postavené na hlavu

z mého pohledu majitele RD na vsi nemám motivaci třídit.Platím obci paušál za osobu bez ohledu na to,zda mám jednu nebo dvě či čtyři popelnice.Tak proč bych měl běhat někam ke žlutému či modrému kontejneru. Jo kdybych musel platit za popelnici,jako kdysi,tak to bych třídil každý papírek,každou plechodvku.Chápu,že v Praze to takhle nejde,ale proč je to zavedeno plošně,proč to to není na logickém zvážení obecních zástupců /pokud tedy dokáží logicky uvažovat/.Majitel RD za popelnici,v činžáku za osobu. Jednoduché.

diskuse ilustrativnější než článek

každý záblesk zdravého rozumu  potěšípan koucourkovskej  to má opravdu trošku popletené ,   reálně    recyklace   tvoří ztrátu  (požadavek   na daňovou zátěž) v situaci, kdy pro  vytříděnou surovinu není odbyt, není  reálná možnost zpracování v rozumné dojezdové vzdálenosti . Ano, je pravda , že v době, když startoval systém třídění   se to stávalo, ale bez signálu, že "surovina  je"  budou vznikat těžko noví zpracovatelé . PET  recyklát putuje po světě  určitě to není   dobře. Pytle  a samolepky s čárovým kódem původce  je systém,  který dlouhé roky dobře funguje ve  Švýcarsku. Je ale pravda, že tam manipulace  s pytli tam patří do náplně práce domovníka ( každý dům s více než 4 byt. jednotkami musí mít   prokazatelného vykonavatele domovnických služeb)     Toho, čeho se bojím je domácí  sekyrářství, fanatické  trvání na dávno překonaných  věcech (takový binární systém sběru lahví- pane  Vondrouš, vzpomínáte? ),   iluze o účelnosti třídění plastů znečištěných zbytky  potravin atd.  Zmíněným městům a aktivním lidem v nich   držím palce  

Materiálová recyklace PET a problémy s využitím recyklátu

Materiálová recyklace PET (PhDr. Zdeněk Kruliš)Zajímavý text pro seznámení se s problematikou kvality recyklované PET suroviny.

Neplácejte, nebudete pro smích. :-)

Blábolíte o cenách, ale neuvádíte, zda se jedná o skutečnou cenu vytvořenou sečtením všech nákladů (započítané skutečné náklady na sběr, třídění a recyklace bez dotací), a nebo se jedná o umělé ceny, které by byly bez dotací vykradených občanům  z kapes x-násobně vyšší a přesahovaly by cenu pořízení materiálu z primárních surovin.Otázka nezní, zda se papír recykluje dobře a za kolik se vykupuje, ale zda celkové náklady na třídění, sběr a recyklaci nejsou x-násobně vyšší, než kdyby se papírový odpad spálil ve spalovně. Jenomže takové posouzení je vám, zeleným magorům, zcela cizí, modlíte se k ekonomicky i ekologicky nesmyslným recyklacím ať to stojí co to stojí. Hlavně že si splníte (hloupé) vytyčené ideologické cíle. Jako komunisti....Ekonomické důvody k třídění skla z pohledu nákladů na výrobu skla  neexistují. Je ale pochopitelné, že když sklářským hutím někdo dodá vytříděné skleněné střepy nebo skleněnou drť, a náklady zaplatí občané ze svých kapes, tak je o ně zájem. Jste vůbec schopen rozlišovat ceny a "ceny"? Zřejmě ne.Primární suroviny na výrobu skla nejsou dražší, než nákladová cena vytříděných skleněných střepů. Když náklady platí někdo jiný než výrobce, a díky tomu je cena nízká, je použití (pro výrobce) výhodné. To dá rozum, ne? Máte ho vůbec?Viz také reakce na vaše průhledné lži kolem Bursíkovy role v přípravě "OZE tunelu" v ČR:Bursíkoviny a zelené lži - demagogie nejhoršího kalibru! 09.04.2013 - 18:22

