Internet není zlý! O své umělce se postará.

Odpověď na otázku, která v digitálním světě straší již od samého zrodu internetu, by mohla znít: crowdfunding neboli financování davem.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká poziceČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ve chvíli, kdy čtete tento článek, má k internetu přístup přibližně 2,2 miliardy lidí. Co kdyby vám každý desátý poslal korunu na váš projekt? Dvě stě dvacet milionů korun je docela slušná částka na rozjezd, nemyslíte?

Podobná myšlenka pravděpodobně stála za zrodem nového internetového trendu – crowdfundingu neboli financování davem. Metoda sice teprve dozrává, již dnes je ale jasné, že zejména díky masovému nástupu sociálních sítí brzy dosáhne nových rozměrů. Podle některých expertů na World Wide Web má crowdfunding dokonce potenciál stát se alespoň částečnou odpovědí na otázku, která v digitálním světě straší již od samého zrodu internetu: Jak na webu, kde je údajně vše zadarmo, vydělat peníze?

Zátoka zlodějů a komunistů

V roce 1999 založili Shawn Fanning a Sean Parker internetovou službu na sdílení hudby Napster. Nová technologie umožňovala lidem mezi sebou jednoduše kopírovat a distribuovat hudbu ve formátu MP3, čímž obcházela zavedený způsob distribuce hudby. Giganti hudebního průmyslu ji proto obvinili z masivního porušení autorských práv a již v roce 2001 byl Napster na soudní příkaz vypnut. Sdílení hudby a filmů on-line tím samozřejmě neskončilo – naopak.

Petr Janda: „Ukázalo se, že internet kapelám vůbec nepomůže“Paralelně s rozvojem nástupců jako The Pirate Bay a spol. se ale zrodila i myšlenka, že internet je zlý. Že se v podstatě podobá zapadlé brooklynské uličce, ve které na umělce číhá parta bezejmenných uživatelů a digitálních komunistů, aby je obrala o jejich největší bohatství – duševní vlastnictví. Za všechny si dovolíme citovat frontmana kapely Olympic a bývalého prezidenta OSA Petra Jandu z aktuálního rozhovoru pro Parlamentní listy: „Vadí mi, že jsou tam viry a dějí se tam věci, které nejsou slučitelné s mým názorem ohledně ochrany autorských práv. Ukázalo se, že internet kapelám vůbec nepomůže.“

Jenže představa, že by jedničky a nuly představovaly zbraně hromadného ničení zábavního průmyslu, je stejně absurdní jako představa, že by v dnešní době ještě někdo chtěl „pirátit“ třicátou verzi Best of Olympic. Internet stačí pochopit a naučit se s ním pracovat. Nové technologie se dinosaurům hudebního průmyslu mohou zdát absurdní, jenže jestliže se myšlenka zpočátku nezdá absurdní, pak nemá naději. Jako příklad může posloužit „youtubeový“ zázrak Justin Bieber. Anebo příběh společnosti Kickstarter.

My jsme média!

Tento příběh není o excentrické Amandě „Fucking“ Palmerové, přesto někdejší frontmankou bostonské punkové kapely The Dresden Dolls začíná. Amanda, anebo AFP, jak jí její fanoušci přezdívají, totiž nenávidí nahrávací průmysl. Se svým studiem Roadrunner Records se rozkmotřila někdy kolem roku 2008, kdy vyšel její klip k songu Leeds United. Estéti ve vedení společnosti se tehdy rozhodli některé záběry z videa vystříhat, protože na nich „AFP“ prý vypadala příliš tlustá.

Palmerovou to urazilo. Navíc o hudebním průmyslu jako takovém už delší dobu pochybovala a nevěřila, že se jedná o ten nejlepší způsob, jak v éře facebooků, spotifyů  a pirátských zátok svou hudbu distribuovat. Takže se rozhodla Roadrunner Records opustit, jenže ji ke společnosti vázala smlouva. Následovala téměř dvouletá válka, během níž hudebnice zveřejnila například píseň Please Drop Me, ve které firmu žádala, aby ji konečně nechala jít. Do souboje se zapojili nakonec i fanoušci, kteří do Roadrunner Records posílali fotografie svých tukových „pneumatik“.

