutí.

Stárnutí změní trh služeb, bydlení a v podstatě celou společnost. Péči o staré lidi se bude přizpůsobovat pracovní doba, budou vznikat nová místa ve službách, pokud tento trend nezastaví například popularita eutanazie.

Díky zvyšující se životní úrovni a lepšímu zdravotnictví se lidé na celém světě budou dožívat věku, který je dnes běžný ve vyspělých zemích. Za několik desetiletí průměrný věk překročí 80 let a bude přibývat devadesátiletých i stoletých. Tito lidé ale zřejmě budou jiní než dnešní důchodci. Půjde o digitální domorodce a mnozí z nich budou pracovat i ve vysokém věku prostřednictvím počítačů.

Stárnutí změní trh služeb, bydlení a v podstatě celou společnost. Péči o staré lidi se bude přizpůsobovat pracovní doba, budou vznikat nová místa ve službách, pokud tento trend nezastaví například popularita eutanazie.

Globalizace kultury

Všechny tyto megatrendy budou mít za následek rozmělňování lokálních kultur a jejich propustnost vůči jiným kulturám. Vedle toho začne vznikat globální kultura. Lidé se budou rozhodovat, co budou číst, nejen podle povinné četby, ale i podle nejoblíbenějších knih na Goodreads či na Amazonu. O nejoblíbenějších videích na YouTube budou mluvit se svým spolužákem v Česku i s domorodcem na dovolené v Malajsii.

Klíčové pojmy budou definovány po tvrdých editacích na anglické Wikipedii, výsledná podoba bude konsensem komunity přispěvatelů z různých kultur a náboženství. (Například heslo Bůh na anglické Wikipedii je možná již teď nejobjektivnějším pojednáním o Bohu, které kdy bylo napsané. Mohou se totiž o něm přít křesťané, muslimové i ateisté). Pojmy budou kromě článků na Wikipedii definovat také jejich obrázky na Googlu.

Začleňování do globální kultury bude náročné, protože nebude mít jasná pravidla, rituály ani zvyky, ale bude otevřená a dynamická. Každý si z ní bude moci vybrat to své, což může být prospěšné a kulturně obohacovat.

Každý člověk bude součástí domovské i globální kultury. Začleňování do globální kultury však bude náročné, protože nebude mít jasná pravidla, rituály ani zvyky, ale bude otevřená a dynamická. Každý si z ní bude moci vybrat to své, což může být prospěšné a kulturně obohacovat.

Kulturní směs ale také může být chaotická. Jak píše americký politolog Samuel Huntington (1927–2008): „Někde na Blízkém východě právě možná půl tuctu mladých mužů oblečených v džínsech popíjí kolu, poslouchá rap a mezi úklonami k Mekce dává dohromady bombu, aby s ní vyhodili do vzduchu americké dopravní letadlo.“



Počet příspěvků: 1, poslední 29.4.2018 06:44 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.