Internetové monopoly nesmějí být hlavním informačním zdrojem

Sociální stát musí zůstat v kompetenci státních institucí a jejich demokraticky volených zástupců, a nikoliv soukromých globálních internetových koncernů. Jinak hrozí totalita, jíž nebude možné kvůli digitálním stopám uniknout.

Silicon Valley, Mark Zuckerberg a sociální stát. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Silicon Valley, Mark Zuckerberg a sociální stát. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Silicon Valley, Mark Zuckerberg a sociální stát. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pocit, že možnosti politiky něco ovlivnit jsou omezené nebo dokonce žádné, není v západních demokraciích nový. S uvolněním ekonomické regulace se staly terčem kritiky globální koncerny, které sice generovaly na otevřeném trhu západní Evropy a USA obrovské zisky, ale daně platily v daňových rájích, nebo používaly právní kličky, jak je snížit, jež sice nejsou nelegální, ale rozhodně morálně sporné.

Při jednání se státem pak tyto společnosti často hrozily odchodem do země vstřícnější k jejich daňovým požadavkům. Bezmoc a institucionální nemohoucnost zesílily, když se objevily informace, že evropské země nejen nejsou schopné donutit tyto globální společnosti k plnění daňových povinností, ale dokonce jim pomáhají – například lucemburská vláda, když byl v jejím čele současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, pomáhala internetovému obchodu Amazon snížit daně na minimum.

Oživování nacionalismu a izolacionismu

Nejistota a chybějící vize jsou však živnou půdou pro politiky a strany, jako je v USA Donald Trump, francouzská Národní fronta či německá Alternativa pro Německo (AfD). Ani oni sice nedávají konkrétní odpovědi, ale artikulují frustraci vyplývající z rozpadu dosavadního společenského řádu. Ve světě se prosazuje globalizace, která je v rozporu s tradiční lokální identitou. Její reakcí pak je oživování nacionalismu a izolacionismu.

Ve světě se prosazuje globalizace, která je v rozporu s tradiční lokální identitou. Její reakcí pak je oživování nacionalismu a izolacionismu.

Dosavadní forma sociálního státu na základě tržního hospodářstvím přestává fungovat, což je příčinou krize západních společností. Jejich obyvatelé vyžadují od svých národních politických elit řešení problémů, jako je příjmová nerovnost, nedostatečná kvalita školství, úpadek střední třídy a vývoj pracovního trhu v důsledku automatizace.

Příjmová a majetková nerovnost se projevuje nejen velkými rozdíly ve finančních možnostech společenských tříd, ale i rychle rostoucí skupinou „chudých zaměstnaných“, jak je označována část společnosti, jejíž příjmy, přestože má zaměstnání, nepokryjí životní náklady – například v Rakousku to je 297 tisíc a v Německu více než 2,4 milionu lidí.

Nárůst životních nákladů

Získat zaměstnání, jež pokryje životní náklady, je stále častěji těžší i pro absolventy vysokých škol. Univerzitní diplom již dávno nezaručuje dobré zaměstnání, a kdo chce v USA nebo Velké Británii studovat, ví, že po ukončení studia bude muset zaplatit půjčku na ně. V USA se poplatky i na státních školách za uplynulých 30 let ztrojnásobily a průměrná výše dluhu u bakalářů činí 35 tisíc dolarů – u studentů medicíny na konci studia více než 160 tisíc. Celkově se okolo 40 milionů Američanů potýká se splacením dluhu za studium.

S nárůstem životních nákladů se však nedokáže vyrovnat stále více vydělávajících. Zatímco se obyvatelé na regionální úrovni potýkají s každodenními problémy, zvětšuje se jejich odtržení od elit, které upřednostňují řešení globálních otázek.

