Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 205

DEBATA Jana Macháčka: Lepší je nezadlužovat

Úrokové míry jsou leckde na nule nebo v minusu a leckteré důležité centrální banky nakupují takový objem státních dluhopisů, že je vlády nestačí vydávat. Ve světě proto přibývá ekonomů, kteří volají po velkých investicích. Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Kolik si půjčovat, jsou-li peníze zadarmo?

Ukrajina stojí na energetické křižovatce

Staré pořádky se v ukrajinské energetice nevídaně rychle hroutí – nastává ústup od zemního plynu a uhlí k většímu využití jádra a obnovitelných zdrojů energie. Jaké má Ukrajina v této oblasti plány a cíle?

Na odvrácení řeckého výbuchu zbývá pár dní

Řecko předložilo seznam reformních a úsporných opatření. Eurozóna by tím měla získat záruky, že Řekové budou splácet dluhy. Chtějí se zaměřit na boj s daňovými úniky a korupcí či na odhalování pašeráků pohonných hmot. Bude to stačit?

Měli bychom v zájmu úsporných opatření seškrtat i demokracii

Proč jde v případě obhajoby vládních úsporných opatření ekonomická odbornost stranou? Kvůli chybnému, ale lákavému předpokladu, že stát je jedna velká rodina. Rozumné chování rodiny však není stejně jako v případě státu pošetilé. U státu se tato rozumnost nazývá politika utahování opasků neboli úsporných opatření. A není jen pošetilostí, ale i trestuhodným a tragickým omylem, pro nějž neexistuje žádná opora.

Kauza Altner probouzí v sociálních demokratech bojovnost

Advokát Zdeněk Altner pomohl v roce 2000 ČSSD vysoudit Lidový dům. Odměnu dostal, ale chtěl 18,5 milionu navíc. Po 16 letech soud 31. března částku Altnerovi přiznal, zbytek do 337 milionů jsou penále. Rozsudek je pravomocný a pro ČSSD před senátními a krajskými volbami na podzim bolestný.

Šéf ECB prospět může. Nesmí to ale přehánět

Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi opakovaně vystupuje ze své čistě ekonomické role a nabízí řešení v politické a institucionální oblasti. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Kam jsme se to dostali, že politickou vizi pro Evropu představuje centrální bankéř?

Platy lékařům a učitelům zvyšme

Bohuslav Sobotka oznámil záměr desetiprocentního růstu mezd ve zdravotnictví a školství. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: V minulosti by měl ekonom o návrhu jasno, co dnes?

Jan Kysela: Veřejnost nemusí brát kauzu Altner příliš negativně

„Příběh pana Altnera a ČSSD bude sporem o interpretaci,“ říká v rozhovoru expert na ústavní právo Jan Kysela.

Zadrhne se francouzsko-německý motor evropské integrace

V evropské integraci tažené Francií a Německem se v důsledku řecké krize objevila trhlina v podobě jejich rozkolu. Najde se politická vůle ji zacelit?

Jak ukončit řeckou prokrastinaci

Řecký problém se státním dluhem se zdá jako vleklá, nudná a nekonečná prokrastinace. Komentátor LN Jan Macháček se v aktuální Debatě předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: „Co o tom soudíte vy?“

Francie, Islámský stát a hledání obětních beránků

Dva loňské teroristické útoky džihádistů ve Francii – v lednu na redakci Charlie Hebdo a v listopadu v klubu Bataclan – poskytují příležitost k ohlédnutí. Jejich francouzské ideové zdroje se snaží pochopit Gilles Kepel, Emmanuel Todd i Gilles Lipovetsky.

Hořký intelektuální spor jako symbol rozdělení západní civilizace

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman a profesor Harvardovy univerzity Niall Ferguson patří mezi nejvlivnější dnešní intelektuály. Jejich dlouholetý střet o ekonomické pojetí je ale velmi drsný a dostal se z intelektuální do osobní roviny. Nelze jej však ignorovat. Týká se totiž nás všech.

Merkelová řešení uprchlické krize zatím nenabídla

Letos 22. listopadu uplyne deset let, kdy se Angela Merkelová poprvé stala německou kancléřkou. Dnes Německo opět rozhoduje o budoucnosti Evropy a Merkelová se buď stane kancléřkou, jež vyřešila největší krizi od založení EU, nebo se podílela na konci evropského projektu.

Kapitalismus možná naráží na své limity

Dle studie organizace South Centre politika úsporných opatření od přelomu let 2009 a 2010 mnohem více zasahuje ekonomiky rozvojových států. V roce 2013 se tato opatření vlád dotknou 5,8 miliardy lidí na světě. Státní úspory jsou v zemích světového „severu“ prezentované jako nutná reakce na zbytnělý sociální stát. Ale na co v zemích „jihu“? Je kapitalismus na začátku 21. století stejný jako na konci 19. století? ptá se Jan Čuřík.

Alexandr Lukašenko směřuje po páté do čela Běloruska

Největší výzvu pro současného běloruského prezidenta ve volbách 11. října představuje ekonomická situace. V jeho prospěch hraje ukrajinská krize, díky níž je Lukašenko, jenž je prezidentem od roku 1994, zárukou míry a stability.

Tíživá finanční situace ODS děsí věřitele

Věřitelé ODS se obávají, že straně docházejí síly splácet dluhy – aspoň to vyplývá ze smlouvy, kterou mají LN k dispozici. Několik desítek milionů velký dluh ještě z Topolánkových dob se pro ODS změnil ve strašáka poté, co neuspěla ve volbách v roce 2013, a ztratila tak přísun peněz od státu za své poslance.

Pomoc Řecku: Kořeny českého vzdoru

Čeští politici strašením řeckou katastrofou v minulosti vyhrávali volby, těžko pak mohou posílat miliardu na záchranu. LN při analyze vývoje českého postoje k řecké krizi přišly na dva podstatné faktory, které „vlažnost“ politické reprezentace k posílání, nebo alespoň garantování půjček zemi lavírující na pokraji kolapsu osvětlují.

Vyvolají jihoevropské demonstrace síť solidarity

Současnou finanční krizi vyvolalo selhání trhu a státu. Protesty milionů Jihoevropanů, například Španělů, Portugalců, Řeků a Italů, ukázaly, že úsporná opatření nemůžou počítat s jejich podporou. Krizi totiž pouze zvětšují, a navíc jsou nespravedlivá, neúčinná a nepřijatelná. Evropu z ní nedostanou ani úspory, ani odborářské demonstrace, ale obnova politické autority, píše politolog Petr Drulák.

Petr Drulák 24.11.2012

Německý ústavní soud podpořil záchranný fond EU – ale s podmínkami

Německý ústavní soud v Karlsruhe rozhodl, že Německo může ratifikovat Evropský stabilizační mechanismus i fiskální pakt Evropské unie dohodnutý v březnu 25 členskými zeměmi EU. Tento verdikt je vítězstvím kancléřky Angely Merkelové a zastánců úsporných opatření a porážkou těch, kdo usilují o rozpad eurozóny i celé unie.

Portugalská eurohvězda padá

Portugalsko je na tom bídně, ale alternativy vůči dosavadním tvrdým úsporným opatřením jsou ještě horší. Kdyby země přestala splácet dluhy, jen by odložila mizérii a výsledkem by bylo ještě větší zbídačení státu. Pak je tu scénář odchodu z eurozóny, ale ten většina obyvatel odmítá právě proto, že i v něm vidí hrozbu ještě většího propadu ekonomiky.

Jan Žižka 24.7.2013

usporna opatreni - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "usporna opatreni" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!