Jak Avast dobyl svět

Mají skoro půl miliardy zákazníků, jejich jméno znají lidé na celé planetě a o jejich akcie se už zanedlouho poperou globální investoři. Po Baťovi a Škodovce je antivirová společnost Avast třetí česká firma, která dobyla svět. Vstup na burzu je pak vrchol třicet let dlouhého příběhu dvou programátorů Pavla Baudiše a Eduarda Kučery.

Jan Sedlák 5.5.2018
avast | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy avast | foto: Lidovky.cz
avast | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

We’ll be back. Parafráze legendární věty Arnolda Schwarzeneggera z filmu Terminátor 2 zdobila plakát s rozesmátými tvářemi Pavla Baudiše a Eduarda Kučery. Dostali ho od svých zaměstnanců po neúspěšném pokusu o vstup na burzu v roce 2012 a byl tím prvním, co každého praštilo do očí v jejich kanceláři, která byla také tak trochu filmová. Dvojice zakladatelů a majitelů dlouho řídila vzestup Avastu z nejvyššího patra budovy doslova za ciferníkem obřích hodin na pražské Budějovické. Po ikonických oválných schodech občas běhal dopálený a ve vyjadřování hodně přímý Kučera – díky kontrastu s klidným Baudišem je mnozí napůl v žertu přirovnávali k české obdobě dvojice Steve Jobs a Steve Wozniak.

Vstup na burzu oznámený těsně před Vánocemi 2011 měl být další kapitolou v úspěšném příběhu firmy oficiálně založené v roce 1991, kdy do kin mimochodem vstoupil i druhý Terminátor. V novinových článcích se tehdy objevovaly vize, jak dvojice majoritních vlastníků počátkem léta rozezní slavný zvon newyorské burzy, z Avastu se rázem stane největší česká IT společnost a překoná i dlouholetého rivala AVG, který v New Yorku své akcie upsal jen nedlouho předtím. Postupně se ale nad technologickými firmami začalo smrákat, jen pár týdnů před plánovaným startem obchodování na burzu vstoupil Facebook. Jeho nepovedený úpis se potýkal s poklesem hodnoty akcií hned po začátku obchodování, stejně jako s uvedenými nepravdivými údaji společnosti. A investoři se do nákupu podobných akcií zrovna nehrnuli. „Je to hrůza. Ale když už jde na burzu i třeba výrobce kytar Fender, padlo rozhodnutí, že do toho půjdeme taky,“ říkal tehdy Kučera, který se i do telefonu běžně představoval prostě jako „Eda“.

Ještě předloni tak mířily opatrné odhady někam do let 2019 až 2020, ale loni v listopadu se objevily informace, že si Avast najal na pomoc slavnou banku Rotschild a chystá svůj burzovní „comeback“ tentokrát v Londýně. Společnost se k tomu veřejně nevyjadřovala, ovšem v kuloárech už se přípravy a náznaky daly sledovat.

Svoje IPO legendární výrobce hudebních nástrojů záhy odvolal a česká firma udělala to samé. O dalším pokusu se od té doby mluvilo prakticky pořád a otázka „Kdy vstoupí Avast na burzu?“ se začala v rozhovorech opakovat s podobnou urputností, jako kdysi Cato starší hřímal, že Kartágo musí být zničeno. Další odklad nastal v roce 2014, když na pozici hlavních externích investorů fond Summit Partners vystřídal CVC Capital a zanedlouho každodenní vedení přenechali Kučera s Baudišem najatým manažerům v čele s Američanem Vincentem Stecklerem. Zhodnocení 29procentního podílu CVC a zbývajících sedmi procent Summit Partners se očekávalo do pěti let od vstupu.

Ještě předloni tak mířily opatrné odhady někam do let 2019 až 2020, ale loni v listopadu se objevily informace, že si Avast najal na pomoc slavnou banku Rotschild a chystá svůj burzovní „comeback“ tentokrát v Londýně. Společnost se k tomu veřejně nevyjadřovala, ovšem v kuloárech už se přípravy a náznaky daly sledovat. Na letecké lince Praha–Londýn bylo možné potkávat stále více zaměstnanců Avastu, kteří v britské metropoli postupně budovali zázemí. Také Vince Steckler měl napilno a začal létat po celém světě s prezentacemi pro potenciální investory.

