Jak bude přírodě v rukou diplomata?

Nového ministra životního prostředí Tomáše Podivínského čeká řada tvrdých prověrek. Například rozdělit evropské peníze.

Podle lidí, kteří s ním přišli do styku, je Tomáš Podivínský v jednání přátelský a otevřený. Je aktivně věřící. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podle lidí, kteří s ním přišli do styku, je Tomáš Podivínský v jednání přátelský a otevřený. Je aktivně věřící. | foto: © ČTKČeská pozice
Podle lidí, kteří s ním přišli do styku, je Tomáš Podivínský v jednání přátelský a otevřený. Je aktivně věřící.

Nově jmenovaný ministr životního prostředí Tomáš Podivínský je kariérní diplomat. V působnosti ministerstva zahraničí strávil mezi roky 1996 a 2010 v rozmanitých funkcích takřka 15 let. Po roce v soukromé sféře nastoupil do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a odtud si ho z pozice náměstka v říjnu 2012 vytáhl do stejné funkce, ale o stupínek výš, ministr Tomáš Chalupa. Jako svému náměstkovi mu svěřil sekci technické ochrany životního prostředí.

Nová míza, vlitá do projektu Zelená úsporám, je dílem týmu, jemuž Podivínský v SFŽP šéfoval. Patronát nad ním si vzal s sebou i na ministerstvo. Nicméně i pro zasvěcenou veřejnost zůstal neviditelným člověkem. To je ovšem v přímém rozporu s jeho povahovými rysy. Lidé, kteří ho dobře znají, vyprávějí, jak se svým neformálním vystupováním – u kariérního úředníka nečekaným – v krátkém čase stává centrem pozornosti každé společnosti. Je velice spontánní, sám dokáže vyplnit celý prostor.

Čím překvapí v roli ministra? Najde sílu a schopnost vrátit přírodě i životnímu prostředí, co jejich jest? Nebo bude trpně a nenápadně navazovat na Chalupovo oklešťování funkcí ministerstva?

Rakušanům pro radost

Blízcí spolupracovníci připouštějí, že Podivínský není odborníkem v ochraně přírody a krajiny, která je jednou oblastí, jimž se ministerstvo věnuje. Nicméně prý velmi dobře umí pracovat s podklady, takže si dokáže vytvořit názor na probíranou konkrétní věc.

Po léta přeshraničního vyjednávání o dostavbě Temelína byl na rozdíl od většiny českých reprezentantů ochoten naslouchat každému rakouskému hlasuPro Mojmíra Vlašína a řadu dalších přírodovědců, ekologů i veřejnost je Podivínský neznámou figurou, v souvislosti se jmenováním ministrem o něm slyšeli poprvé. Zato v Rakousku ho na rozdíl od Česka znají a drží si ho v úctě. Po léta přeshraničního vyjednávání o dostavbě Temelína byl na rozdíl od většiny českých reprezentantů ochoten naslouchat každému rakouskému hlasu, byť byly k českým záměrům kritické. Přispěl i k sjednání dohody z Melku, jejímž účelem bylo vyřešení sporných bodů kolem jihočeské jaderné elektrárny.

V současnosti od něj Rakušané očekávají, že bude dbát na poctivé projednání všech variant temelínské SEA (posouzení vlivu koncepce na životní prostředí). Velké očekávání od jeho vlivu na otevřenost temelínského procesu mají jak rakouští státní úředníci v čele s Franzem Meisterem, šéfem Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt), tak zástupci rakouských protijaderných nevládních organizací.

V Česku se naopak coby Chalupův náměstek nemazlil s nevládními organizacemi, jak vyplývá z pohledu předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky na jeho osobu. „Veřejnost doposud neměla mnoho šancí si jej všimnout. Zajímavé ale bylo jeho nedávné prohlášení na Radě vlády pro energetickou a surovinou politiku. Tam ještě jako náměstek tvrdil, že hlavním problémem při prodlužování lhůt ve správních řízeních jsou obstrukční jednání nevládních organizací. Pokud by se takové myšlenky držel i jako ministr, byl by to špatný signál například pro ty, kdo žijí v lokalitách dotčených vyhledáváním hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu nebo přenosových sítí, které se mají vybudovat kvůli dalším reaktorům v Temelíně,“ poznamenal Liška. A dodal i srovnání: „Ministerstvo životního prostředí se v době, kdy na něm byli zelení ministři Martin Bursík, Ladislav Miko nebo Jan Dusík, snažilo vystupovat jako partner občanských sdružení a nabízet jim pomocnou ruku.“

Nepříliš povzbudivá očekávání

Velmi skeptické očekávání má od nového ministra zakladatel českého ministerstva životního prostředí Bedřich Moldan (TOP 09): „Pana ministra neznám. Ale výsledky sekce, kterou vedl a která má na starosti hospodaření s evropskými fondy, jsou plné nedostatků. Bude pan Podivínský schopen to, co jako náměstek nezvládl, změnit coby ministr? Na budoucnost ministerstva názor nemám, ani mít nechci. Nemyslím si, že by se tato vláda měla zabývat něčím zásadním, protože na to nemá mandát. Na druhou stranu bez zásadních změn toho, v jakém je ministerstvo stavu, nelze ani čekat změnu k lepšímu,“ myslí si Moldan.

