Hnědé popelnice u nosu. Stát má plán na bioodpad.

Ministerstvo životního prostředí chce, aby lidé vytřídili více bioodpadu. Vyčlenilo si na to do roku 2020 třináct miliard korun. Zejména ve městech plánuje zvýšit koncentraci hnědých popelnic na bioodpad.

Ke známým kontejnerům by měly přibýt další - hnědé na bioodpad | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ke známým kontejnerům by měly přibýt další - hnědé na bioodpad | foto: Lidové noviny
Ke známým kontejnerům by měly přibýt další - hnědé na bioodpad | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zbytky pečiva, shnilé ovoce, uvadlé květiny nebo třeba lógr tvoří až polovinu toho, co lidé vyhodí do popelnic. A právě na tento bioodpad se teď zaměří ministerstvo životního prostředí při podpoře třídění odpadků. Do roku 2020 na to má vyčleněno až třináct miliard korun, za něž mohou obce pořizovat hnědé popelnice na bioodpad. Poputují také na investice do třídíren, kompostáren nebo svozové infrastruktury. Cíl: vytřídit nejpozději do roku 2030 minimálně 65 procent veškerého komunálního odpadu a na skládky z něj nevozit víc než deset procent. Vyplývá to z nového zákonu o odpadech, u nějž ministerstvo dokončuje vypořádání připomínek. Aktuálně se podle úřadu vytřídí zhruba polovina komunálního odpadu.

„Nový zákon zavádí systém PAYT – pay as you throw, neboli plať za to, co vyhodíš. Motivuje obce a jejich prostřednictvím občany, aby na skládkách končilo ještě méně komunálního odpadu,“ uvedl pro LN ministr životního prostředí Richard Brabec.

Kontejnery u nosu

Znamená to tedy, že by u každého domu vedle černé popelnice stála hnědá? „V zásadě ano, ale bude to více na rozhodnutí každé obce, jak se k problému postaví. Přece jen biologicky rozložitelný odpad se produkuje ve velmi rozdílné míře na vesnici a ve městě. Na vesnici máte doma často kompost nebo jsou tam sběrné dvory. Takže hnědé popelnice mají větší význam spíše ve městech,“ říká ministr Brabec.

Chce přitom využít zkušenosti s tříděním obalů. U těch má podle něj barevné kontejnery až 99 procent lidí takzvaně u nosu. „Takže je pro zvýšení třídění bioodpadu potřeba totéž – zajistit, aby byly ty hnědé popelnice také u nosu,“ dodal ministr Brabec.

Stát zvýší poplatek za skládkování, který platí obce – a čím míň tam odvezou, tím méně zaplatí.

Motivovat lidi k tomu, aby více třídili, budou samy obce. Nepůjde tedy o zvýšení poplatků za svoz neroztříděného odpadu – maximálně tisícikoruna na hlavu a rok. Stát však zvýší poplatek za skládkování, který platí obce – a čím míň tam odvezou, tím méně zaplatí. A tím méně budou moci vybírat od občanů. Na jednoho Čecha připadá za rok asi 280 kilogramů komunálního odpadu.

Podle návrhu by tuna na skládce měla od roku 2024 stát 1850 korun, dosud se platí pět set a cena poroste postupně. V připomínkovém řízení se ale projevil velký tlak na to, tuto částku snížit. A ministerstvo je jednáním přístupné. Pod hranici tisíce korun za tunu ale nepůjde.

Byznys s postupem ministerstva souzní. „Budeme sledovat další zahušťování sítě sběrných nádob. Je dobře, že ministerstvo nenastavilo povinnost hnědých nádob všude, ale že to nechalo na uvážení a zkušenostech obcí a měst, které to mohou řešit například i v rámci sběrných dvorů. Na vesnici tyto systémy fungují dobře. Fungování ve městech u bytových domů je otázka postupného vývoje. Ale je třeba, aby to nebylo v návaznosti na nějakou zákonnou povinnost hustoty sběrné sítě,“ míní výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havlíček.

