Istanbulská úmluva: Násilí na ženách je problém

Vláda chce problematickou Istanbulskou úmluvu předložit parlamentu, až projde novela trestního zákoníku, která napravuje resty českého práva vůči paktu Rady Evropy. Novelu již schválila Poslanecká sněmovna a míří do Senátu. Odpůrce i příznivce úmluvy spojuje zdůrazňování symbolického významu mezinárodní smlouvy. Tím to však končí.

Naučte se svádět - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Naučte se svádět - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Naučte se svádět - ilustrační foto.

Katolický kněz Petr Piťha se „zasloužil“ o to, že v Česku dosud téměř neviditelná Istanbulská úmluva se stala předmětem bouřlivých debat. Při svatováclavském kázání varoval, že její přijetí by vyústilo v „dokonale zvrácené“ zákony proti tradiční rodině, že lidé přijdou o děti a z homosexuálů bude nadřazená třída. Knězův výstup je nejviditelnějším vyústěním kontroverzí, jež pakt vyvolal.

Česko patří k desítce států, které úmluvu zatím neratifikovaly. O sexuální orientaci či rodině ovšem úmluva nehovoří, soustředí se na vymýcení násilí či diskriminace, které se dějí ženám, protože jsou ženami, a vymiňuje „účinné prosazení přístupu rovnosti mezi ženami a muži“.

Podle informací LN přesto není ratifikace úmluvy v českém parlamentu jistá. Jako s mezinárodním paktem s ní musejí souhlasit obě komory, tedy i Senát, kde má po volbách většinu konzervativní proud. Senátní kluby ODS a STAN se k úmluvě stavějí rezervovaně, lidovci pak vysloveně odmítavě.

Umírněná kritika

„Mám o úmluvě pochybnosti a nejsem jejím sympatizantem, ale chci být korektní. Úmluva ještě není v legislativním procesu. Dokud před námi vláda jako předkladatel nemohla vystoupit s argumenty, a my se nemohli ptát, nechci říkat, jak se k ní postavíme,“ sdělil LN předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. Umírněnější kritici než kněz Piťha úmluvu odmítají především proto, že do jisté míry staví jako fakt, že existuje konflikt mezi muži a ženami a že muži jsou uzurpátoři, protože se k tomu cítí být historicky oprávnění. Z toho podle odpůrců plyne podemletí pozice tradiční rodiny.

Umírněnější kritici než kněz Piťha Istanbulskou úmluvu odmítají především proto, že do jisté míry staví jako fakt, že existuje konflikt mezi muži a ženami a že muži jsou uzurpátoři, protože se k tomu cítí být historicky oprávnění. Z toho podle odpůrců plyne podemletí pozice tradiční rodiny.

Vláda úmluvu schválila ještě za expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale kabinet ji do parlamentu dosud nepředložil. Už tehdy proti ní lidovci protestovali. Vláda chce problematickou Istanbulskou úmluvu předložit parlamentu, až projde novela trestního zákoníku, která napravuje resty českého práva vůči paktu. Novelu už schválila sněmovna a míří do Senátu. Mezi resty patří trestnost odvlečení do ciziny za účelem vynuceného sňatku, postih za násilnou sterilizaci a úprava promlčecí doby kvůli stíhání za ženskou obřízku. Jinak české zákony vše, co chce úmluva trestat, už postihují.

Česko není jedinou zemí, kde pakt Rady Evropy společnost rozpoltil. Slováci například ratifikaci odmítli ještě v době vlády Roberta Fica s tím, že zbytečně stírá přirozené rozdíly mezi muži a ženami. Zároveň ale spustili kontrolu svých zákonů, jestli chrání ženy dost a tak, jak je úmluva chránit chce. V Bulharsku se proti přijetí paktu vyslovil Ústavní soud. Dospěl k závěru, že úmluva není v souladu s bulharským nejvyšším zákonem, obsahuje příliš obecné formulace a některé pojmy vysvětluje nedostatečně.

Demytizační příručka

S takovou námitkou pracuje i analýza, kterou si nechala zpracovat vláda Bohuslava Sobotky, než navzdory výraznému lidoveckému odporu s paktem vyslovila souhlas. „Úmluva na mnoha místech operuje s dosti neurčitými a vágními formulacemi, které ponechávají jistý prostor pro pochybnosti,“ píše se v dokumentu ministerstva spravedlnosti. Právě z „měkkých formulací“ vyplývají největší obavy, nedorozumění či mýty.

Úřad vlády kvůli protestům, k nimž se přidalo i sedm českých církví s katolíky v čele, vydal demytizační příručku. Uvádí, že lidové zvyky nikdo potírat nechce a pakt je reakcí na průzkum, podle nějž 32 procent českých žen vystavil někdy jejich partner fyzickému nebo sexuálnímu násilí.