Důsledkem nízkých příjmů a růstu nájmů v metropolích, jako je Mnichov, Londýn, Paříž nebo New York, je bezdomovectví, jež nezpůsobila nezaměstnanost, nýbrž vysoké životní náklady. Přitažlivost a hospodářská prosperita Mnichova se projevuje nejen nárůstem jeho obyvatel – každoročně zhruba 20 tisíc –, ale i nejvyššími nájmy a cenami nemovitostí v Německu.

S nárůstem životních nákladů se však nedokáže vyrovnat stále více vydělávajících a každý měsíc přibývá v Mnichově sto lidí, kteří sice mají práci nebo důchod, ale jejich příjem jim nestačí na nájem. Zatímco se obyvatelé na regionální úrovni potýkají s každodenními problémy, zvětšuje se jejich odtržení od elit, které upřednostňují řešení globálních otázek. Například v Mnichově musejí rodiny s předškolními dětmi řešit nedostatek míst v jeslích a školkách, kde celodenní péče může přijít až na 900 eur měsíčně.

Přitom mají pocit, že se politické elity těmto konkrétním problémům nevěnují dostatečně, a místo toho se snaží zdůvodnit pozitivní přínos smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičnímpartnerství. Argument, že obyvatelé Západu nikdy nežili lépe, platí jen teoreticky.

Reálný strach

Globalizace má vítěze a poražené, a kdo z ní těží, a kdo nikoli, je vidět – ve většině západních měst jsou nejen elegantní bohaté čtvrti, ale i ghetta podobná spíše třetímu světu. Komu se daří, si může dovolit biopotraviny a pečovat o své zdraví. Ti, jimž ujel vlak globalizace, se stravují v řetězcích rychlého občerstvení a trpí obezitou.

Obavy z budoucnosti, existenční strach a pocit bezperspektivnosti může sice být subjektivní, ale je reálný

Obavy z budoucnosti, existenční strach a pocit bezperspektivnosti může sice být subjektivní, ale je reálný. V USA už několik let roste počet sebevražd. Jedním z důvodů je i finanční krize v roce 2008. Do roku 2010 přišlo o práci skoro devět milionů Američanů. Osobní bankroty a nesplněná očekávání se odrazily nejen v lidských tragédiích, ale i ve vyšším počtu dobrovolného ukončení života.

Poté, co se ke stagnaci, nebo poklesu platů, chudobě důchodců a masové nezaměstnanosti přidala v Evropě migrace, nespokojenost se zvýšila. Po otevření pracovního trhu odešel do Velké Británie a Irska zhruba milion Poláků. Loni přišel do Německa více než milion migrantů, ale dodnes úřady nezjistily jejich přesný počet. Na obavy v důsledku demografické změny a zátěže pro sociální systémy zareagovaly elity zdůrazňováním přínosu migrantů pro stárnoucí populaci a ekonomiku.

Nespokojená střední třída

Odpovědí obyvatel jsou výsledky voleb a referend – hlasy v Německu pro AfD, v Rakousku pro stranu svobodných (FPÖ), ve Francii pro Marine Le Penovou, v USA pro Trumpa a ve Spojeném království pro odchod z Evropské unie.

Jak neúspěšnému prezidentskému kandidátovi za Demokratickou stranu Berniemu Sandersovi, tak úspěšnému republikánskému Donaldu Trumpovi se podařilo oslovit nespokojenou střední třídu útoky na washingtonský establishment a elity

Aroganci elit, to, že jim na problémech běžných lidí nezáleží, potvrzuje označení 17,4 milionu Britů pro brexit za projev starších a méně vzdělaných tříd, jež jsou nespokojené již delší dobu. Elity tuto jejich nespokojenost až dosud opomíjely, za což jsou trestány u voleb. Otázkou je, kdo je tím třetím, co se směje.

