Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 1 144

České vysoké školství mezi idejemi a každodenností

Jaké reformy potřebuje české vysokoškolské vzdělání a čemu má sloužit univerzita? Čtyři knihy nabízejí řadu originálních myšlenek o vysokém školství a snaží se odpovědět na otázky: Mají vysoké školy vychovávat úzce profilované experty, nebo naplňovat ideu svobodného vzdělávání? Mají být badatelskými, nebo vzdělávacími institucemi?

Jak jsme na tom s excelencí v (základním) výzkumu

Česko patří v excelentnosti základního výzkumu mezi nejhorší v Evropě, tvrdí člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jiří Cieńciala. A Jiří Chýla se ptá: „Není to proto, že máme v mezinárodním srovnání slabý firemní aplikovaný výzkum?“

Objev z Olomouce pomůže v boji s rakovinou

Mutace pouhých dvou genů způsobuje dědičnou dispozici pro karcinom prsu a vaječníků. Právě na tyto nádory se zaměřili vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci.

Spustí se vysavač veřejných prostředků na výzkum

Novelou vysokoškolského zákona v její současné podobě by stát ztratil kontrolu nad zřizováním „veřejných výzkumných organizací“. Ty mají automatický nárok na veřejnou finanční podporu, a tak by se mohly spustit vražedné závody ve vysávání peněz na výzkum a vývoj, píše Jiří Chýla. Aktualizováno o reakci rektora UK Tomáše Zimy.

Má Čína větší šanci stát se supervelmocí než Japonsko

Optimisté dávají Říši středu za vzor Západu, čímž se v podstatě opakují 80. léta. Tehdy byla považovaná za budoucí supervelmoc země vycházejícího slunce. Než se ukázalo, jak fatální je její dluhový problém. Zdá se, že ani Číňané neujdou svému osudu.

Čínský vývoj, americko-evropský výzkum

Výdaje na výzkum a vývoj bývají uváděny mezi parametry indikujícími hospodářskou vyspělost dané země nebo komerční společnosti. Při vzájemném srovnání je ale důležité oddělovat jejich absolutní hodnotu a dynamiku meziroční změny. Stejně jako v jiných oborech platí, že velcí rostou pomaleji než malí. V případě výdajů na výzkum a vývoj však dlouhodobou relativní neměnnost narušují ambice nejlidnatějšího státu světa.

Centrum klinického výzkumu za miliardy se utápí v potížích

Mezinárodní brněnské ICRC nefunguje, jak by asi mělo. A indicií, že tomu tak je, přibývá... Naposledy si na nejasnou strategii centra řediteli Gorazdu B. Stokinovi stěžovalo už i sedm šéfů kardioprogramů.

Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa

Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.

Uctěme sovětské vojáky. Osvobodili

Osvobodila Československo v roce 1945 Rudá armáda, nebo šlo o začátek druhé okupace? Otázka v Česku objevila v souvislosti s květnovou návštěvou prezidenta Miloše Zemana v Moskvě. Historik Jan Němeček se v rozhovoru pro LN ohrazuje proti ahistorickému přístupu ke konci druhé světové války.

Marksova vědecká revoluce aneb Konec kafemlejnku

Vedení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace přišlo s průlomovým nápadem: zrušíme kafemlejnek. Ne, že by to bylo něco nového – o problémech současného systému hodnocení a financování výzkumu se ví již řadu let, a stejnou dobu se volá po změně. Dosud ale nikdo přesně neví, jak a čím systém nahradit.

Výdaje na výzkum a vývoj: Na řadě je podnikatelský sektor

Celkové výdaje na výzkum a vývoj jako podíl na HDP jsou v Česku v rámci EU lehce podprůměrné. U hladiny průměru EU nás přitom drží výdaje veřejné, a hlavně ty z unijních fondů, tedy dočasné. „Je to dáno především nízkými výdaji podnikatelského sektoru,“ upozorňuje Daniel Münich. Podpořit jejich nárůst může funkční právní systém, přehledný daňový systém, nízké administrativní překážky podnikání – oblasti, kde v mezinárodních žebříčcích Česko propadá.