Čím víc peněz se podaří nasbírat, tím lepší CD, vinylové desky, turné a spol. budouSvobodu získala Amanda Palmerová až v roce 2010. Využila ji k založení nové kapely The Grand Theft Orchestra a nahrání nového alba, které je dle jejích vlastních slov víc než epické a při jehož poslechu fandům po celém světě pravděpodobně explodují sluchátka. Jenže uvést nové album na trh není legrace a důležitější než nadání jsou v určité fázi finance. Amanda se rozhodla osud svého projektu vložit do rukou internetové komunity.

V tříminutovém videu představila své plány na internetových stránkách Kickstarter.com, které umožňují žádat své příznivce o zaslání peněz na nejrůznější projekty. Palmerová onlinové komunitě vysvětlila, že se jí musí podařit během jednoho měsíce sehnat sto tisíc dolarů na výrobu, distribuci a propagaci nového alba, knihy, která ho bude doprovázet, a financování turné. Čím víc peněz se podaří nasbírat, tím lepší CD, vinylové desky, turné a spol. budou. Video končí slovy: „Toto je budoucnost hudebního průmyslu. My jsme média.“

Hrobník nenasytných studií?

Nasbírat sto tisíc dolarů Amandě Palmerové nakonec netrvalo 31 dní, ale sedm hodin. Nápad se dosud zalíbil více než 7200 uživatelům a Amandě se podařilo nasbírat přes 437 tisíc dolarů. A to jí zbývá ještě dalších 28 dní... Minimální výše příspěvku činí jeden dolar. Za něj uživatel získá digitální download alba, včetně bonusových skladeb, které vznikly exkluzivně pro dárce Kickstarteru. Za 25 dolarů se investoři mohou těšit navíc na limitovanou edici CD. Kdo Amandě Palmerové daruje deset tisíc dolarů, toho zpěvačka navštíví osobně i s kapelou a plným kufrem dárků. „Hudební průmysl nás posledních deset let krmil pohádkou, že on-line nikdo za nic nebude chtít platit. Na Kickstarteru už ale hudební projekty podpořilo 400 tisíc lidí. Společně nasbírali třicet milionů dolarů,“ tvrdí spoluzakladatel platformy Yancey Strickler.

Na Kickstarteru už hudební projekty podpořilo 400 tisíc lidí, kteří společně nasbírali třicet milionů dolarůPrincip crowdfundingové sítě je více než jednoduchý: stačí svůj nápad zaregistrovat a co nejlépe představit ostatním. Je přitom jedno, zda se chystáte rogalem dobýt Mars či máte v plánu naprogramovat novou počítačovou hru. Jediná podmínka společnosti Kickstarter zní: „Nesmí se jednat o projekty typu financujte můj život.“ Tým Kickstarteru věří, že lidé na internetu jsou ohromným zdrojem financí a povzbuzení a míra jejich zájmu zároveň prověří, zda má projekt potenciál uspět. „Proto jsme zavedli princip all-or-nothing funding. Při registraci stanovíte, kolik peněz a za jak dlouho musíte získat,“ vysvětluje Strickler a dodává: „Pokud se vám nepodaří během stanovené lhůty dosáhnout cíle, nedostanete ani cent. Váš nápad totiž asi není dostatečně propracovaný a neuspěl by ani v reálném světě.“

Stránka je prý prozatím především přístavem alternativních umělců, i to se má ale v příštích letech radikálně změnit. „Již dnes pozorujeme, že se Kickstarter pozvolna posouvá do mainstreamu. Koneckonců jsme na svých stránkách zaznamenali mnoho úspěchů a úspěch lidi přitahuje,“ konstatuje Strickler.

Amanda Palmerová v crowdfundingové platformě vidí především nástroj, jak se konečně zbavit nenasytných studií. „Kickstarter prospívá především umělcům, pomůže jim etablovat se v digitální éře a zničí staré hráče. Kolizi s internetem nahrávací průmysl nemůže přežít. Navíc je celý ten proces mnohem transparentnější než cokoliv jiného, co si kdekoliv koupíte,“ míní zpěvačka, která se společností Kickstarter nespolupracuje poprvé. V minulosti například tímto způsobem pomohla sedmnáctiletému talentovanému pianistovi vydat CD.