V Evropě je to v první řadě Rusko, přičemž jeho prezidentu Vladimiru Putinovi nejednotná a roztříštěná Evropa vyhovuje. Jiná situace je v USA, přestože hlavní problém podobný. Jak neúspěšnému prezidentskému kandidátovi za Demokratickou stranu Berniemu Sandersovi, tak úspěšnému republikánskému Donaldu Trumpovi se podařilo oslovit nespokojenou střední třídu útoky na washingtonský establishment a elity.

Sanders prosazuje program, který by i v Evropě bylo možné označit za radikálně levicový – například univerzitní vzdělání zdarma, odstranění velkých bank, zvýšení minimální mzdy, vyšší daně, investice do infrastruktury, zdanění finančních transakcí nebo návrat výroby do USA.

Zájem Silicon Valley

Mentální posun společnosti je vidět na skutečnosti, že Sanderse si oblíbila především mládež a studenti, kteří se ztotožňují s jeho programem proti kapitalismu, který si koupil a zkorumpoval vládnoucí establishment. Pozoruhodné pak je, že nejvíce Sanderse finančně podpořili internetoví miliardáři ze Silicon Valley. Tato podivnost je však jen zdánlivá, protože digitální koncerny sledují podobný cíl jako Sanders.

Sandersovou představou je silně regulující sociální stát, který slouží společnosti. Zájmem Silicon Valley je silný stát, který reguluje ve prospěch monopolního postavení internetových firem.

Útoky socialisty věřícího v silný stát na washingtonský establishment a mladé miliardáře, jejichž biblí je román Atlasova vzpoura americké libertariánské filozofky Ayn Randové o elitě nezávislé na státu, spojuje snaha internetových koncernů oslabit stát. Příkladem je spor společnosti Apple s americkou kontrarozvědkou FBI o dešifrování telefonů teroristů, porušování zákonů taxislužbou Uber nebo obcházení předpisů o hotelových službách webovou firmou Airbnb, jež zprostředkovává pronájem bydlení.

Sandersovou představou je silně regulující sociální stát, který slouží společnosti. Zájmem Silicon Valley je silný stát, který reguluje ve prospěch monopolního postavení internetových firem, například nabídka Googlu zavést v New Yorku přes nepoužívané telefonní budky bezplatný internet nebo podobná iniciativa Facebooku v Indii, projekt Free Basics, který vláda v Dillí zakázala – v obou případech jde o upřednostnění vlastních služeb a blokovaní konkurence.

Všeobecný základní příjem

Internetové koncerny jednají se vzdělávacími institucemi a vládami o poskytnutí počítačů zdarma pro výuku ve školách, čímž se snaží převzít roli sociálního státu výměnou za získání informací a vytvoření závislosti na svém hardwaru a softwaru.

Z tohoto důvodu také technologické elity podporují všeobecný základní příjem. Internetový kritik Evgeny Morozov v článku pro britský deník The Guardian napsal, že snahy o tento příjem jsou obranou proti možným nepokojům, až stále více lidí začne kvůli automatizaci přicházet o práci.

Internetový kritik Evgeny Morozov napsal, že snahy o všeobecný základní příjem jsou obranou proti možným nepokojům, až stále více lidí začne kvůli automatizaci přicházet o práci

Všeobecný základní příjem by měl na Silicon Valley tři pozitivní dopady. Za prvé, umožnil by nepracujícím přístup k internetu a s ním spojený konzum. Za druhé, stát by převzetím finanční zátěže nepřímo subvencoval digitální kapitalismus a snížil riziko sociálních nepokojů. A za třetí, díky algoritmům by bylo možné odpolitizovat uživatele sociálních sítí a v případě potřeby je „správně politicky usměrnit“.