Financování vědy: Zákony versus libovůle státní moci

V zákoně o podpoře výzkumu a vývoje jsou již pět let dvě neslučitelná ustanovení, a proto by RVVI měla při přidělování institucionálních prostředků poskytovatelům ignorovat takzvaný kafemlejnek, píše na svém blogu Jiří Chýla. „To je v podstatě výzva k libovůli,“ reaguje Tomáš Opatrný.

Národní univerzita? Mrtvý koncept

„České republice chybí cíl. Velkou vizí by mohlo být dobudování občanské společnosti, k níž máme ale ještě pořád daleko,“ říká v rozhovoru historik Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Ta sází na mezinárodnost, výzkum a spolupráci se svými absolventy i olomouckou radnicí, kde působí mnoho lidí z této univerzity.

Základní výzkum, ten se (prý

Podle Martina Podařila z Asociace výzkumných organizací je podpora základního výzkumu v Česku druhá nejvyšší mezi zeměmi OECD. Kdyby tomu tak opravdu bylo, bylo by to fajn. Ve skutečnosti pan Podařil svým tvrzením jen prokázal, že nezná základní terminologii ve světě financování výzkumu a vývoje a také neví, které země jsou členy OECD, píše Jiří Chýla.

Způsobí nová evropská regule průšvih v českém výzkumu

V polovině roku by mělo vstoupit v platnost nové nařízení Evropské komise zavádějící blokovou výjimku ze zákazu veřejné podpory podniků, takzvaný GBER. Mezi činnosti, které stát smí podporovat, patří i výzkum. „V principu by mělo jít o zjednodušení současné praxe, ovšem naše Rada pro výzkum, vývoj a inovace se situace chopila po svém a z její analýzy se zdá, že díky novému GBER hrozí našemu výzkumu sesypání,“ píše Tomáš Opatrný.

S rýčem za tajemstvím rondelů

Jsou obří: mívají od třiceti až po více než 200 metrů v průměru, byly složeny z palisád i příkopů a měly dva, tři nebo čtyři vchody. Po dekády si archeologové lámou hlavy (a rýče), aby zjistili, k čemu sloužily.

Profesor Jiří Chýla: Premiér o problematice hodnocení výzkumu neví vůbec

Ve středečním rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér v demisi Jiří Rusnok tvrdě reagoval na výtky, že jeho kabinet v rozpočtu na rok 2014 přidělil vědě o 1,3 miliardy korun méně, než chtěl tým Petra Nečase: „Peněz je dost, jen se s nimi velmi špatně hospodaří.“ „Chtít po našem premiérovi takový pohled na výzkum, jaký je běžný ve světě, je bohužel zjevně marné,“ reaguje Jiří Chýla a rozebírá čtyři premiérovy odpovědi.

Se vzděláním drasticky klesá nebezpečí nezaměstnanosti

Německý exministr pro vzdělání, vědu a výzkum a několikanásobný čestný profesor Jürgen Rüttgers byl prvním členem své rodiny, který složil maturitu. Možná i proto zdůrazňuje, že má být systém vzdělávání hlavně pružný a nabízet všem stejné šance.

Petr Vančura: Podstatou úspěšné civilizace je vzájemná úcta

Článek „Proč nejsem Charlie“ v LN teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. Ten se s nimi vyrovnal v příspěvku „Případ Charlie“ na ČESKÉ POZICI, na nějž zareagoval svým článkem diplomat Michal Žantovský. Ten pak přiměl k reakci současného předsedu občanského sdružení ZVON Petra Vančuru.

Volební inspirace: Výzkum, vývoj a inovace? Na okraji zájmu

Výsledky dotazníkového „průzkumu“ mezi významnými osobnostmi z oblasti vědy napovídají, nakolik závažné jsou pro strany s ambicemi na vstup do sněmovny problémy spojené s vědou. Oslovení respondenti se sice shodují, že programy jsou v zásadě realistické, nicméně důvodem je především značná nekonkrétnost a obecnost, nikoliv racionální pozadí programu, píše Martin Víta.

Martin Víta 23.10.2013

vyzkum - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "vyzkum" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!