Ve čtvrtek 12. dubna ráno se pak rozletěla oficiální zpráva a Avast zaplnil stránky všech hlavních světových médií. Něco, co se Česku podaří povětšinou akorát při nějaké politické ostudě. IPO proběhne počátkem května, bez dvou měsíců šest let po prvním pokusu. Za čtvrtinu nabízených akcií chce firma získat kolem dvou set milionů dolarů, což je mimochodem stejná částka jako tehdy a její valuace by měla být opět shodná – čtyři miliardy dolarů. Mělo by tak jít o největší technologické IPO v historii britské burzy. Letošní situace na trzích je ale úplně jiná než před lety a snad ani opět zlobící a v médiích propíraný Facebook ji tentokrát neohrozí. Investoři jsou tentokrát v pozitivní náladě a prozatím to vypadá na vrcholnou kapitolu historie Avastu, která se začala psát ještě před sametovou revolucí.

Český Google

Počátkem roku 2016 se v nové budově na pražské Pankráci slavilo. Zaměstnanci jezdili po chodbách na oranžových koloběžkách a zakopávali o důlky na minigolf přímo v kancelářích. Vedle řady hostů z tuzemského IT a byznysového prostředí se zde procházel také Garry Kasparov, se kterým si zájemci mohli šachy dokonce zahrát. Nebylo to jen takové nahodilé představení na efekt, legendární ruský šachista se stal bezpečnostním ambasadorem Avastu, který si ho pozval na slavnostní otevření nové centrály. Na přelomu let 2015 a 2016 stále ještě nebylo běžné, že by tuzemské firmy otevíraly kanceláře, které svojí výbavou a službami připomínají tolik opěvované prostory firem jako Google nebo Facebook.

Avast po přesunu z budovy na Budějovické, doslova jednu stanici metra, nabídl výhled na pár mrakodrapů, kterými Praha disponuje, jídlo zdarma, kavárnu, posilovnu, kino, houpací sítě, dětský koutek a řadu dalších vymožeností. Je úžasné, že něco takového máme také v Česku, znělo ze všech koutů. A nebyly tím myšleny zdaleka jen kanceláře.

Avast si za téměř třicet let existence prošel několika velice zajímavými obdobími a začátek roku 2016 byl pěknou oslavou jednoho z nejvýraznějších byznysových úspěchů porevolučního Česka. Který navíc nebyl postavený na privatizaci, dotacích a podivných propletencích kontaktů.

Avast si za téměř třicet let existence prošel několika velice zajímavými obdobími a začátek roku 2016 byl pěknou oslavou jednoho z nejvýraznějších byznysových úspěchů porevolučního Česka. Který navíc nebyl postavený na privatizaci, dotacích a podivných propletencích kontaktů. Zakladatelům Kučerovi s Baudišem zůstala v novém sídle pěkná kancelář, sice bez točitých schodů a obřích hodin, ale zato si přinesli červenou pohovku od designové firmy Vitra, na které se rádi fotili.

Potkali se během svého působení ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VUMS), kde se zabývali prací na doktorátu, respektive počítačovou grafikou. Tady Baudiš napsal první antivir, ochranu proti tehdy se šířícímu viru Vienna, a to na počítači, jaký je dnes k vidění jako historický exponát na recepci Avastu. Socialistický „výzkumák“ se snažil vyvíjet počítače, z velké části ale kopíroval západní modely od IBM. Mimo jiné „vynikal“ svojí tradiční zkostnatělostí, což Baudiše s Kučerou v roce 1988 dovedlo do Socialistického svazu mládeže (SSM), respektive do pod něj začleněného Zenitcentra, kde už společně začali dodávat na „trh“ první antivir. Ještě chvilku před revolucí pak rozjeli vlastní družstvo, až nakonec v roce 1991 zformovali Alwil Software. Jméno společnosti vydrželo až do roku 2010, než bylo změněno na dnešní Avast Software podle stejnojmenného vlajkového antivirového produktu.

