Hormony ohrožují plodnost v Evropě. O regulaci se diskutuje

Některé země EU prosazují úplný zákaz hormonálních aktivních látek. Zástupci chemického průmyslu požadují, aby se u každé látky zohlednilo její skutečné riziko a povolilo se využití bezpečného množství.

Happening ekologických aktivistů a ryby z plastových lahví vystavené na pláži v Riu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Happening ekologických aktivistů a ryby z plastových lahví vystavené na pláži v Riu | foto: Reuters
Happening ekologických aktivistů a ryby z plastových lahví vystavené na pláži v Riu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

S hormonálně aktivními látkami jsme všichni v každodenním styku. Kromě vody je lze najít i v potravinách, v plastech, v kosmetice i v elektronice. Jde většinou o syntetické látky, které se originálním hormonům podobají. Nejčastěji se mluví o jejich vlivu na kvalitu mužského spermatu. „Většina z nich totiž působí hlavně jako ženské hormony estrogeny,“ vysvětluje Lucie Kolátorová z pražského Endokrinologického ústavu. Vědci z ústavu prokázali, že hormonálně aktivní látka bisfenol A snižuje kvalitu spermatu.

Zároveň uvádějí, že 20 až 40 procent mladých mužů v Dánsku, Finsku, Německu, Norsku či Švédsku má počty spermií tak nízké, že mají potíže s plodností. Pro Evropu je to problém, neboť stárne rychleji než kterýkoli jiný region na světě. Experti z 28 členských států Evropské unie proto odsouhlasili v červenci kritéria, která mají hormonálně aktivní látky definovat. Tato kritéria pak poslouží k zákazu nebezpečných chemikálií. Nařízení by mělo vstoupit v platnost v listopadu 2017, musí ho ale ještě schválit Evropský parlament a Rada EU.

Další tah v lítém sporu

Důvody k obavám jsou namístě. Kvůli znečištění vod už mění ryby v Česku pohlaví. Návrh Evropské komise ovšem vyvolává spíše rozpaky. „Komise stanovila tak striktní kritéria, že se na seznam zdaleka nedostanou všechny známé látky, ale pouze ty nejnebezpečnější,“ vysvětluje europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Červencový návrh Evropské komise je tak jen dalším tahem v lítém sporu o zákaz hormonálně aktivních látek, který se vede v EU už desítky let

Látkám, které narušují hormonální systémy, se odborně říká endokrinní disruptory. Nejde jen o hormonální antikoncepci, která je hlavně odpovědná za rybí intersexuály. Patří k nim i některé pesticidy, látky obsažené v kosmetice, v lécích, v čisticích prostředcích nebo v plastech. K nejznámějším patří bisfenoly, polychlorované bifenyly, dioxiny, ftalátové estery či parabeny; celkem je jich několik tisíc. Do těla se dostávají nejen s jídlem a pitím, ale i přes kůži či jen dýcháním. O jejich zákazu se proto v EU mluví už od roku 1999.

Tehdy EU přijala takzvanou Strategii pro endokrinní disruptory. Jednání se ale vlečou. Švédsko dokonce kvůli průtahům evropskou exekutivu zažalovalo a soud vyhrálo. Červencový návrh Evropské komise je tak jen dalším tahem v lítém sporu o zákaz hormonálně aktivních látek, který se vede v EU už desítky let. Na jedné straně v něm stojí zájmy průmyslu a názory části vědců. Proti tomu se staví pohled lékařů, spotřebitelů a ekologů společně s názory další části vědců. Žádná jiná země přitom právně závaznou definici hormonálně aktivních látek doposud nepřijala.

Bisfenol A

Jenomže když Evropská komise konečně předložila dlouho očekávaná kritéria, Švédsko, které na nich nejvíc bazírovalo, a spolu s ním i Dánsko nakonec hlasovaly proti nim. „Oba členské státy v podstatě sdílejí obavy některých vědců, že za navržených podmínek nebude možné zakázat některé látky, u kterých je dostatek důkazů ukazujících hormonálně disruptivní vlastnosti,“ dodává europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Bisfenol A také snižuje mužskou plodnost. A to je problém, který politiky starého kontinentu musí trápit. Zhoršení reprodukčních funkcí vědci zaznamenali již před začátkem nového milénia. Už v roce 1992 vyšla první rozsáhlá analýza ukazující postupné snižování počtu spermií u mužů z různých částí světa během uplynulých 50 let.

