Ideální podnikatel existoval

Anglický spisovatel H. G. Wells ve svém románu Svět Williama Clissolda popisuje reprezentanta skupiny lidí, která jediná bude schopná vyřešit všechny problémy světa, třídy inteligentního kapitalismu. A dokonce o této reálné osobnosti, s níž se setkal ve vlaku, píše, a to v kapitole Budoucnost pod názvem David Lubin, neznámý prorok.

"Pokud si myslíte, že kapitalismus funguje, zeptejte se někoho, kdo nepracuje".... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy "Pokud si myslíte, že kapitalismus funguje, zeptejte se někoho, kdo nepracuje".... | foto: István Léko, Lidové noviny
"Pokud si myslíte, že kapitalismus funguje, zeptejte se někoho, kdo nepracuje".... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má vůbec cenu snít o světě bez válek, teroru, zla, sobectví a chamtivosti? Přemýšlel jsem o tom při četbě románu Svět Williama Clissolda. Napsal ho po první světové válce anglický spisovatel H. G. Wells (1866–1946) a vydal jej v roce 1926. Trilogie (český překlad jsem nikde nenašel) popisuje život ideálního podnikatele jako reprezentanta (podle Wellse) skupiny lidí, která jediná bude schopná vyřešit všechny problémy světa, třídy inteligentního kapitalismu.

Světové společenství velkokapitalistů se stane státem ve státě, převezme všechny funkce státu, postará se o spravedlnost, bezpečnost a blahobyt, postaví školy, nemocnice, bude inspirovat umělce, podporovat kulturu a nastolí světový mír. Lidstvo tedy může klidně spát. A teď můžete říct, že píšu blbosti, že takový kapitalista neexistuje. Ano, neexistuje. Ale existoval.

Celosvětové bratrství

Wells o této reálné osobnosti dokonce v románu píše, a to v kapitole Budoucnost pod názvem David Lubin, neznámý prorok. Potkali se ve vlaku na trase Londýn–Dover zhruba tři měsíce před vypuknutím první světové války. Po krátkém rozhovoru o protivných celnících mezi nimi najednou vznikla vzájemná sympatie a podnikatel si vylil spisovateli srdce. Začal tím, že podporuje myšlenku celosvětového bratrství mezi lidmi, ale nestačí mu pouhé nadšení, vznešenému plánu chce sloužit činy.

Podnikatel si vylil spisovateli srdce. Začal tím, že podporuje myšlenku celosvětového bratrství mezi lidmi, ale nestačí mu pouhé nadšení, vznešenému plánu chce sloužit činy.

„Uměl celou Bibli nazpaměť, byl to opravdový Žid. Byl mnohem starší než já, ale oči mu tak zářily, jeho hlas tak duněl a gestikulace byla tak výrazná, že mi připomínal proroka,“ píše Wells, jemuž v té době bylo 47 let, Lubinovi už 65. Narodil se v Polsku, ale vyzrálého muže z něho udělal až demokratický duch závratným tempem rozvíjející se Ameriky. Byly mu čtyři roky, když mu tvář silně popálila svíčka, ale starý rabín jeho zoufalou matku utěšoval tím, že na chlapce čeká slavná budoucnost.

Ve dvanácti byl šperkařským učněm někde ve státě Massachusetts, v šestnácti prodával petrolejové lampy, v osmnácti kopal zlato v Kalifornii, ve dvaceti prodával dřevo a o dva roky později už měl ve městě Sacramento City obchod, kde každé zboží mělo stejnou cenu. Přes den lákal zákazníky sloganem „Každý kus za deset centů“, v noci spával na pryčně, kterou sestavil sám. O deset let později už mu patřil největší obchodní řetězec na pobřeží Pacifiku Lubin’s One Price Store.

Velkolepé plány

Když už byl dost bohatý, odešel do ústraní, koupil si farmu, vzal si k sobě svoji starou matku, přitom stále přemýšlel o velkých globálních změnách. Pro svůj osud viděl varovné znamení už v tom, že byl pojmenován po slavném židovském králi a básníkovi, a ne po dědovi Pinkasovi. Vycházel z toho, že Židé mají na Zemi zvláštní a důležitou misi a Lubin jako jeden z nich rozhodl, že bude sloužit blahu lidstva.

David Lubin snil o celosvětové ekonomické spolupráci, v roce 1908 založil Mezinárodní zemědělskou instituci, setkával se a dopisoval si s více než 40 mocnými politiky světa, přesvědčoval je o svých velkolepých plánech

Hlásal, že bolavé rány Židů jednou spasí celý svět a že tento rozptýlený lid se stane předvojem spojenectví mezi národy. Snil o celosvětové ekonomické spolupráci, v roce 1908 založil Mezinárodní zemědělskou instituci, setkával se a dopisoval si s více než 40 mocnými politiky světa, přesvědčoval je o svých velkolepých plánech.

Světová válka mu však pořádně zamotala hlavu, nedokázal najít východisko z chaosu a jeho dílo bylo nakonec zničeno. V posledních letech podporoval Dohodu, pád Německa považoval za Jehovovu pomstu za tamní antisemitské projevy. Umřel 1. ledna 1919 na španělskou chřipku, byl pohřben v Římě. Pak přišla další světová válka a holokaust. Bolavé rány a smrt mnoha milionů Židů svět nespasily dodnes. Co by k tomu řekl David Lubin?



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.