Možnosti recyklace a otazníky kolem Vlámska

Článek ve skutečnosti ukazuje velmi plasticky omezené možnosti třídění. Dnes je docházková vzdálenost ke kontejneru na tříděný odpad  něco nad 100 m a těžko ji půjde dále výrazně zkrátit. I ve městě, které zavedlo podle autora článku geniální pytlový sběr odpadu (nic proti tomu), je množství vytříděného odpadu po několika letech fungování systému 44 kg na hlavu, tedy něco kolem 14 %. Co s tím zbytkem? Skládkovat, nebo využít pro výrobu energie? Tak zní skutečná otázka, a je asi zřejmé, co je lepší z hlediska životního prostředí. Zajímalo by mě, kde se vzala informace, že Vlámsko recykluje přes 70 procent odpadu, oficiální zdroj EEA říká něco trochu jiného:http://www.eea.europa.eu/publications/managing-municipal-solid-waste Autor zřejmě zaměnil množství vytříděného odpadu a množství recyklovaného odpadu, což samozřejmě není totéž. To, že někdo odpad vytřídí, ještě automaticky neznamená, že je ho možné vždy recyklovat.  Martin Hájek

Článek o tom, co doopravdy funguje

http://opinionator.blogs.nytimes.com/2013/03/27/the-destructive-influence-of-imaginary-peers/

Můj názor

Recyklaci papru řeším tak, že jej odvezudo sběrných surovin. Bilologický odpad ompostuji, sklo dávm do ontejnerů, baterie odevzdvám, plasty: nekupuji balenou vodu a platy do kontejnerů. Jiný odpd odvážím časem do sběrného dvora. Když chce člověk udělat něco pro přírodu nesmí být pohodlný, musí ktomu vychovávat děti a mus také něcomalinko tomu objetovat. Kolik nesmyslných akcí a činností udělá a neni mu líto pěněz za benzím ani času. Také je dobré se zamyslet, trochu uskromnit a snížit spotřebu. Kolik toho čověk potřebuje  životu?

Chyba je na straně těch, co hlásají nesmyslné třídění, recyklace

Využití tříděných a recyklovaných plastů je nákladné a jejich další použití problematické, protože jejich kvalita neodpovídá standardům. S recyklací  vytříděného papíru je to stejné, a navíc jeho zpracování vytváří množství znečištěné vody i dalších odpadů a je dražší, než výroba papíru z čistých primárních surovin, kterých je dostatek.  Sklo jako nespalitelný odpad samozřejmě má smysl třidit, ne z důvodu ekonomického využití (recyklace je drahá a energeticky náročná), ale z důvodů objemových, podobně jako nespalitelný stavební odpad (suť apod.). Kdejaká terénní nerovnost v minulosti byla smazána z mapy zavezením komunálním či stavebním odpadem a není možné v této ostudné praxi pokračovat i nadále.Z jednoduchých a srozumitelných ekonomických i praktických ekologických důvodů je tedy rozumnější organický odpad spálit ve spalovnách a teplo z něj využít, než provádět drahé třídění, sběr a recyklaci.Tohle bohužel "zelený khmer" Jan Charvát není schopen pochopit. 

Prý zdroje jsou a sklo má své objemové důvody

Tak to vypadá, když se k něčemu vysloví někdo, kdo o věci nemá ponětí. Ve skutečnosti po vytříděném PETu je slušná poptávka i ceny, zatímco směsný plast je problematicky využitelný. Papír se recykluje dobře - a výkupní ceny šly nahoru, takže i z jeho odevzdávání do sběrných surovin mohou mít nenároční jedinci příjem. Sklo má smysl třídit především z ekonomických důvodů - bez něj se výroba skla prostě neobejde, přidává se ve vysokých desítkách procent do každé vsázky a nahrazuje dražší primární suroviny. Prostě, kdo jen tak plácá, riskuje zesměšnění.

Jak by mohlo Česko lépe recyklovat?

Myslím, že obyvatelstvo ČR je uvědomělé až dost. Chyba je na straně zpracovatelů a nepochybně na obcích, které tříděný odpad mají odvážet. Bydlím v Praze 8 - Bohnicích. Kontenery na tříděný odpad jsou neustále přeplněné, není kam odpad vynášet. Já mám doma plné tašky plastu, papíru, skla a stále s těmito taškami chodím ke kontejneru a zpět domů. Takže bych to uzavřela asi tak, jak se stát (a obce) stará o odvoz tříděného odpadu, tak stejně přistupuje k dalšímu - zpracování. Jediný, kdo je v této republice zodpovědný je občan.P.S. Na MěÚ jsem volala, psala. Přišla nicneříkající odpověď, jak si to budou kontrolovat. Změna není žádná.

Nedivte se. Každý váš balík vytříděného papíru zvyšuje náklady

na likvidaci domovního odpadu a ekologickou zátěž jeho další recyklací. Taková recyklace nemá žádný smysl a jenom zvyšuje daňovou zátěž občanů.