Hradecký rektor: Vysoká škola nemá být v každé vesnici, kde staví autobus

Univerzita Hradec Králové používá originální koncept, jak být v úzkém kontaktu s firmami a institucemi, vypráví rektor Josef Hynek.

„Stačí se podívat do Turecka, jak tam masivně investují do školství. Pokud se školstvím něco zásadního neuděláme, budeme mít v budoucnu opravdu velký problém,“ říká Josef Hynek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Stačí se podívat do Turecka, jak tam masivně investují do školství. Pokud se školstvím něco zásadního neuděláme, budeme mít v budoucnu opravdu velký problém,“ říká Josef Hynek. | foto: © Univerzita Hradec KrálovéČeská pozice
„Stačí se podívat do Turecka, jak tam masivně investují do školství. Pokud se školstvím něco zásadního neuděláme, budeme mít v budoucnu opravdu velký problém,“ říká Josef Hynek.

Hradec Králové opakovaně boduje v anketách hodnotících kvalitu života obyvatel. Od roku 2000 má i vlastní plnohodnotnou univerzitu, která vznikla na základech pedagogické fakulty, k níž v roce 1993 přibyla i fakulta informatiky. U samých začátků Univerzity Hradec Králové (UHK) byl její dnešní rektor Josef Hynek, jenž se nedávno ujal svého druhého funkčního období. Škola je sice „jen“ regionální univerzitou se čtyřmi fakultami, ale rozhodně se nedá říci, že by neměla ambice...

„Když jsme v Hradci začínali po revoluci budovat univerzitu, svět se otevíral a já byl unešen možnostmi. Napsal jsem na University of California i na MIT, sehnal si jejich sylaby a podle okopírovaných učebnic učil. Přišel jsem nadšený, ukázal to studentům a jeden z nich, František se jmenoval, mi povídá: ,Podívejte se, pane doktore, my nejsme MIT, ale Hradec Králové.´ Mě to tehdy rozzuřilo, hrozně jsem mu vynadal: ,Jestli vy chcete být jenom Hradec, tak já vás chci učit to, co se učí i na MIT!´ Myslím, že mě pak pochopili,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI profesor a kybernetik Josef Hynek.

V regionalitě je naše síla!

Ač si povídáme v malém rektorátu UHK za hradeckým Velkým náměstím, je vidět, že právě energický Hynek se nespokojí s málem, ale pevně se drží reality. Univerzita, jež má dnes čtvero fakult (pedagogickou, informatiky a managementu, filozofickou a přírodovědeckou), se výhledově rozroste pouze o jednu další. „Existující Ústav sociální práce by se měl v průběhu příštích čtyř let mého rektorství přeměnit na pátou fakultu,“ prozrazuje rektor univerzity s asi devíti tisíci studenty a čtyřmi stovkami akademických pracovníků.

„Slýchám názory, že Hradci Králové chybí architektura nebo práva, ale to jsou spíš přání politiků a místních reprezentací. Musíme být realističtí.“„Slýchám názory, že nám zde chybí architektura nebo že by v Hradci mohla být práva, ale myslím, že v dalších deseti letech jiná fakulta nepřibude. Pět je ideální počet. Reprezentuje to, co umíme a v čem jsme dobří. To ostatní jsou přání místních reprezentací, politiků, ale musíme být realističtí, ne všechno se na UHK dá dělat,“ doplňuje Hynek, dle nějž škola musí stavět na třech hlavních pilířích.

Musí být místní a přátelská, protože znalost regionu a úzké vazby na místní podniky a instituce jsou její velkou výhodou. Dále se musí více internacionalizovat a nabízet kurzy nejen v angličtině, ale třeba i v ruském jazyce (což UHK zvládá a je čtvrtou vysokou školou v ČR s nejvyšším poměrem cizinců mezi studenty). A za třetí musí dbát o kvalitu, kterou je třeba hlídat třeba i manažerskými postupy.

Bez exaktních věd to nepůjde...

Pochopitelně se i hradecká univerzita pere s klesající kvalitou uchazečů. „Pracuji na vysoké škole dvacet let. Učím informatiky, přednáším předměty, jež jsou teoretické a blízké matematice, a posun u studentů je jednoznačný. S tím, jak se vysoké školy otevřely daleko většímu počtu zájemců, n-krát více než před dvěma dekádami, tak jsou nutně na univerzity přijímáni i lidé, kteří by se na vysokou školu dříve rozhodně nedostali,“ říká Hynek.

Bývalý děkan fakulty informatiky si vzpomíná na pětinásobný převis zájemců o studium, ale i dnes si na informatice ještě vybírají. „Ale stále méně. A to už v prvním ročníku máme zhruba 25 až 30 procent studijní úmrtnost. Jsou lidé, kteří si myslí, že ve chvíli, kdy jsou schopni na internetu komunikovat a udělat webové stránky pro fotbalový klub v okresním přeboru, tak že už je nemáme co naučit a diví se, že po nich chceme něco jiného a složitého,“ upozorňuje Hynek, na „jehož“ univerzitě se vyučuje přibližně stovka oborů.