Zakladatelé dnes společně ve firmě nadále drží největší podíl, konkrétně 46 procent, a jsou tak právem považováni za jedny z nejbohatších Čechů. Na výkonné úrovni řízení společnosti už se spíše nepodílejí, o to se jim starají najatí manažeři v čele se Stecklerem. Nejvýše postaveným Čechem a jedním ze dvou ve výkonném vedení světové firmy je technický šéf Ondřej Vlček, který přišel v roce 1995 a zůstal podobně jako řada zaměstnanců. Pavel Baudiš nadále bydlí v bytě v Praze na Vinohradech a občas zajde nakoupit do nedaleké „sámošky“.

Společně s Kučerou a manželkami pak řídí Nadační fond Avast a na charitu ročně dávají desítky milionů korun (viz Spolu až do konce). „Ještě pořád létáme a dále budeme létat ekonomickou třídou,“ říkali skromně oba miliardáři i po vstupech světových investičních fondů do firmy, které jim přinesly nemalý majetek. Řada lidí potvrzuje, že je to pravda.

Dvě česká antivirová áčka

Když se Avast stěhoval do nové budovy, tvrdil, že důvodem je vedle lepší reprezentace i to, že chce nadále růst, a mít tak k dispozici více místa pro další zaměstnance. To bylo logické a nebylo třeba na tom hledat nic zvláštního. Ovšem to, co se stalo zhruba o půl roku později, už hodně lidí zásadně překvapilo. Avast 7. července 2016 ráno oznámil, že za 1,3 miliardy dolarů kupuje konkurenční společnost AVG Technologies. Ta sice byla formálně vedená v Nizozemsku, původem ale šlo o brněnskou firmu, dlouholetého rivala Avastu, dalšího světového hráče v oblasti kybernetické bezpečnosti a další velký český porevoluční úspěch.

V kuloárech se o možnosti takovéto akvizice mluvilo už nějakou dobu. Tak nějak nezávazně v podstatě několik let, vždy to ale vypadalo jako poměrně hodně divoký scénář, který se objevil na stole, ale zase z něj poměrně rychle spadl. Manažeři Avastu to popisovali tak, že chodili na obědy s vedením rivala, které je pokaždé oťukávalo, zda by je nemohlo AVG koupit. Aby se to nakonec překvapivě otočilo. Finální rozhodnutí pak mělo přijít velice rychle a obchod se realizoval v řádech týdnů. Avast se rozhodl, že šlápne do pedálů a pokusí se stát největším světovým hráčem ve svém oboru.

Poslední finanční výsledky ukazují, že tržby přesáhly 700 milionů dolarů a je možné, že brzy atakují miliardu. To už by firmu pomalu začalo přibližovat americké společnosti Symantec, která je prozatím z pohledu tržeb přibližně 1,8 miliardy dolarů světovou jedničkou v ochraně zařízení koncových zákazníků.

Časem by se tam mohl dostat. Poslední finanční výsledky ukazují, že tržby přesáhly 700 milionů dolarů a je možné, že brzy atakují miliardu. To už by firmu pomalu začalo přibližovat americké společnosti Symantec, která je prozatím z pohledu tržeb přibližně 1,8 miliardy dolarů světovou jedničkou v ochraně zařízení koncových zákazníků. Z ní mimochodem přišel současný šéf Steckler. Avast je druhý a nechává za sebou také další porevoluční šampiony ze střední a východní Evropy – například slovenský ESET nebo ruský Kaspersky Lab. Ale také Microsoft nebo McAfee. Z pohledu počtu uživatelů je pak Avast světovou jedničkou. Dosáhl toho i díky tomu, že zavedl takzvaný freemium model, kdy je základní aplikace zdarma a pokročilé funkce pak za příplatek (viz Free není zadarmo).

