Inflace v jistém smyslu bere hodnotu lidem a přidává ji státu

Eurozóna by měla mít mocný úřad, jenž bude dohlížet na zadlužování jednotlivých vlád i na společný dluh, říká v rozhovoru profesor Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Jan Klesla 8.12.2017
Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Profesor Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, v rozhovoru mimo jiné říká: „Otázka zní, je-li eurozóna schopná dát se dohromady a domluvit se na zavedení mechanismů, jež by koordinovaly a případně držely na uzdě utrácení jednotlivých států. Něco takového může být hotové do několika let, ale je především na vládách, aby ukázaly, že se umějí chovat zodpovědně. Česká republika by si proto měla dát jako podmínku vstupu do eura, že nejprve proběhnou potřebné reformy.“

LIDOVÉ NOVINY: V jakém stavu je dnes eurozóna?

SIMS: Panuje mnohem lepší nálada než dříve, ekonomika eurozóny opět roste a čeká se, že brzy skončí doba nízkých a záporných úrokových sazeb. Evropská centrální banka ovšem dělá dobře, že se nejprve dívá na to, jaká je skutečně inflace a jak je na tom hospodářství, než začne otáčet kormidlem. Jsme opravdu v úplně jiné situaci než před dvěma lety, kdy ani USA nezažívaly velký růst a úroky se snižovaly. Nyní to vypadá, že jsme se z toho dostali.

LIDOVÉ NOVINY: Ozývají se ale hlasy, že jsme na vrcholu hospodářského cyklu a zákonitě se blíží recese a sešup dolů…

Jsme opravdu v úplně jiné situaci než před dvěma lety, kdy ani USA nezažívaly velký růst a úroky se snižovaly. Nyní to vypadá, že jsme se z toho dostali.

SIMS: Dokud jsou úrokové sazby prakticky nulové, je především třeba tlačit na inflaci, která je nižší, než jsou cíle centrálních bank. Takže ano, s vhodnou měnovou politikou a řízením státních výdajů je dobrá šance, že bude růst pokračovat.

LIDOVÉ NOVINY: V eurozóně je ale pořád třeba Řecko, je vůbec možné s ním dělat správnou politiku k udržení růstu?

SIMS: V eurozóně je to dnes skutečně velmi těžké. Jednotlivé vlády mají různé přístupy, jak utrácejí, a není nikdo, žádný centrální orgán, který by je usměrňoval. A to je s jednotnou měnou problém. Bohužel Řecko, jeho nezodpovědnost a problémy, které tím způsobilo, zastínily celou debatu, jak by měla fungovat celá eurozóna. Přitom země, jako je Španělsko nebo Portugalsko, jejichž ekonomika také měla problémy, se stejně nezodpovědně nechovaly.

LIDOVÉ NOVINY: Je tedy dnes správný čas pro Česko uvažovat o přijetí eura?

Dokud jsou úrokové sazby prakticky nulové, je především třeba tlačit na inflaci, která je nižší, než jsou cíle centrálních bank

SIMS: Otázka zní, je-li eurozóna schopná dát se dohromady a domluvit se na zavedení mechanismů, jež by koordinovaly a případně držely na uzdě utrácení jednotlivých států. Něco takového může být hotové do několika let, ale je především na vládách, aby ukázaly, že se umějí chovat zodpovědně. Česká republika by si proto měla dát jako podmínku vstupu do eura, že nejprve proběhnou potřebné reformy.

LIDOVÉ NOVINY: A jaké to jsou?

SIMS: Navrhuji, aby vznikla instituce, která bude v celé eurozóně dohlížet na vydávání státních dluhopisů, a tedy zadlužování. A také vydávání dluhopisů celé eurozóny, tedy dlouho diskutovaného společného dluhu. To je politicky velmi citlivé téma. Byl by to z principu velmi mocný úřad, který by říkal, jak vypadá zodpovědná fiskální politika jednotlivých zemí i celého měnového bloku.

Uvědomuji si, že něco podobného je velmi těžké prosadit, ale je to opravdu minimum z toho, co je třeba udělat, aby byl projekt eura nadále udržitelný. Ale i když je to fakticky ten nejmenší krok, který pro budoucnost eurozóny můžete udělat, není ani ve stadiu reálné diskuse. Protože s tou by se jasně a nahlas řeklo, co je už dávno pravda – samotné členství v eurozóně zahrnuje podílet se společně na dluhu všech zemí.

LIDOVÉ NOVINY: Může takovou reformu prosadit nové vedení eurozóny v podobě francouzského prezidenta Macrona a německé kancléřky Merkelové?

Souhlasím s Němci, že jsou třeba pravidla pro situace státního bankrotu, neschopnost země splácet svůj dluh. Ale trest za to by měl proběhnout na samotném trhu, vláda by si zkrátka už nadále nepůjčila nebo jen s velkými obtížemi.

SIMS: Právě Německo a Finsko bude třeba k takové reformě přesvědčit. Třeba Španělsko, Itálie či Portugalsko myslím jasně chápou, že podobná instituce by byla v případě další krize velmi užitečná, a byly by za ni jen rády. Ne všechny země si ale myslí, že je třeba odpovídat za dluhy alespoň částečně společně.