Problém, mají-li internetové firmy využívat svou moc politicky, není teoretický, ale ukázal se i konkrétně. Zaměstnanci Facebooku mohou jednou za týden položit otázku, na niž zakladatel firmy Mark Zuckerberg odpovídá. Podle serveru Gizmondo na začátku letošního března zněla, má-li nést Facebook odpovědnost za to, že pomůže zabránit zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

Likvidace svobodné vůle

Již delší dobu se ví, že algoritmy Facebooku a Googlu ovlivňují vyhledávání, ale tuto manipulaci lze jen obtížně dokázat, přičemž Facebook si svou moc uvědomuje. Každý třetí Američan získává informace výhradně přes Facebook a téměř všechny děti dělají školní úkoly s pomocí Wikipedie. A jak Facebook, tak Wikipedii lze zmanipulovat tak, aby se dospělo k zamýšlenému cíli.

Stát, který umožní, aby pro společnost byly hlavním informačním zdrojem internetové monopoly, skončí v jejich područí a ve spojení s Big Data bude lidské jednání předvídatelné, což představuje moc likvidující poslední zbytky soukromí a svobodné vůle. Podle německého sociologa Haralda Welzera jde o plíživou a nenásilnou změnu k nové totalitě.

Stát, který umožní, aby pro společnost byly hlavním informačním zdrojem internetové monopoly, skončí v jejich područí a ve spojení s Big Data bude lidské jednání předvídatelné, což představuje moc likvidující poslední zbytky soukromí a svobodné vůle

Ta se bude snažit jako každá jiná diktatura proniknout do soukromí jedince, protože tímto způsobem lze společnost nejlépe kontrolovat. Na rozdíl od komunismu a nacionálního socialismu tentokrát jde o absolutní totalitu, které kvůli digitálním stopám nelze uniknout. Anonymita a soukromí jsou dalšími dělicími čarami mezi elitami a zbytkem společnosti.

Zuckerberg tvrdí, že díky transparentnosti se budeme více kontrolovat a nebudeme dělat nic špatného, což povede k lepšímu světu. Problém transparentnosti, nezávislosti informací a svobodného internetu však letos ukázal investor rizikového kapitálu Peter Thiel. Poskytl wrestlerovi Hulku Hoganovi deset milionů dolarů, aby si mohl najmout nejlepší právníky. A ti následně vysoudili na bulvárním serveru Gawker 140 milionů dolarů odškodného, protože zveřejnil sexuální video s Hoganem.

Gawker musel ohlásit bankrot, což byl hlavní důvod Thielovy pomoci. Chtěl se totiž serveru pomstít za to, že v roce 2007 informoval o jeho homosexualitě. Zuckerberg si pak koupil tři domy sousedící s jeho parcelou, aby si zajistil soukromí, tedy to, co považuje u uživatelů Facebooku za zbytečné.

Důsledky migrace

Úspěch Trumpa, Sanderse, AfD, Národní fronty či referenda o brexitu jsou v první řadě reakcí na rozpad sociálního státu na základě tržní ekonomiky jako formy organizace společnosti. Sociální stát se netýká jen přerozdělování peněz, ale jsou to i instituce, mentalita a společný příběh. V Německu je dnes více než třetina žáků neněmeckého původu, a proto bude zřejmě třeba najít nový.

S nárůstem migrantů do Evropy se její společnosti stávají heterogenními a je otázkou, jak dlouho vydrží ochota financovat sociální systémy, z nichž mají prospěch především nově příchozí

V USA byla chudoba dlouho považovaná především za problém Afroameričanů, což byl důvod, proč bílá většina nebyla ochotná financovat sociální stát. S nárůstem migrantů do Evropy se její společnosti stávají heterogenními a je otázkou, jak dlouho vydrží ochota financovat sociální systémy, z nichž mají prospěch především nově příchozí.

Úspěchy populistů varují a vyplývá z nich, že západním demokraciím chybí nová a moderní definice sociálního státu na základě tržní ekonomiky pro 21. století. Pokud se Evropská unie nereformuje, aby se s ní její občané mohli identifikovat, zanikne. A role, jež plní sociální stát, musejí zůstat v kompetenci státních institucí a jejich demokraticky volených zástupců, a nikoliv soukromých globálních internetových koncernů.