Oznámení o spojení dvou českých firem přišlo v době, kdy trh s antiviry procházel složitou situací. Symantec zažíval masivní restrukturalizaci a ve velkém propouštěl. Intel, který byl tou dobou vlastníkem McAfee, zase pro adoptované a v té době už nechtěné dítě hledal kupce, kterého později našel. Hlavně ale začal stagnovat trh s osobními počítači. Ve skutečnosti však už nějakou dobu meziročně padá, v některých obdobích i o více než deset procent. Pro antivirové společnosti jsou přitom počítače hlavním zdrojem příjmů a překlopit obchodní modely z PC na chytré telefony a tablety se zatím nepodařilo. Spojení Avastu a AVG tak bylo mimo jiné krokem, jak ve stojatých vodách vytvořit větší rybu, která bude mít výhodu nad těmi menšími. Něco podobného udělal například Dell, když za 67 miliard dolarů koupil firmu EMC.

„Kyberbezpečnostní byznys se konsoliduje, jak u koncových zákazníků, tak u těch firemních. A v konsolidovaném odvětví velmi záleží na velikosti – jednak z pohledu přežití, ale i z pohledu samotné bezpečnosti. Z kyberbezpečnosti se stává záležitost velkých dat. Abyste zvládli pracovat s novými hrozbami, je jich třeba analyzovat obří množství. Pro nás je každá koncová instalace senzorem informací a s jejich množstvím můžeme dělat výrazně lepší produkt. Takže důvodem akvizice je velikost pro přežití a počet bezpečnostních dat,“ popisuje jasně výkonný ředitel Avastu Vincent Steckler.

Avast se každopádně k AVG dostal ve fázi, kdy podnik vykazoval znaky ne zcela pružné korporace zatížené složitými procesy, přítomností na burze v New Yorku a mezinárodním managementem. Firma vstoupila na burzu počátkem února roku 2012, když akcie upsali tehdejší investoři Intel Capital, Grisoft Holdings, Alpha Associates, Enterprise Investors a TA Associates.

AVG do New Yorku vypravovala delegace včetně novinářů, v měsících následujících po IPO se ale začaly objevovat některé problémy. Akcionáři například začali reagovat na to, že skončil byznys s takzvanými toolbary – tedy lištami, které se instalují do webových prohlížečů. AVG také takové toolbary instalovalo a skrze ně směřovalo uživatele na partnerské služby, typicky ke Googlu, kteří mu za to platili. Uživatelé však tyto služby neměli rádi a AVG raději z podobných aktivit vycouvalo.

Projekt spojení s AVG byl v Avastu považován za nejnáročnější akci, se kterou se společnost v dlouhé historii setkala. Nastal zde samozřejmě střet kultur. Nejenom v tom, jak takové společnosti fungují, ale také technologický.

Z firmy také odešel dlouholetý šéf J. R. Smith, který ji přivedl na burzu, a za něj nastoupil Gary Kovacs, který předtím vedl společnost Mozilla stojící za webovým prohlížečem Firefox. I ten žije z partnerství a třeba Google mu platí za výchozí nastavení vyhledávače. Kovacsovy zkušenosti tak měly pomoci, na jeho éru se každopádně interně nevzpomíná nijak slavně, mimo jiné kvůli zavedení firemní kultury vzdávající se odpovědnosti a kritiky. Kovacs po spojení odešel. Ve firmě dávno není ani Jan Gritzbach, její spoluzakladatel a hlavní tvář, když se ještě jmenovala Grisoft. Ani další výrazné postavy jako Karel Obluk a investor Gabriel Eichler.

AVG také na řadě trhů včetně Česka už nějakou dobu utlumovalo aktivity a v podstatě se firmy ani tolik geograficky nepřekrývaly: AVG zůstalo silné hlavně v anglicky mluvících zemích, Avast sází na lokalizaci díky komunitě a je nejsilnější třeba ve Francii. A také postupně investovalo řádově stovky milionů korun do nákupu menších společností. Až na výjimky se ovšem nepodařila jejich integrace, a to jak na technické, tak provozní úrovni, a do jisté míry šlo o propálené desítky milionů dolarů.

Projekt spojení s AVG byl v Avastu považován za nejnáročnější akci, se kterou se společnost v dlouhé historii setkala. Nastal zde samozřejmě střet kultur. Nejenom v tom, jak takové společnosti fungují, ale také technologický. Vedení Avastu se rozhodlo, že i když software AVG bude nadále fungovat pod svojí samostatnou značkou, na pozadí se převede na technologii Avastu. Rozjelo se tedy propojování technologicky odlišných platforem a nastalo také spojování virových laboratoří, technických týmů a vedení. Na spojování do značné míry dohlížel Ondřej Vlček, který měl na starost i integraci akvizic několika startupů, které si pořídil samotný Avast, a jenž je stěžejní součástí společnosti už od devadesátých let, kdy přišel jako programátor.