LIDOVÉ NOVINY: Právě Němci ale stále opakují, že v eurozóně je třeba dodržovat pravidla. Exministr financí Wolfgang Schäuble dokonce řekl, že v opačném případě by ji měly neposlušné země opustit. Bylo by to řešení?

SIMS: Ne, to si nemyslím. Souhlasím s Němci, že jsou třeba pravidla pro situace státního bankrotu, neschopnost země splácet svůj dluh. Ale trest za to by měl proběhnout na samotném trhu, vláda by si zkrátka už nadále nepůjčila nebo jen s velkými obtížemi. Ne že by o ní měla rozhodovat nějaká skupina byrokratů z ostatních zemí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak ovlivní eurozónu a euro brexit?

SIMS: Odchod Británie je velmi negativní zpráva jak pro celou EU, tak samotné euro, protože formálně by měly všechny členské země směřovat k jeho přijetí. Navíc britský hlas byl důležitý v ekonomických otázkách. Teď se naopak otevřela možnost vystoupení zemí z unie a také z eurozóny.

LIDOVÉ NOVINY: Po dlouhé době u nás začala růst inflace. Nedávno jste prohlásil, že inflace je forma zdanění...

Odchod Británie je velmi negativní zpráva jak pro celou EU, tak samotné euro, protože formálně by měly všechny členské země směřovat k jeho přijetí

SIMS: Ano, v určitém případě.

LIDOVÉ NOVINY: Ale stát přece nebere peníze lidem a nepřerozděluje je jako v případě tradičních daní.

SIMS: To nikoliv, ale snižuje hodnotu peněz a v případě, že ji nevyrovnávají úrokové sazby, když jsou minimální, také snižuje tíži státního dluhu. V jistém smyslu tak bere hodnotu lidem a přidává ji státu, takže někteří daňoví poplatníci nemusejí platit tolik. Což je v podstatě forma přerozdělení.

LIDOVÉ NOVINY: To se ale asi bavíme o vyšší inflaci než dvě procenta, na něž cílí třeba naše centrální banka?

SIMS: Třeba v Japonsku by byli za dvouprocentní inflaci moc rádi. V kombinaci s minimálními nebo zápornými úroky může být ale i nízká inflace problém třeba pro peníze uložené v penzijních fondech. Nebo jiné úspory na stáří, které jednoduše a rychle nemění hodnotu jako zboží. A právě třeba pro stárnoucí Japonce to může představovat velký problém.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou to příčiny rostoucí nerovnosti mezi chudými a bohatými, o které se mluví v USA?

V kombinaci s minimálními nebo zápornými úroky může být i nízká inflace problém třeba pro peníze uložené v penzijních fondech. Nebo jiné úspory na stáří, které jednoduše a rychle nemění hodnotu jako zboží

SIMS: Nerovnost v USA je do velké míry daná především státem danými monopoly, jako jsou patenty a autorská práva. Výzkumy ukazují, že velká část příjmů bohatých korporací plyne právě z nich, a my dnes nemáme úplnou a funkční ekonomickou teorii, jak s nimi dále naložit, například jak dlouho má patentová ochrana trvat.

LIDOVÉ NOVINY: Co můžeme čekat od Jeroma Powella, kterého prezident Donald Trump nominoval na post šéfa americké centrální banky Fed? Nečeká nás od něho překvapení?

SIMS: Je pravda, že současná šéfka Janet Yellenová byla akademická ekonomka, napsala spoustu článků a před jejím nástupem do funkce jsme věděli, v čem se její postoje liší od jejího předchůdce Bena Bernankeho. Jerome Powell sice není akademický ekonom, nenapsal mnoho článků, ale známe jeho postoje z debat a veřejných vystoupení. A myslím, že se jeho přístup nebude tolik lišit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže nedojde k žádné velké změně ve směřování Fedu a dolaru?

Nerovnost v USA je do velké míry daná především státem danými monopoly, jako jsou patenty a autorská práva. Výzkumy ukazují, že velká část příjmů bohatých korporací plyne právě z nich, a my dnes nemáme úplnou a funkční ekonomickou teorii, jak s nimi dále naložit, například jak dlouho má patentová ochrana trvat.

SIMS: Ne, byl členem vedení Fedu a nebyl v něm žádný disident. Bude pravděpodobně pokračovat v současném kurzu nastaveném Janet Yellenovou.

LIDOVÉ NOVINY: A můžeme čekat nějakou změnu v globálním finančním systému s posilováním Číny a jüanu?

SIMS: Čína je nepochybně velký a silný hráč a jüan má jako měna své postavení. Nedostatkem ale je, že trhy nevěří, že není netransparentně ovlivňován politiky a čínským státem, proto se jen tak nestane mezinárodní rezervní měnou, jako je dolar. Týká se to ale do velké míry prestiže. Stejně důležité ale je, jestli jsou ostatní státy ochotny ukládat své prostředky do vašich dluhopisů, jestli věří, že je splatíte. A to je velká výhoda pro USA.

