Homolka přestala posílat miliony na ztrátovou ordinaci v Moskvě

Prominentní pražská nemocnice provozovala v Moskvě více než deset let ztrátovou ordinaci pro české diplomaty a exportéry, jejíž fungování nebylo zcela legální. Nemocnice Na Homolce na její provoz v tamním Českém domě posílala ročně 2,5 milionu korun a až loni ambulanci potichu uzavřela.

Český dům v Moskvě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český dům v Moskvě | foto: Reprofoto
Český dům v Moskvě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Český dům v Moskvě, kde sídlí ambasáda, nabízí komfortní zázemí. Kromě hotelových služeb, pivnice a byznys centra mohli tamní diplomaté a exportéři až do konce minulého roku využívat služeb ordinace s českým lékařem. Svoji pobočku tam v roce 2005 zřídila Nemocnice Na Homolce, dříve elitní klinika pro funkcionáře komunistického režimu. Má sice špičkové lékaře, ale nechvalně proslula skandály stíhaného exředitele Vladimíra Dbalého.

Současný management nemocnice se nyní rozhodl moskevskou pobočku zrušit. A měl pro to hned několik dobrých důvodů. Scházela jí licence na provoz a především za dobu své existence vygenerovala ztrátu přibližně 25 milionů korun. V interní analýze, kterou LN mají k dispozici, se dokonce uvádí, že Homolka „nemá licenci na její provozování a neexistuje úřad, který ji může legálně udělit“.

Paradoxní je, že ordinace v Moskvě existovala v právním vakuu s posvěcením zřizovatele Homolky, tedy ministerstva zdravotnictví. A ještě pod kuratelou české diplomacie, která o vybudování ordinace usilovala. Nadstandardní péči o české exportéry a diplomaty v Rusku navíc celou dobu platil daňový poplatník. A šlo o miliony. Zrušením zahraničního pracoviště se tak mělo „ukončit porušování příslušných zákonů a předpisů, s čímž souvisí i možnost finančních a dalších postihů Nemocnice Na Homolce“.

Neproplácená léčba

„Museli jsme to udělat, protože to nemělo pravidla hry. Když došlo na lámání chleba, všechna ministerstva od toho dávala ruce pryč,“ vysvětlil ředitel nemocnice Ivan Oliva, který se už tři roky snaží změnit její fungování. Miliony korun putovaly ročně na úhradu léčby či platy lékařky a sester. Jen v roce 2014 tak pobočka vykázala třímilionovou ztrátu, přičemž výnosy za stejné období činily 20 tisíc korun. Léčbu cizích státních příslušníků ani českých občanů, kteří žijí v Rusku, totiž pojišťovny neproplácejí.

Jen v roce 2014 pobočka vykázala třímilionovou ztrátu, přičemž výnosy za stejné období činily 20 tisíc korun. Léčbu cizích státních příslušníků ani českých občanů, kteří žijí v Rusku, totiž pojišťovny neproplácejí.

A protože fungování ordinace nebylo zcela legální, nemocnice měla navíc problém s evidencí a převodem peněz z hotovostních plateb pacientů. „Ordinaci jsem vnímal jako výborný komfort pro české občany v Moskvě a i pro zaměstnance ambasády, protože ruské zdravotnictví ještě stále nedosahuje kvalit, které má to naše,“ tvrdí Petr Kolář, jenž byl v letech 2011 a 2012 velvyslancem v Rusku.

V Českém domě se tehdy pohybovalo okolo 900 lidí, převážně Čechů. Výhoda moskevské ordinace podle Koláře spočívala mimo jiné v tom, že byla s Homolkou spojena počítačovým systémem. Lékařka tak mohla některá vyšetření provádět na dálku. Zároveň pro pacienty domlouvala odborná vyšetření v Praze.

Silné a slabé stránky

Asociace exportérů ani Hospodářská komora zrušení ordinace nekomentovaly, protože o ní nevěděly. „V Českém domě jsem byl asi dvakrát, ale nikdy jsem tyto služby nepotřeboval, a ani jsem o nich neslyšel,“ řekl Jiří F. Grund, předseda Asociace exportérů. Z analýzy silných a slabých stránek, kterou si v roce 2015 nechal vypracovat ředitel Nemocnice Na Homolce Jiří Oliva, vyšel jediný benefit – dobré jméno nemocnice mezi českými úředníky a podnikateli.

