Izrael vs. Hamás: Platí stejný zákon pro obě strany?

Izraelský soud nařídil propuštění tří ze šesti Židů podezřelých z podílu na smrti palestinského mladíka z minulého týdne. Izraelští komentátoři mezitím upozorňují, že židovský stát stále nemá stejná měřítka pro potírání vlastních a arabských extremistů.

Izraelští vojáci hlídkují poblíž hranic s Gazou, odkud na Izrael dopadají... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Izraelští vojáci hlídkují poblíž hranic s Gazou, odkud na Izrael dopadají... | foto: Reuters
Izraelští vojáci hlídkují poblíž hranic s Gazou, odkud na Izrael dopadají... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když justice nařídila propuštění tří židovských mladíků z vazby, prohlásil advokát Benci Kabler: „Jsme potěšeni, že se prokázalo to, co říkáme celou dobu – tři civilisté byli brutálně zatčeni, aniž by s tím činem měli něco společného.“ Ke zbývající trojici, kterou vyšetřovatelé podle místních médií považují za hlavní pachatele brutální vraždy sedmnáctiletého Palestince Muhammada Abú Chudajra, se prozatím nevyjádřil a na výsledky vyšetřování je stále uvalené informační embargo. 

Předpokládá se přitom, že židovští teroristé Araba unesli a zavraždili v odvetě za vraždu tří židovských mladíků u židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. V souvislosti s jejich únosem a postřílením už Izrael zatkl několik palestinských radikálů a masakr připisuje hnutí Hamás, které však odpovědnost popírá.

Kdo podněcuje extremisty 

Právě tyto zločiny přitom spustily probíhající ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Palestinci v Pásmu Gazy. Plošné razie při pátrání izraelské armády a bezpečnosti po unesených Židech a teroristech na Západním břehu Jordánu se dotkly počátkem července stovek tisíc Palestinců, stovky jich byly zatčeny a několik zabito. Hamás na tyto operace zareagoval novou vlnou raketové palby z Pásma Gazy na Izrael. 

Před týdnem pak přilila olej do ohně vražda Muhammada Abú Chudajra. Odsoudila ji řada izraelských politiků včetně premiéra Benjamina Netanjahua. „V naší společnosti není pro takové vrahy místo,“ prohlásil. Podobně se vyslovili i někteří vůdci z řad osadníků a krajní pravice. Někteří izraelští analytici ale upozorňují, že právě tato část politického spektra ve skutečnosti podněcuje nebezpečnou radikalizaci židovské společnosti.

Radikálům zatčeným i pro podezření z vraždy Arabů většinou stačí při výslechu jenom mlčet – a kvůli „nedostatku důkazů“ jim hrozí nanejvýš domácí vězení

Komentátor Nachum Barnea z předního listu Jediot Achronot, jehož syna mimochodem před lety zavraždil sebevražedný terorista z Hamásu, například poukázal na facebookový profil náměstka ministra obrany Dannyho Danona. Ten po vraždě tří mladých Židů napsal, že ruský prezident Putin by v reakci na podobnou smrt ruských mladíků „srovnával se zemí jednu vesnici po druhé“. Vůdce sionistické mládežnické organizace Bnei Akiva Noam Pearl zase hlásil, že „celý národ a tisíciletí historie volají po pomstě.“

Krátce před únosem Abú Chudajra skutečně pochodovaly Jeruzalémem stovky lidí skandujících „Smrt Arabům!“. Barnea ale připomíná, že když bylo objeveno Palestincovo ohořelé tělo, na internetu se objevily dvě falešné stopy – že se stal obětí vnitropalestinských klanových střetů nebo že byl zavražděn jinými Palestinci kvůli své homosexualitě. 

„Konec dvojímu metru“ 

Jiní prominentní komentátoři izraelských médií v souvislosti s vražednou spirálou tvrdí, že Izrael stále nepostupuje vůči židovským extremistům stejně rozhodně a tvrdě jako vůči těm arabským. 

Například Ron Ben Jišaj hledá i v tom prapůvod rostoucích rasistických nálad v židovské společnosti. „Dlouhodobě vidíme, že vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet a policie nejsou schopné potírat extremistické nacionalistické skupiny, jejich útoky, podněcování i předchozí vraždy. Vychází to z faktu, že metody uplatňované vůči arabským teroristům nejsou srovnatelně využívány vůči židovským teroristům,“ shrnul Ben Jišaj. Radikálům zatčeným i pro podezření z vraždy Arabů pak podle něj většinou stačí při výslechu jenom mlčet – a kvůli „nedostatku důkazů“ jim hrozí nanejvýš domácí vězení. „Konečně by měl skončit stav, kdy jedny zákony platí pro Židy a jiné pro Araby, zejména u kriminálních činů,“ napsal Ben Jišaj. 

Jeden z takových zákonů se shodou okolností znovu dostává na přetřes. Izrael léta uplatňoval vůči rodinám palestinských teroristů trest demolice jejich domu – v případě sebevražedných atentátníků bývaly domy strhávány jejich rodinám, i pokud o teroristických plánech svého syna či dcery vůbec nevěděly. Před osmi lety armáda od této metody upustila, protože experti došli k názoru, že demolice nejenže extremisty od dalších útoků neodrazují, ale naopak ještě více podněcují protiizraelské vášně.

Experti došli k názoru, že demolice nejenže extremisty od dalších útoků neodrazují, ale naopak ještě více podněcují protiizraelské vášně

Nejvyšší soud nedávno trestné demolice arabských domů vrátil do hry. Kritici však poukazují na to, že židovských extremistů se to nejspíš opět týkat nebude. 

Když izraelská police v neděli oznámila dopadení šestice Židů podezřelých z vraždy Muhammada Abú Chudajra, reportéři se na reakci ptali jeho matky Suhy. „Je to úplně jedno, že je zatkli, protože se jich jen na něco zeptají a pak je zase pustí,“ prorokovala – a z poloviny správně. „Měli by s nimi zacházet jako s námi a také jim strhávat domy,“ prohlásila Palestinka z východního Jeruzaléma. 

Izraelské vedení o demolicích židovských domů navenek neuvažuje. Za Muhammadovu vraždu ale slibuje exemplární tresty.