Invalidních důchodců kvůli nemoci duše přibývá

Každému pátému člověku v Česku, jenž nově dostává invalidní důchod, chodí peníze kvůli duševní nemoci.

Kvůli duševní nemoci pobírá invalidní důchod zhruba 90 tisíc lidí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kvůli duševní nemoci pobírá invalidní důchod zhruba 90 tisíc lidí. | foto: Alessandro CanuČeská pozice
Kvůli duševní nemoci pobírá invalidní důchod zhruba 90 tisíc lidí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zatímco u ostatních nemocí se počet invalidních důchodců snižuje, u psychiatrických diagnóz roste. „V roce 2001 jejich podíl dosahoval jen čtrnácti procent,“ upřesňuje Petr Winkler, jeden z tvůrců zmíněné studie, kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici.

K lékaři už se nebojíme

Choroby duše tak patří v přiznávání invalidních důchodů ke třem nejčastějším skupinám diagnóz. U invalidit nejvyššího stupně dokonce s třicetiprocentním podílem vedou. Příčiny rychlého nárůstu jsou zřejmé: lidí, jejichž duše onemocněla, je stále víc. Aktuálně se jich v zemi léčí na sedm set tisíc. A podle odhadu odborníků je dalších jeden a půl milionu lidí nemocných skrytě.

V kategorii duševních onemocnění častěji tyto důchody berou ženy, a to především kvůli afektivním poruchám. U mužů jsou nejčastějším důvodem schizofrenie či poruchy s bludy.

„Jak roste stres ve společnosti, přibývá úzkostných a depresivních poruch. Navíc stále více lidí je ochotno si onemocnění přiznat a jít k lékaři,“ vysvětluje příčiny nárůstu Winkler. Za posledních patnáct let poskočil objem nově vyšetřených lidí o dvě pětiny.

V kategorii duševních onemocnění častěji tyto důchody berou ženy, a to především kvůli afektivním poruchám. K nim se řadí úzkosti, poruchy nálad, ale také těžké deprese až bipolární poruchy osobnosti. Mohou vyvolávat těžké stavy spojené s více než ročním upoutáním na nemocniční lůžko. U mužů jsou nejčastějším důvodem schizofrenie či poruchy s bludy.

Udržet si práci...

„Chtěli jsme ukázat, že tento problém doléhá i na stát a že je nutné do psychiatrie investovat,“ zdůraznil Winkler. V zemi totiž chybí zdravotní a sociální služby, které by duševně nemocným pomáhaly fungovat v běžném životě. A třeba si i najít či udržet práci. „Bývají tak dlouho v léčebnách, že pak už nemají alternativu. Psychiatrickou péči je nutné reformovat,“ zdůrazňuje Ivan Duškov z ministerstva zdravotnictví.

Invalidita psychicky nemocných rychle roste i proto, že tito lidé si těžko hledají práci...

Invalidita psychicky nemocných rychle roste i proto, že tito lidé si těžko hledají práci. A i když ji seženou, je pro ně náročné místo si udržet.

„Jedna věc je otevřený trh práce. Ale v zemi chybí zdravotní a sociální služby, které by duševně nemocným pomáhaly, aby mohli fungovat v běžném životě,“ zdůrazňuje psychiatr Petr Winkler.

Pomůže reforma?

Situaci má změnit připravovaná reforma psychiatrie. Po letech tvorby strategie a analýz se začíná letos posouvat do praxe. Na Vysočině a v Karlovarském kraji vznikly pracovní skupiny, které připravují pilotní projekty center duševního zdraví. Ty jsou jedním ze čtyř pilířů nového uspořádání péče o lidi s duševními chorobami.

Podle plánu jich má v zemi vzniknout sto. Jejich základním úkolem bude starat se o klienty v jejich přirozeném prostředí, aby nemuseli často či dlouho pobývat v nemocnici a dokázali fungovat v běžné komunitě.

Dosavadní analýzy ukázaly, že za současných pravidel nebudou platby ze zdravotnického ani sociálního rozpočtu stačit

Karlovarský pilot má fungovat při nemocnici v Ostrově. „Cílem je kvalitně poskytovat akutní psychiatrickou péči doplněnou o následné služby ambulantní péče, socioterapie, stacionární, terénní či komunitní péče, jež zajistí pokračování v terapeutických postupech, minimalizují stigmatizaci a zhoršování stavu klientů,“ říká ředitel obecně prospěšné společnosti Ostrov Zdraví Joža Lokajíček.

Odborná psychiatrická společnost v prosinci dokončila standard, jak má centrum vypadat. „Pilotní projekty mají otestovat, jak bude model fungovat v praxi, jestli není naddimenzovaný či naopak podceněný,“ vysvětlil Ivan Duškov z ministerstva zdravotnictví. Dosavadní analýzy totiž ukázaly, že za současných pravidel nebudou platby ze zdravotnického ani sociálního rozpočtu stačit. „Odborná obec proto musí definovat nové formy oceňování zdravotních služeb,“ popisuje Duškov. Podobné úskalí projekt provází i v sociální sféře.

Model ale naráží i jinde. „Je nedostatek odborných pracovníků, problematické bude nastavit i spolupráci sociálních a zdravotních služeb. Přesto všichni mají chuť do toho jít. Je nutné část péče vytáhnout z léčeben do prostředí pacienta,“ zdůrazňuje ředitelka společnosti Fokus Vysočina, jež se podílí na druhém pilotním projektu.

Reforma psychiatrické péče.