Pomohla by ke zvýšení kvality adeptů povinná státní maturita z matematiky? „Můj názor je zkreslen tím, že jsem absolventem matfyzu, ale domnívám se, že pokud chceme být ekonomicky úspěšnou zemí, tak se exaktním vědám musí věnovat velká pozornost. A to už od základních škol, na středních je to skoro až pozdě... Ano, dokáži si představit, že by matematika byla povinnou součástí maturity. Samozřejmě, že letošní těžší verze maturity udělala matematice ,medvědí službu´ a bude se daleko hůře prosazovat,“ míní Hynek.

Tip: Radní pro součinnost s byznysem

Pro budoucí úspěšnost Česka je ovšem důležitá i uplatnitelnost absolventů. A v tom nabízí UHK vskutku originální koncept. Aby nežila ve slonovinové věži, zřídila ve spolupráci s firmami i státními institucemi, jež jsou vlastně klienty a hlavními „odběrateli“ absolventů, zvláštní orgán, který se nazývá Rada pro spolupráci s praxí. Má je každá z fakult.

„Rok jsem žil ve Velké Británii, byl na amerických univerzitách, a tak jsem před třemi lety prosadil, že každá fakulta má radu, v níž zasedá deset až patnáct zástupců firem a institucí, kteří se dvakrát ročně sejdou s děkanem a řeknou, co by potřebovali, jaký je trend, proč neučíme to a ono, jak přípravu vylepšit a podobně. Mezi členy rad jsou zástupci bank, šéfové IT firem, ředitelé cestovních kanceláří, na pedagogické fakultě ředitelé škol, lidé ze školských úřadů a školní inspekce.

O významu těchto rad svědčí i skutečnost, že radním na filozofické fakultě je třeba i arcibiskup Dominik Duka,“ vypráví Hynek. Zpočátku prý měli děkani určitou nedůvěru, zda nejde o zbytečné „schůzování“, ale dnes si pochvalují zpětnou vazbu z regionu i líheň nápadů, která pomáhá oběma stranám a v důsledku i místním občanům.

S UHK hodně spolupracuje například Unicorn, jedna z výrazných českých IT firem, jejíž asi dvanáct procent zaměstnanců studovalo v Hradci. „Unicorn se zajímá už o naše studenty, nikoliv absolventy, protože dobře vědí, že ti nejlepší z nich jsou na trhu rozebráni ještě před dokončením studia. Letos v červnu na naší univerzitě přebíral titul Ph.D. i ředitel Unicornu Vladimír Kovář,“ prozradil ČESKÉ POZICI rektor Hynek. Chválí si i spolupráci s firmou Linet, pro kterou fyzikové z přírodovědecké fakulty vyvíjeli senzory k lůžkům.

Škola v každé vesnici? Nikoliv. 

O hradecký koncept fakultních rad se dle Hynka zajímali i další rektoři českých škol, které souží podobné starosti. „V přípravě reformy vysokého školství se napáchalo hodně škod, hodně též ve vzájemné komunikaci. A myslím, že i kdyby byl ministr školství Petr Fiala svatý, těžko by z předložených návrhů a verzí prosadil nějakou komplexní reformu. Změny vysoké školství potřebuje, ale potřebuje také stabilitu, takže není možné, aby se po volbách případně vše předělávalo. Musí tu být elementární shoda,“ míní rektor UHK.

Každá fakulta má radu pro spolupráci s praxí, v níž zasedá deset až patnáct zástupců firem a institucí, s nimiž se radí, co od školy potřebujíZpřísnil by hodnocení kvality a akreditace, aby nebylo tolik vysokých škol. „Nemyslím si, že má být vysoká škola v každé vesnici, kde je Lidl a kde staví autobus. Univerzita musí mít kvalitní knihovnu, laboratoře a zejména vlastní kvalitní sbor. Jako velký problém vidím nemožnost nahlédnout do registru docentů a profesorů, abych jako rektor zjistil, kdo všechno z pedagogů má úvazek na jiných, třeba i obskurních školách,“ říká Hynek. Současná legislativa totiž dovoluje nahlížet do registru pouze členům Akreditační komise.

Podle Hynka je forma nějaké finanční spoluúčasti na studiu nutná: „Možná se to nepodaří zavést této vládě, ale každopádně se ta potřeba za čas vrátí. Jsme v konkurenci všech možných světových univerzit, neutíkají nám ale Oxfordy a Cambridge, ale už i školy na východ od nás. A nemusíme ani jezdit na Tchaj-wan nebo do Japonska, ale stačí se podívat do Turecka, jak tam masivně investují do školství, kolik předmětů učí v angličtině. Pokud se školstvím něco zásadního neuděláme, budeme mít v budoucnu opravdu velký problém.“