Hormonálně znečištěné prostředí přispívá k nemocem i obezitě

Životní prostředí zamořené hormonálně aktivními látkami přispívá ke vzniku nemocí, jako je obezita, cukrovka, či rakovina prsu nebo prostaty. Některé členské státy Evropské unie se proto brání legislativou.

Obezita - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obezita - ilustrační foto. |
Obezita - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Obezita, cukrovka, rakovina prsu, vaječníků, varlat nebo prostaty. To vše jsou nemoci, na jejichž propuknutí má vliv životní prostředí zamořené hormonálně aktivními látkami. Ty se nacházejí ve vodě, v potravinách, plastech, kosmetice, hračkách či elektronice. A nejen to. Tyto látky se mohou podílet na předčasných porodech, výskytu vývojových vad a v dospělosti například na snížené plodnosti.

„Některé z nich ovlivňují transport, metabolismus a účinek hormonů kůry nadledvin a jejich vyšší aktivita přispívá k rozvoji obezity a také cukrovky,“ vysvětluje Michal Kršek, předseda České endokrinologické společnosti. Některé státy EU se proto brání národní legislativou. Francie například zakázala hormonálně aktivní bisfenol A v obalech na potraviny, Dánsko přísněji chrání kosmetické výrobky pro děti do tří let.

V Česku se o podobném kroku zatím neuvažuje. „Žádnou národní legislativu ministerstvo zdravotnictví v tomto ohledu nepřipravuje,“ řekla mluvčí úřadu Štěpánka Čechová.

Nárůst váhy

„Některé vědecké práce dokonce spekulují, že hormonálně aktivní látky jsou jednou z příčin přispívajících k celosvětové epidemii obezity,“ upozorňuje Michal Kršek, předseda České endokrinologické společnosti. Množí se totiž důkazy, že hormonálně aktivní látky předurčují k obezitě už v raném věku. Faktem například je, že kouření během těhotenství vede k nárůstu váhy potomka v dospělosti.

Množí se důkazy, že hormonálně aktivní látky předurčují k obezitě už v raném věku. Faktem například je, že kouření během těhotenství vede k nárůstu váhy potomka v dospělosti.

Chemikálie, které podporují obezitu, vědci označují jako obezogeny. Zvyšují počet tukových buněk i obsah tuku v již existujících buňkách, ovlivňují počet kalorií, které tělo spálí v klidovém stavu, a narušují mechanismy řídící chuť k jídlu a pocit sytosti. Vědci ale zatím nevědí přesně, kolik takových látek je, ani jak k obezitě přispívají. Ale i kdyby se prokázalo, že mají významný vliv, pohyb a zdravá strava budou stále představovat účinný způsob, jak lze takové předurčení k tloustnutí potlačit.

Faktem ovšem je, že v bohatých i chudých státech přibývá otylých lidí, a to zejména mezi mladšími ročníky. Nadváhou už trpí přibližně desetina světové populace. Upozornila na to studie v odborném časopise New England Journal of Medicine. Podle ní se před dvěma lety mezi obézní zařadilo více než 107 milionů dětí a 603 milionů dospělých. S obezitou je přitom spojeno i zvýšené riziko cukrovky a dalších zdravotních potíží.

Pokles plodnosti

Nejčastěji se mluví o vlivu hormonálně aktivních látek na kvalitu mužského spermatu. „Většina jich totiž působí hlavně jako estrogeny,“ vysvětluje Lucie Kolátorová Sosvorová z pražského Endokrinologického ústavu. Nadbytek cizorodých látek, které na organismus působí stejně jako ženské hormony, totiž spermiím nesvědčí. Odborníci uvádějí, že 20 až 40 procent mladých mužů v Dánsku, Finsku, Německu, Norsku či Švédsku má počty spermií natolik nízké, že to snižuje jejich plodnost.

Nejčastěji se mluví o vlivu hormonálně aktivních látek na kvalitu mužského spermatu. Odborníci uvádějí, že 20 až 40 procent mladých mužů v Dánsku, Finsku, Německu, Norsku či Švédsku má počty spermií natolik nízké, že to snižuje jejich plodnost.

Tyto látky působí na organismus mnoha různými způsoby a důležitou roli hraje také načasování. Existují totiž zřejmě takzvaná vývojová okna, během kterých mohou mít na organismus mnohem silnější účinek. Takovým vývojovým oknem může být třeba období, kdy je plod v děloze. Následky vystavení organismu účinkům těchto látek se přitom opět mohou projevit až mnohem později, kdy už dávno v těle nepůsobí. Problémem, o kterém se zatím moc neví, může být třeba kosmetika pro těhotné.