Miroslav Patrik z Dětí Země: „Po tom, co ministerstvo řídili dva ‚ropáci‘ po sobě, si dělám naději, že z neznáma přijde slušnější člověk.“V tom, že nový ministr je veřejnosti neznámý, naopak spatřuje naději Miroslav Patrik z Dětí Země: „Nevím o něm nic. Ale po tom, co ministerstvo řídili dva Ropáci po sobě, si dělám naději, že z neznáma přijde slušnější člověk.“

Také emeritní profesor nizozemských i českých univerzit Josef Fanta, jeden ze zakladatelů Krkonošského národního parku, si dělá naděje jen z toho, že přichází na úřad ministra neznámý, tudíž i nezprofanovaný muž. „Já jsem o panu Podivínském poprvé slyšel před několika dny. O jeho činnosti nevím nic a nedovedu si představit, co přijde. Jediným vodítkem pro mne bude, co se mu podaří prosadit do vládního prohlášení,“ říká Fanta a dodává: „Když vzala ministerstvo do ruky ODS, bylo to pro ochranu přírody a krajiny i pro celý resort holé neštěstí. Dvěma ministrům po sobě se podařilo životní prostředí, oblast nejvyššího veřejného zájmu, dostat na vedlejší kolej. A celá společnost, včetně novinářů, si to nechala líbit. Pokud to nový ministr dokáže změnit, budu mu fandit. Bude-li však pokračovat v Chalupově díle, bude to průšvih.“

Lidovecké želízko?

Čím si Podivínský získal Chalupovu důvěru k povýšení na post jeho náměstka, se nejspíš dozvíme později. Nicméně máme téměř jistotu, že z nějakých koaličních závazků to nebylo. Podivínský byl totiž po celou dobu působení v resortu životního prostředí členem KDU-ČSL. ČESKÁ POZICE se dotázala předsedy této strany Pavla Bělobrádka, zda teď, coby ministr, nebude Podivínský plnit nějaké záměry stranické politiky lidovců. Bělobrádek odpověděl: „Pan Podivínský byl v SFŽP a posléze na ministerstvu v roli náměstka jako manažer a odborník, nikoli kvůli svému členství ve straně. Spíše navzdory. Jako řadový člen na těchto postech neplní zadání KDU-ČSL. Navíc předpokládám, že během hodin zastaví své členství, pokud tak už neudělal,“ napsal Bělobrádek.

Ti, kteří Podivínského znají, se zaručují, že není členem žádné lobby. Uvidíme, zda si svůj čistý štít zachová, až si jeho kancelář najdou nějaké zájmové skupiny.

Nicméně obavy už byly vysloveny, a to v souvislosti s  vyhláškou o budoucí recyklaci solárních panelů, za jejíž přípravu Podivínský jako náměstek zodpovídal. Liška tvrdí, že tím vznikl doslova legislativní zmetek, který jde nad rámec zákona například v tom, že natvrdo stanovuje minimální poplatek za recyklaci panelů. To je v rozporu se zákonem, který počítá jen se vzorcem pro jeho výpočet. I sama výše minimálního poplatku je astronomicky vyšší než dnešní běžná cena na trhu. „Norma se navíc přijala bleskově, takže můžeme spekulovat, zda Tomáš Podivínský nepodlehl tlaku monopolních kolektivních systémů, které měly zájem na vyšší ceně za budoucí služby,“ podezírá Liška.

Podivínského přátelé jsou však přesvědčeni, že nový ministr je nadmíru poctivý a že lapsus s nepřiměřenou cenou musel vzniknout jinde a jinak.

Stopa vede k Zelené úsporám

Obnova užitečného projektu Zelená úsporám jistě nebyla snadná. Tým, který ji podruhé vzkřísil, vedl Podivínský. Jistě bude jeho ctižádostí spustit podávání přihlášek ve slíbenou dobu v polovině srpna. Spolehlivost nového ministra tedy brzy projde prověrkou.