Příklad jen jediné hormonálně aktivní látky, bisfenolu A (BPA), totiž ukazuje, že v sázce je hodně. Chemický průmysl už v padesátých letech objevil, že bisfenol A je ideální složkou mnoha plastů, kterým dodává na pevnosti a trvanlivosti. Od té doby je jednou z nejlépe prodávaných chemikálií. V roce 2006 se jej vyrobilo na 3,8 milionu tun a zhruba třetina množství se prodala v Evropě. Je obsažen v plastech, v epoxidových pryskyřicích, kterými bývá potažen vnitřek potravinových konzerv, v zubních výplních či ve stvrzenkách z pokladen.

Bisfenol A ovšem také snižuje mužskou plodnost. A to je problém, který politiky starého kontinentu musí trápit. Zhoršení reprodukčních funkcí vědci zaznamenali již před začátkem nového milénia. Už v roce 1992 vyšla první rozsáhlá analýza ukazující postupné snižování počtu spermií u mužů z různých částí světa během uplynulých 50 let. Byl zjištěn také pokles hladiny testosteronu u mužů a vyšší výskyt nádorů varlat. Vědci přitom zjistili, že bisfenol A má v moči 99 procent německých dětí. Domnívají se, že podobně je na tom zhruba 90 procent světové populace.

Koktejl chemikálií

Varovně zní i studie vědců z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, podle níž počet spermií v jednom mililitru spermatu klesl u mužů ze západních zemí od roku 1973 do roku 2011 o 52,4 procenta. Celkový počet spermií se přitom snížil o 60 procent. Jde přitom o dosud největší analýzu, kterou vědci na toto téma udělali. Mnozí odborníci jsou ale k těmto studiím kritičtí. Klinický embryolog a spoluzakladatel asistované reprodukce v Česku Pavel Trávník za ní vidí pouhou snahu o senzaci. Podle něho neexistuje žádná seriózní studie, z níž by vyplývalo, že spermií mužům ubývá.

Stále častěji se uvažuje, že stejné účinky jako bisfenol A mají i polychlorované bifenyly, dioxiny či ftaláty. Člověk navíc není vystaven působení jen jedné látky, ale celého koktejlu chemikálií, jejichž efekt se násobí.

Jiní ale upozorňují, že hrozba je reálná. „Ve své ordinaci vídám čím dál více mužů se závažnými hormonálními poruchami a z nich vyplývajícími závažnými poruchami produkce spermií,“ řekl nedávno serveru Lidovky.cz doktor Karel Kočí, zabývající se léčbou mužské neplodnosti a poruchami erekce.

Fakt, že bisfenol A nepříznivě ovlivňuje lidskou reprodukci, potvrdila v roce 2015 také studie pražského Endokrinologického ústavu. Prokázala, že jeho zvýšené hodnoty v tekutině tvořící základ spermatu byly spojeny s výrazně nižším celkovým počtem spermií, s jejich nižší koncentrací a častějšími deformacemi. Politici se ostatně snaží bisfenol A regulovat.

EU zakázala v roce 2011 jeho užití v kojeneckých lahvích. Ve Francii se od ledna 2015 nesmí používat v obalech na potraviny. V řadě zemí EU lze dnes koupit výrobky s nápisem „BPA free“, což znamená, že neobsahují bisfenol A. Bisfenol A ovšem není jediný viník. Stále častěji se uvažuje, že stejné účinky jako bisfenol A mají i polychlorované bifenyly, dioxiny či ftaláty. Člověk navíc není vystaven působení jen jedné látky, ale celého koktejlu chemikálií, jejichž efekt se násobí.

Hormony? Škodí i malé dávky

Hrozba, o které toho zatím mnoho nevíme. Světová zdravotnická organizace řadí hormonálně aktivní látky mezi největší zdravotní problémy dneška. Vědci upozorňují, že tyto látky obsažené ve vodě, vzduchu, potravinách či kosmetice paradoxně působí nepříznivě spíš v extrémně nízkých koncentracích než ve velkých dávkách. Některé země EU proto prosazují jejich úplný zákaz. Zástupci chemického průmyslu naopak požadují, aby se u každé látky zohlednilo její skutečné riziko a povolilo se využití bezpečného množství. A na jejich stranu se postavilo i Česko.

Experti 28 států EU schválili v červenci kritéria, která mají definovat hormonálně aktivní látky v pesticidech, tedy přípravcích na ochranu rostlin, a umožnit jejich zákaz. „Česko ale návrh nařízení, kterým se stanovují tato kritéria, nepodpořilo,“ sdělila LN mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Resort zemědělství, do jehož gesce pesticidy spadají, měl totiž vůči návrhu dvě výhrady.

Stanovení hranice

Požadoval, aby se pro každou látku stanovila hranice, do které ještě není škodlivá. Druhým důvodem byla skutečnost, že Evropská komise nejprve navrhla možnost odůvodněných výjimek, ale pak ji stáhla. Původně se totiž uvažovalo, že se povolí užívání pesticidů, které na hormonální systém bezobratlých škůdců působí cíleně.

