Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 1 376

Jak efektivně podporovat aplikovaný výzkum

Profesor fyziky Jiří Chýla reaguje na tři texty o financování výzkumu: „Podpora aplikovaného výzkumu už tři roky klesá“ viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyňka Frolíka a „Stát se brání tomu, co funguje“ a „Peníze na aplikovaný výzkum klesají, šancí jsou evropské fondy“ prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause.

Chceme zintenzivnit spolupráci s českým výzkumem

„Založení kontaktní kanceláře nebo dceřiné společnosti je možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká v rozhovoru profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu..

Politici ani veřejnost nedoceňují základní výzkum

„Z pohledu vědců nebude na vědu nikdy dostatek peněz. Současná věda – zejména v přírodovědných, lékařských a technických oborech – je nákladná, náročná na lidi i přístrojové vybavení. Řešením v poměrech země velikosti Česka je koncentrace kapacit,“ říká v rozhovoru Jiří Nantl.

Váš výzkum vydáme rádi. Za čtvrt milionu

Agentury „propagující vědu“ předstírají vazby na EU a zkoušejí „sosat“ z různých grantů. Způsobů, jak „vycucat“ peníze je řada. V posledních letech je čím dál častější praxe takzvaných predátorských časopisů, jež za poplatek otisknou jakýkoli výstup, kterým si lze vylepšit publikační výkon.

Liberec chce dělat výzkum s Fraunhoferem. Je blízko

Vyvíjené nanotechnologie se mohou uplatnit v nanobiomedicíně i v energetice, plánují vědci z Technické univerzity v Liberci. Jejich projekt postoupil do druhé, finální fáze hodnocení stěžejního unijního programu Horizont 2020.

Angus Deaton: Nobelovka za výzkum spotřeby, chudoby i bohatství

Nobelovu cenu za ekonomii letos získal Angus Deaton, profesor Princetonovy univerzity a rodák ze skotského Edinburghu, díky němuž lépe rozumíme spotřebitelům i třetímu světu.
Jan Klesla 19.10.2015

Descola: Nevím, co je lidská přirozenost

Čeho jsou lidé schopní? Jsou ze své přirozenosti agresivní, či mírumilovní? Nebo něco mezi tím? Na tyto otázky se snaží v rozhovoru odpovědět francouzský antropolog Philippe Descola, jenž proslul výzkumem Amazonie, o níž říká, že není poslední panenskou přírodou, neboť ji spoluvytvářeli lidé.

Nové centrum na ČVUT cílí na umělou inteligenci a její aplikace

Témata výzkumu umělé inteligence se natolik rozšířila, že od srpna je na Fakultě elektrotechnické ČVUT v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center. Šéf jeho týmu, profesor Michal Pěchouček, chce vybudovat výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, a aby studenti měli na trhu práce co nejvyšší cenu.

Nová vědecká centra: Žebříčku vládnou střediska v Brně a Olomouci

Otázka, která se u politiků či vědců objevuje stále znovu: Nevybudovali jsme v České republice příliš mnoho vědeckých „paláců“ – středisek základního výzkumu? Česko jich za 40 miliard korun zbudovalo hned osmačtyřicet. Kde se nacházejí? Jak si vedou?

Brno se chce stát centrem hi-tech čidel

Projekt Vysokého učení technického v Brně se ve spojení s vídeňskými inženýry uchází přibližně o 400 milionů korun z programu EU Horizont 2020. Výzkum senzorů by se měl uplatnit v řadě oborů i v průmyslu. Na podzim se rozhodne, zda peníze získá.

Jak exministra zdravotnictví Martina Bojara dostihla etika

Nikdo by nečekal, že se jméno profesora Martina Bojara bude skloňovat v souvislosti s etikou. A to ve spojení s výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů s neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat.

Ruská elita by se chtěla stát aristokracií

Ředitel státního Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fjodorov se před zářijovými parlamentními volbami v rozhovoru s maďarským publicistou Gáborem Stierem věnuje dynamice politické elity i tomu, co je v očekávaném klání v sázce.

Ve vědě není žádná hypotéza nevyvratitelná

Přední český virolog Vladimír Vonka se v rozhovoru věnuje nádorům vyvolaným viry, jak se vyvíjí vakcína na leukémii a proč česká lékařská věda není úspěšnější. A také v něm říká: „Problémem české biomedicíny je, že odděluje základní výzkum od aplikovaného. To je naprosto nešťastné. Je nutné kombinovat základní výzkum s aplikovaným.“

Desatero žadatele o azyl v Německu

Letos v květnu zveřejnil německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky data z výzkumu, který vedl s pomocí tlumočníků mezi těmi, kdo v roce 2015 požádali v Německu o azyl. Kdo jsou tito lidé? Co umějí a jaké mají vzdělání? A nakolik bude možné je integrovat do německého pracovního trhu?

Umělá inteligence je důsledkem atomové bomby

Za moderní technologie, kosmický výzkum, pokrok v biologii a medicíně vděčíme počítači, který bylo nutné zkonstruovat kvůli matematickému ověření, zda je, nebo není možné sestrojit atomovou bombu.

Průmyslová revoluce 4.0 sníží náklady a zvýší produktivitu

„Čtvrtá průmyslová revoluce je stejná jako ty předchozí. Z žádného oboru živí pracovníci nezmizí.“ říká v rozhovoru Christopher Ganz, viceprezident pro výzkum a vývoj společnosti ABB Technology, světového lídra v oblasti automatizace.

Představy o budoucnosti vypovídají zejména o přítomnosti

Představy o budoucnosti se podílely se na vzniku a rozvoji kultury a civilizací. Nejnovější výzkumy představ o budoucnosti pak ukazují skepsi obyvatel Evropské unie ohledně své budoucnosti i svých dětí.

Prolomit lze jakoukoli ochranu. Je to jen technická otázka

Česko může být za deset let kybernárod. „Je to pro vás velká výzva, problém k řešení, ale také příležitost stát se evropským centrem škol, služeb a výzkumu kybernetické bezpečnosti v srdci Evropy,“ říká v rozhovoru brigádní generál ve výslužbě Doron Tamir, bývalý šéf Zpravodajského sboru a architekt kyberbezpečnostní strategie Izraele.

Udržitelný rozvoj není možný bez vědy a inovací

Konkurenceschopnost české ekonomiky i udržitelný rozvoj budou záviset na přizpůsobení se změnám, které s sebou přináší čtvrtá průmyslová revoluce. V něm musejí hrát ústřední roli aplikace a inovace. Samy o sobě ale nestačí.
Eva Syková 18.4.2016

Jak jsme na tom s excelencí v (základním) výzkumu

Česko patří v excelentnosti základního výzkumu mezi nejhorší v Evropě, tvrdí člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jiří Cieńciala. A Jiří Chýla se ptá: „Není to proto, že máme v mezinárodním srovnání slabý firemní aplikovaný výzkum?“

vyzkum - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "vyzkum" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!