Z analýzy silných a slabých stránek vyšel jediný benefit – dobré jméno nemocnice mezi českými úředníky a podnikateli. Zbytek tvořil dlouhý výčet slabých stránek spojených s provozem ordinace v Moskvě.

Zbytek tvořil dlouhý výčet slabých stránek spojených s provozem ordinace v Moskvě. Jako zvláštní hrozba pak bylo uvedeno riziko zveřejnění tohoto faktu v médiích. Homolka přitom čelila ostré kritice kvůli svému neprůhlednému hospodaření. Přes své dceřiné firmy, tedy mimo režim zákona o veřejných zakázkách, roky nakupovala služby a zdravotnický materiál.

Týká se to především období mezi roky 2006 a 2012, kdy nemocnici vedl nyní trestně stíhaný ředitel Vladimír Dbalý. Kvůli prohřeškům z jeho éry musela nemocnice na pokutách zaplatit 57 milionů korun a další sankce za 67,5 milionu korun jí od finančního úřadu ještě hrozí. Veřejnosprávní kontrola ministerstva zdravotnictví, která se v nemocnici konala v letech 2013 a 2014, odhalila, že předchozí vedení nemocnice nehospodárně, neefektivně a neprůkazně utratilo 3,4 miliardy korun. Kromě toho téměř 354 milionů korun mělo být vydáno neoprávněně.

Manipulace dvou zakázek

Nové vedení má za úkol především zrušit a začlenit zpět do nemocnice dceřiné firmy, přes které – jak tvrdí obžaloba – bývalé vedení nemocnici tunelovalo. Soud od loňského ledna rozplétá kauzu, v níž žaloba Dbalého spolu se šesti dalšími lidmi viní z manipulace dvou zakázek – tendru na digitalizaci chorobopisů za 146 milionů korun a nákupu Leksellova gama nože za 140 milionů korun.

Soud od loňského ledna rozplétá kauzu, v níž žaloba Dbalého spolu se šesti dalšími lidmi viní z manipulace dvou zakázek

V druhé soudní kauze pak spolu s pěti dalšími lidmi čelí obžalobě kvůli nezákonnému uzavírání zakázek na poradenské a konzultační služby, na účetní a medicínsko-právní služby a do třetice zakázek na právní služby, které poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners spojovaná s lobbistou Ivem Rittigem. Kriminalisté ho navíc obvinili ještě ve třetí linii kauz, v níž se zakázky nemocnice týkají poradenských služeb či dodávky pro pracoviště navigované chirurgie.

Moskva je na zdraví náročná

„Ve své době ordinace určitě měla opodstatnění,“ říká v rozhovoru Miloš Jaro, který v letech 2001 až 2013 vedl Český dům v Moslvě.

LIDOVÉ NOVINY: V době, kdy jste jako ředitel působil v Českém domě v Moskvě, tam v roce 2005 otevřela ordinaci pražská Nemocnice Na Homolce. Jaký k tomu byl důvod?

JARO: Zdravotně je to v Rusku dost komplikované. Sám jsem byl jednoho dne svědkem toho, kdy nám na schodech zkolaboval člověk, a záchranná služba přijela za 35 minut. On ale mezitím umřel. Takže v té době tam ordinace určitě měla opodstatnění. Rozhodně.

LIDOVÉ NOVINY: Byl tam tedy praktický lékař z Prahy?

JARO: Byla tam paní doktorka, volyňská Češka. Takže Čechům, kteří se neuměli tak dobře domluvit, dokázala zajistit různá odborná vyšetření. Jako volyňská Češka totiž mluvila rusky plynně a měla vytvořené kontakty v moskevských nemocnicích. Zároveň lidem pomáhala celý léčebný proces zjednodušit. Vyšetření, která pacienti nepotřebovali, rušila. Dokázala rozeznat, co je třeba, protože Rusové měli vždycky snahu dělat lidem, kteří za to platili, co nejvíc vyšetření, i když některá byla třeba i zbytečná. Takže to ušetřilo i peníze pojišťovnám.

