Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 1 118

Jak jsme na tom s excelencí v (základním) výzkumu

Česko patří v excelentnosti základního výzkumu mezi nejhorší v Evropě, tvrdí člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jiří Cieńciala. A Jiří Chýla se ptá: „Není to proto, že máme v mezinárodním srovnání slabý firemní aplikovaný výzkum?“

Spustí se vysavač veřejných prostředků na výzkum

Novelou vysokoškolského zákona v její současné podobě by stát ztratil kontrolu nad zřizováním „veřejných výzkumných organizací“. Ty mají automatický nárok na veřejnou finanční podporu, a tak by se mohly spustit vražedné závody ve vysávání peněz na výzkum a vývoj, píše Jiří Chýla. Aktualizováno o reakci rektora UK Tomáše Zimy.

Downovu syndromu začínáme rozumět, díky Čechům

Kde hledat příčinu genové mutace u vajíček, která se objeví až u 35 procent žen starších 35 let? Díky Andreji Šušorovi, Michalu Kubelkovi a Martinu Angerovi to už víme – v narušení molekuly mTOR.

Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál

Molekulární biolog Petr Svoboda (41) získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 56 milionů korun. Pro českou vědu to představuje nadějný příběh.

Čínský vývoj, americko-evropský výzkum

Výdaje na výzkum a vývoj bývají uváděny mezi parametry indikujícími hospodářskou vyspělost dané země nebo komerční společnosti. Při vzájemném srovnání je ale důležité oddělovat jejich absolutní hodnotu a dynamiku meziroční změny. Stejně jako v jiných oborech platí, že velcí rostou pomaleji než malí. V případě výdajů na výzkum a vývoj však dlouhodobou relativní neměnnost narušují ambice nejlidnatějšího státu světa.

Boj o Hrad: Kdo zvítězí v roce 2018

Michal Horáček, Miloslav Kala, Jiří Pospíšil, Tomáš Halík, Petr Pavel, Vladimír Dlouhý... Testování obliby možných kandidátů na prezidentský post se rozběhlo na plné obrátky. Na možná nejpodstatnější zprávu si ale ještě budeme muset zhruba dva roky počkat: zúčastní se Miloš Zeman znovu tohoto klání? Ať už jeho poslední slovo bude jakékoli, bude zásadní.

Centrum klinického výzkumu za miliardy se utápí v potížích

Mezinárodní brněnské ICRC nefunguje, jak by asi mělo. A indicií, že tomu tak je, přibývá... Naposledy si na nejasnou strategii centra řediteli Gorazdu B. Stokinovi stěžovalo už i sedm šéfů kardioprogramů.

Výdaje na výzkum a vývoj: Na řadě je podnikatelský sektor

Celkové výdaje na výzkum a vývoj jako podíl na HDP jsou v Česku v rámci EU lehce podprůměrné. U hladiny průměru EU nás přitom drží výdaje veřejné, a hlavně ty z unijních fondů, tedy dočasné. „Je to dáno především nízkými výdaji podnikatelského sektoru,“ upozorňuje Daniel Münich. Podpořit jejich nárůst může funkční právní systém, přehledný daňový systém, nízké administrativní překážky podnikání – oblasti, kde v mezinárodních žebříčcích Česko propadá.

Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa

Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.

Základní výzkum, ten se (prý

Podle Martina Podařila z Asociace výzkumných organizací je podpora základního výzkumu v Česku druhá nejvyšší mezi zeměmi OECD. Kdyby tomu tak opravdu bylo, bylo by to fajn. Ve skutečnosti pan Podařil svým tvrzením jen prokázal, že nezná základní terminologii ve světě financování výzkumu a vývoje a také neví, které země jsou členy OECD, píše Jiří Chýla.

Marksova vědecká revoluce aneb Konec kafemlejnku

Vedení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace přišlo s průlomovým nápadem: zrušíme kafemlejnek. Ne, že by to bylo něco nového – o problémech současného systému hodnocení a financování výzkumu se ví již řadu let, a stejnou dobu se volá po změně. Dosud ale nikdo přesně neví, jak a čím systém nahradit.