Jednou z věcí, kterou chtěl Avast změnit, byla marže. „V případě Avastu je kolem 70 procent, marže AVG je nad 30 procenty. To je dobré, ale v porovnání s Avastem je to strašné. V porovnání s kýmkoliv jiným je to dobré. Průměr vám to dá nějakých 50 procent, to je jedna z největších marží v byznysu. Takže spojená firma bude velmi profitabilní,“ plánoval v době spojování v rozhovoru Steckler. Prozatím se na ziskovosti zapracovalo tak, že je nad 40 procenty.

Avast a AVG od oznámení akvizice opustilo zhruba 600 zaměstnanců, necelá polovina pak v Česku. Například v Brně, kde mělo AVG historické vývojové centrum, zůstalo 300 lidí. Avast propouštěným zaměstnancům nabídl poměrně štědré odstupné.

Spojení dvou velkých firem také umožňuje optimalizovat náklady. Logicky tím došlo i na propouštění. Avast a AVG od oznámení akvizice opustilo zhruba 600 zaměstnanců, necelá polovina pak v Česku. Například v Brně, kde mělo AVG historické vývojové centrum, zůstalo 300 lidí. Avast propouštěným zaměstnancům nabídl poměrně štědré odstupné. Na situaci rychle zareagovala slovenská společnost ESET, která v moravské metropoli vytvořila vlastní vývojové centrum a po uvolněných zaměstnancích sáhla. Vývoj už má v Praze a Jablonci nad Nisou a počítá s tím, že letos rozšíří i čerstvé Brno. Bývalé AVG mezitím v Brně chystá stěhování do nového tak, aby prostory odpovídaly standardu, který Avast nabízí v Praze. Na Moravě bude Avast nově k vidění na místě bývalého textilního podniku Vlněna.

Cesta do mobilů

I když se AVG řada nákupů a projektů nevydařila, jeden byl pro firmu velice důležitý. A byl to také jeden z důvodů, proč ho Avast nakonec koupil. Různými cestami se pokoušel svůj byznys rozšířit z tradičních počítačů také na chytré telefony a tablety. Zatímco PC byznys už má nejlepší za sebou, mobilní je stále na vzestupu. Ovšem ukázalo se, že tradiční cesty prodeje na těchto nových přístrojích nebudou úplně fungovat. Uživatelé si prostě nekoupí antivirový balík stejně jako na počítači. Prémiové předplatné také nezafungovalo, stejně jako není příliš dobré do aplikací zdarma vkládat reklamy.

„Monetizace běžných uživatelů se nám nedaří. Nedaří se to nikomu. Myslím, že to nepůjde nějak zásadně zlomit,“ konstatoval v roce 2015 Ondřej Vlček. „Je nám jasné, že takto to nepůjde navždy. Počítačový trh je tam, kde je. Musíme více diferencovat svoje možnosti.“ I tak ale Avast PC trh nadále považuje za silný – ostatně 90 procent tržeb firmy pochází z něj. Další tržní podíl lze navíc získávat z pozice spojeného silného hráče.

Další cestou, jak chce Avast začít doručovat peníze z mobilních přístrojů, je větší zaměření na firemní zákazníky. I zde Avast staví na realizované akvizici, kdy za více než 50 milionů dolarů získal společnost Remotium.

„No a pak je tu cesta, kterou dobře dělá AVG a která se řeší přes infrastrukturu mobilních operátorů. Ti pak produkt poskytují uživatelům jako službu, takže není nutné provádět instalaci. Skrze operátory také máte přístup k velkému množství dat. Pomocí normální aplikace tolik informací nezískáte, přes operátory ano. Díky tomu lze vybudovat mnohem lepší aplikace pro ochranu dat a bezpečnost,“ navazuje na to Steckler.