Společnost Kickstarter založili v roce 2008 Perry Chen, Yancey Strickler a Charles Adler. Původcem nápadu byl prý Chen, který na přelomu tisíciletí přemýšlel nad způsoby, jak zafinancovat koncert své oblíbené kapely v New Orleans. Krátce po startu projektu týdeník Miami New Times vtipně prohlásil, že se jedná o nejchytřejší nápad od doby, kdy Al Gore vynalezl internet. Za pravdu by miamským novinám zajisté dali například vývojáři počítačové hry Double Fine Adventure. Jejich tým získal na svůj projekt během 24 hodin milion dolarů. Když časový limit 13. března 2012 vypršel, klukům na konto přistálo 3,3 milionu dolarů a z Double Fine Adventure se stal zatím největší úspěch Kickstarteru. Na vývoj hry přispělo 87 tisíc uživatelů.

Česká nakopávačka

Americkou crowdfundingovou službou se nechal inspirovat i český podnikatel a filmař Pepe Rafaj. Na stránce Garantovanaplatba.cz (Gaapa) právě sbírá peníze na nové album vokální skupiny Yellow Sisters, jež nese název Mateřská.com. „Všechna komerční rádia singl Laktační psychóza odmítla hrát pro jeho prý nekomerční a provokativní charakter. A tak jsme se rozhodli jít touto cestou,“ vysvětlil Rafaj pro ČESKOU POZICI. Yellow Sisters na natočení desky potřebují 200 tisíc korun. Po uveřejnění prvního klipu Laktační psychóza na webu Gaapa se během několika málo týdnů podařilo nasbírat přes 41 tisíc korun. Během tří týdnů klip zhlédlo 400 tisíc uživatelů a dámskému duu se ozvala řada firem s nabídkou sponzoringu.

I přesto, že pokud se celá částka nevybere do konce května, peníze se vrátí fanouškům, Rafaj věří, že je ve společných internetových sbírkách alespoň částečně ukryta budoucnost hudebního průmyslu: „Obdobné sbírky vznikají na celém světě, zatímco gramofonové firmy zanikají. Platformy podobné té naší nabízejí umělcům a nezávislým tvůrcům přímou cestu k jejich fanouškům.“ Podobně jako Amanda Palmerová nabízejí i Yellow Sisters svým internetovým investorům řadu lákadel, od alba ve formátu MP3 pro ty nejmenší dárce až po účast v jednom z dalších videoklipů pro uživatele, kteří byli o něco štědřejší.

Ani crowdfundingové služby ale rozhodně nejsou žádný všelék, a už vůbec ne digitální verze pohádky Oslíčku, otřes se!Další crowdfundingovou vlaštovkou v českém prostředí je služba Fondomat. Projekt Joa Wakeforda a Conrada Wattse se v podstatě neliší od amerického Kickstarteru. I zde si majitel projektu nejprve nastaví cílovou částku a dobu trvání a pak už jen doufá, že se internetové komunitě zalíbí. Jediným rozdílem je skutečnost, že pokud v daném termínu nedosáhne cílové částky, vybrané finance si majitel projektu i tak ponechá. Co oba tvůrce k založení Fondomatu podnítilo? Dle hudebního producenta Wakeforda zejména celosvětová finanční krize a následná omezení, jež na mezinárodní úrovni zdůraznily potřebu alternativních, komunitami řízených způsobů získávání financí pro umělce a novátory.

Ani crowdfundingové služby ale rozhodně nejsou žádný všelék, a už vůbec ne digitální verze pohádky Oslíčku, otřes se! V tomto ohledu se kyberprostor velmi podobá reálnému světu – nic tam není zadarmo. Kdo by chtěl zopakovat úspěch Amandy Palmerové, musí si nejprve vytvořit podobně silnou základnu fanoušků. Což znamená v první řadě spoustu práce na Facebooku, YouTube, Twitteru a spol. Jinak vám hrozí, že dopadnete podobně jako zpěvačka Tonya Graves z kapely Monkey Business, která na Fondomatu od 8. března sbírá peníze na nový klip. Zatím se jí na kontě sešlo 2880 korun.


Počet příspěvků: 1, poslední 4.5.2012 12:45 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.