Financování vědy: Zákony versus libovůle státní moci

V zákoně o podpoře výzkumu a vývoje jsou již pět let dvě neslučitelná ustanovení, a proto by RVVI měla při přidělování institucionálních prostředků poskytovatelům ignorovat takzvaný kafemlejnek, píše na svém blogu Jiří Chýla. „To je v podstatě výzva k libovůli,“ reaguje Tomáš Opatrný.

Způsobí nová evropská regule průšvih v českém výzkumu

V polovině roku by mělo vstoupit v platnost nové nařízení Evropské komise zavádějící blokovou výjimku ze zákazu veřejné podpory podniků, takzvaný GBER. Mezi činnosti, které stát smí podporovat, patří i výzkum. „V principu by mělo jít o zjednodušení současné praxe, ovšem naše Rada pro výzkum, vývoj a inovace se situace chopila po svém a z její analýzy se zdá, že díky novému GBER hrozí našemu výzkumu sesypání,“ píše Tomáš Opatrný.

Národní univerzita? Mrtvý koncept

„České republice chybí cíl. Velkou vizí by mohlo být dobudování občanské společnosti, k níž máme ale ještě pořád daleko,“ říká v rozhovoru historik Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Ta sází na mezinárodnost, výzkum a spolupráci se svými absolventy i olomouckou radnicí, kde působí mnoho lidí z této univerzity.

Případ Charlie aneb Co je Západ a zda a proč chceme být jeho součástí

Článek „Proč nejsem Charlie“ teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka v LN, kterým reagoval na tragické události v Paříži, vyvolal bouřlivou diskusi. Nyní se zamýšlí, co ukázala a jak si případ Charlie uvědomit v souvislostech problémů naší doby.

Profesor Jiří Chýla: Premiér o problematice hodnocení výzkumu neví vůbec

Ve středečním rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér v demisi Jiří Rusnok tvrdě reagoval na výtky, že jeho kabinet v rozpočtu na rok 2014 přidělil vědě o 1,3 miliardy korun méně, než chtěl tým Petra Nečase: „Peněz je dost, jen se s nimi velmi špatně hospodaří.“ „Chtít po našem premiérovi takový pohled na výzkum, jaký je běžný ve světě, je bohužel zjevně marné,“ reaguje Jiří Chýla a rozebírá čtyři premiérovy odpovědi.

DEBATA Jana Macháčka: Vypukne další globální krize

Ekonom Satyajit Das se zamýšlí, zda svět směřuje do krizového vývoje podobného rokům 1997–1998. Jan Macháček se v Debatě ptá: Co o nové hrozbě globální krize soudíte vy?

Volební inspirace: Výzkum, vývoj a inovace? Na okraji zájmu

Výsledky dotazníkového „průzkumu“ mezi významnými osobnostmi z oblasti vědy napovídají, nakolik závažné jsou pro strany s ambicemi na vstup do sněmovny problémy spojené s vědou. Oslovení respondenti se sice shodují, že programy jsou v zásadě realistické, nicméně důvodem je především značná nekonkrétnost a obecnost, nikoliv racionální pozadí programu, píše Martin Víta.

Martin Víta 23.10.2013

Se vzděláním drasticky klesá nebezpečí nezaměstnanosti

Německý exministr pro vzdělání, vědu a výzkum a několikanásobný čestný profesor Jürgen Rüttgers byl prvním členem své rodiny, který složil maturitu. Možná i proto zdůrazňuje, že má být systém vzdělávání hlavně pružný a nabízet všem stejné šance.

Nevěřte prezidentovi průmyslu a dopravy Hanákovi

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se minulý týden snažil přesvědčit budoucího vicepremiéra s odpovědností za výzkum a vývoj Pavla Bělobrádka, že je třeba lít více peněz do výzkumu ve firmách a méně do výzkumu v Akademii věd a na vysokých školách. „Prezident svazu je známý tím, že ač financování vědy a výzkumu nerozumí, je schopen o něm říkat naprosté nesmysly,“ oponuje Hanákovým argumentům Jiří Chýla.

vyzkum - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "vyzkum" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!