LIDOVÉ NOVINY: Sama také pacienty vyšetřovala?

JARO: Jistě. Doktorka a její sestra uměly v ordinaci základní věci – odebrat krev, naměřit EKG a udělat základní laboratorní vyšetření. Hlavně ale dokázala určit, jestli by ten člověk měl odletět domů a jestli je schopen si sednout do letadla, aby ho v deseti tisíci metrech nad zemí něco nechytlo. Zachránila dost lidí včasnou diagnózou nebo nasměrováním na odborné vyšetření do nějaké moskevské nemocnice. A samozřejmě pomáhala i s povinnými ročními zdravotními prohlídkami.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo přesně v Českém domě kromě diplomatů z tamní ambasády pobýval?

JARO: V Českém domě v Moskvě byly tři skupiny lidí. Ti, co tam působili dlouhodobě, tedy reprezentanti českých firem a jejich rodiny. Pak tam byli krátkodobí cestovatelé. Všechno z 90 procent obchodníci, protože turistů je tam minimálně. Přilétali třeba na týden, protože tam měli jednání. A pak tam bylo hodně vládních delegací. Sám jsem „dělal“ všechny tři prezidenty, pomalu všechny premiéry. Byl takový zvyk, že delegace bydlí většinou v Českém domě, protože je to majetek českého státu.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik tam tedy bylo lidí?

JARO: Celkem se tam neustále pohybovalo sedm set až osm set Čechů a byla řada případů, od žlučníků až po vážné situace, kdy bylo třeba rozhodnout, jestli ten člověk skutečně musí být hospitalizován v Moskvě, protože všichni většinou chtěli domů, což je logické.

LIDOVÉ NOVINY: S čím se na lékařku obraceli pacienti nejčastěji?

JARO: Řešilo se všechno možné, slabosti, infarkt, vysoký krevní tlak, ledvinové kameny, koliky, chřipky nebo infekce. Domlouvali jsme se třeba, že kdo chtěl, mohl od ní dostat očkování, abychom kvůli tomu nemuseli jezdit domů. Hlavně vakcíny proti chřipce.

LIDOVÉ NOVINY: Takže jste působení české lékařky v Moskvě vnímal jako přínos?

JARO: Hodnotil jsem to jako pozitivní věc. I když měli čeští občané připojištění, její rady jim často ulehčily rozhodování a měli méně starostí. Vím o mnoha případech, kdy se třeba o půl třetí ráno řešilo, jestli má jít dítě na operaci břicha, nebo nemá. Nebo když byl nějaký úraz, tak se radili, co s tím a jak dál postupovat. Za to, co tam doktorka udělala, by měla dostat alespoň diplom, protože včasnou diagnózou zachránila dost lidí.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo prosazoval zřízení té ordinace?

JARO: Impulz vyšel od ambasády, v té době tam byl pan velvyslanec Jaroslav Bašta. Sám jsem to podporoval. Za dobu, co jsem tam působil, dost lidí dopadlo špatně a někteří i umřeli, protože Moskva je na zdraví náročná. Často se tam mění tlak, do toho noční jednání, vodka. Takže těch problémů tam bylo každý měsíc dost. Hlavně když tam v podstatě žila jedna celá česká vesnice.

LIDOVÉ NOVINY: A na tamní zdravotnictví jste se spoléhat nechtěli...

JARO: Zdravotní péče v běžných nemocnicích v Moskvě není dobrá, takže nás situace nutila, jestli by nešlo zařídit aspoň ordinaci všeobecného doktora, který by dokázal rozklíčovat, jak ten člověk na tom je, jak je to akutní a co skutečně potřebuje.

LIDOVÉ NOVINY: A co říkáte na to, že Nemocnice Na Homolce loni provoz moskevské ordinace ukončila?

JARO: Víte, tehdy to smysl mělo. Dnes, kdy je tam třetina firem, už to třeba není. Teď se to řeší pouze připojištěním. Kdybych tam byl v této době, pak bych tu ambulanci zavřel také. I když české firmy stále mají tendenci se tam vrátit.