Existuje téměř 800 chemických látek, u nichž se ví, nebo existuje podezření, že narušují hormonální činnost. Pouze malá část z nich však byla doposud testována na zdravotní nezávadnost. Stanovení hodnot nejvyššího povoleného množství pro tyto látky přitom požaduje i tuzemský Svaz chemického průmyslu.

Jasně to řekl předseda svazu Ivan Souček v rozhovoru pro magazín Pro-energy, když odpovídal na otázku, které největší problémy nyní český chemický průmysl řeší: „Existují i problémy s dalším uplatňováním těchto látek, které mohou mít vliv na reprodukční schopnost. Mělo by být prokázáno, od jaké koncentrace jsou škodlivé, a pak je teprve zakazovat, zatímco některé země EU je rovnou chtějí zakázat.“

Dvojí přístup

Konsenzus v této otázce přitom nepanuje ani mezi českými úřady. Například ministerstvo zdravotnictví návrh Evropské komise podporuje. „Přijatá kritéria považujeme za rozumný a přijatelný kompromis,“ tvrdí resort. Hlavní slovo ale v Bruselu mělo ministerstvo zemědělství. Tyto látky mají vliv na to, že ryby v Česku mění pohlaví. U lidí způsobují hlavně neplodnost, mohou však mít vliv i na vyšší výskyt cukrovky, obezity, rakoviny prsu a vaječníků nebo nemocí štítné žlázy.

K chemickým látkám může legislativa přistupovat dvojím způsobem: buď z hlediska jejich nebezpečí, nebo z hlediska jejich rizika. Látka se tedy buď zakáže, když se zjistí, že představuje nebezpečí pro člověka. Anebo se zkoumá, do jaké míry je taková látka bezpečná a od jaké představuje zdravotní riziko. Zatímco lékaři poukazují v případě hormonálně aktivních látek na jejich nebezpečí, chemický průmysl požaduje, aby se u nich stejně jako i u jiných chemikálií stanovovalo rizikové množství a povolilo se jejich užívání v podlimitních dávkách.

Proti požadavku posuzovat látky narušující hormonální činnost na základě rizika a povolit neškodné malé dávky ale ostře vystoupily vědecké společnosti, jmenovitě Endokrinologická společnost, Evropská endokrinologická společnost a Evropská společnost pro dětskou endokrinologii. Ve společném prohlášení upozornily na to, že hormonálně aktivní látky působí na organismus mnoha různými způsoby a důležitou roli hraje také načasování.

Neprozkoumané vlastnosti

Existují totiž zřejmě takzvaná vývojová okna, během kterých mohou mít tyto látky na organismus mnohem silnější účinek. Takovým vývojovým oknem může být třeba období, které plod tráví v děloze, rané dětství nebo puberta. Následky vystavení organismu účinkům těchto látek se přitom mohou projevit až mnohem později, kdy už dávno daná látka v těle nepůsobí, například až v dospělosti.

U dospělých je pak zpravidla potřeba mnohem vyšší hladina hormonálně aktivních látek pro toxické působení na organismus než během jeho vývoje. Některé cizorodé látky, které činnost hormonální soustavy narušují, se navíc mohou projevovat jen v malých dávkách, zatímco ve větším množství neúčinkují. Jiné zase mají schopnost se v těle ukládat a působit až dlouho poté, co s nimi organismus přišel do styku.

U některých hormonálně aktivních látek se navíc zjistilo, že mají v přírodním prostředí další, neprozkoumané vlastnosti. Mělo se například za to, že trenbolon acetát, v USA používaný jako růstový preparát pro hovězí dobytek, po opuštění těla zvířete v prostředí degraduje a nemá vliv na jiné organismy. Jenže se ukázalo, že za denního světla sice degraduje na neaktivní látku, ale v noci se změní zpět na látku účinnou, jež narušuje hormonální činnost. Podobná vlastnost se prokázala i u diendionu, anabolického steroidu ilegálně používaného kulturisty k růstu svalové hmoty.

Striktní kritéria

To vše jsou podle vědců silné důvody, proč u hormonálně aktivních látek nelze stanovit práh účinnosti, který by určoval, do jaké míry je daná látka ještě bezpečná. Na člověka navíc nepůsobí jednotlivé látky zvlášť, ale celý koktejl chemikálií, přičemž jejich účinky se mohou vzájemně násobit, ne jen mechanicky sčítat. Návrh Evropské komise se zatím týká pouze pesticidů a biocidů, nikoli všech hormonálně aktivních látek napříč legislativou, jak to požadoval Evropský parlament.