Města mají povinnost alespoň nějakým způsobem zajistit sběr bioodpadu už od loňského roku. Jak to ale provedou, je jejich věc, což kritizují ekologické organizace. „Literu zákona splní i krajské město, které umožní domácnostem třídit bioodpady v několika málo sběrných dvorech. Zde je potřeba zákon zpřesnit, aby domácnosti měly skutečnou možnost třídit bioodpady,“ hodnotí snahy o větší recyklaci odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

„Navrhujeme, aby plánované zvýšení skládkovacího poplatku bylo odpuštěno obcím, jež dosahují vysoké míry recyklace nebo produkují málo zbytkových směsných komunálních odpadů (černé popelnice).“

A ekologové nejsou spokojeni ani s dosavadní podobou nového odpadového zákona. „Navrhujeme, aby plánované zvýšení skládkovacího poplatku bylo odpuštěno obcím, jež dosahují vysoké míry recyklace nebo produkují málo zbytkových směsných komunálních odpadů (černé popelnice). Ministerstvo souhlasí, avšak pouze pro obce s vysokou mírou recyklace. Takové opatření by vedlo k tomu, že obce by se zaměřily pouze na zvýšení míry recyklace a nikoli na snížení produkce směsných komunálních odpadů,“ doplnil Kropáček.

Jsou ovšem příklady, kde to funguje. Třeba Jihlava od března na všechna místa, kde měla popelnice na sklo, plasty a papír, přidala ty na bioodpad. A kromě 260 hnědých popelnic začne centrum Vysočiny od příštího roku motivovat občany i napřímo. Domácnosti v rodinných domech, od nichž se bioodpad sváží v čtrnáctidenním intervalu při splnění podmínek „odpovědného třídění“ dostanou slevu na poplatky z černých popelnic.

Lépe plánovat nákupy

Specifická i s ohledem na využití dotací je oproti tomu Praha. „Pražanům je sběr bioodpadu umožněn v rámci 20 sběrných dvorů hlavního města. Sezonně pak Praha zajišťuje ve spolupráci s městskými částmi sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů, umísťovaných především do oblastí rodinných a bytových domů se zahradami,“ popisuje současnost radní pro životní prostředí Jana Plamínková. To, že se hnědá popelnice dostane ke každému domu v Praze, je ale podle ní vizí budoucnosti. Navíc Praha jako hlavní, a tím pádem „bohaté“ město na některé dotační programy zkrátka nedosáhne a rozvoj odpadářské infrastruktury musí financovat ze svého.

„Postupné zajištění celoplošného sběru bioodpadu prostřednictvím sběrných nádob na bioodpady má město v plánu výhledově zajistit; vize je taková, že snad již od roku 2018, pokud bude úspěšně ukončeno otevřené zadávací řízení na zajištění komplexního systému nakládání s komunálním odpadem na území Prahy v období 2016 až 2025,“ doplňuje Plamínková.

Experti na odpad upozorňují, že podpora třídění nestačí. Je třeba i vyřešit, co s roztříděným odpadem.

Experti na odpad ovšem upozorňují, že podpora třídění nestačí. Je třeba i vyřešit, co s roztříděným odpadem. „Slabé místo je v možnostech a v nastavení využití zpracovaných bioodpadů, tedy například výstupů z kompostáren či bioplynových stanic. A rozumné využití v sektoru zemědělství se logicky nabízí. Chybí však motivační potřeba zemědělců tyto komodity ve větší míře využívat. To je třeba změnit,“ upozorňuje Havlíček z asociace odpadového hospodářství.

Podobně to vidí i ekologové. „Kompostáren je dostatek, ale chybějí bioplynové stanice, které navíc vyrábějí náhradu za ruský plyn. A hlavně je třeba vzniku odpadu předcházet – třeba přebytky zkrmovat, kupovat uvážlivě jídlo a lépe při jeho přípravě plánovat,“ apeluje Kropáček z Duhy.

Co patří do hnědé popelnice

  • Tráva, plevel, seno, sláma, hnůj, listí nebo dřevní štěpka

  • Uvadlé květiny a odpad ze zeleně

  • Zbytky pečiva a obilnin

  • Listy a nať ze zeleniny, zbytky ovoce a zeleniny – včetně jader, pecek, či slupek i z exotického ovoce

  • Čajový odpad, čajové sáčky, kávový odpad včetně filtrů

  • Popel ze spalování dřeva

  • Živočišné zbytky (maso, kůže, kosti), pokud to svozová firma nebo obec dovolují a jsou ochotny je takzvaně hygienizovat



Počet příspěvků: 1, poslední 1.7.2016 01:42 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.