LIDOVÉ NOVINY: Věděl jste, že tato ordinace vytvářela ročně ztrátu asi 2,5 milionu korun a že nemocnice neměla na její provozování licenci?

JARO: Nehledal bych v tom žádné levárny. Paní doktorka vedla velmi pečlivě účetnictví a sloužilo to českým občanům. Zároveň dávala jen akutní léky, které byly třeba momentálně, a lidé si je hradili. Nezaznamenal jsem tam žádné kšefty bokem, že by třeba vyšetřovala nějaké Rusy nebo něco takového. Opravdu si myslím, že ordinace pro české občany smysl měla, protože Český dům byl plný lidí. V ordinaci se ukazovaly karty pojištěnce, vybíraly se 30korunové poplatky a za léky se platily doplatky. Zkrátka chovalo se to stejně, jako kdybych přijel do Prahy na Homolku.

Léky do Moskvy tajně vozili diplomaté

Nemocnice Na Homolce teprve loni v tichosti uzavřela ztrátovou ordinaci, kterou v Českém domě v Moskvě deset let provozovala. Péče o české diplomaty se elitnímu zdravotnickému zařízení (Homolka dříve pečovala o prominenty komunistického režimu) rozhodně nevyplatila. Za dobu svého fungování ordinace vykázala ztrátu 25 milionů korun. Navíc se nyní ukázalo, že součástí ordinace byla i lékárna – ambulanci zásobovala Homolka pravidelně léky přímo z Česka.

Důvod? Kvalita léků v Rusku je podle současného ředitele Českého domu v Moskvě Jiřího Podholy pochybná a řada z nich falzifikáty. Jenže zásobování ordinace v cizím státě léky z Česka je problém. Vyvážet léky za hranice nesmí nemocnice ani lékárny, pouze distributoři s povolením od Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

A protože ordinace sloužila v Moskvě i diplomatům, přistoupilo ministerstvo zahraničí k nestandardnímu řešení. „Léky se dopravovaly do Moskvy vozidly jako diplomatická pošta,“ řekla LN mluvčí pražské Nemocnice Na Homolce Martina Dostálová. Díky Vídeňské úmluvě, která upravuje podrobnosti diplomatických styků, jsou takové zásilky nedotknutelné.

Exteritoriální postavení

Český dům v Moskvě má na základě dvoustranné dohody s Moskvou takzvané exteritoriální postavení. Je tedy mimo soudní a výkonnou pravomoc ruských orgánů. Diplomatickou korespondenci proto nelze otevřít ani zadržet. Za diplomatické zavazadlo lze přitom považovat prakticky vše, co je nezbytné pro fungování diplomatické mise.

Ordinace fungovala v Moskvě v právním vakuu s posvěcením zřizovatele Nemocnice Na Homolce, tedy ministerstva zdravotnictví. Nemocnice totiž neměla k provozování ordinace licenci. Tuzemské zdravotní pojišťovny léčbu českých státních příslušníků v Ruské federaci neproplácejí, nebylo tudíž možné uzavřít smlouvy s pojišťovnami.

Nemocnice Na Homolce má sice špičkové lékaře, v minulosti ale nechvalně proslula skandály stíhaného exředitele Vladimíra Dbalého. Současný ředitel Homolky Ivan Oliva o uzavření ordinace rozhodl brzy po svém nástupu. Hlavním důvodem byly finanční ztráty. Vadilo mu i to, že nebyla uspokojivě vyřešena otázka zásobování ordinace léky.

Kauza vzbudila pozornost i mezi poslanci. „Vůbec nechápu, jakým způsobem to mohlo fungovat a jak to tam mohl někdo kontrolovat. Budu si v každém případě žádat informace od ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), člen sněmovního kontrolního výboru.

Ztrátový byznys

Od počátku přitom bylo jasné, že pro Nemocnici Na Homolce půjde o ztrátový byznys. Tehdejší ředitel Oldřich Šubrt zaslal v únoru 2005 ministerstvu zdravotnictví dopis, v němž ho informoval o záměru provozovat ordinaci v Moskvě. Projekt počítal s tím, že ordinace se bude financovat ze systému veřejného zdravotního pojištění a případné ztráty bude dorovnávat ministerstvo zahraničí. Černínský palác poté v dubnu dopisem potvrdil, že poskytne bezúplatně dva byty pro zaměstnance ambulance a nebytový prostor pro ordinaci.