LIDOVÉ NOVINY: Není to ale na druhou stranu i politická páka, pokud někdo vlastní velkou část vašeho dluhu, jako třeba Čína toho amerického?

SIMS: Každá páka ale funguje na dvě strany. Pokud řeknou, přestali jsme vám věřit a začneme ve velkém prodávat vaše dluhopisy, bude to znamenat propad jejich hodnoty na trhu, a tím sami přijdou o peníze. Dnes k americkým státním dluhopisům není jasná alternativa, pokud nebudou existovat právě dluhopisy celé eurozóny, o nichž jsme mluvili.

LIDOVÉ NOVINY: Věříte, že nás čeká konec papírových peněz, jak se o něm mluví?

Čína je nepochybně velký a silný hráč a jüan má jako měna své postavení. Nedostatkem ale je, že trhy nevěří, že není netransparentně ovlivňován politiky a čínským státem, proto se jen tak nestane mezinárodní rezervní měnou, jako je dolar.

SIMS: Řada finančních transakcí je už dnes elektronická, lidé k placení stále více používají platební karty nebo třeba mobilní telefony. Sám nosím méně a méně hotovosti. Jestli zmizí úplně? Dovedu si to spíše představit v zemích, jako je Švédsko, než v jiných. Myslím, že v nějaké formě papírové peníze zůstanou, i když nebudou hrát asi takovou roli v celém bankovním a finančním systému, který se díky moderním technologiím mění.

LIDOVÉ NOVINY: Co si myslíte o jedné z nejdiskutovanějších z nich, o bitcoinu? Stane se z něj někdy skutečná měna?

SIMS: Je to jedno obrovské letadlo. Bitcoin není ničím krytý, nic za ním není. Je sice pravda, že mohou existovat nástroje pro směnu, které mají hodnotu jen proto, že ji do nich lidé vloží. Ale také je pravda, že pokud jsou založené jen na očekávání lidí, že mají nějakou hodnotu, jsou z podstaty naprosto nestabilní. Jeden den mohou mít hodnotu deset tisíc dolarů a druhý nula a neexistuje žádný ekonomický způsob, jak tomu zabránit.

V nějaké formě papírové peníze zůstanou, i když nebudou hrát asi takovou roli v celém bankovním a finančním systému, který se díky moderním technologiím mění

Za hodnotou běžných peněz, papírových i digitálních, je státní rozpočet a schopnost vlády, která je vydává, vybírat daně. Vydavatelé bitcoinu žádné daně vybírat nemohou. I proto se cena bitcoinu tak rychle mění a proto není vhodný k dlouhodobému uchování hodnoty, která může snadno zmizet.

LIDOVÉ NOVINY: Jste členem vrcholného akademického orgánu pražského institutu CERGE, jak se díváte na českou ekonomickou vědu, v jakém je stavu?

SIMS: Jsem velmi mile překvapen, jak se CERGE daří. Je to sice malá instituce a ještě nepůsobí tak dlouho, ale daří se jí získávat mezinárodně dobré jméno. Pověst není něco, čeho dosáhnete rychle, a je zároveň velmi křehká. Není nic, co můžete udělat a lusknutím prstu razantně zvýšit úroveň ekonomické vědy v Česku. Je to dlouholetá práce doma i na budování vztahů se zahraničními institucemi a myslím, že tady se docela daří.

LIDOVÉ NOVINY: A může něco dělat Česko jako země, abychom přilákali více zahraničních studentů a profesorů?

Vydavatelé bitcoinu žádné daně vybírat nemohou. I proto se cena bitcoinu tak rychle mění a proto není vhodný k dlouhodobému uchování hodnoty, která může snadno zmizet.

SIMS: Samozřejmě jde i o mezinárodní srovnání platů v akademické a soukromé sféře. Například v ekonomii je v tom velký rozdíl v USA oproti Evropě. V USA je dlouhá tradice velkých a dobře zajištěných univerzit, které nabízejí prestižní dobře ohodnocené pozice. Tady taková tradice není a rozdíly v platech jsou mnohem větší. Velký handicap oproti USA je také chybějící společný celoevropský trh pracovních míst ve výzkumu a na univerzitách.

LIDOVÉ NOVINY: Překvapila vás letošní Nobelova cena pro Richarda Thalera?

SIMS: Ne, nepřekvapila. Je jedním z otců a hlavních postav behaviorální ekonomie a o jeho možném ocenění se už nějakou dobu mluvilo. Také byl před pár lety zvolen prezidentem Americké ekonomické asociace, takže to rozhodně nebylo žádné překvapení.

Christopher Sims (75)

  • Rodilý Američan, ekonom a ekonometr, je profesorem na prestižní Princetonské univerzitě.
  • Společně s Thomasem Sargentem obdržel v roce 2011 Nobelovu cenu za ekonomii za výzkum objasňující příčiny a důsledky makroekonomických jevů. Oba byli také předtím prezidenty Americké ekonomické asociace.
  • Od roku 2013 je členem Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky. Na konci listopadu obdržel čestný doktorát UK.



Počet příspěvků: 3, poslední 10.12.2017 05:37 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.