A přesně tomuto se věnuje společnost Location Labs, kterou AVG na podzim roku 2014 za 220 milionů dolarů koupilo. Avast díky tomu začal navazovat partnerství s velkými operátory, včetně čtyř největších ve Spojených státech. Společně uživatelům nabízí zabezpečení jejich telefonů a následně dělí o zisky. Firma se tak částečně vzdává kontroly nad zákazníky, zase má ale silné partnery, kteří zákazníky vůbec dokážou zpeněžit. Model Location Labs zatím dobře funguje ve Spojených státech, kde jsou uživatelé zvyklí mobilní telefony nakupovat především přes operátory. Současnou snahou je dostat tyto modely ve větší míře také do Evropy a Asie. Avast už ohlásil, že rozjíždí spolupráci s tuzemským Vodafonem.

Další cestou, jak chce Avast začít doručovat peníze z mobilních přístrojů, je větší zaměření na firemní zákazníky. I zde Avast staví na realizované akvizici, kdy za více než 50 milionů dolarů získal společnost Remotium. Produkt postavený na její technologii zjednodušeně řečeno umí doručovat zabezpečené mobilní aplikace na dálku, podobně jako Netflix doručuje filmy.

Ovšem to, že by se Avast najednou nějak horlivě vrhal do světa velkých korporátních zákazníků, se očekávat nedá. Pro firmu jsou zajímavé menší a střední podniky, takzvaný enterprise svět je ale nejenom investičně velice nákladný. Pozici zde drží zejména silní hráči Symantec nebo japonské Trend Micro, které neustále investuje také do svého vývojového centra v Praze. Japonci u nás mají jednu ze dvou světových laboratoří nazvaných DVLabs, kterou zdědili po odkupu bezpečnostní sekce od Hewlett-Packard. Od té doby sekci v Praze rozvíjejí.

Každopádně to, že Avast bude muset začít vážněji řešit mobilní svět, se naplno projevilo v roce 2014. V té době v Česku ještě nebyl trh s mobilními aplikacemi tak všeobecně rozvinutý, jako tomu je nyní. Avast potřeboval postavit kompletní tým, což by interní cestou mohlo trvat poměrně dlouho.

Na firmy se navíc stále více specializuje také slovenský ESET. „AVG byl z hlediska obratu zhruba na podobné úrovni jako my. Když se spojí takovéto dvě firmy a udělají to rozumně a dobře, vznikne z toho větší hráč. Musíme se na to dívat tak, že z hlediska našich plánů být v TOP 3 na světě máme dalšího silného konkurenta. Jinak Avast a AVG jsou odlišné společnosti. Jsou více orientovány na domácí uživatele, zatímco my jdeme více k těm firemním. Nemyslím si, že by se toho pro nás hodně měnilo. Pro mě je to skoro vítaná zpráva, než že bych to viděl jako hrozbu,“ říká ke spojení českých společností výkonný ředitel ESETu Richard Marko.

Každopádně to, že Avast bude muset začít vážněji řešit mobilní svět, se naplno projevilo v roce 2014. V té době v Česku ještě nebyl trh s mobilními aplikacemi tak všeobecně rozvinutý, jako tomu je nyní. Avast potřeboval postavit kompletní tým, což by interní cestou mohlo trvat poměrně dlouho. Poohlížel se tedy po trhu a několik měsíců vedl nezávazné debaty s pražskou mobilní jedničkou Inmite, která dělala mobilní aplikace na zakázku. Výsledná akvizice o hodnotě vyšších desítek milionů korun nakonec proběhla v řádu týdnů a čtyřicítka lidí z Inmite přestala brát komerční zakázky a začala se integrovat jako mobilní divize Avastu. K tomu se začali připojovat interní zaměstnanci a sekce se ještě do konce roku rozrostla na necelou stovku lidí.

Vstup velkých firem do nových oblastí skrze akvizice je v technologickém sektoru běžnou strategií a také Avast ji aplikoval několikrát. Vedle Inmite například v roce 2013 koupil společnost Secure.me, díky čemuž získal nástroje na ochranu uživatelů na sociálních sítích, které v té době začaly získávat na síle.