K úhradě částky, kterou nemocnice před zahájením provozu ordinace vyčíslila na 380 tisíc korun měsíčně, se ale ministerstvo nehlásilo. Pouze ministerstvo zdravotnictví přispělo na otevření ordinace částkou 650 tisíc korun. Veškeré náklady jinak po celou dobu nesla Nemocnice Na Homolce. Je tedy otázka, proč se Šubrt přece jen rozhodl ordinaci otevřít. Odpovědět na ni ale dnes už nechce. „Je to pro mne dávná historie. Nebudu se o tom bavit,“ prohlásil.

Už před rokem 1989 v Moskvě působila česká poliklinika. Zřídila ji tam Česká zdravotnická centra v zahraničí. Kromě Moskvy existovala taková zařízení ještě v Pekingu, Teheránu, Káhiře, Paříži, Bruselu a Vídni. V Moskvě poliklinika vznikla v době, kdy tam čeští stavbaři budovali ropovody. Tehdy bylo zvykem, že s nimi vyjížděli i lékaři.

Český dům v Moskvě

  • Jeho součástí je velvyslanectví ČR v Ruské federaci.
  • Kancelář tam má sto českých firem a dlouhodobě v něm žije okolo tří set českých občanů.
  • Byl postaven v roce 1986, nachází se 2,5 kilometru od Rudého náměstí a stojí na ploše o velikosti čtyř fotbalových hřišť.
  • Hotelový komplex nabízí krátkodobé ubytování v 87 pokojích.
  • Je v něm k dispozici 131 bytů určených k dlouhodobému pronájmu a 122 kanceláří.
  • Ke kancelářím a bytům jsou také skladovací prostory a garáže s parkovacími místy.
  • Působí v něm byznys centrum, které mimo jiné poskytuje informace pro podnikatele a vyhledává kontakty pro české a ruské partnery.

Kauza ordinace v Českém domě v Moskvě

  • Ztrátovou ordinaci s českou lékařkou v Moskvě v říjnu 2005 zřídila Nemocnice Na Homolce se souhlasem ministerstev zahraničí a zdravotnictví a na žádost tamní ambasády.
  • Od počátku nebylo jasné, jak se bude provoz ordinace financovat; nakonec jej celý hradila Homolka, která je státní příspěvkovou organizací, z peněz daňových poplatníků.
  • Nemocnice neměla k provozování ordinace licenci.
  • Zdravotní pojišťovny péči o české občany v Moskvě neproplácely.
  • Nebylo vyřešené zásobování ordinace léky; musely se tam vozit diplomatickou poštou.
  • Ordinace tam fungovala více než deset let, nemocnice její provoz ukončila k 1. lednu 2016.
  • Každý rok vytvářela ztrátu zhruba 2,5 milionu korun.

Stíhání zastavila amnestie

Podobně jako Nemocnice Na Homolce také Český dům v Moskvě v minulosti „proslul“ skandálem. Ten se týkal jeho údajně nevýhodného pronájmu:

říjen 2000

  • Ministerstvo zahraničí (MZV) uzavřelo smlouvu o pronájmu Českého domu s firmou Hotel Český dům, kterou založili tehdejší správci objektu.

březen 2001

  • Mladá fronta DNES poprvé informovala, že smlouva by mohla být pro stát nevýhodná. Generální sekretář Karel Srba 27. března rezignoval.

27. prosince 2001

  • MZV vyhlásilo výběrové řízení na nájemce.

13. března 2002

  • MZV ruší soutěž na pronájem, uživatelem se stává Správa Českých center.

únor 2004

  • Policie obvinila Karla Srbu a další dva muže kvůli údajně nevýhodné smlouvě o pronájmu Českého domu.

22. března 2013

  • Pražský vrchní soud potvrdil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Srby kvůli amnestii Václava Klause.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Pavel Bartošek

Pavel Bartošek, redaktor LN. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články