Komise navíc stanovila natolik striktní kritéria, že se na seznam nedostanou všechny známé hormonálně aktivní látky, ale pouze nejnebezpečnější. „Mám za to, že debata kolem této záležitosti bude ještě velmi vyhrocená,“ dodává proto europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Hormonálně aktivní látky – odborně zvané endokrinní disruptory – se nacházejí v potravinách, v plastových lahvích a dalších obalech, v elektronice, v hračkách, v kosmetických přípravcích, v pesticidech a fungicidech.

Do organismu se dostanou s kontaminovanou vodou či jídlem, přes kůži i dýcháním znečištěného vzduchu. Pokud je nějaká cizorodá látka označena za hormonálně aktivní, zpravidla to znamená, že je schopna aktivovat odpovídající receptory buněk v těle živočichů i člověka. Často to bývá dáno tím, že se originálnímu hormonu podobá.

Hormonálně aktivní látky se nacházejí

  • ve vodě
  • ve vzduchu
  • v potravinách
  • v kosmetice
  • v hračkách
  • v elektronice
  • v plastových obalech
  • v bílých zubních plombách

Jak působí hormonálně aktivní látky v přírodě a na člověka

Příroda

  • Měknutí skořápek vajec

Vědci pozorovali v šedesátých letech velký úbytek dravých ptáků po celém světě. Rachel Carsonová ve své knize Silent Spring uvedla tento úbytek do souvislosti s používáním DDT, které se kumuluje v tělech hlodavců, jimiž se dravci živí. Způsobuje nízkou plodnost, degeneraci mláďat a měknutí skořápek vajec – ptáci si je sami rozsednou při hnízdění. Později se zjistilo, že DDT má vliv i na změny pohlaví u potkanů, slepic a žab a na vznik rakoviny. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974.

  • Poruchy u bezobratlých živočichů

Vědci zjistili pokles populace raků bahenních v rybnících na Karvinsku, protože se u nich objevily změny pohlaví vedoucí k neplodnosti. Raci měli často samčí i samičí pohlavní znaky. Důvodem jsou zřejmě tamní uhelné kaly.

  • Změny pohlaví ryb

Každá pátá ryba testovaná v Anglii má oboupohlavní rysy. Četnost výskytu intersexuálů v rybích populacích byla prokázána na toku řek Labe, Vltavy, Jihlavy, Svratce či Tiché Orlici.

  • Aligátoři z jezera Apopka

Na Floridě byl v devadesátých letech pozorován úbytek aligátorů v jezeře Apopka. Vědci zjistili, že na vině je nedostatečný růst pohlavních orgánů samců, kteří pak nebyli schopni se rozmnožovat. To způsobilo, že většina narozených mláďat byly buď samičky, nebo nepraví hermafroditi. Pravděpodobným důvodem byl únik DDT, který pohlavní orgány ovlivnil.

Koloběh hormonálně aktivních látek v přírodě

Hormony

  • Krávy – do povrchové vody a následně do řek

Březí kráva vyloučí denně s močí asi 0,1 gramu samičích pohlavních hormonů estrogenů.

  • Ženská antikoncepce – do odpadní vody

Vědci odhadují, že v Praze se močí ženské populace dostane do vody 2,1 gramu estrogenů.

Pesticidy

  • Pole – do povrchové vody a následně do řek

V Česku přibývá míst, na kterých je třeba pitnou vodu zbavovat pesticidních látek.

Odpadní vody

Vědci v roce 2002 zjistili, že z Prahy vtéká kanalizací do centrální čističky na Císařském ostrově v Troji odpadová voda s koncentrací estrogenů 466 nanogramů na litr.

Čističky odpadních vod

Po vyčištění zůstávala u tří výpustí koncentrace mezi 70 a 100 nanogramy na litr. Ve Vltavě se tyto koncentrace naředí. Estrogeny se také rychle rozkládají. Dál od čističky, v Roztokách u Prahy, byla ve Vltavě koncentrace estrogenů jen 1,3 nanogramy na litr.

Pro srovnání: Když vědci v Kanadě ve vodách bezodtokého jezera rozpustili syntetický estrogen tak, aby jeho koncentrace dosáhla hodnoty pět nanogramů na litr, rybí populace jelečka velkohlavého do pěti let zcela zkolabovala. Samci a samice měli narušenou plodnost a nedokázali se rozmnožovat.

Pitná voda

Nálezy hormonálně aktivních látek v pitné vodě se týkají pouze pesticidních látek a velmi výjimečně polyaromatických uhlovodíků. Pro pesticidní látky platí limit 0,1 mikrogramu na litr. Systém kontroly kvality pitné vody neumožňuje, aby se v pitné vodě tyto koncentrace překračovaly.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.