Příkladem je šířící se přesvědčení, že paktem bude zrušena velikonoční pomlázka. Impulzem je věta z článku 12: „Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“

Úřad vlády kvůli protestům, k nimž se přidalo i sedm českých církví s katolíky v čele, vydal demytizační příručku. Uvádí, že lidové zvyky nikdo potírat nechce a pakt je reakcí na průzkum, podle nějž 32 procent českých žen vystavil někdy jejich partner fyzickému nebo sexuálnímu násilí. Každý rok policie řeší 600 znásilnění, přičemž podle odhadu jde o desetinu reálných případů.

Odpůrce i příznivce spojuje zdůrazňování symbolického významu mezinárodní smlouvy. Tím to ale končí. Sympatizanti cítí, že úmluva ženám pomůže vymanit se z nekomfortních společenských škatulek, kritici zase, že se vyrábí problém tam, kde není. A že se zpochybňuje dichotomie žena a muž, matka a otec coby model, kde má každý svou odlišnou roli.

Spor o nejasné formulace

Lidovci své výhrady shrnuli slovy: „Úmluva kromě důrazu na rovnost mužů a žen obsahuje i prvky genderové ideologie. Už pojetí genderově podmíněného násilí na ženách považujeme za projekci ideologie, která je vystavěna na přesvědčení o konkurenci pohlaví a zejména o utlačovatelské roli mužů vůči ženám. Zastáváme názor, že muži a ženy jsou si rovni, svými vlastnostmi a schopnostmi se doplňují a nejsou konkurenty.“ Ve sněmovně by úmluva měla ratifikaci získat, ANO i ČSSD za ní stojí a KSČM se vůči paktu staví vesměs vstřícně.

Nač přijímat úmluvu i s jejími nejasnými formulacemi, které implikují mužsko-ženský svár, když české zákony oběti všech typů násilí nebo diskriminace chrání dostatečně? Proti tomu Úřad vlády v příručce reaguje, že nedostatek není v zákonech, ale v zázemí pro oběti domácího a pohlavím motivovaného násilí, třeba v podobě speciálních azylových domů.

„Istanbulská smlouva je bohužel často démonizována, typický příklad, kdy se z komára dělá velbloud,“ míní předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. „Vlastně jen upozorňuje, že násilí na ženách je problém a je třeba ho důsledně trestat. Na tom se snad všichni shodneme, sociální demokraté tedy určitě. Úmluva navíc neříká nic jiného, než co už české právo pokrývá,“ řekl Chvojka LN.

Jde ale současně o argument odpůrců paktu. Část poslanců TOP 09, ODS a lidovců namítá: Nač přijímat úmluvu i s jejími nejasnými formulacemi, které implikují mužsko-ženský svár, když české zákony oběti všech typů násilí nebo diskriminace chrání dostatečně? Proti tomu Úřad vlády v příručce reaguje, že nedostatek není v zákonech, ale v zázemí pro oběti domácího a pohlavím motivovaného násilí, třeba v podobě speciálních azylových domů.

Kontroverzní body Istanbulské úmluvy

1. Násilí na ženách

Zabránit všem formám násilí na ženách je hlavním cílem úmluvy. U domácího násilí se hovoří o ochraně všech jeho obětí, ale s douškou, že „smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost ženským obětem násilí založeného na pohlaví“.

2. Termín gender

Kritici úmluvy hovoří o tom, že text míří ke zmnožení pohlaví, k nimž se člověk může přihlásit. Dokument ale důsledně pracuje jen s kategoriemi muž a žena. Gender je definován jako „sociálně ustavená role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženu a muže“.

3. Výuka ve školách

Do školních osnov se mají začlenit lekce o otázkách rovnosti mezi mužem a ženou či o genderových rolích bez stereotypů. Kritici se domnívají, že to děti povede k předčasné sexualizaci a zmatku.

4. Stíhání bez výjimek

Trestně stíhány mají být všechny případy genderově podmíněného nebo domácího násilí bez ohledu na to, jestli se stalo mezi příbuznými či manželi. Vyvstala obava, aby to nebylo v rozporu s českým pravidlem, že pokud je pachatelem osoba blízká, lze ji stíhat jen se souhlasem oběti. Vládní analýza dospěla k závěru, že to v rozporu není.

5. Tradice neomlouvá

Článek 12 mluví o „vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“ Vyplynula otázka, jestli se velikonoční pomlázka nedostane mimo zákon. Praxe ve státech, kde už se úmluva ratifikovala, ukazuje, že lidové zvyky se nepotírají.