„V přípravcích pro nastávající maminky jsou běžně obsaženy třeba parabeny,“ upozorňuje Kolátorová. Parabeny se používají hlavně v kosmetice a farmaceutickém průmyslu, protože jejich antibakteriální účinky prodlužují trvanlivost výrobků. Jenže na druhé straně přispívají k ukládání tuků či zmíněné nedostatečnosti počtu spermií.

Kontaminace pitné vody

Nedávné výzkumy naznačují, že parabeny dokážou proniknout dovnitř placenty a mohou ovlivnit ještě nenarozeného jedince. V EU, USA a Kanadě je dnes množství parabenů v kosmetických přípravcích povoleno do 0,4 procenta obsahu v případě použití jediného parabenu a do 0,8 procenta v případě použití směsi. Existuje také řada výrobků, které jsou označeny nápisem parabenfree, což znamená, že tyto látky neobsahují. Navzdory tomu jsou v životním prostředí prakticky všudypřítomné: ve vodě, ve vzduchu i v půdě.

Data dokumentující množství parabenů v pitné vodě v Evropě jsou poměrně kontroverzní, nicméně údaje španělských vědců ukazují koncentraci metylparabenu v pitné vodě 15 nanogramů na litr

Luboslav Stárka a jeho spolupracovníci z pražského Endokrinologického ústavu proto upozorňují i na možné riziko kontaminace pitné vody. „Data dokumentující množství parabenů v pitné vodě v Evropě jsou poměrně kontroverzní, nicméně údaje španělských vědců ukazují koncentraci metylparabenu v pitné vodě 15 nanogramů na litr,“ napsali loni ve Zdravotnických novinách. Velkým úskalím podle nich je, že při kontaktu s chlorovanou vodou z kohoutku vznikají chlorované deriváty parabenů, které jsou pro organismy výrazně toxičtější.

Podle Tomáše Hlouška ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se ale v české pitné vodě hormonálně aktivní látky nevyskytují. „Jejich nálezy v pitné vodě se v podstatě týkají pouze pesticidních látek a výjimečně polyaromatických uhlovodíků. V absolutní většině jsou v pitné vodě zaznamenány koncentrace v souladu s hygienickým limitem,“ uvedl Hlouška. Připustil však, že se nesleduje celá škála těchto látek, ale pouze ty, u kterých lze předpokládat možný výskyt.

Spíš malé koncentrace

Jiný případ jsou odpadní vody. Měření množství ženského hormonu estrogenu odhalilo v roce 2002 poměrně výrazné znečištění estrogenními látkami. Vědci naměřili, že z Prahy vtéká kanalizací do centrální čističky na Císařském ostrově v Troji odpadová voda s koncentrací estrogenů v množství 466 nanogramů na litr. Po vyčištění zůstávala u tří výpustí koncentrace mezi 70 a 100 nanogramy na litr. Ve Vltavě se ovšem tyto koncentrace naředí. Estrogeny se navíc rychle rozkládají.

Problémem je, že estrogeny působí nepříznivě spíš v malých koncentracích než ve velkých dávkách. Jejich účinky lze proto už dnes pozorovat například na rybách či racích.

Dál od čističky, v Roztokách u Prahy, byla ve Vltavě koncentrace estrogenů jen 1,3 nanogramu na litr. Problém ovšem je, že tyto látky paradoxně působí nepříznivě spíš v malých koncentracích než ve velkých dávkách. Jejich účinky lze proto už dnes pozorovat například na rybách či racích. Jak již LN upozornily, také v českých řekách již ryby mění pohlaví. Týká se to například Labe, Vltavy, Jihlavy, Svratky nebo Tiché Orlice. I to je zřetelný důsledek toho, jak na organismy působí umělé hormony.

Hormonální aktivní látky, které mají vliv na zdraví člověka

Hormony

  • Syntetické hormony na podporu růstu.
  • Ženská antikoncepce v odpadních vodách.

Pesticidy

  • Postřiky na polích proti škůdcům.

Syntetické látky

  • Látky v nátěrech.
  • Plastové obaly.
  • Plastové lahve.
  • Bisfenol A (BPA) – sloučenina používaná v elektronice, například při výrobě CD a DVD, nachází se také v hračkách, plastovém nádobí apod.
  • Čisticí a mycí prostředky.
  • Ftaláty (změkčovadla) při výrobě plastů, zejména PVC a hraček.
  • Konzervační látky.
  • Parabeny užívané v kosmetice.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.