Na Pankráci s nákupy pokračují i dnes. Prozatím posledním obchodem je od roku 2004 fungující firma Piriform. Tu Avast získal v létě roku 2017 s tím, že hlavním odkoupeným aktivem se stal historicky populární nástroj CCleaner. Ten se používá pro čištění počítačů od zbytečných programů a podobně a mimo jiné ho používá kolem 130 milionů uživatelů. Určitá část také na Androidu, což je příjemný bonus. Avast díky CCleaneru a dalším aplikacím od Piriformu může do světa dál dostávat svá bezpečnostní řešení. Pokud si dnes například uživatelé stáhnou CCleaner, Avast jim dodá také základní verzi antiviru, odkud už může být jen krůček k platbě za prémiovou verzi. Podobně firma využívá i dalších kanálů a aplikací. Vyvíjí třeba vlastní bezplatný a na bezpečnost dbající internetový prohlížeč Avast Secure Browser, který je především distribuční cestou pro další nástroje. Koupě Piriformu v Avastu také způsobila rozhořčení, když se zjistilo, že CCleaner byl v jednu chvíli nakažený a na počítače uživatelů instaloval škodlivý kód.

Nové peníze do Asie

Avast celý loňský rok věnoval integraci dvou velkých společností, zavádění procesů a očišťování. Vstup na burzu ukazuje, že to hlavní se podařilo a nyní bude třeba řešit finanční stránku. Avast si na nákup AVG půjčil 1,69 miliardy dolarů od UBS, Credit Suisse a Jefferies. Je to více, než kolik je odkupní cena za AVG, bylo třeba ale umořit dluhy AVG i samotného Avastu. Něco také spolkly poplatky pro banky.

Prodej akcií přinese potřebný kapitál, který kromě financování dluhu umožní také další investice do expanze. Avast nedávno například otevřel pobočku v Japonsku, kde byl doposud s necelými pěti miliony uživatelů spíše slabším hráčem. Už nějakou dobu se také snaží přijít na to, jak uspět na obrovském čínském trhu. Vedení společnosti se snaží hledat místní partnery, kteří by na tamní vysoce regulovaný trh dostávali technologii Avastu, ovšem zatím bez úspěchu. Krom toho narazili i na Velký čínský firewall a režimu vadila hlavně VPN bránící ve špehování uživatelů státem. Čína také není trh, na kterém by byly tolik populární osobní počítače, a vyrostla především na chytrých telefonech.

Zakladatelé Avastu také společně s RSJ Investments za tři miliardy korun koupili budovu Enterprise Office Centre, kde společnost sídlí. Do ní se vedle Avastu tak trochu symbolicky přestěhovala americká IT společnost DXC Technology. I ta v posledních letech dělala odvážné a velké kroky, podobně jako Avast.

Zakladatelé Avastu také společně s RSJ Investments za tři miliardy korun koupili budovu Enterprise Office Centre, kde společnost sídlí. Do ní se vedle Avastu tak trochu symbolicky přestěhovala americká IT společnost DXC Technology. I ta v posledních letech dělala odvážné a velké kroky, podobně jako Avast. DXC vznikla spojením podniku Computer Sciences (CSC) a divize Enterprise Services společnosti Hewlett-Packard. Kolos s ročním obratem 25 miliard dolarů u nás zaměstnává přes tisíc lidí.

Avast má v nových kancelářích dostatek prostoru pro růst. Mimo jiné v oblasti, která už je a do budoucna ještě více bude strategická. Jde o strojové učení (machine learning, ML) a určité formy umělé inteligence (AI). Pomocí těchto metod lze v kybernetické bezpečnosti odhalovat neznámé hrozby či ve velkém zpracovávat informace. Avast proto postupně posiluje profese datových vědců a staví na to různé týmy.

A zároveň do Česka dostává kvalitní odborníky z různých zemí světa. Otevřená vývojářská kultura v Avastu nabízí řadu zábavných historek. Když například do jednoho z vývojových týmů nastupoval nový programátor z Turecka, kolegové se ho jako první věc zeptali, zda by nemohl objednat „ten přístroj na kebab“. Zda už ho firma jako jeden z řady benefitů objednala, není známo.



Počet příspěvků: 1, poslední 6.5.2018 10:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.