Čeká ho ovšem ještě těžší úkol – zajistit Zelené úsporám další financování. Podle předsedy asociace Šance pro budovy Petra Holuba by projekt měl mnohem příznivější účinek na národní hospodářství, kdyby mohl probíhat kontinuálně. Pro pokračování však zatím chybí to nejpodstatnější – peníze.

I kdyby tu byl nový ministr jen několik měsíců, bude to on, kdo navrhne rozdělení evropských dotací na sedm let dopředuPrvní uvolněná miliarda se rychle prostaví a dál existují jen nejasné přísliby. Výnosy z aukcí emisních povolenek jsou malé a nepokryjí potřebu. Zatím je pro Zelenou úsporám připravena miliarda a pro povzbuzení domácího stavebnictví, výroby izolací, kotlů, tepelných čerpadel a dalších potřebných zařízení by se uplatnilo deset miliard. Je za co bojovat, energetické úspory a snížení emisí oxidu uhličitého za to stojí.

Těžko vyslovovat očekávání, když nikdo neví, zda nový kabinet bude vládnout týden nebo rok. Ale kdyby tu byl nový ministr jen několik měsíců, bude to on, kdo navrhne rozdělení evropských dotací na sedm let dopředu, upozorňuje Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. A přimlouvá se, aby se při tom nezapomnělo právě na Zelenou úsporám.

Nával „zapařených“ problémů

Přestože ochrana přírody není Podivínského parketou, bude muset sehrát klíčovou roli při schvalování zákona o Šumavě v Poslanecké sněmovně. Návrh předložený ministerstvem je jen o málo horší než konkurenční návrh Plzeňského kraje. Dle řady odborníků by pro budoucnost Šumavy bylo lepší zpracovat návrh třetí, který by se vyvaroval chyb dvou předchozích.

Ondřej Liška připomíná, že ministra Podivínského čeká i dokončení procesu posuzování vlivu Státní energetické koncepce na životní prostředí. „Ministerstvo v něm požaduje vypracování více variant, které by šly porovnat s atomovou vizí ministra Kuby,“ zdůrazňuje Liška a vysvětluje: „Pokud by ministerstvo na tento požadavek nerezignovalo, může pomoci například lidem ohroženým rozšiřováním povrchových uhelných dolů v Podkrušnohoří.“

Velký rest z působení v roli náměstka – odpadový zákon – připomíná Podivínskému Dan Vondrouš ze Zeleného kruhuVelký rest z působení v roli náměstka připomíná Podivínskému Dan Vondrouš ze Zeleného kruhu. Po letech velkých příprav je odpadový zákon zase v bodě nula, skládkařská lobby zavaluje skládky směsným odpadem za neuvěřitelně nízké ceny, recyklace už dál nepostupuje. Resort životního prostředí nekorigoval snahy ministerstva průmyslu projektovat extrémní množství spaloven a požadovat na ně příspěvky z evropských fondů.

Pracovní skupina zřízená proto, aby vyřešila skládkovací poplatky, skončila bez výsledku. Pro nevládní organizace, zabývající se odpadem, však po ní zůstal nepříjemný odér, když jim byl přes letité působení v dané problematice znemožněn přístup do komise i do diskuse. I toto bylo dílem dnešního ministra.

Exministryně životního prostředí Rut Bízková však vzpomíná z jiného konce: „Moc zkušeností s ním nemám, ale ty, které mám, jsou pozitivní. Byl konstruktivní, všechny rozmluvy vedly k cíli. Měl za sebou dobré výsledky a zaměstnanci si ho oblíbili.“ Tvrdá prověrka ho teprve čeká, míní Bízková: „Rozdělit evropské peníze.“

„Zapařená“ je však komunikace s národním parkem Bavorský les na česko-německé hranici. Útlum nastal ze strany exministra Chalupy a je na čase ho vymazat. Češi s Poláky v Krkonoších dokonce založili společný znak obou parků, na Šumavě se českým přičiněním vymazala i společná řeč. Nový ministr má k nápravě všechny předpoklady, neboť němčina mu je druhou mateřštinou. A tak zbývá jen potřeba dobré vůle. Pověst o Podivínském navíc tvrdí, že je v jednání přátelský a otevřený.

Dosud nenápadného státního úředníka neradno podceňovat. Dokázal si v Rakousku získat důvěru úřadů i organizací odmítajících Temelín. A v Drážďanech jeho přičiněním odolal všem snahám o zrušení český generální konzulát.

Veřejnosti nezbývá než vyčkat, za jaký konec problémy českého životního prostředí uchopí. Veřejnosti se představil v pátek 12. července, v elektrárně Temelín.

Počet příspěvků: 2, poslední 18.7.2013 01:21 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.