Ilegální migraci mají zastavit centra na území EU i mimo ni

Lídři Evropské unie se po třech letech v pátek 29. června o půl páté ráno na bruselském summitu dohodli na řešení nelegální migrace. Místo kvót se shodli, že přesuny uprchlíků mají být dobrovolné a na unijní půdě vzniknout centra, kde budou běženci rozděleni na ty s nárokem na ochranu, a na ekonomické migranty, jež čeká deportace.

Skupina migrantů na španělských hranicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Skupina migrantů na španělských hranicích. | foto: Reuters
Skupina migrantů na španělských hranicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhých devět nočních hodin rokovali lídři EU o otázce, jež je nesmiřitelně rozděluje už od roku 2015: o migraci. Teprve v pátek 29. června o půl páté ráno přišel smír. Po bruselském summitu se zdá, že kvóty pro přerozdělování imigrantů, proti nimž tolik brojila visegrádská čtyřka včetně České republiky, jsou definitivně passé. „Kvóty byly téma čtyři roky a teď už tuto problematiku každý opustil, byl to velký boj,“ řekl v pátek 29. června nad ránem premiér Andrej Babiš. „V4 byla jednotná a dosáhli jsme svého,“ komentoval společný postup Česka, Polska, Maďarska a Slovenska.

Šéf maďarské vlády Viktor Orbán označil závěry summitu za úspěch visegrádské čtyřky. Místo kvót se unijní lídři shodli, že jakékoliv přesuny uprchlíků mají být striktně dobrovolné. V závěrech také stojí, že přímo na unijní půdě vzniknou centra, kde budou běženci rychle rozděleni na ty s nárokem na ochranu a na ekonomické migranty, které čeká deportace.

Kdo a kde?

Zůstává ale nejasné, kde přesně plánovaná centra vzniknou a kdo je bude provozovat. „Dohoda na summitu je ta snazší část ve srovnání s tím, co nás čeká, až ji začneme prosazovat přímo na místě,“ připustil předseda Evropské rady Donald Tusk. Do závěrů se dostaly i požadavky na projednání vzniku podobných center i vně EU. Jak státy severní Afriky, tak Balkánu se k nim zatím postavily odmítavě.

Zůstává ale nejasné, kde přesně plánovaná centra vzniknou a kdo je bude provozovat. Do závěrů se dostaly i požadavky na projednání vzniku podobných center i vně EU. Jak státy severní Afriky, tak Balkánu se k nim zatím postavily odmítavě.

Právě o zřízení záchytných center na africké půdě před třemi týdny osobně jednal v Libyi italský vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini. Uvedl, že kromě Libye by měla vzniknout také v Nigeru, Mali, Čadu nebo v Súdánu. S tímto nápadem ale přinejmenším v Libyi, od jejíchž břehů v uplynulých letech vyrážela největší část běženců mířících do Evropy, nepochodil.

I sedm let od svržení plukovníka Muammara Kaddáfího zemí zmítají boje znesvářených frakcí o moc a má dvě vlády – jednu v Tripolisu, kterou uznává OSN, a druhou ve východolibyjském Tobrúku, za níž stojí vlivný generál Chalífa Haftar. Obě strany se přitom ke zřízení záchytných středisek na své půdě staví odmítavě. Naposledy je při jednání se Salvinim rezolutně odmítl vicepremiér vlády v Tripolisu Ahmad Maitík.

Italská skepse

Před summitem unijních lídrů totéž vzkázaly také Alžírsko a Maroko. A podobná slova přišla z Balkánu. Již delší čas se hovořilo, že by pro takzvanou západobalkánskou trasu mohla podobná centra vzniknout také v Albánii, Makedonii, Bosně nebo Černé Hoře. Zejména v případě prvních dvou zemí se o tom spekulovalo i v souvislosti s tím, že obě čekaly na zelenou k oficiálnímu zahájení přístupových rozhovorů.

I když Italové v Bruselu nakonec po nočním jednacím maratonu kývli na společné závěry, ministr vnitra Salvini neskrýval skepsi. V reakci uvedl, že slovům nevěří a že si počká na činy.

Počátkem předminulého týdne ale navzdory doporučením Evropské komise rozhodli ministři zahraničí členských zemí posunout toto rozhodnutí o rok. Následně nejprve Albánie a poté i Bosna a Černá Hora odmítly centra na svém území. I když Italové v Bruselu nakonec po nočním jednacím maratonu kývli na společné závěry, ministr vnitra Salvini neskrýval skepsi. V reakci uvedl, že slovům nevěří a že si počká na činy.

Určité pochybnosti o závěrech projevil také nový socialistický premiér Španělska Pedro Sánchez. „Není to nejlepší z dohod,“ připustil. „Je to ale důležitá dohoda, která vytyčuje směr a která znamená, že evropská perspektiva k řešení této výzvy je tu nadále,“ dodal jedním dechem.

České vítězství

Premiér Andrej Babiš má bruselský summit EU za vítězství. A ve vzácné shodě mu tentokrát přitakává i opozice.

Premiér Andrej Babiš má bruselský summit EU za vítězství. A ve vzácné shodě mu tentokrát přitakává i opozice. „Je to odklon od politiky vstřícnosti k migrantům, kterou představuje kancléřka Angela Merkelová. Pro Česko je důležitá i zmínka, že jakékoliv závěry k migrační politice budou napříště jednomyslné,“ řekl LN europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Konečně posun v řešení migrační krize!“ napsal na Twitteru šéf TOP 09 Jiří Pospíšil s tím, že závěry summitu jdou správným směrem. „Zejména je dobře, že byl opuštěn nefunkční systém povinných kvót,“ dodal.

Za vítězství považuje vrcholnou schůzku v Bruselu také místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. „Pokud chceme mít v Evropě volný pohyb, je nutná dohoda všech,“ řekl LN. Zdůraznil přitom roli Rakouska jako zprostředkovatele mezi západními zeměmi EU a Visegrádskou čtyřkou. „Řekl bych ale, že vítězství je to především zásluhou rakouského kancléře Sebastiana Kurze,“ dodal Peksa.

Co dohodli lídři v Bruselu

  • Představitelé zemí EU na summitu stvrdili závazek finančně a dalšími způsoby podpořit členské státy bezprostředně zasažené migrační vlnou a efektivněji kontrolovat vnější unijní hranice.
  • O běžence, kteří budou zachráněni v souladu s mezinárodním právem, má být podle závěrů summitu postaráno v centrech zřízených na území členských států. Vznik těchto středisek je ovšem iniciován na dobrovolné bázi. Členské státy budou mít při jejich spravování plnou podporu EU.
  • Stejně dobrovolný princip předpokládají závěry i v otázce rozdělení zachráněných migrantů. Běženci mají být v těchto centrech urychleně rozlišeni na ty, kteří podléhají mezinárodní ochraně, a ty, kteří nikoliv. Druzí budou posléze deportováni.
  • Unijní lídři dále v závěrech vyzývají k urychlenému projednání vzniku obdobných center také mimo půdu EU. O konkrétních státech se ale v textu nezmiňují.
  • Závěry summitu vyzývají také k navýšení podpory pro region Sahelu a boj proti pašerákům.
  • Zmiňují rovněž, že veškerá plavidla operující ve Středozemním moři musejí respektovat příslušné zákony a nesmějí mařit operace libyjské pobřežní stráže.



Počet příspěvků: 2, poslední 10.7.2018 12:14 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.