Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 2 106

Ztratil Západ víru ve své civilizační vědomí a poslání

Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratnému zániku –, což odpovídalo náladě v Německu.

Třetí světová válka aneb Jak přeprogramovat mozky mas a elit

V klání o globální dominanci se nehraje o území, nýbrž o vědomí mas a elit a o jeho řízení. Nová atomová bomba je v rukou IT firem. V této nové válce nejde o to protivníka přemoci, nýbrž přelstít.

Jsou olympijské hry časem vhodným na válku Ukrajiny s Ruskem

Ukrajina prohlašuje, že Rusko na Krymu soustřeďuje své jednotky. Její velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba prohlásil, že se vztahy obou zemí vyostřily. Podle něho to není ještě casus belli, ale Rusko k němu aktivně střádá historky. Kuleba zřejmě žije v říši propagandy.

Západní civilizace se neustále obnovuje

Přesvědčení, že žijeme v mimořádně dramatické době, není v dějinách výjimečné. Všechno tu však už bylo a ještě mnohokrát bude. Téměř ke všemu lze objevit vysvětlení v bibli i ve Švejkovi Jaroslava Haška. A také u jeho současníka, německého myslitele Oswalda Spenglera a jeho díla Zánik Západu.

Vývoz českého vojenského materiálu dramaticky roste

Kvůli zhoršené mezinárodní situaci se již třetí rok po sobě daří českému obrannému průmyslu prosazovat na zahraničních trzích nejen s opravenou a modernizovanou sovětskou či československou technikou, ale i s novými výrobky. Náš zbrojní průmysl chytil druhý dech a zvedá se. Zdá se, že vrátily se staré dobré časy. Píše František Šulc.

Hybridní válka a Putinova plynová zbraň

V pondělí 12. října začal z Ruska opět proudit plyn pro Ukrajinu. Kyjev se s Moskvou dohodl na obnově dodávek dokonce dříve než loni. To může překvapit, protože Moskva nadále proti Kyjevu vede „hybridní válku“ a nemůže si přát nic jiného než pád kyjevského prozápadního režimu.

Rozdělenou Evropu čeká temná budoucnost. Možná i válka

Jako by si stále méně lidí uvědomovalo geopolitický rozměr sjednocené Evropy – pouze celistvá bude schopná samostatného rozhodování. Rozdělená Evropa je Evropou sporů, nepokojů a válek.

Evropa vstupuje do nebezpečné doby. A není dost silná

Evropané chtějí trvalý mír a prosperitu. Chtějí zvítězit, ale nechtějí riskovat. Chtějí mít úplnou bezpečnost, ale nechtějí se bránit. Evropané se budou setkávat s hroznými volbami. Budou si muset vybrat mezi válkou a mírem a stejně jako v minulosti si občas zvolí válku. Evropské konflikty neskončily.

Válka o očkovací vakcíny aneb Jaký přípravek je efektivnější

V Česku nikdo nezkoumá, zda se plošné očkování vyplatí, ani jaký přípravek je efektivnější. Kvůli reklamě na „bezplatné“ očkování pro seniory vakcínou Prevenar 13 od Pfizeru vypukla téměř válka.

Terorismus je po válce pro Evropu druhou největší hrozbou

Evropané si od konce studené války odvykli pocitu nebezpečí, říká v rozhovoru Roland Freudenstein, zástupce ředitele think tanku Wilfried Martens Centra pro evropská studia. A dodává: „Ohrožení terorismem je reálnější, ale i mnohem omezenější než válka s Ruskem s otevřeným vývojem. Proto je nutné o obou věcech vést rozdílné diskuse.“

Válka v Pacifiku: Jak přemýšleli japonští kamikaze

Co cítili mladí Japonci vydávající se na mise bez návratu? Co si mysleli sebevražední piloti letadel – kamikaze – a miniponorek Kaiten? Písemná svědectví tří pilotů sebevražedných misí – dopisy dvou kamikaze a deník námořníka Minoru Wady – ukazují jejich způsob myšlení za války v Tichomoří, jež skončila před 70 lety. Píše Ondřej Hýbl.

Zrcadlo představ Františka Hudečka

Druhá světová válka běsnila a humanita skomírala. Dosud opěvovaná civilizace a technický pokrok se obrátily proti člověku – mizí ničím nezatížená poetika a do obrazů se vkrádá pocit vnějšího ohrožení, odcizení, bloudění i vzhlížení. Toto rozpoložení nabízí i výstava Františka Hudečka (1909–1990) v Galerii U Betlémské kaple v Praze.

V Sýrii jsme teprve na začátku války

V diskusi o Blízkém východu na konferenci Valdajského klubu 19. až 22. října v Soči se experti na tento region shodli, že jeho krizi lze charakterizovat především jako otřesy identity a zdejších států. Bývalý izraelský velvyslanec v Kyjevě i v Moskvě Zvi Magen pak v rozhovoru říká: „Toto není stejný Blízký východ jako před pár lety.“

Smil: Zdroje jsou až druhým důvodem pro válku

Václav Smil, jeden z nejuznávanějších vědců, věří, že zdroje lidstvu jen tak nedojdou: „Že bychom fyzicky vytěžili všechna fosilní paliva, to je úplný nesmysl.“

Do Evropy se rozšířila válka. Ví to politická elita

Islámský stát působí na představivost, vyvoláváním strachu ovlivňuje mentalitu a jeho ukazování poprav hraničí s pornografií. Co se ještě musí stát, aby francouzská politická elita pochopila, že se honí za přeludem?

Válka v Sýrii: Mix zájmů očima libanonského novináře

Trvá déle než čtyři roky a není snadné pochopit, kdo všechno do ní zasahuje a proč. Jedno ale jasné je: největší oběti přinášejí civilisté. Rusko pak zahájilo 30. září boje nad Sýrií. Situaci v zemi v rozhovoru s Pavlou Jazairiovou shrnuje libanonský novinář žijící v Česku Hassan Ezzeddine.

Baťova indicko-kanadská stopa

Baťův muž František Baránek pracoval 18 let pro obuvnickou firmu v indickém Batanagaru. Ať baťovským manažerem v Indii nebo se podílel na výcviku československých vojáků a později vydával krajanský časopis v Kanadě, valašský svět vždy přenesl do nového domova.

Pivní válka v českých hospodách

V českých hospodách zuří tvrdý boj velkých pivovarů o pípu. Vyhrává v nich však zákazník – díky tuhému boji pivovarů si může takřka neomezeně vybírat.

Západ by si měl realisticky uvědomit, že i Rusko má své zájmy

Klíčem k pochopení zájmů a motivací Ruska a jeho představitelů jsou jeho dějiny a geografie. Pochopení ruské politiky nepředstavuje předstupeň pro její přijetí ani ztotožnění se s ní, ale je nezbytné pro realistickou, a tudíž úspěšnou politiku vůči Rusku.

Ukrajina stojí na energetické křižovatce

Staré pořádky se v ukrajinské energetice nevídaně rychle hroutí – nastává ústup od zemního plynu a uhlí k většímu využití jádra a obnovitelných zdrojů energie. Zda a kdy se podaří dosáhnout vzletných cílů, včetně úplné energetické nezávislosti na Rusku, ale není jasné. Jaké má Ukrajina v této oblasti plány a cíle? Píše Jakub Kučera.

valka - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "valka" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!